Madždžhima-nikája 53

Sekha-sutta

Ten kdo se cvičí

 

Úvod

Evam me sutam. Ekam samajam bhagavá sakkesu viharati kapilavatthusmim nigrodháráme. Tena kho pana samajena kapilavatthavánam sakjánam navam santhágáram ačirakáritam hoti anadždžhávuttham samanena vá bráhmanena vá kenači vá manussabhútena. Atha kho kapilavatthavá sakjá jena bhagavá tenupasankamimsu, upasankamitvá bhagavantam abhivádetvá ekamantam nisídimsu. Ekamantam nisinná kho kapilavatthavá sakjá bhagavantam etadavočum:

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v kraji Sakjů, v Kapilavatthu, v Nigrodhově zahradě. Tehdy Sakjové z Kapilavatthu postavili novou shromažďovací halu, která ještě nebyla obydlena žádným asketou, bráhmanem ani žádnou lidskou bytostí. A tehdy Sakjové z Kapilavatthu přistoupili k Vznešenému, poklonili se mu, usedli stranou a takto Vznešeného oslovili:

“Idha, bhante, kapilavatthavánam sakjánam navam santhágáram ačirakáritam anadždžhávuttham samanena vá bráhmanena vá kenači vá manussabhútena. Tam, bhante, bhagavá pathamam paribhuňdžatu. Bhagavatá pathamam paribhuttam paččhá kapilavatthavá sakjá paribhuňdžissanti. Tadassa kapilavatthavánam sakjánam dígharattam hitája sukhájá ti.”

“Zde, pane, Sakjové z Kapilavatthu postavili novou shromažďovací halu, která ještě nebyla obydlena žádným asketou, bráhmanem ani žádnou lidskou bytostí. Nechť ji, pane, Vznešený použije jako první. Když ji Vznešený použije jako první, Sakjové z Kapilavatthu ji budou používat až po něm. A to jim přinese prospěch a blaho na dlouhou dobu.”

Adhivásesi bhagavá tunhíbhávena. Atha kho kapilavatthavá sakjá bhagavato adhivásanam viditvá utthájásaná bhagavantam abhivádetvá padakkhinam katvá jena navam santhágáram tenupasankamimsu, upasankamitvá sabbasantharim santhágáram santharitvá ásanáni paňňapetvá udakamanikam upatthapetvá telappadípam áropetvá jena bhagavá tenupasankamimsu, upasankamitvá bhagavantam abhivádetvá ekamantam atthamsu. Ekamantam thitá kho kapilavatthavá sakjá bhagavantam etadavočum:

Vznešený svolil mlčením. Když Sakjové z Kapilavatthu poznali, že Vznešený svolil, vstali ze svých míst, poklonili se Vznešenému, obešli ho po své pravici a odešli do nové shromažďovací haly. Když přišli, pokryli celou halu potahy a připravili podložky k sedění, přistavili džbány s vodou a rozmístili olejové lampy. Pak přistoupili k Vznešenému, poklonili se mu, postavili se stranou a takto Vznešeného oslovili:

“Sabbasantharim santhatam, bhante, santhágáram, ásanáni paňňattáni, udakamaniko upatthápito, telappadípo áropito. Jassadáni, bhante, bhagavá kálam maňňatí ti.” Atha kho bhagavá nivásetvá pattačívaramádája saddhim bhikkhusanghena jena santhágáram tenupasankami, upasankamitvá páde pakkháletvá santhágáram pavisitvá madždžhimam thambham nissája puratthábhimukho nisídi. Bhikkhusanghopi kho páde pakkháletvá santhágáram pavisitvá paččhimam bhittim nissája puratthábhimukho nisídi, bhagavantamjeva purakkhatvá. Kapilavatthavápi kho sakjá páde pakkháletvá santhágáram pavisitvá puratthimam bhittim nissája paččhimábhimukhá nisídimsu, bhagavantamjeva purakkhatvá.

“Pane, celá shromažďovací hala je pokryta potahy, jsou připravené podložky k sedění, přistavené džbány s vodou a rozmístěné olejové lampy. Nyní je čas, pane, aby Vznešený učinil co je mu libo.” Pak se Vznešený oblékl, vzal svoji almužní mísu a roucho a spolu se společností mnichů odešel do shromažďovací haly. Když přišel, omyl své nohy, vstoupil do haly a usedl u středového sloupu, čelem obrácený k východnímu směru. Mniši také omyli své nohy, vstoupili do haly a usedli u západní zdi, čelem obrácení k východnímu směru a k Vznešenému před sebou. Sakjové z Kapilavatthu také omyli své nohy, vstoupili do haly a usedli u východní zdi, čelem obrácení k západu a k Vznešenému před sebou.

Atha kho bhagavá kapilavatthave sakje bahudeva rattim dhammijá kathája sandassetvá samádapetvá samuttedžetvá sampahamsetvá ájasmantam ánandam ámantesi: “Patibhátu tam, ánanda, kápilavatthavánam sakjánam sekho pátipado. Pitthi me ágilájati, tamaham ájamissámí ti.” “Evam, bhante ti” kho ájasmá ánando bhagavato paččassosi. Atha kho bhagavá čatuggunam sanghátim paňňápetvá dakkhinena passena síhasejjam kappesi, páde pádam aččádhája, sato sampadžáno, utthánasaňňam manasi karitvá.

Vznešený pak Sakje z Kapilavatthu dlouho do noci poučoval, podněcoval, povzbuzoval a inspiroval řečí o Dhammě. Pak oslovil ctihodného Ánandu: “Ánando, dej Sakjům z Kapilavatthu výklad o ´cvičícím se žáku, který vstoupil na stezku.´ Moje záda jsou unavená, budu nyní odpočívat.” “Ano, pane,” odpověděl ctihodný Ánando Vznešenému. Potom si Vznešený připravil podložku složenou na čtyři díly a ulehl na pravý bok do lví pozice s jednou nohou položenou na druhé, uvědomělý a jasně chápající, s myslí zaměřenou na dobu kdy vstane.

Atha kho ájasmá ánando mahánámam sakkam ámantesi: “Idha, mahánáma, arijasávako sílasampanno hoti, indrijesu guttadváro hoti, bhodžane mattaňňú hoti, džágarijam anujutto hoti, sattahi saddhammehi samannágato hoti, čatunnam džhánánam abhičetasikánam ditthadhammasukhaviháránam nikámalábhí hoti akiččhalábhí akasiralábhí.

Pak ctihodný Ánando oslovil Sakju Mahánámu: “Zde, Mahánámo, (1.) ušlechtilý žák je obdařen ctností, (2.) střeží brány svých smyslových schopností, (3.) je umírněný v jídle, (4.) je oddán bdělosti, (5.) je obdařen sedmi dobrými kvalitami (6.) a kdykoliv si přeje, bez potíží a bez problémů dosahuje čtyř meditačních pohroužení, jež jsou vyššími stavy mysli poskytujícími šťastné prodlévání zde a nyní.

Ctnost

Kathaňča, mahánáma, arijasávako sílasampanno hoti? Idha, mahánáma, arijasávako sílavá hoti, pátimokkhasamvarasamvuto viharati áčáragočarasampanno anumattesu vadždžesu bhajadassáví samádája sikkhati sikkhápadesu. Evam kho, mahánáma, arijasávako sílasampanno hoti.

A jak je, Mahánámo, ušlechtilý žák obdařen ctností? Zde, Mahánámo, ušlechtilý žák je ctnostný, prodlévá střežen a kontrolován pravidly kázně, je obdařen uvědoměním oblasti správného chování a vidouc nebezpečí i v malých chybách se cvičí v dodržování pravidel cvičení. Takto je, Mahánámo, ušlechtilý žák obdařen ctností.

Střežení smyslových schopností

Kathaňča, mahánáma, arijasávako indrijesu guttadváro hoti? Idha, mahánáma, arijasávako čakkhuná rúpam disvá na nimittaggáhí hoti nánubjaňdžanaggáhí. jatvádhikaranamenam čakkhundrijam asamvutam viharantam abhidždžhádomanassá pápaká akusalá dhammá anvássavejjum tassa samvarája patipadždžati, rakkhati čakkhundrijam, čakkhundrije samvaram ápadždžati. Sotena saddam sutvá …ghánena gandham ghájitvá … dživhája rasam sájitvá … kájena photthabbam phusitvá …manasá dhammam viňňája na nimittaggáhí hoti nánubjaňdžanaggáhí. jatvádhikaranamenam manindrijam asamvutam viharantam abhidždžhádomanassá pápaká akusalá dhammá anvássavejjum tassa samvarája patipadždžati, rakkhati manindrijam, manindrije samvaram ápadždžati. Evam kho, mahánáma, arijasávako indrijesu guttadváro hoti.

A jak, Mahánámo, ušlechtilý žák střeží brány svých smyslových schopností? Zde, Mahánámo, když ušlechtilý žák okem vidí tvary... uchem slyší zvuky... nosem cítí vůně... jazykem chutná chutě... tělem zakouší doteky... myslí vnímá jevy, neuchopuje jejich znaky a rysy. Prodlévá se střeženými schopnostmi oka... ucha... nosu... jazyka... těla... a mysli, ochraňuje a střeží tyto smyslové schopnosti, neboť kdyby prodléval s nestřeženými schopnostmi oka... ucha... nosu... jazyka... těla... a mysli, mohly by ho napadnout zlé a neprospěšné stavy žádostivosti a žalu. Takto, Mahánámo, ušlechtilý žák střeží brány svých smyslových schopností.

Umírněnost v jídle

Kathaňča, mahánáma, arijasávako bhodžane mattaňňú hoti? Idha, mahánáma, arijasávako patisankhá joniso áháram áháreti: neva davája na madája na mandanája na vibhúsanája, jávadeva imassa kájassa thitijá jápanája vihimsúparatijá brahmačarijánuggahája. ´Iti puránaňča vedanam patihankhámi, navaňča vedanam na uppádessámi, játrá ča me bhavissati anavadždžatá ča phásuviháro čá ti.´ Evam kho, mahánáma, arijasávako bhodžane mattaňňú hoti.

A jak je, Mahánámo, ušlechtilý žák umírněný v jídle? Zde, Mahánámo, ušlechtilý žák přijímá výživu s hlubokým uvážením: ne pro potěšení, ne pro opojení ani kvůli fyzické kráse, ale pouze kvůli udržení a zachování tohoto těla, kvůli překonání nepohodlí a podpoření čistého života, s myšlenkou: ´Takto ukončím staré pociťování a nenechám vzniknout nové, budu prodlévat zdravě, bezúhonně a pohodlně.´ Takto je, Mahánámo, ušlechtilý žák umírněný v jídle.

Bdělost

Kathaňča, mahánáma, arijasávako džágarijam anujutto hoti? Idha, mahánáma, arijasávako divasam čankamena nisadždžája ávaraníjehi dhammehi čittam parisodheti, rattijá pathamam jámam čankamena nisadždžája ávaraníjehi dhammehi čittam parisodheti, rattijá madždžhimam jámam dakkhinena passena síhasejjam kappeti, páde pádam aččádhája, sato sampadžáno, utthánasaňňam manasi karitvá, rattijá paččhimam jámam paččutthája čankamena nisadždžája ávaraníjehi dhammehi čittam parisodheti. Evam kho, mahánáma, arijasávako džágarijam anujutto hoti.

A jak je, Mahánámo, ušlechtilý žák oddán bdělosti? Zde, Mahánámo, ušlechtilý žák v průběhu dne, (v meditaci) v sedě či při chůzi sem a tam, očišťuje svou mysl od omezujících stavů (mentálních překážek). V průběhu první části noci, (v meditaci) v sedě či při chůzi sem a tam, očišťuje svou mysl od omezujících stavů. V průběhu prostřední části noci ulehne na pravý bok do pozice lva, s jednou nohou překrývající druhou, s uvědoměním, jasným chápáním a s myslí zaměřenou na dobu kdy vstane. V průběhu poslední části noci, poté co vstal, (v meditaci) v sedě či při chůzi sem a tam, očišťuje svou mysl od omezujících stavů. Takto je, Mahánámo, ušlechtilý žák oddán bdělosti.

Sedm dobrých kvalit

Kathaňča, mahánáma, arijasávako sattahi saddhammehi samannágato hoti?
Idha, mahánáma, arijasávako saddho hoti, saddahati tathágatassa bodhim: ´itipi so bhagavá araham sammásambuddho vidždžáčaranasampanno sugato lokavidú anuttaro purisadammasárathi satthá devamanussánam buddho bhagavá ti.´
Hirimá hoti, hiríjati kájaduččaritena vačíduččaritena manoduččaritena, hiríjati pápakánam akusalánam dhammánam samápattijá.
Ottappí hoti, ottappati kájaduččaritena vačíduččaritena manoduččaritena, ottappati pápakánam akusalánam dhammánam samápattijá.
Bahussuto hoti sutadharo sutasanničajo je te dhammá ádikaljáná madždžhekaljáná parijosánakaljáná sátthá sabjaňdžaná kevalaparipunnam parisuddham brahmačarijam abhivadanti tathárúpássa dhammá bahussutá honti dhátá vačasá paričitá manasánupekkhitá ditthijá suppatividdhá.
Áraddhavírijo viharati akusalánam dhammánam pahánája, kusalánam dhammánam upasampadája, thámavá dalhaparakkamo anikkhittadhuro kusalesu dhammesu.
Satimá hoti, paramena satinepakkena samannágato, čirakatampi čirabhásitampi saritá anussaritá.
Paňňavá hoti, udajatthagáminijá paňňája samannágato, arijája nibbedhikája sammá dukkhakkhajagáminijá.
Evam kho, mahánáma, arijasávako sattahi saddhammehi samannágato hoti.

A jak je, Mahánámo, ušlechtilý žák obdařen sedmi dobrými kvalitami? Zde, Mahánámo, ušlechtilý žák
(1.) [Důvěra] je důvěřivý, je obdařen důvěrou v Tathágatovo probuzení: ´Takový je Vznešený - je zasloužilý, dokonale probuzený, obdařený pravým věděním a správným jednáním, blažený, znalec světa, nepřekonatelný vůdce praktikujících osob, učitel bohů a lidí, probuzený a vznešený.
(2.) [Stud špatně jednat] Stydí se špatně jednat – špatně jednat tělem, řečí a myslí. Stydí se vstoupit do zlých a neprospěšných stavů.
(3.) [Obava špatně jednat] Obává se špatně jednat – špatně jednat tělem, řečí a myslí. Obává se vstoupit do zlých a neprospěšných stavů.
(4.) [Učenost] Je dobře poučený, pamatuje si a uchovává v mysli to, co vyslechl - ty věci, které jsou dobré na počátku, dobré uprostřed a dobré na konci, obdařené smyslem a dobrou skladbou [formou], představující dokonalý a zcela očištěný svatý život. V těchto věcech je dobře poučený, uchovává je v mysli, recituje je, praktikuje je, uvažuje o nich [reflektuje je] a proniká jimi svým zřením.
(5.) [Energie] Prodlévá energicky, když opustil neprospěšné stavy a vstupuje do prospěšných stavů. Je vytrvalý a pevný v úsilí a nezanedbává tyto prospěšné stavy.
(6.) [Uvědomění] Je uvědomělý, je obdařen nejvyšším uvědoměním a rozlišováním. Pamatuje si a uchovává v mysli to, co bylo dříve vykonáno nebo vyřčeno.
(7.) [Moudrost] Je moudrý, obdařen ušlechtilou, pronikavou moudrostí, vedoucí k vyvstání cíle, vedoucí ke správnému ukončení strasti.
Takto je, Mahánámo, ušlechtilý žák obdařen sedmi dobrými kvalitami.

Čtyři meditační pohroužení

Kathaňča, mahánáma, arijasávako čatunnam džhánánam ábhičetasikánam ditthadhammasukhaviháránam nikámalábhí hoti akiččhalábhí akasiralábhí?
Idha, mahánáma, arijasávako viviččeva kámehi vivičča akusalehi dhammehi savitakkam savičáram vivekadžam pítisukham pathamam džhánam upasampadždža viharati.
Vitakkavičáránam vúpasamá adždžhattam sampasádanam četaso ekodibhávam avitakkam avičáram samádhidžam pítisukham dutijam džhánam upasampadždža viharati.
Pítijá ča virágá upekkhako ča viharati sato ča sampadžáno sukhaňča kájena patisamvedeti, jam tam arijá áčikkhanti: ´Upekkhako satimá sukhavihárí ti´ tatijam džhánam upasampadždža viharati.
Sukhassa ča paháná dukkhassa ča paháná pubbeva somanassadomanassánam atthangamá adukkhamasukham upekkhásatipárisuddhim čatuttham džhánam upasampadždža viharati.
Evam kho, mahánáma, arijasávako čatunnam džhánánam ábhičetasikánam ditthadhammasukhaviháránam nikámalábhí hoti akiččhalábhí akasiralábhí.

A jak, Mahánámo, ušlechtilý žák, kdykoliv si přeje, bez potíží a bez problémů dosahuje čtyř meditačních pohroužení, jež jsou vyššími stavy mysli poskytujícími šťastné prodlévání zde a nyní? Zde, Mahánámo, ušlechtilý žák
(1.) odloučen od smyslných potěšení a od neprospěšných stavů, vstupuje a prodlévá v prvním meditačním pohroužení, jež je doprovázeno myšlením a rozvažováním a je naplněno nadšením a blahem zrozeným z odloučení.
(2.) S utišením myšlení a rozvažování vstupuje a prodlévá v druhém meditačním pohroužení, v němž je mysl sjednocena, ve vnitřním uspokojení, bez myšlení, bez rozvažování, naplněna nadšením a blahem zrozeným ze soustředění.
(3.) S vymizením nadšení prodlévá vyrovnaně, s uvědoměním a jasným chápáním, zakoušeje stav tělesného blaha, o němž ušlechtilí prohlašují: ´Ten, kdo je vyrovnaný a uvědomělý prodlévá blaženě.´ Takto vstupuje a prodlévá ve tř
etím meditačním pohroužení.
(4.) S opuštěním blaženosti i strasti, s ukončením dřívější radosti a žalu, vstupuje a prodlévá ve čtvrtém meditačním pohroužení, jež není ani strastné ani blažené, které je očištěnou vyrovnaností a uvědoměním.
Takto, Mahánámo, ušlechtilý žák, kdykoliv si přeje, bez potíží a bez problémů dosahuje čtyř meditačních pohroužení, jež jsou vyššími stavy mysli poskytujícími šťastné prodlévání zde a nyní.

Přirovnání

Jato kho, mahánáma, arijasávako evam sílasampanno hoti, evam indrijesu guttadváro hoti, evam bhodžane mattaňňú hoti, evam džágarijam anujutto hoti, evam sattahi saddhammehi samannágato hoti, evam čatunnam džhánánam ábhičetasikánam ditthadhammasukhaviháránam nikámalábhí hoti akiččhalábhí akasiralábhí, ajam vuččati, mahánáma, arijasávako sekho pátipado apuččandatája samápanno, bhabbo abhinibbhidája, bhabbo sambodhája, bhabbo anuttarassa jogakkhemassa adhigamája.

Když je, Mahánámo, ušlechtilý žák takto obdařen ctností, střeží brány svých smyslových schopností, je umírněný v jídle, je oddán bdělosti, je obdařen sedmi dobrými kvalitami a kdykoliv si přeje, bez potíží a bez problémů dosahuje čtyř meditačních pohroužení, jež jsou vyššími stavy mysli poskytujícími šťastné prodlévání zde a nyní – tak je nazýván ušlechtilým cvičícím se žákem, který vstoupil na stezku. Jeho ´zárodek´ je nepoškozen, je schopný proniknutí (skořápkou nevědomosti), schopný probuzení, schopný nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti).

Sejjathápi, mahánáma, kukkutijá andáni attha vá dasa vá dvádasa vá tánássu kukkutijá sammá adhisajitáni sammá pariseditáni sammá paribhávitáni, kiňčápi tassá kukkutijá na evam iččhá uppadždžejja: ´aho vatime kukkutapotaká pádanakhasikhája vá mukhatundakena vá andakosam padáletvá sotthiná abhinibbhidždžejjunti,´ atha kho bhabbáva te kukkutapotaká pádanakhasikhája vá mukhatundakena vá andakosam padáletvá sotthiná abhinibbhidždžitum. Evameva kho, mahánáma, jato arijasávako evam sílasampanno hoti, evam indrijesu guttadváro hoti, evam bhodžane mattaňňú hoti, evam džágarijam anujutto hoti, evam sattahi saddhammehi samannágato hoti, evam čatunnam džhánánam ábhičetasikánam ditthadhammasukhaviháránam nikámalábhí hoti akiččhalábhí akasiralábhí, ajam vuččati, mahánáma, arijasávako sekho pátipado apuččandatája samápanno, bhabbo abhinibbhidája, bhabbo sambodhája, bhabbo anuttarassa jogakkhemassa adhigamája.

Jako kdyby, Mahánámo, slepice měla osm, deset nebo dvanáct vajec, která by správně vyseděla, správně zahřívala a správně vychovala. I když v té slepici nevyvstane přání: ´Kéž by má kuřátka svým drápkem či zobáčkem prorazila skořápku vejce a šťastně se vyklubala´, přesto jsou kuřátka schopná svým drápkem či zobáčkem prorazit skořápku vejce a šťastně se vyklubat. Stejně tak, Mahánámo, když je ušlechtilý žák takto obdařen ctností … – tak je nazýván ušlechtilým cvičícím se žákem, který vstoupil na stezku. Jeho ´zárodek´ je nepoškozen, je schopný proniknutí (skořápkou nevědomosti), schopný probuzení, schopný nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti).

Tři vědění

Sa kho so, mahánáma, arijasávako imamjeva anuttaram upekkhásatipárisuddhim ágamma anekavihitam pubbenivásam anussarati, sejjathidam: ekampi džátim dvepi džátijo tissopi džátijo čatassopi džátijo paňčapi džátijo dasapi džátijo vísampi džátijo timsampi džátijo čattálísampi džátijo paňňásampi džátijo džátisatampi džátisahassampi džátisatasahassampi anekepi samvattakappe anekepi vivattakappe anekepi samvattavivattakappe: ´Amutrásim evamnámo evamgotto evamvanno evamáháro evamsukhadukkhappatisamvedí evamájuparijanto, so tato čuto amutra udapádim; tatrápásim evamnámo evamgotto evamvanno evamáháro evamsukhadukkhappatisamvedí evamájuparijanto, so tato čuto idhúpapanno ti.´ Iti sákáram sauddesam anekavihitam pubbenivásam anussarati. Ajamassa pathamábhinibbhidá hoti kukkutaččhápakasseva andakosamhá.

(1.) Když, Mahánámo, ušlechtilý žák dosáhl tohoto nejvyššího očištěného uvědomění a vyrovnanosti (4. meditační pohroužení), vybaví si mnohé své dřívější pobyty [minulé životy]: jedno zrození, dvě zrození, tři, čtyři, pět, deset zrození, dvacet, třicet, čtyřicet, padesát, sto zrození, tisíc, sto tisíc, mnoho světových období smršťování světa, mnoho světových období rozpínání světa, mnoho světových období smršťování a rozpínání světa: ´Takové bylo tehdy moje jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem zakoušel strast a slast, takový byl konec mého života. A když jsem odtamtud zmizel, vyvstal jsem jinde, a takové bylo zase tam moje jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem zakoušel strast a slast, takový byl konec mého života. A když jsem odtamtud zmizel, vyvstal jsem zde.´ Takto si vzpomene na mnohé své dřívější pobyty s jejich znaky a podrobnostmi. To je první proniknutí (skořápkou nevědomosti), podobné vyklubání kuřátka ze skořápky.

Sa kho so, mahánáma, arijasávako imamje anuttaram upekkhásatipárisuddhim ágamma dibbena čakkhuná visuddhena atikkantamánusakena satte passati čavamáne upapadždžamáne híne paníte suvanne dubbanne sugate duggate jathákammúpage satte padžánáti: ´Ime vata bhonto sattá kájaduččaritena samannágatá vačíduččaritena samannágatá manoduččaritena samannágatá arijánam upavádaká miččháditthiká miččháditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná; ime vá pana bhonto sattá kájasučaritena samannágatá vačísučaritena samannágatá manosučaritena samannágatá arijánam anupavádaká sammáditthiká sammáditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param maraná sugatim saggam lokam upapanná ti.´ Iti dibbena čakkhuná visuddhena atikkantamánusakena satte passati čavamáne upapadždžamáne híne paníte suvanne dubbanne sugate duggate jathákammúpage satte padžánáti. Ajamassa dutijábhinibbhidá hoti kukkutaččhápakasseva andakosamhá.

(2.) Když, Mahánámo, ušlechtilý žák dosáhl tohoto nejvyššího očištěného uvědomění a vyrovnanosti, svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím lidský, vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné, a poznává, jak bytosti putují podle svých činů: ´Tyto milé bytosti, které špatně jednaly tělem, řečí a myslí, hanily ušlechtilé, zastávaly špatné názory a jednaly podle svých špatných názorů, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstaly v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. Avšak ty milé bytosti, které správně jednaly tělem, řečí a myslí, nehanily ušlechtilé, zastávaly správné názory a jednaly podle svých správných názorů, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstaly v šťastném místě, v nebeském světě.´ Takto svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím lidský, vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné, a poznává, jak bytosti putují podle svých činů. To je druhé proniknutí (skořápkou nevědomosti), podobné vyklubání kuřátka ze skořápky.

Sa kho so, mahánáma, arijasávako imamjeva anuttaram upekkhásatipárisuddhim ágamma ásavánam khajá anásavam četovimuttim paňňávimuttim dittheva dhamme sajam abhiňňá saččhikatvá upasampadždža viharati, ajamassa tatijábhinibbhidá hoti kukkutaččhápakasseva andakosamhá.

(3.) Když, Mahánámo, ušlechtilý žák dosáhl tohoto nejvyššího očištěného uvědomění a vyrovnanosti, tak skrze odstranění zákalů vstupuje a prodlévá v nezkaleném osvobození mysli a osvobození moudrostí, které zde a nyní uskutečnil svým vlastním přímým poznáním. To je třetí proniknutí (skořápkou nevědomosti), podobné vyklubání kuřátka ze skořápky.

Závěr

Jampi, mahánáma, arijasávako sílasampanno hoti, idampissa hoti čaranasmim. Jampi, mahánáma, arijasávako indrijesu guttadváro hoti, idampissa hoti čaranasmim. Jampi, mahánáma, arijasávako bhodžane mattaňňú hoti, idampissa hoti čaranasmim. Jampi, mahánáma, arijasávako džágarijam anujutto hoti, idampissa hoti čaranasmim. Jampi, mahánáma, arijasávako sattahi saddhammehi samannágato hoti, idampissa hoti čaranasmim. Jampi, mahánáma, arijasávako čatunnam džhánánam ábhičetasikánam ditthadhammasukhaviháránam nikámalábhí hoti akiččhalábhí akasiralábhí, idampissa hoti čaranasmim.

Když je, Mahánámo, (1.) ušlechtilý žák obdařen ctností - je tak obdařen správným jednáním. (2.) Když střeží brány svých smyslových schopností - je tak obdařen správným jednáním. (3.) Když je umírněný v jídle - je tak obdařen správným jednáním. (4.) Když je oddán bdělosti - je tak obdařen správným jednáním. (5.) Když je obdařen sedmi dobrými kvalitami - je tak obdařen správným jednáním. (6.) A když, kdykoliv si přeje, bez potíží a bez problémů dosahuje čtyř meditačních pohroužení, jež jsou vyššími stavy mysli poskytujícími šťastné prodlévání zde a nyní - je tak obdařen správným jednáním.

Jaňča kho, mahánáma, arijasávako anekavihitam pubbenivásam anussarati, sejjathidam: ekampi džátim dvepi džátijo … iti sákáram sauddesam anekavihitam pubbenivásam anussarati, idampissa hoti vidždžája.
Jampi, mahánáma, arijasávako dibbena čakkhuná visuddhena atikkantamánusakena satte passati čavamáne upapadždžamáne híne paníte suvanne dubbanne sugate duggate … jathákammúpage satte padžánáti, idampissa hoti vidždžája.
Jampi, mahánáma, arijasávako ásavánam khajá anásavam četovimuttim paňňávimuttim dittheva dhamme sajam abhiňňá saččhikatvá upasampadždža viharati, idampissa hoti vidždžája.
Ajam vuččati, mahánáma, arijasávako vidždžásampanno itipi čaranasampanno itipi vidždžáčaranasampanno itipi.

Když si, Mahánámo, (1.) ušlechtilý žák vybaví mnohé své dřívější pobyty [minulé životy]: jedno zrození, dvě zrození ... Takto si vzpomene na mnohé své dřívější pobyty s jejich znaky a podrobnostmi - je tak obdařen pravým věděním.
(2.) Když svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím lidský, vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné ... a poznává, jak bytosti putují podle svých činů – je tak obdařen pravým věděním.
(3.) Když skrze odstranění zákalů vstupuje a prodlévá v nezkaleném osvobození mysli a osvobození moudrostí, které zde a nyní uskutečnil svým vlastním přímým poznáním – je tak obdařen pravým věděním.
Takový jedinec, Mahánámo, je nazýván ´ušlechtilý žák obdařený pravým věděním´, ´ušlechtilý žák obdařený správným jednáním´, ´ušlechtilý žák obdařený pravým věděním a správným jednáním.´

Brahmunápesá, mahánáma, sanankumárena gáthá bhásitá:

‘Khattijo settho džanetasmim je gottapatisárino,
vidždžáčaranasampanno so settho devamánuse ti.´

Brahma Sankumára, Mahánámo, vyslovil jednou tento verš:

´Bojovník je považován za nejlepšího z lidských rodů,
ten, kdo je obdařený pravým věděním a správným jednáním je nejlepší z bohů a lidí.´

Sá kho panesá, mahánáma, brahmuná sanankumárena gáthá sugítá no duggítá, subhásitá no dubbhásitá, atthasamhitá no anatthasamhitá, anumatá bhagavatá ti.”
Atha kho bhagavá utthahitvá ájasmantam ánandam ámantesi: “Sádhu sádhu, ánanda, sádhu kho tvam, ánanda, kapilavatthavánam sakjánam sekham pátipadam abhásí ti.”

Idamavočájasmá ánando. Samanuňňo satthá ahosi. Attamaná kapilavatthavá sakjá ájasmato ánandassa bhásitam abhinandunti.

A tento verš, Mahánámo, Brahma Sankumára správně přednesl, ne nesprávně, správně vyslovil, ne nesprávně, jelikož je smysluplný, ne nesmyslný a Vznešený ho schválil.”
Pak Vznešený vstal a oslovil ctihodného Ánandu: “Dobře, Ánando, dobře. Dobrý výklad o ´cvičícím se žáku, který vstoupil na stezku´ jsi dal Sakjům z Kapilavatthu, Ánando.”

Tak pravil ctihodný Ánanda a Učitel s ním souhlasil. Spokojení Sakjové z Kapilavatthu se zaradovali ze slov ctihodného Ánandy.

 

 
        © Přátelé Dhammy,  překlad Štěpán Chromovský