Mahá Dhammasamádána-sutta

Delší rozprava o způsobech praktikování věcí

Úvod

Evam me sutam: ekam samajam bhagavá sávatthijam viharati džetavane anáthapindikassa áráme. Tatra kho bhagavá bhikkhú ámantesi: "bhikkhavo'ti." "Bhadante'ti" te bhikkhú bhagavato paččassosum. Bhagavá etadavoča:
"Jebhujjena bhikkhave sattá evam kámá evam čhandá evam adhippájá: ´aho vata anitthá akantá amanápá dhammá parihájejjum, itthá kantá manápá dhammá abhivaddhejjunti.´
Tesam bhikkhave sattánam evam kámánam evam čhandánam evam adhippájánam anitthá akantá amanápá dhammá abhivaddhanti, itthá kantá manápá dhammá parihájanti. Tatra tumhe bhikkhave kam hetum paččetháti?"
"Bhagavammúlaká no bhante dhammá bhagavamnettiká bhagavampatisaraná. Sádhu vata bhante bhagavantamjeva patibhátu etassa bhásitassa attho. Bhagavato sutvá bhikkhú dháressantí,ti."
"Tena hi bhikkhave sunátha, sádhukam manasi karotha, bhásissámíti." "Evam bhante,ti" kho te bhikkhú bhagavato paččassosum. Bhagavá etadavoča:

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, Anáthapindikově zahradě. Tam Vznešený oslovil mnichy: "Mnichové!" - "Pane!" odpověděli mu mniši. Vznešený pravil:
"Mniši, bytosti mají většinou takovou touhu, takové přání a takový záměr: ´Kéž by nepříjemné, nehezké a nemilé věci ubývaly, a příjemné, hezké a milé věci přibývaly.´
Ale přestože mají bytosti takovou touhu, takové přání a takový záměr, nepříjemné, nehezké a nemilé věci u nich přibývají, zatímco příjemné, hezké a milé věci u nich ubývají. Co myslíte, mniši, že je toho příčinou?"
"Pane, naše nauky mají svůj kořen, svůj zdroj a své útočiště u Vznešeného. Bylo by dobré, pane, kdyby Vznešený vysvětlil smysl těchto slov. Když to uslyší od Vznešeného, mniši si to zapamatují."
"Tak tedy poslouchejte, mniši, dávejte dobrý pozor a já budu hovořit." "Ano, pane", odpověděli mniši Vznešenému. Vznešený pravil:

"Idha bhikkhave assutavá puthudždžano arijánam adassáví, arijadhammassa akovido arijadhamme aviníto, sappurisánam adassáví, sappurisadhammassa akovido sappurisadhamme aviníto
sevitabbe dhamme na džánáti, asevitabbe dhamme na džánáti, bhadžitabbe dhamme na džánáti, abhadžitabbe dhamme na džánáti.
So sevitabbe dhamme adžánanto asevitabbe dhamme adžánanto, bhadžitabbe dhamme adžánanto abhadžitabbe dhamme adžánanto,
asevitabbe dhamme sevati, sevitabbe dhamme na sevati, abhadžitabbe dhamme bhadžati, bhadžitabbe dhamme na bhadžati.
Tassa asevitabbe dhamme sevato sevitabbe dhamme asevato, abhadžitabbe dhamme bhadžato bhadžitabbe dhamme abhadžato anitthá akantá amanápá dhammá abhivaddhanti, itthá kantá manápá dhammá parihájanti.
Tam kissa hetu? Evam hetam bhikkhave hoti jathá tam aviddasuno.

"Zde, mniši, nepoučený obyčejný člověk, který si nehledí ušlechtilých, je neznalý a neukázněný v učení ušlechtilých, který si nehledí dobrých lidí, je neznalý a neukázněný v učení dobrých lidí,
nezná věci, které by měl rozvíjet [praktikovat], nezná věci, které by neměl rozvíjet, nezná věci, se kterými by se měl spojovat, nezná věci, se kterými by se neměl spojovat.
A tak, když nezná tyto věci... ,
rozvíjí to, co by neměl rozvíjet a nerozvíjí to, co by měl rozvíjet, spojuje se s tím, s čím by se neměl spojovat a nespojuje se s tím, s čím by se měl spojovat.
Tímto... u něj nepříjemné, nehezké a nemilé věci přibývají, zatímco příjemné, hezké a milé věci ubývají.
A z jakého důvodu? Jelikož to se stává tomu, mniši, kdo je nevidoucí [nevědoucí].

Sutavá ča kho bhikkhave arijasávako arijánam dassáví, arijadhammassa kovido arijadhamme suviníto, sappurisánam dassáví, sappurisadhammassa kovido sapapurisadhamme suviníto
sevitabbe dhamme padžánáti asevitabbe dhamme padžánáti, bhadžitabbe dhamme padžánáti abhadžitabbe dhamme padžánáti.
So sevitabbe dhamme padžánanto asevitabbe dhamme padžánanto, bhadžitabbe dhamme padžánanto abhadžitabbe dhamme padžánanto,
asevitabbe dhamme na sevati, sevitabbe dhamme sevati. Abhadžitabbe dhamme na bhadžati, bhadžitabbe dhamme bhadžati.
Tassa asevitabbe dhamme asevato sevitabbe dhamme sevato, abhadžitabbe dhamme abhadžato bhadžitabbe dhamme bhadžato, anitthá akantá amanápá dhammá parihájanti, itthá kantá manápá dhammá abhivaddhanti.
Tam kissa hetu? Evam hetam bhikkhave hoti jathá tam viddasuno.

Avšak poučený ušlechtilý žák, mniši, který si hledí ušlechtilých, je znalý a ukázněný v učení ušlechtilých, který si hledí dobrých lidí, je znalý a ukázněný v učení dobrých lidí,
zná věci, které by měl rozvíjet [praktikovat], zná věci, které by neměl rozvíjet, zná věci, se kterými by se měl spojovat, zná věci, se kterými by se neměl spojovat.
A tak, když zná tyto věci ...,
rozvíjí to, co by měl rozvíjet a nerozvíjí to, co by neměl rozvíjet, spojuje se s tím, s čím by se měl spojovat a nespojuje se s tím, s čím by se neměl spojovat.
Tímto... u něj nepříjemné, nehezké a nemilé věci ubývají, zatímco příjemné, hezké a milé věci přibývají.
A z jakého důvodu? Jelikož to se stává tomu, mniši, kdo je vidoucí [vědoucí].

Čattárimáni bhikkhave dhammasamádánáni. Katamáni čattári?
(1.) Atthi bhikkhave dhammasamádánam paččuppannadukkhaňčeva ájatiňča dukkha vipákam.
(2.) Atthi bhikkhave dhammasamádánam paččuppannasukham ájatim dukkhavipákam.
(3.) Atthi bhikkhave dhammasamádánam paččuppannadukkham ájatim sukhavipákam.
(4.) Atthi bhikkhave dhammasamádánam paččuppannasukhaňčeva ájatiňča sukhavipákam.

Mniši, jsou čtyři způsoby praktikování věcí. Které čtyři?
(1.) Existuje, mniši, způsob praktikování věcí, který je strastný [nepříjemný] v přítomnosti a má strastné následky i v budoucnosti.
(2.) Existuje, mniši, způsob praktikování věcí, který je šťastný [příjemný] v přítomnosti, ale má strastné následky v budoucnosti.
(3.) Existuje, mniši, způsob praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti, ale má šťastné následky v budoucnosti.
(4.) Existuje, mniši, způsob praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti a má šťastné následky i v budoucnosti.

(1.) Tatra bhikkhave jadidam dhammasamádánam paččuppannadukkhaňčeva ájatiňča dukkhavipákam,
tam avidvá avidždžágato jathábhútam nappadžánáti: ´Idam kho dhammasamádánam paččuppannadukkhaňčeva ájatiňča dukkhavipákanti.´
Tam avidvá avidždžágato jathábhútam appadžánanto tam sevati, tam na parivadždžeti.
Tassa tam sevato tam aparivadždžajato anitthá akantá amanápá dhammá abhivaddhanti, itthá kantá manápá dhammá parihájanti.
Tam kissa hetu? Evam hetam bhikkhave hoti jathá tam aviddasuno.

(1.) Zde, mniši, u tohoto způsobu praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti a má strastné následky i v budoucnosti,
neznalý nevědoucí člověk nepoznává podle skutečnosti: ´Toto je způsob praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti a má strastné následky i v budoucnosti.´
Když neznalý nevědoucí člověk nepoznává podle skutečnosti tento způsob, tak ho praktikuje a nevyhýbá se mu.
Tím, že ho praktikuje a nevyhýbá se mu, u něj nepříjemné, nehezké a nemilé věci přibývají, zatímco příjemné, hezké a milé věci ubývají.
A z jakého důvodu? Jelikož to se stává tomu, mniši, kdo je nevidoucí [nevědoucí].

(2.) Tatra bhikkhave jadidam dhammasamádánam paččuppannasukham ájatim dukkhavipákam,
tam avidvá avidždžágato jathábhútam nappadžánáti: ´Idam kho dhammasamádánam paččuppannasukham ájatim dukkhavipákanti.´
Tam avidvá avidždžágato jathábhútam appadžánanto tam sevati, tam na parivadždžeti.
Tassa tam sevato tam aparivadždžajato anitthá akantá amanápá dhammá abhivaddhanti, itthá kantá manápá dhammá parihájanti.
Tam kissa hetu? Evam hetam bhikkhave hoti jathá tam aviddasuno.

(2.) Zde, mniši, u tohoto způsobu praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti, ale má strastné následky v budoucnosti,
neznalý nevědoucí člověk nepoznává podle skutečnosti: ´Toto je způsob praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti, ale má strastné následky v budoucnosti.´
Když neznalý nevědoucí člověk nepoznává podle skutečnosti tento způsob, tak ho praktikuje a nevyhýbá se mu.
Tím, že ho praktikuje a nevyhýbá se mu, u něj nepříjemné, nehezké a nemilé věci přibývají, zatímco příjemné, hezké a milé věci ubývají.
A z jakého důvodu? Jelikož to se stává tomu, mniši, kdo je nevidoucí [nevědoucí].

(3.) Tatra bhikkhave jadidam dhammasamádánam paččuppannadukkham ájatim sukhavipákam,
tam avidvá avidždžágato jathábhútam nappadžánáti: ´Idam kho dhammasamádánam paččuppannadukkham ájatim sukhavipákanti.´
Tam avidvá avidždžágato jathábhútam appadžánanto tam na sevati, tam parivadždžeti.
Tassa tam asevato tam parivadždžajato anitthá akantá amanápá dhammá abhivaddhanti, itthá kantá manápá dhammá parihájanti.
Tam kissa hetu? Evam hetam bhikkhave hoti jathá tam aviddasuno.

(3.) Zde, mniši, u tohoto způsobu praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti, ale má šťastné následky v budoucnosti,
neznalý nevědoucí člověk nepoznává podle skutečnosti: ´Toto je způsob praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti, ale má šťastné následky v budoucnosti.´
Když neznalý nevědoucí člověk nepoznává podle skutečnosti tento způsob, tak ho nepraktikuje a vyhýbá se mu.
Tím, že ho nepraktikuje a vyhýbá se mu, u něj nepříjemné, nehezké a nemilé věci přibývají, zatímco příjemné, hezké a milé věci ubývají.
A z jakého důvodu? Jelikož to se stává tomu, mniši, kdo je nevidoucí [nevědoucí].

(4.) Tatra bhikkhave jadidam dhammasamádánam paččuppanna sukhaňčeva ájatiňča sukhavipákam,
tam avidvá avidždžágato jathábhútam nappadžánáti: ´Idam kho dhammasamádánam paččuppannasukhaňčeva ájatiňča sukhavipákanti.´
Tam avidvá avidždžágato jathábhútam appadžánanto tam na sevati, tam parivadždžeti.
Tassa tam asevato tam parivadždžajato anitthá akantá amanápá dhammá abhivaddhanti, itthá kantá manápá dhammá parihájanti.
Tam kissa hetu? Evam hetam bhikkhave hoti jathá tam aviddasuno.

(4.) Zde, mniši, u tohoto způsobu praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti a má šťastné následky i v budoucnosti,
neznalý nevědoucí člověk nepoznává podle skutečnosti: ´Toto je způsob praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti a má šťastné následky i v budoucnosti.´
Když neznalý nevědoucí člověk nepoznává podle skutečnosti tento způsob, tak ho nepraktikuje a vyhýbá se mu.
Tím, že ho nepraktikuje a vyhýbá se mu, u něj nepříjemné, nehezké a nemilé věci přibývají, zatímco příjemné, hezké a milé věci ubývají.
A z jakého důvodu? Jelikož to se stává tomu, mniši, kdo je nevidoucí [nevědoucí].

(1.) Tatra bhikkhave jadidam dhammasamádánam paččuppannadukkhaňčeva ájatiňča dukkhavipákam,
tam vidvá vidždžágato jathábhútam padžánáti: ´Idam kho dhammasamádánam paččuppannadukkhaňčeva ájatiňča dukkhavipákanti.´
Tam vidvá vidždžágato jathábhútam padžánanto tam na sevati, tam parivadždžeti.
Tassa tam asevato tam parivadždžajato anitthá akantá amanápá dhammá parihájanti, itthá kantá manápá dhammá abhivaddhanti.
Tam kissa hetu? Evam hetam bhikkhave hoti jathá tam viddasuno.

(1.) Zde, mniši, u tohoto způsobu praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti a má strastné následky i v budoucnosti,
znalý vědoucí člověk poznává podle skutečnosti: ´Toto je způsob praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti a má strastné následky i v budoucnosti.´
Když znalý vědoucí člověk poznává podle skutečnosti tento způsob, tak ho nepraktikuje a vyhýbá se mu.
Tím, že ho nepraktikuje a vyhýbá se mu, u něj nepříjemné, nehezké a nemilé věci ubývají, zatímco příjemné, hezké a milé věci přibývají.
A z jakého důvodu? Jelikož to se stává tomu, mniši, kdo je vidoucí [vědoucí].

(2.) Tatra bhikkhave jadidam dhammasamádánam paččuppannasukham ájatim dukkhavipákam,
tam vidvá vidždžágato jathábhútam padžánáti: ´Idam kho dhammasamádánam paččuppannasukham ájatim dukkhavipákanti.´
Tam vidvá vidždžágato jathábhútam padžánanto tam na sevati, tam parivadždžeti.
Tassa tam asevato tam parivadždžajato anitthá akantá amanápá dhammá parihájanti, itthá kantá manápá dhammá abhivaddhanti.
Tam kissa hetu? Evam hetam bhikkhave hoti jathá tam viddasuno.

(2.) Zde, mniši, u tohoto způsobu praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti, ale má strastné následky v budoucnosti,
znalý vědoucí člověk poznává podle skutečnosti: ´Toto je způsob praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti, ale má strastné následky v budoucnosti.´
Když znalý vědoucí člověk poznává podle skutečnosti tento způsob, tak ho nepraktikuje a vyhýbá se mu.
Tím, že ho nepraktikuje a vyhýbá se mu, u něj nepříjemné, nehezké a nemilé věci ubývají, zatímco příjemné, hezké a milé věci přibývají.
A z jakého důvodu? Jelikož to se stává tomu, mniši, kdo je vidoucí [vědoucí].

(3.) Tatra bhikkhave jadidam dhammasamádánam paččuppannadukkham ájatim sukhavipákam,
tam vidvá vidždžágato jathábhútam padžánáti: ´Idam kho dhammasamádánam paččuppannadukkham ájatim sukhavipákanti.´
Tam vidvá vidždžágato jathábhútam padžánanto tam sevati, tam na parivadždžeti.
Tassa tam sevato tam aparivadždžajato anitthá akantá amanápá dhammá parihájanti, itthá kantá manápá dhammá abhivaddhanti.
Tam kissa hetu? Evam hetam bhikkhave hoti jathá tam viddasuno.

(3.) Zde, mniši, u tohoto způsobu praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti, ale má šťastné následky v budoucnosti,
znalý vědoucí člověk poznává podle skutečnosti: ´Toto je způsob praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti, ale má šťastné následky v budoucnosti.´
Když znalý vědoucí člověk poznává podle skutečnosti tento způsob, tak ho praktikuje a nevyhýbá se mu.
Tím, že ho praktikuje a nevyhýbá se mu, u něj nepříjemné, nehezké a nemilé věci ubývají, zatímco příjemné, hezké a milé věci přibývají.
A z jakého důvodu? Jelikož to se stává tomu, mniši, kdo je vidoucí [vědoucí].

(4.) Tatra bhikkhave jadidam dhammasamádánam paččuppanna sukhaňčeva ájatiňča sukhavipákam,
tam vidvá vidždžágato jathábhútam padžánáti: ´Idam kho dhammasamádánam paččuppannasukhaňčeva ájatiňča sukhavipákanti.´
Tam vidvá vidždžágato jathábhútam padžánanto tam sevati, tam na parivadždžeti.
Tassa tam sevato tam aparivadždžajato anitthá akantá amanápá dhammá parihájanti, itthá kantá manápá dhammá abhivaddhanti.
Tam kissa hetu? Evam hetam bhikkhave hoti jathá tam viddasuno.

(4.) Zde, mniši, u tohoto způsobu praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti a má šťastné následky i v budoucnosti,
znalý vědoucí člověk poznává podle skutečnosti: ´Toto je způsob praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti a má šťastné následky i v budoucnosti.´
Když znalý vědoucí člověk poznává podle skutečnosti tento způsob, tak ho praktikuje a nevyhýbá se mu.
Tím, že ho praktikuje a nevyhýbá se mu, u něj nepříjemné, nehezké a nemilé věci ubývají, zatímco příjemné, hezké a milé věci přibývají.
A z jakého důvodu? Jelikož to se stává tomu, mniši, kdo je vidoucí [vědoucí].

(1.) Katamaňča bhikkhave dhammasamádánam paččuppannadukkhaňčeva ájatiňča dukkhavipákam?
Idha bhikkhave ekaččo sahápi dukkhena sahápi domanassena pánátipátí hoti pánátipátapaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena adinnádájí hoti. Adinnádánapaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena kámesu miččháčárí hoti. Kámesu miččháčárapaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena musávádí hoti. Musávádapaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena pisunáváčo hoti. Pisunáváčapaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena pharusáváčo hoti. Pharusáváčapaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena samphappalápí hoti. Samphappalápapaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena abhidždžhálu hoti. Abhidždžhápaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena bjápannačitto hoti. Bjápádapaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena miččháditthi hoti. Miččháditthipaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
So kájassa bhedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžati.
Idam vuččati bhikkhave dhammasamádánam paččuppannadukkhaňčeva ájatiňča dukkhavipákam.

(1.) A co je, mniši, způsob praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti a má strastné následky i v budoucnosti?
Zde, mniši, nějaký jedinec s bolestí a žalem zabíjí živé bytosti. Kvůli tomu, že zabíjí živé bytosti, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem bere to, co mu není dáváno [krade]. Kvůli tomu, že bere to, co mu není dáváno, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem špatně sexuálně jedná. Kvůli tomu, že špatně sexuálně jedná, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem lže. Kvůli tomu, že lže, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem mluví zlomyslně. Kvůli tomu, že mluví zlomyslně, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem mluví hrubě. Kvůli tomu, že mluví hrubě, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem marnivě tlachá. Kvůli tomu, že marnivě tlachá, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem je žádostivý. Kvůli tomu, že je žádostivý, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem je zlomyslný. Kvůli tomu, že je zlomyslný, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem zastává špatný názor. Kvůli tomu, že zastává špatný názor, pociťuje bolest a žal.
A pak, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstane v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle.
Tomu se říká ´způsob praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti a má strastné následky i v budoucnosti.´

(2.) Katamaňča bhikkhave dhammasamádánam paččuppannasukham ájatim dukkhavipákam?
Idha bhikkhave ekaččo sahápi sukhena sahápi somanassena pánátipátí hoti. Pánátipátapaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena adinnádájí hoti. Adinnádánapaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena kámesu miččháčárí hoti. Kámesu miččháčárapaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena musávádí hoti. Musávádapaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena pisunáváčo hoti. Pisunáváčapaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena pharusáváčo hoti. Pharusáváčapaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena samphappalápí hoti. Samphappalápapaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena abhidždžhálu hoti. Abhidždžhápaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena bjápannačitto hoti. Bjápádapaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena miččháditthi hoti. Miččháditthipaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
So kájassa bhedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžati.
Idam vuččati bhikkhave dhammasamádánam paččuppannasukham ájatim dukkhavipákam.

(2.) A co je, mniši, způsob praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti, ale má strastné následky v budoucnosti?
Zde, mniši, nějaký jedinec s potěšením a radostí zabíjí živé bytosti. Kvůli tomu, že zabíjí živé bytosti, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí bere to, co mu není dáváno [krade]. Kvůli tomu, že bere to, co mu není dáváno, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí špatně sexuálně jedná. Kvůli tomu, že špatně sexuálně jedná, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí lže. Kvůli tomu, že lže, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí mluví zlomyslně. Kvůli tomu, že mluví zlomyslě, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí mluví hrubě. Kvůli tomu, že mluví hrubě, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí marnivě tlachá. Kvůli tomu, že marnivě tlachá, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí je žádostivý. Kvůli tomu, že je žádostivý, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí je zlomyslný. Kvůli tomu, že je zlomyslný, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí zastává špatný názor. Kvůli tomu, že zastává špatný názor, pociťuje potěšení a radost.
A pak, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstane v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle.
Tomu se říká ´způsob praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti, ale má strastné následky v budoucnosti.´

(3.) Katamaňča bhikkhave dhammasamádánam paččuppannadukkham ájatim sukhavipákam?
Idha bhikkhave ekaččo sahápi dukkhena sahápi domanassena pánátipátá pativirato hoti. Pánátipátá veramanípaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena adinnádáná pativirato hoti. Adinnádáná veramanípaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena kámesu miččháčárá pativirato hoti. Kámesu miččháčárá veramanípaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena musávádá pativirato hoti. Musávádá veramanípaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena pisunája váčája pativirato hoti. Pisunája váčája veramanípaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena pharusája váčája pativirato hoti. Pharusája váčája veramanípaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena samphappalápá pativirato hoti. Samphappalápá veramanípaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena anabhidždžhálu hoti. Anabhidždžhápaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena abjápannačitto hoti. Abjápádapaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
Sahápi dukkhena sahápi domanassena sammáditthi hoti. Sammáditthipaččajá ča dukkham domanassam patisamvedeti.
So kájassa bhedá parammaraná sugatim saggam lokam upapadždžati.
Idam vuččati bhikkhave dhammasamádánam paččuppannadukkham ájatim sukhavipákam.

(3.) A co je, mniši, způsob praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti, ale má šťastné následky v budoucnosti?
Zde se, mniši, nějaký jedinec s bolestí a žalem zdržuje zabíjí živých bytostí. Kvůli tomu, že se zdržuje zabíjení živých bytostí, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem se zdržuje braní toho, co mu není dáváno [kradení]. Kvůli tomu, že se zdržuje braní toho, co mu není dáváno, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem se zdržuje špatného sexuálního jednání. Kvůli tomu, že se zdržuje špatného sexuálního jednání, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem se zdržuje lhaní. Kvůli tomu, že se zdržuje lhaní, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem se zdržuje zlomyslné řeči. Kvůli tomu, že se zdržuje zlomyslné řeči, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem se zdržuje hrubé řeči. Kvůli tomu, že se zdržuje hrubé řeči, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem se zdržuje marnivého tlachání. Kvůli tomu, že se zdržuje marnivého tlachání, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem není žádostivý. Kvůli tomu, že není žádostivý, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem není zlomyslný. Kvůli tomu, že není zlomyslný, pociťuje bolest a žal.
S bolestí a žalem zastává správný názor. Kvůli tomu, že zastává správný názor, pociťuje bolest a žal.
A pak, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstane v šťastném místě, v nebeském světě.
Tomu se říká ´způsob praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti, ale má šťastné následky v budoucnosti.´

(4.) Katamaňča bhikkhave dhammasamádánam paččuppannasukhaňčeva ájatiňča sukhavipákam?
Idha bhikkhave ekaččo sahápi sukhena sahápi somanassena pánátipátá pativirato hoti. Pánátipátá veramanípaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena adinnádáná pativirato hoti. Adinnádáná veramanípaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena kámesu miččháčárá pativirato hoti. Kámesu miččháčárá veramanípaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena musávádá pativirato hoti. Musávádá veramanípaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena pisunája váčája pativirato hoti. Pisunája váčája veramanípaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena pharusája váčája pativirato hoti. Pharusája váčája veramanípaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena samphappalápá pativirato hoti. Samphappalápá veramaní paččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena anabhidždžhálu hoti. Anabhidždžhápaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena abjápannačitto hoti. Abjápádapaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
Sahápi sukhena sahápi somanassena sammáditthi hoti. Sammáditthipaččajá ča sukham somanassam patisamvedeti.
So kájassa bhedá parammaraná sugatim saggam lokam upapadždžati.
Idam vuččati bhikkhave dhammasamádánam paččuppannasukhaňčeva ájatiňča sukhavipákam.
Imáni kho bhikkhave čattári dhammasamádánáni.

(4.) A co je, mniši, způsob praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti a má šťastné následky i v budoucnosti?
Zde se, mniši, nějaký jedinec s potěšením a radostí zdržuje zabíjení živých bytostí. Kvůli tomu, že se zdržuje zabíjení živých bytostí, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí se zdržuje braní toho, co mu není dáváno [kradení]. Kvůli tomu, že se zdržuje braní toho, co mu není dáváno, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí se zdržuje špatného sexuálního jednání. Kvůli tomu, že se zdržuje špatného sexuálního jednání, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí se zdržuje lhaní. Kvůli tomu, že se zdržuje lhaní, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí se zdržuje zlomyslné řeči. Kvůli tomu, že se zdržuje zlomyslné řeči, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí se zdržuje hrubé řeči. Kvůli tomu, že se zdržuje hrubé řeči, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí se zdržuje marnivého tlachání. Kvůli tomu, že se zdržuje marnivého tlachání, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí není žádostivý. Kvůli tomu, že není žádostivý, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí není zlomyslný. Kvůli tomu, že není zlomyslný, pociťuje potěšení a radost.
S potěšením a radostí zastává správný názor. Kvůli tomu, že zastává správný názor, pociťuje potěšení a radost.
A pak, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstane v šťastném místě, v nebeském světě.
Tomu se říká ´způsob praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti a má šťastné následky i v budoucnosti.´
To jsou, mniši, čtyři způsoby praktikování věcí.

(1.) Sejjathápi bhikkhave tittakálápu visena samsattho, atha puriso ágaččhejja džívitukámo amaritukámo, sukhakámo dukkhapatikkúlo. Tamenam evam vadejjum: ´ambho purisa, ajam tittakálápuvisena samsattho. Sače ákamkhasi piva. tassa te pivato čeva naččhádessati vannenapi gandhenapi rasenapi. Pivitvá ča pana maranam vá nigaččhasi maranamattam vá dukkhanti.´
So tam apatisankhája pivejja, na patinissadždžejja. Tassa tam pivato čeva naččhádejja vannenapi gandhenapi rasenapi. Pivitvá ča pana maranam vá nigaččhejja maranamattam vá dukkham.
Tathúpamáham bhikkhave imam dhammasamádánam vadámi jamidam, dhammasamádánam paččuppannadukkhaňčeva ájatiňča dukkhavipákam.

(1.) Mniši, jako kdyby zde byla tykev s hořkým nápojem, který je smíchaný s jedem. Přišel by nějaký muž, který touží po životě a netouží po smrti, touží po potěšení a má odpor k bolesti. Jiný muž by mu řekl:´Ctěný muži, toto je tykev s hořkým nápojem, který je smíchaný s jedem. Napij se ho, jestli chceš. Budeš-li ho pít, nebude se ti líbit jeho barva ani jeho vůně ani jeho chuť. A když se ho napiješ, dojdeš tím smrti nebo smrtelné bolesti.´
Pak by se ten muž neuváženě napil toho nápoje a neodmítl ho. Když ho pil, nelíbila se mu jeho barva ani jeho vůně ani jeho chuť. A když se ho napil, došel tím smrti nebo smrtelné bolesti.
Mniši, podobný tomuto způsobu praktikování věcí, říkám, je ´způsob praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti a má strastné následky i v budoucnosti.´

(2.) Sejjathápi bhikkhave ápáníjakamso vannasampanno gandhasampanno rasasampanno, so ča kho visena samsattho, atha puriso ágaččhejja džívitukámo amaritukámo, sukhakámo dukkha patikkúlo. Tamenam evam vadejjum: ´ambho purisa, ajam ápáníjakamso vannasampanno gandhasampanno rasasampanno, so ča kho visena samsattho. Sače ákankhasi piva. Tassa te pivato hi kho čhádessati vannenapi gandhenapi rasenapi. Pivitvá ča pana maranam vá nigaččhasi maranamattam vá dukkhanti.´
So tam apatisankhája pivejja, na patinissadždžejja. Tassa tam pivato hi kho čhádejja vannenapi gandhenapi rasenapi. Pivitvá ča pana maranam vá nigaččhejja maranamattam vá dukkham.
Tathúpamáham bhikkhave imam dhammasamádánam vadámi jamidam dhammasamádánam paččuppannasukham ájatim dukkhavipákam.

(2.) Mniši, jako kdyby zde byla číše s nápojem, který má pěknou barvu, vůni i chuť, ale je smíchaný s jedem. Přišel by nějaký muž, který touží po životě a netouží po smrti, touží po potěšení a má odpor k bolesti. Jiný muž by mu řekl:´Ctěný muži, toto je číše s nápojem, který má pěknou barvu, vůni i chuť, ale je smíchaný s jedem. Napij se ho, jestli chceš. Budeš-li ho pít, bude se ti líbit jeho barva, jeho vůně i jeho chuť. Ale když se ho napiješ, dojdeš tím smrti nebo smrtelné bolesti.´
Pak by se ten muž neuváženě napil toho nápoje a neodmítl ho. Když ho pil, líbila se mu jeho barva, jeho vůně i jeho chuť. Ale když se ho napil, došel tím smrti nebo smrtelné bolesti.
Mniši, podobný tomuto způsobu praktikování věcí, říkám, je ´způsob praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti, ale má strastné následky v budoucnosti.´

(3.) Sejjathápi bhikkhave pútimuttam nánábhesadždžehi samsattham, atha puriso ágaččhejja pandurogí. Tamenam evam vadejjum: ´ambho purisa, idam pútimuttam nánábhesadždžehi samsattham. Sače ákankhasi piva. Tassa te pivato hi kho naččhádessati vannenapi gandhenapi rasenapi, pivitvá ča pana sukhí bhavissasí'ti.´
So tam patisankhája pivejja na patinissadždžejja. Tassa tam pivato hi kho naččhádejja vannenapi gandhenapi rasenapi. Pivitvá ča pana sukhí assa.
Tathúpamáham bhikkhave imam dhammasamádánam vadámi jamidam dhammasamádánam paččuppannadukkham ájatim sukhavipákam.

(3.) Mniši, jako kdyby zde byla zkvašená kravská moč smíchaná s různými léky. Přišel by muž nemocný žloutenkou. Jiný muž by mu řekl:´Ctěný muži, toto je zkvašená kravská moč smíchaná s různými léky. Napij se jí, jestli chceš. Budeš-li jí pít, nebude se ti líbit její barva ani její vůně ani její chuť. Ale když se jí napiješ, budeš potěšen.´
Pak by se ten muž uváženě napil té moči a neodmítl ji. Když jí pil, nelíbila se mu její barva ani její vůně ani její chuť. Ale když se jí napil, byl potěšen.
Mniši, podobný tomuto způsobu praktikování věcí, říkám, je ´způsob praktikování věcí, který je strastný v přítomnosti, ale má šťastné následky v budoucnosti.´

(4.) Sejjathápi bhikkhave dadhi ča madhu ča sappi ča phánitaňča ekadždžham samsattham. Atha puriso ágaččhejja lohitapakkhandiko. Tamenam evam vadejjum: ´ambho purisa, imam dadhi ča madhu ča sappi ča phánitaňča ekadždžham samsattham, sače ákankhasi piva. Tassa te pivato čeva čhádessati vannenapi gandhenapi rasenapi pivitvá ča pana sukhí bhavissasí,ti.´
So tam patisankhája pivejja, na patinissadždžejja. Tassa tam pivato čeva čhádejja vannenapi gandhenapi rasenapi. Pivitvá ča pana sukhí assa.
Tathúpamáham bhikkhave imam dhammasamádánam vadámi jamidam dhammasamádánam paččuppannasukhaňčeva ájatiňča sukhavipákam.

(4.) Mniši, jako kdyby zde byla smetana smíchaná dohromady s medem, máslem a melasou. Přišel by muž nemocný úplavicí. Jiný muž by mu řekl:´Ctěný muži, toto je smetana smíchaná dohromady s medem, máslem a melasou. Napij se jí, jestli chceš. Budeš-li jí pít, bude se ti líbit její barva, její vůně i její chuť. A když se jí napiješ, budeš potěšen.´
Pak by se ten muž uváženě napil té smetany a neodmítl ji. Když jí pil, líbila se mu její barva, její vůně i její chuť. A když se jí napil, byl potěšen.
Mniši, podobný tomuto způsobu praktikování věcí, říkám, je ´způsob praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti a má šťastné následky i v budoucnosti.´

Sejjathápi bhikkhave vassánam paččhime máse saradasamaje viddhe vigatavaláhake deve ádiččo nabham abbhussukkamáno sabbam ákásagatam tamagatam abhivihačča bhásati ča tapati ča viročati ča,
evameva kho bhikkhave jamidam dhammasamádánam paččuppannasukhaňčeva ájatiňča sukhavipákam, tadaňňe puthusamanabráhmanaparappaváde abhivihačča bhásati ča tapati ča viročati čáti."
Idamavoča bhagavá. Attamaná te bhikkhú bhagavato bhásitam abhinandunti.

Mniši, jako když v posledním měsíci období dešťů, na podzim, na jasném bezmračném nebi vychází slunce a rozptyluje veškerou temnotu v prostoru svým jasem, světlem a září,
právě tak, mniši, tento ´způsob praktikování věcí, který je šťastný v přítomnosti a má šťastné následky i v budoucnosti´ rozptyluje nauky všech ostatních obyčejných asketů a bráhmanů svým jasem, světlem a září."
Tak pravil Vznešený. Potěšení mniši se zaradovali ze slov Vznešeného.