Máratadždžaníja-sutta

Madždžhima-nikája 50

Pokárání Máry

Evam me sutam. Ekam samajam ájasmá mahámoggalláno bhaggesu viharati sumsumáragire bhesakalávane migadáje. Tena kho pana samajena ájasmá mahámoggalláno abbhokáse čankamati. Tena kho pana samajena máro pápimá ájasmato mahámoggallánassa kuččhigato hoti kotthamanupavittho. Atha kho ájasmato mahámoggallánassa etadahosi: ¨Kim nu kho me kuččhi garugaru vija? Másáčitam maňňe ti.¨ Atha kho ájasmá mahámoggalláno čankamá orohitvá viháram pavisitvá paňňatte ásane nisídi. Nisadždža kho ájasmá mahámoggalláno paččattam joniso manasákási addasá kho ájasmá mahámoggalláno máram pápimantam kuččhigatam kotthamanupavittham.

Tak jsem slyšel. Jednou ctihodný Mahá Moggallána prodléval v kraji Bhagga, v místě Sumsumáragira, v háji Bhesakalá, Gazelím parku. Tehdy ctihodný Mahá Moggallána chodil sem a tam (meditoval v chůzi) na otevřeném prostranství. Tehdy Zlý Mára vniknul do břicha ctihodného Mahá Moggallány a vstoupil do jeho střev. Pak si ctihodný Mahá Moggallána pomyslel: ¨Proč jsou má střeva tak těžká? Jakoby byla plná fazolí.¨ Pak ctihodný Mahá Moggallána ukončil (meditaci v) chůzi a odebral se do svého příbytku, kde usedl na připravené místo. Když usedl, zaměřil na sebe pronikavou pozornost a uviděl Zlého Máru, který mu vniknul do břicha a vstoupil do jeho střev.

Disvána máram pápimantam etadavoča: ¨Nikkhama, pápima; nikkhama, pápima! Má tathágatam vihesesi má tathágatasávakam. Má te ahosi dígharattam ahitája dukkhájá ti.¨ Atha kho márassa pápimato etadahosi: ¨Adžánameva kho mam ajam samano apassam evamáha: ´nikkhama pápima nikkhama pápima! Má tathágatam vihesesi má tathágatasávakam. Má te ahosi dígharattam ahitája dukkhájá ti.´ Jopissa so satthá sopi mam neva khippam džánejja kuto pana mam ajam sávako džánissatí ti?¨ Atha kho ájasmá mahámoggalláno máram pápimantam etadavoča: ¨Evampi kho táham pápima džánámi má tvam maňňittho: ´Na mam džánátí ti.´ Máro tvamasi pápima tujhaňhi pápima evam hoti: ´Adžánameva kho mam ajam samano apassam evamáha: ´Nikkhama pápima nikkhama pápima! Má tathágatam vihesesi má tathágatasávakam. Má te ahosi dígharattam ahitája dukkhájáti.´ Jopissa so satthá sopi mam neva khippam džánejja kuto pana mam ajam sávako džánissatí ti?´¨ Atha kho márassa pápimato etadahosi: ¨Džáname kho mam ajam samano passam evamáha: ´Nikkhama pápima nikkhama pápima! Má tathágatam vihesesi má tathágatasávakam. Má te ahosi dígharattam ahitája dukkhájá ti.´¨ Atha kho máro pápimá ájasmato mahámoggallánassa mukhato uggantvá paččaggale atthási.

Když uviděl zlého Máru, řekl: ¨Odejdi, Zlý, odejdi, Zlý! Neobtěžuj Tathágatu, neobtěžuj Tathágatova žáka, nebo to povede na dlouhou dobu k tvému neprospěchu a strasti.¨ Pak si Zlý Mára pomyslel: ¨Tento asketa mě nezná a nevidí, když říká: ´Odejdi, Zlý, odejdi, Zlý! Neobtěžuj Tathágatu, neobtěžuj Tathágatova žáka, nebo to povede na dlouhou dobu k tvému neprospěchu a strasti.´ Ani jeho učitel by mě nepoznal tak rychle, jak by mě mohl poznat tento žák?¨ Pak ctihodný Mahá Moggallána řekl Zlému Márovi: ¨Přesto tě znám, Zlý, nemysli si: ´Nezná mě.´ Ty jsi Mára, Zlý, a pomyslel sis: ´Tento asketa mě nezná a nevidí, když říká: ´Odejdi, Zlý, odejdi, Zlý! Neobtěžuj Tathágatu, neobtěžuj Tathágatova žáka, nebo to povede na dlouhou dobu k tvému neprospěchu a strasti.’ Ani jeho učitel by mě nepoznal tak rychle, jak by mě mohl poznat tento žák?´¨ Pak si Zlý Mára pomyslel: ¨Poznal a uviděl mě tento asketa, když říká: ´Odejdi, Zlý, odejdi, Zlý! Neobtěžuj Tathágatu, neobtěžuj Tathágatova žáka, nebo to povede na dlouhou dobu k tvému neprospěchu a strasti.´¨ Pak Zlý Mára vystoupil ústy ctihodného Mahá Moggallány a postavil se u prahu dveří.

Addasá kho ájasmá mahámoggalláno máram pápimantam paččaggale thitam disvána máram pápimantam etadavoča: ¨Etthápi kho táham pápima passámi má tvam maňňittho: ´Na mam passatí ti.´ Eso tvam pápima paččaggale thito. Bhútapubbáham pápima dúsí náma máro ahosim tassa me kálí náma bhaginí. Tassá tvam putto. So me tvam bháginejjo ahosi. Tena kho pana pápima samajena kakusandho bhagavá araham sammásambuddho loke uppanno hoti. Kakusandhassa kho pana pápima bhagavato arahato sammásambuddhassa vidhurasaňdžívam náma sávakajugam ahosi aggam bhaddajugam. Jávatá kho pana pápima kakusandhassa bhagavato arahato sammásambuddhassa sávaká. Tesu na ča koči ájasmatá vidhurena samasamo hoti jadidam dhammadesanája. Iminá kho evam pápima parijájena ájasmato vidhurassa vidhuroteva samaňňá udapádi.

Když ctihodný Mahá Moggallána uviděl Zlého Máru jak stojí u prahu dveří, oslovil ho: ¨I zde tě vidím, Zlý, nemysli si: ´Nevidí mě.´ Stojíš u prahu dveří. V minulosti, Zlý, jsem byl Mára jménem Dúsí, měl jsem sestru jménem Kálí. Ty jsi její syn a tedy můj synovec. Tehdy, Zlý, se ve světě objevil Vznešený Kakusandha, zasloužilý, dokonale probuzený. Vznešený Kakusandha měl dvojici předních nejlepších žáků jménem Vidhura a Saňdžíva. Mezi všemi žáky Vznešeného Kakusandhy nebyl nikdo, kdo by se vyrovnal ctihodnému Vidhurovi ve výkladu Dhammy. Tímto způsobem, Zlý, vzniklo pojmenování ctihodného Vidhury Vidhurou.

Ájasmá pana pápima saňdžívo araňňagatopi rukkhamúlagatopi suňňágáragatopi appakasireneva saňňávedajitanirodham samápadždžati. Bhútapubbam pápima ájasmá saňdžívo aňňatarasmim rukkhamúle saňňávedajitanirodham samápanno nisinno hoti. Addasamsu kho pápima gopálaká pasupálaká kassaká pathávino ájasmantam saňdžívam aňňatarasmim rukkhamúle saňňávedajitanirodham samápannam nisinnam disvána tesam etadahosi: ´Aččharijam vata bho abbhutam vata bho! Ajam samano nisinnakova kálankato! Handa nam dahámá ti.´ Atha kho te pápima gopálaká pasupálaká kassaká pathávino tinaňča katthaňča gomajaňča samkaddhitvá ájasmato saňdžívassa káje upačinitvá aggim datvá pakkamimsu. Atha kho pápima ájasmá saňdžívo tassá rattijá aččajena tája samápattijá vutthahitvá čívaráni papphotetvá pubbanhasamajam nivásetvá pattačívaramádája gámam pindája pávisi. Addasamsu kho te pápima gopálaká pasupálaká kassaká pathávino ájasmantam saňdžívam pindája čarantam disvána tesam etadahosi: ´Aččharijam vata bho abbhutam vata bho! Ajam samano nisinnakova kálankato svájam patisaňdžívito ti.´ Iminá kho evam pápima parijájena ájasmato saňdžívassa saňdžívoteva samaňňá udapádi.

Ctihodný Saňdžíva zase, poté co odešel do lesa, ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku, bez potíží dosahoval stavu ustání vnímání a pociťování. Stalo se tehdy v minulosti, Zlý, že ctihodný Saňdžíva usedl jednou u kořene nějakého stromu a vstoupil do stavu ustání vnímání a pociťování. Nějací honáci, pastýři a oráči, kteří šli kolem, uviděli ctihodného Saňdžívu jak sedí u kořene toho stromu ve stavu ustání vnímání a pociťování. Když ho tak viděli, pomysleli si: ´Je to vskutku nádherné a zázračné! Tento asketa zemřel vsedě! Nyní ho spalme.´ Pak ti honáci, pastýři a oráči sesbírali trávu, větve a kravský trus, nahromadili je kolem těla ctihodného Saňdžívy, zapálili hranici a odešli. Potom, Zlý, když skončila noc, ctihodný Saňdžíva se vynořil ze stavu ustání vnímání a pociťování, vytřepal své roucho, s rozedněním se oblékl, vzal svou almužní mísu a svrchní roucho a odešel do vesnice pro almužnu. Když honáci, pastýři a oráči, kteří šli kolem, uviděli ctihodného Saňdžívu jak kráčí pro almužnu, pomysleli si: ´Je to vskutku nádherné a zázračné! Tento asketa, který zemřel vsedě, znovu ožil!´ Tímto způsobem, Zlý, vzniklo pojmenování ctihodného Saňdžívy Saňdžívou.

Atha kho pápima dúsissa márassa etadahosi: ¨Imesam kho aham bhikkhúnam sílavantánam kaljánadhammánam neva džánámi ágatim vá gatim vá. Jamnúnáham bráhmanagahapatike anvávisejjam: ´Etha tumhe bhikkhú sílavante kaljánadhamme akkosatha paribhásatha rosetha vihesetha. Appeva náma tumhehi akkosijamánánam paribhásijamánánam rosijamánánam vihesijamánánam sijá čittassa aňňathattam jathá tam dúsí máro labhetha otáranti.´¨ Atha kho te pápima dúsí máro bráhmanagahapatike anvávisi: ´Etha tumhe bhikkhú sílavante kaljánadhamme akkosatha paribhásatha rosetha vihesetha. Appeva náma tumhehi akkosijamánánam paribhásijamánánam rosijamánánam vihesijamánánam sijá čittassa aňňathattam jathá tam dúsí máro labhetha otáranti.´¨

Tehdy, Zlý, si Mára Dúsí pomyslel: ¨Neznám příchod ani odchod těchto ctnostných mnichů s dobrým charakterem. Co kdybych se zmocnil nějakých bráhmanských hospodářů: ´Jděte a tyto ctnostné mnichy s dobrým charakterem uražte, pomluvte, podrážděte a roztrpčete. Když je urazíte, pomluvíte, podráždíte a roztrpčíte, někteří změní stav své mysli, takže Mára Dúsí do ní bude moci získat přístup.´¨ Potom, Zlý, se Mára Dúsí zmocnil těch bráhmanských hospodářů: ¨Jděte a tyto ctnostné mnichy s dobrým charakterem uražte, pomluvte, podrážděte a roztrpčete. Když je urazíte, pomluvíte, podráždíte a roztrpčíte, někteří změní stav své mysli, takže Mára Dúsí do ní bude moci získat přístup.¨

Atha kho te pápima bráhmanagahapatiká anvávisitthá dúsiná márena bhikkhú sílavante kaljánadhamme akkosanti paribhásanti rosenti vihesenti: ¨Ime pana mundaká samanaká ibbhá kinhá bandhupádápaččá ´džhájinosmá džhájinosmá ti´ pattakkhandhá adhomukhá madhurakadžátá džhájanti padždžhájanti nidždžhájanti apadždžhájanti. Sejjathápi náma ulúko rukkhasákhájam músikam maggajamáno džhájati padždžhájati nidždžhájati apadždžhájati evamevime mundaká samanaká ibbhá kinhá bandhupádápaččá ´džhájinosmá džhájinosmá ti´ pattakkhandhá adhomukhá madhurakadžátá džhájanti padždžhájanti nidždžhájanti apadždžhájanti. Sejjathápi náma kotthu nadítíre maččhe maggajamáno džhájati padždžhájati nidždžhájati apadždžhájati evamevime mundaká samanaká ibbhá kinhá bandhupádápaččá ´džhájinosmá džhájinosmá ti´ pattakkhandhá adhomukhá madhurakadžátá džhájanti padždžhájanti nidždžhájanti apadždžhájanti. Sejjathápi náma biláro sandhisamalasankatíre músikam maggajamáno džhájati padždžhájati nidždžhájati apadždžhájati evamevime mundaká samanaká ibbhá kinhá bandhupádápaččá ´džhájinosmá džhájinosmá ti´ pattakkhandhá adhomukhá madhurakadžátá džhájanti padždžhájanti nidždžhájanti apadždžhájanti. Sejjathápi náma gadrabho vahaččhinno sandhisamalasankatíre džhájati padždžhájati nidždžhájati apadždžhájati evamevime mundaká samanaká ibbhá kinhá bandhupádápaččá ´džhájinosmá džhájinosmá ti´ pattakkhandhá adhomukhá madhurakadžátá džhájanti padždžhájanti nidždžhájanti apadždžhájantí ti.´¨ Je kho pana pápima tena samajena manussá kálankaronti jebhujjena kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžanti.

Tehdy, Zlý, ti bráhmanští hospodáři, kterých se zmocnil Mára Dúsí, tyto ctnostné mnichy s dobrým charakterem urazili, pomluvili, podráždili a roztrpčili: ¨Tihle holohlaví asketové, snědí špinaví potomci Bandhupádá tvrdí: ´My meditujeme, my meditujeme.´ A se svěšenými rameny, sklopenou tváří, ochablí a strnulí meditují, vymeditují, zameditují a promeditují. Tak jako medituje, vymedituje, zamedituje a promedituje sova na větvi, když čeká na myš. Nebo jako šakal na břehu řeky, když čeká na rybu... Nebo jako kočka u zárubně dveří, u popelnice či u kanálu, když čeká na myš... Nebo jako vyložený osel, když stojí u zárubně dveří... Stejně tak tihle holohlaví asketové, snědí špinaví potomci Bandhupádá tvrdí: ´My meditujeme, my meditujeme.´...¨ Tehdy, Zlý, mnoho z těchto lidí, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstalo v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle.

Atha kho pápima kakusandho bhagavá araham sammásambuddho bhikkhú ámantesi: ¨Anvávitthá kho, bhikkhave, bráhmanagahapatiká dúsiná márena: ´Etha tumhe bhikkhú sílavante kaljánadhamme akkosatha paribhásatha rosetha vihesetha appeva náma tumhehi akkosijamánánam paribhásijamánánam rosijamánánam vihesijamánánam sijá čittassa aňňathattam jathá tam dúsí máro labhetha otáranti.´ Etha tumhe bhikkhave mettásahagatena četasá ekam disam pharitvá viharatha tathá dutijam tathá tatijam tathá čatuttham. Iti uddhamadho tirijam sabbadhi sabbattatája sabbávantam lokam mettásahagatena četasá vipulena mahaggatena appamánena averena abjábadždžhena pharitvá viharatha. Karunásahagatena četasá … muditásahagatena četasá … upekkhásahagatena četasá ekam disam pharitvá viharatha tathá dutijam tathá tatijam tathá čatuttham. Iti uddhamadho tirijam sabbadhi sabbattatája sabbávantam lokam upekkhásahagatena četasá vipulena mahaggatena appamánena averena abjábadždžhena pharitvá viharathá ti.¨

Tehdy Vznešený Kakusandha, zasloužilý a dokonale probuzený, oslovil mnichy: ¨Mniši, Mára Dúsí se zmocnil bráhmanských hospodářů: ´Jděte a tyto ctnostné mnichy s dobrým charakterem uražte, pomluvte, podrážděte a roztrpčete. Když je urazíte, pomluvíte, podráždíte a roztrpčíte, někteří změní stav své mysli, takže Mára Dúsí do ní bude moci získat přístup.´ Proto, mniši, nyní jděte a prodlévejte s myslí naplněnou laskavostí, pronikejte s ní jednu světovou stranu, stejně tak druhou, třetí, čtvrtou, směrem nahoru, dolu, napříč a všude, ke všem jako k sobě, pronikejte celý svět myslí naplněnou laskavostí, myslí rozšířenou, zmohutnělou, neomezenou, prostou zášti a zlovůle. Prodlévejte s myslí naplněnou soucitem ... Prodlévejte s myslí naplněnou blahovůlí... Prodlévejte s myslí naplněnou vyrovnaností, pronikejte s ní jednu světovou stranu, stejně tak druhou, třetí, čtvrtou, směrem nahoru, dolu, napříč a všude, ke všem jako k sobě, pronikejte celý svět myslí naplněnou vyrovnaností, myslí rozšířenou, zmohutnělou, neomezenou, prostou zášti a zlovůle.¨

Atha kho te pápima bhikkhú kakusandhena bhagavatá arahatá sammásambuddhena evam ovadijamáná evam anusásijamáná araňňagatápi rukkhamúlagatápi suňňágáragatápi mettásahagatena četasá ekam disam pharitvá viharimsu tathá dutijam tathá tatijam tathá čatuttham. Iti uddhamadho tirijam sabbadhi sabbattatája sabbávantam lokam mettásahagatena četasá vipulena mahaggatena appamánena averena abjábadždžhena pharitvá viharimsu. Karunásahagatena četasá … muditásahagatena četasá … upekkhásahagatena četasá ekam disam pharitvá viharimsu tathá dutijam tathá tatijam tathá čatuttham. Iti uddhamadho tirijam sabbadhi sabbattatája sabbávantam lokam upekkhásahagatena četasá vipulena mahaggatena appamánena averena abjábadždžhena pharitvá viharimsu.

Tehdy, Zlý, ti mniši, poučení a navedení Vznešeným Kakusandhou, zasloužilým a dokonale probuzeným, odešli do lesa, ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku, prodlévali s myslí naplněnou laskavostí a pronikali s ní jednu světovou stranu, stejně tak druhou, třetí, čtvrtou, směrem nahoru, dolu, napříč a všude, ke všem jako k sobě, pronikali celý svět myslí naplněnou laskavostí, myslí rozšířenou, zmohutnělou, neomezenou, prostou zášti a zlovůle. Prodlévali s myslí naplněnou soucitem ... Prodlévali s myslí naplněnou blahovůlí... Prodlévali s myslí naplněnou vyrovnaností a pronikali s ní jednu světovou stranu, stejně tak druhou, třetí, čtvrtou, směrem nahoru, dolu, napříč a všude, ke všem jako k sobě, pronikali celý svět myslí naplněnou vyrovnaností, myslí rozšířenou, zmohutnělou, neomezenou, prostou zášti a zlovůle.

Atha kho pápima dúsissa márassa etadahosi: ¨Evampi kho aham karonto imesam bhikkhúnam sílavantánam kaljánadhammánam neva džánámi ágatim vá gatim vá jamnúnáham bráhmanagahapatike anvávisejjam: ´Etha, tumhe bhikkhú sílavante kaljánadhamme sakkarotha garum karotha mánetha púdžetha appeva náma tumhehi sakkarijamánánam garukarijamánánam mánijamánánam púdžijamánánam sijá čittassa aňňathattam jathá tam dúsí máro labhetha otáranti.´¨ Atha kho te pápima dúsí máro bráhmanagahapatike anvávisi: ´Etha tumhe bhikkhú sílavante kaljánadhamme sakkarotha garum karotha mánetha púdžetha appeva náma tumhehi sakkarijamánánam garukarijamánánam mánijamánánam púdžijamánánam sijá čittassa aňňathattam jathá tam dúsí máro labhetha otáranti.´

Tehdy, Zlý, si Mára Dúsí pomyslel: ¨Přestože tak činím, stále neznám příchod ani odchod těchto ctnostných mnichů s dobrým charakterem. Co kdybych se zmocnil nějakých bráhmanských hospodářů: ´Jděte a tyto ctnostné mnichy s dobrým charakterem poctěte, vzdejte jim úctu, pokloňte se jim a respektujte je. Když je poctíte, vzdáte jim úctu, pokloníte se jim a budete je respektovat, někteří změní stav své mysli, takže Mára Dúsí do ní bude moci získat přístup.´¨ Potom, Zlý, se Mára Dúsí zmocnil těch bráhmanských hospodářů: ´Jděte a tyto ctnostné mnichy s dobrým charakterem poctěte, vzdejte jim úctu, pokloňte se jim a respektujte je. Když je poctíte, vzdáte jim úctu, pokloníte se jim a budete je respektovat, někteří změní stav své mysli, takže Mára Dúsí do ní bude moci získat přístup.´

Atha kho te pápima bráhmanagahapatiká anvávitthá dúsiná márena bhikkhú sílavante kaljánadhamme sakkaronti garum karonti mánenti púdženti. Je kho pana pápima tena samajena manussá kálankaronti jebhujjena kájassa bhedá param maraná sugatim saggam lokam upapadždžanti.

Tehdy, Zlý, ti bráhmanští hospodáři, kterých se zmocnil Mára Dúsí, tyto ctnostné mnichy s dobrým charakterem poctili, vzdali jim úctu, poklonili se jim a respektovali je. Tehdy, Zlý, mnoho z těchto lidí, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstalo v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě.

Atha kho pápima kakusandho bhagavá araham sammásambuddho bhikkhú ámantesi: ¨Anvávitthá kho bhikkhave bráhmanagahapatiká dúsiná márena: ´Etha tumhe bhikkhú sílavante kaljánadhamme sakkarotha garum karotha mánetha púdžetha appeva náma tumhehi sakkarijamánánam garukarijamánánam mánijamánánam púdžijamánánam sijá čittassa aňňathattam jathá tam dúsí máro labhetha otáranti.´ Etha tumhe bhikkhave asubhánupassino káje viharatha áháre patikúlasaňňino sabbaloke anabhiratisaňňino sabbasankháresu aniččánupassino ti.¨

Tehdy Vznešený Kakusandha, zasloužilý a dokonale probuzený, oslovil mnichy: ¨Mniši, Mára Dúsí se zmocnil bráhmanských hospodářů: ´Jděte a tyto ctnostné mnichy s dobrým charakterem poctěte, vzdejte jim úctu, pokloňte se jim a respektujte je. Když je poctíte, vzdáte jim úctu, pokloníte se jim a budete je respektovat, někteří změní stav své mysli, takže Mára Dúsí do ní bude moci získat přístup.´ Proto, mniši, nyní jděte a nazírejte nečistoty těla, vnímejte odpudivost tělesné výživy, vnímejte nezaujatost (nelibost) vůči celému světu, nazírejte nestálost všech formací.¨

Atha kho te pápima bhikkhú kakusandhena bhagavatá arahatá sammásambuddhena evam ovadijamáná evam anusásijamáná araňňagatápi rukkhamúlagatápi suňňágáragatápi asubhánupassino káje viharimsu áháre patikúlasaňňino sabbaloke anabhiratisaňňino sabbasankháresu aniččánupassino.

Tehdy, Zlý, ti mniši, poučení a navedení Vznešeným Kakusandhou, zasloužilým a dokonale probuzeným, odešli do lesa, ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku a nazírali nečistoty těla, vnímali odpudivost tělesné výživy, vnímali nezaujatost (nelibost) vůči celému světu, nazírali nestálost všech formací.

Atha kho pápima kakusandho bhagavá araham sammásambuddho pubbanhasamajam nivásetvá pattačívaramádája ájasmatá vidhurena paččhásamanena gámam pindája pávisi. Atha kho pápima dúsí máro aňňataram kumárakam anvávisitvá sakkharam gahetvá ájasmato vidhurassa síse paháramadási sísam vobhindi. Atha kho pápima ájasmá vidhuro bhinnena sísena lohitena galantena kakusandhamjeva bhagavantam arahantam sammásambuddham pitthito pitthito anubandhi. Atha kho pápima kakusandho bhagavá araham sammásambuddho nágápalokitam apalokesi: ¨Na vájam dúsí máro mattamaňňásí ti.¨ Sahápalokanája ča pana pápima dúsí máro tamhá ča tháná čavi mahánirajaňča upapadždži.

Tehdy, Zlý, se Vznešený Kakusandha, zasloužilý a dokonale probuzený, s rozedněním oblékl, vzal svou almužní mísu a svrchní roucho a spolu se ctihodným Vidhurou, který ho doprovázel, odešel do vesnice pro almužnu. Tehdy, Zlý, se Mára Dúsí zmocnil nějakého mladého chlapce, vzal ostrý kámen a udeřil s ním ctihodného Vidhuru do hlavy až mu ji rozbil. Ctihodný Vidhura pak s rozbitou hlavou, z níž vytékala krev, následoval krok za krokem Vznešeného Kakusandhu, zasloužilého a dokonale probuzeného. Vznešený Kakusandha se pak rozhlédl mocným pohledem (spatřil ho a poznamenal): ¨Tento Mára Dúsí vskutku nezná meze (hranice)¨ A pod vlivem toho pohledu, Zlý, Mára Dúsí zmizel pryč z toho místa a znovu vyvstal ve Velkém pekle.

Tassa kho pana pápima mahánirajassa tajo námadhejjá honti: čhaphassájataniko itipi sankusamáhato itipi paččattavedanijo itipi. Atha kho mam, pápima, nirajapálá upasankamitvá etadavočum: ¨Jadá kho te márisa sankuná sanku hadaje samágaččhejja atha nam tvam džánejjási: ´Vassasahassam me niraje paččamánassá ti.´¨ So kho aham pápima bahúni vassáni bahúni vassasatáni bahúni vassasahassáni tasmim mahániraje apaččim. Dasavassasahassáni tasseva mahánirajassa ussade apaččim vutthánimam náma vedanam vedijamáno. Tassa majham pápima evarúpo kájo hoti sejjathápi manussassa. Evarúpam sísam hoti sejjathápi maččhassa.

Takové jsou, Zlý, tři pojmenování Velkého pekla: Je to peklo šesti oblastí smyslového doteku, je to peklo nabodnutí na kůl, je to individuálně (na vlastní kůži) zakoušené peklo. A tam, Zlý, ke mně přistoupili strážci pekla a takto mně oslovili: ¨Pokaždé, pane, když kůl (kopí) probodne tvé srdce, budeš vědět: ´Právě to je tisíc let, co jsem trýzněn v pekle.´¨ Po mnoho let, Zlý, po mnoho století, po mnoho tisíciletí jsem byl trýzněn v tomto Velkém pekle. Deset tisíc let jsem do krajností tohoto Velkého pekla zakoušel pocity jevící se jako trýzeň. Mé tělo mělo tvar lidského těla, moje hlava měla tvar rybí hlavy.

Kídiso nirajo ási jattha dúsí apaččatha
vidhuram sávakamásadždža kakusandhaňča bráhmanam?
Satam ási ajosankú sabbe paččattavedaná
ídiso nirajo ási jattha dúsí apaččatha
vidhuram sávakamásadždža kakusandhaňča bráhmanam.