Veraňdžaka-sutta

Rozprava k bráhmanům z vesnice Veraňdža

Evam me sutam: Ekam samajam bhagavá sávatthijam viharati džetavane anáthapindikassa áráme. Tena kho pana samajena veraňdžaká bráhmanagahapatiká sávatthijam pativasanti kenačideva karaníjena.
Assosum kho veraňdžaká bráhmanagahapatiká: "Samano khalu bho gotamo sakjaputto sakjakulá pabbadžito sávatthijam viharati džetavane anáthapindikassa áráme. Tam kho pana bhavantam gotamam evam kaljáno kittisaddo abbhuggato: ´Itipi so bhagavá araham sammásambuddho vidždžáčaranasampanno sugato lokavidú anuttaro purisadammasárathí satthá devamanussánam buddho bhagavá.
So imam lokam sadevakam samárakam sabrahmakam, sassamanabráhmanim padžam sadevamanussam sajam abhiňňá saččhikatvá pavedeti. So dhammam deseti ádikaljánam madždžhekaljánam parijosánakaljánam sáttham sabjaňdžanam. Kevalaparipunnam parisuddham brahmačarijam pakáseti. Sádhu kho pana tathárúpánam arahatam dassanam hotí ti´".

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, Džétově háji, Anáthapindikově zahradě. Tehdy bráhmanští hospodáři z vesnice Veraňdža pobývali v Sávatthí, neboť tam měli něco na práci.
Bráhmanští hospodáři z Veraňdži uslyšeli: "Asketa Gótama, syn Sakjů, který odešel z rodiny Sakjů do bezdomoví, právě prodlévá v Sávatthí, Džétově háji, Anáthapindikově zahradě. O Vznešeném Gótamovi se šíří takováto dobrá pověst: ´Vznešený je zasloužilý, dokonale probuzený, obdařený věděním a ctnostným jednáním, blažený, znalec světa, nepřekonatelný vůdce praktikujících osob, učitel bohů a lidí, probuzený a vznešený.
Ukazuje tento svět s jeho bohy, Máry a Brahmy, s jeho pokolením asketů a bráhmanů, bohů a lidí, když ho sám přímo poznal a proniknul. Vykládá učení, které je dobré na počátku, dobré uprostřed a dobré na konci, obdařené dobrým smyslem a skladbou. Vymezuje svatý život, který je dokonalý a zcela očištěný. Vskutku je dobré vidět takového Zasloužilého.´"

Atha kho veraňdžaká bráhmanagahapatiká jena bhagavá tenupasankamimsu. Upasankamitvá appekačče bhagavantam abhivádetvá ekamantam nisídimsu, appekačče bhagavatá saddhim sammodimsu, sammodaníjam katham sáráníjam vítisáretvá ekamantam nisídimsu, appekačče jena bhagavá tenaňdžalim panámetvá ekamantam nisídimsu, appekačče bhagavato sannike námagottam sávetvá ekamantam nisídimsu, appekačče tunhíbhútá ekamantam nisídimsu. Ekamantam nisinná kho veraňdžaká bráhmanagahapatiká bhagavantam etadavočum: 
"Ko nu kho bho gotama hetu ko paččajo jenamidhekačče sattá kájassa bhedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžanti? Ko pana bho gotama hetu ko paččajo jenamidhekačče sattá kájassa bhedá parammaraná sugatim saggam lokam upapadždžantíti?"

Poté bráhmanští hospodáři z Veraňdži přistoupili k Vznešenému. Přistupujíce, někteří se mu poklonili a usedli stranou, někteří si s ním vyměnili obvyklá přátelská slova a usedli stranou, někteří v uctivém pozdravu sepjali své dlaně směrem k Vznešenému a usedli stranou, někteří Vznešenému představili svá jména a své rody a usedli stranou, zatímco někteří zůstali v tichosti a usedli stranou. Sedíce stranou, bráhmanští hospodáři z Veraňdži takto oslovili Vznešeného:
"Ctěný Gótamo, jaká je příčina a podmínka toho, že některé bytosti po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle? Jaká je příčina a podmínka toho, že některé bytosti po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě?"

"Adhammačarijá visamačarijá hetu kho gahapatajo evamidhekačče sattá kájassa bhedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžanti.
Dhammačarijá samačarijá hetu kho gahapatajo evamidhekačče sattá kájassa bhedá parammaraná sugatim saggam lokam upapadždžantíti."

"Nesprávné jednání, které není v souladu s Dhammou, hospodáři, je příčinou toho, že některé bytosti po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle.
Správné jednání, které je v souladu s Dhammou, hospodáři, je příčinou toho, že některé bytosti po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v šťastném místě, v nebeském světě."

"Na kho majam imassa bhoto gotamassa sankhittena bhásitassa vitthárena attham avibhattassa vitthárena attham ádžánáma. Sádhu no bhavam gotamo tathá dhammam desetu jathá majam imassa bhoto gotamassa sankhittena bhásitassa vitthárena attham avibhattassa vitthárena attham ádžánejjámáti."

"My nerozumíme širšímu smyslu tohoto stručného výroku, který ctěný Gótama vyslovil, aniž by vysvětlil jeho širší smysl. Bylo by dobré, kdyby ctěný Gótama vyložil Dhammu tak, abychom mohli porozumět širšímu smyslu tohoto stručného výroku, který ctěný Gótama vyslovil, aniž by vysvětlil jeho širší smysl."

"Tena hi gahapatajo sunátha, sádhukam manasi karotha, bhásissámíti." "Evam bhoti" kho veraňdžaká bráhmanagahapatiká bhagavato paččassosum, bhagavá etadavoča: 
"Tividham kho gahapatajo kájena adhammačárí visamačárí hoti. Čatubbidham váčája adhammačárí visamačárí hoti. Tividham manasá adhammačárí visamačárí hoti.

"Tak tedy, hospodáři, poslouchejte, dávejte dobrý pozor a já budu hovořit." "Dobře, pane" odpověděli bráhmanští hospodáři z Veraňdži Vznešenému. Vznešený pravil:
"Hospodáři, jsou zde tři druhy těch, jejichž tělesné nesprávné jednání není v souladu s Dhammou. Jsou zde čtyři druhy těch, jejichž slovní nesprávné jednání není v souladu s Dhammou. Jsou zde tři druhy těch, jejichž mentální nesprávné jednání není v souladu s Dhammou.

Nesprávné jednání

Kathaňča gahapatajo tividham kájena adhammačárí visamačárí hoti?
Idha gahapatajo ekaččo pánátipátí hoti, luddo lohitapání hatapahate nivittho adajápanno pánabhútesu.
Adinnádájí kho pana hoti, jam tam parassa paravittúpakaranam gámagatam vá araňňagatam vá adinnam thejjasankhátam ádátá hoti.
Kámesu miččháčárí kho pana hoti, já tá máturakkhitá piturakkhitá mátápiturakkhitá bháturakkhitá bhaginirakkhitá ňátirakkhitá gottarakkhitá dhammarakkhitá sassámiká saparidantá, antamaso málágunaparikkhittápi, tathárúpásu čárittam ápadždžitá hoti.
Evam kho gahapatajo tividham kájena adhammačárí visamačárí hoti.

A které jsou, hospodáři, tři druhy těch, jejichž tělesné nesprávné jednání není v souladu s Dhammou?
Zde, hospodáři, někdo zabíjí živé bytosti, je krutý, má krvavé ruce, je zaměstnán zraňováním a ničením, je nemilosrdný vůči živým bytostem.
Nebo bere to, co není dáváno (krade). Jako zloděj vchází do vesnice či do lesa a bere majetek a bohatství ostatních.
Nebo má špatné sexuální jednání. Dopouští se prohřešku sexuálního styku s těmi (dívkami a ženami), které jsou pod ochranou matky, pod ochranou otce, matky i otce, bratra, sestry či příbuzných, pod ochranou manžela, pod ochranou zákona či pod ochranou zásnubního věnce.
Toto jsou, hospodáři, tři druhy těch, jejichž tělesné nesprávné jednání není v souladu s Dhammou.

Kathaňča gahapatajo čatubbidham váčája adhammačárí visamačárí hoti?
Idha gahapatajo ekaččo musávádí hoti. Sabhágato vá parisagato vá ňátimadždžhagato vá púgamadždžhagato vá abhiníto sakkhiputtho: ´ehambho purisa jam džánási tam vadehí ti.´ So adžánam vá áha džánámíti, džánam vá áha na džánámíti, apassam vá áha passámíti, passam vá áha na passámíti. Iti attahetu vá parahetu vá ámisa kiňčikkhahetu vá sampadžánamusá bhásitá hoti.
Pisunáváčo kho pana hoti. Ito sutvá amutra akkhátá imesam bhedája, amutra vá sutvá imesam akkhátá amúsam bhedája. Iti samaggánam vá bhettá bhinnánam vá anuppadátá. Vaggárámo vaggarato vagganandí vaggakaranim váčam bhásitá hoti.
Pharusáváčo kho pana hoti. Já sá váčá antaká kakkasá parakatuká parábhisadždžaní kodhasámantá asamádhisamvattaniká tathárúpim váčam bhásitá hoti.
Samphappalápi kho pana hoti. Akálavádí abhútavádí anatthavádí adhammavádí avinajavádí. Anidhánavatim váčam bhásitá akálena anapadesam aparijantavatim anatthasamhitam.
Evam kho gahapatajo čatubbidham váčája adhammačárí visamačárí hoti.

A které jsou, hospodáři, čtyři druhy těch, jejichž slovní nesprávné jednání není v souladu s Dhammou?
Zde, hospodáři, někdo lže. Když přijde na nějaký dvůr, do nějakého shromáždění, do společnosti příbuzných nebo do nějakého sdružení a je vyzván a otázán: ´Nuže, ctěný, řekni co víš.´ Tak přestože neví, říká ´vím´ nebo přestože ví, říká ´nevím´. Přestože nevidí, říká ´vidím´ nebo přestože vidí, říká ´nevidím´. Buď kvůli vlastnímu zisku nebo kvůli zisku ostatních nebo kvůli jakémukoliv jinému zisku takto vědomě říká lež. 
Nebo mluví zlomyslně (pomlouvá). Co slyšel zde, vypráví tam, aby tím zasel rozkol mezi lidmi. Co slyšel tam, vypráví zde, aby tím zasel rozkol mezi lidmi. Rozděluje ty, kdo jsou ve shodě. Podporuje ty kdo jsou v rozkolu. Má rád rozepře, raduje se z rozepří, těší se z rozepří, vykládá řeči, které vytvářejí rozepře.
Nebo mluví hrubě. Říká taková slova, která jsou hrubá, drsná, bolestivá pro ostatní, urážející ostatní, naplněná hněvem, nevedoucí k soustředění. 
Nebo marnivě tlachá. Mluví v nesprávný čas, mluví o tom, co není skutečné (pravdivé), mluví o tom, co nemá smysl, mluví o tom, co není Dhamma (řád), mluví o tom, co není disciplína (kázeň). Jeho slova vyřčená v nesprávný čas nejsou hodná uchování, jsou nevhodná, nepřiměřená, nesmyslná a neprospěšná.
Toto jsou, hospodáři, čtyři druhy těch, jejichž slovní nesprávné jednání není v souladu s Dhammou.

Kathaňča gahapatajo tividham manasá adhammačárí visamačárí hoti?
Idha gahapatajo ekaččo abhidždžhálu hoti. Jam tam parassa paravittúpakaranam tam abhidždžhitá hoti: ´Aho vata jam parassa tam mama assá ti.´
Bjápannačitto kho pana hoti padutthamanasankappo: ´Ime sattá haňňantu vá vadždžhantu vá uččhidždžantu vá vinassantu vá má vá ahesum iti vá ti.´
Miččháditthi kho pana hoti viparítadassano: ´Natthi dinnam, natthi jittham, natthi hutam, natthi sukatadukkatánam kammánam phalam vipáko, natthi ajam loko, natthi paro loko, natthi mátá, natthi pitá, natthi sattá opapátiká, natthi loke samanabráhmaná sammaggatá sammá patipanná je imaňča lokam paraňča lokam sajam abhiňňá saččhikatvá pavedentí ti.´
Evam kho gahapatajo tividham manasá adhammačárí visamačárí hoti.

A které jsou, hospodáři, tři druhy těch, jejichž mentální nesprávné jednání není v souladu s Dhammou?
Zde, hospodáři, je někdo žádostivý (chamtivý). Je žádostivý vůči majetku a bohatství ostatních: ´Kéž by to, co patří ostatním, bylo moje.´
Nebo má zlovolnou mysl a nenávistné (zkažené) záměry: ´Kéž jsou tyto bytosti zabité, zavražděné a zničené, kéž zahynou a zaniknou.´
Nebo má špatný názor a zvrácený pohled: ´Není štědrost, není dávání, není obětování. Nejsou plody ani následky správně či špatně vykonaných činů. Není tento svět ani onen svět (po smrti). Není matka ani otec, nejsou samovolně zrozené bytosti. Nejsou asketové ani bráhmani, kteří správně odešli, kteří správně postupují, kteří sami přímo poznali tento i onen svět a ukazují ho.´
Toto jsou, hospodáři, tři druhy těch, jejichž mentální nesprávné jednání není v souladu s Dhammou.

Evam adhammačarijá visamačarijá hetu kho gahapatajo evamidhekačče sattá kájassa bhedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžanti.
Tividham kho gahapatajo kájena dhammačárí samačárí hoti. Čatubbidham váčája dhammačárí samačárí hoti. Tividham manasá dhammačárí samačárí hoti.

Toto nesprávné jednání, které není v souladu s Dhammou, hospodáři, je příčinou toho, že některé bytosti po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. 
Hospodáři, jsou zde tři druhy těch, jejichž tělesné správné jednání je v souladu s Dhammou. Jsou zde čtyři druhy těch, jejichž slovní správné jednání je v souladu s Dhammou. Jsou zde tři druhy těch, jejichž mentální správné jednání je v souladu s Dhammou. 

Správné jednání

Kathaňča gahapatajo tividham kájena dhammačárí samačárí hoti?
Idha gahapatajo ekaččo pánátipátam pahája pánátipátá pativirato hoti, nihitadanto nihitasattho ladždží dajápanno sabbapánabhútahitánukampí viharati.
Adinnádánam pahája adinnádáná pativirato hoti, jam tam parassa paravittúpakaranam gámagatam vá araňňagatam vá tam nádinnam thejjasankhátam ádátá hoti.
Kámesu miččháčáram pahája kámesu miččháčárá pativirato hoti, já tá máturakkhitá piturakkhitá mátápiturakkhitá bháturakkhitá bhaginirakkhitá ňátirakkhitá gottarakkhitá dhammarakkhitá sassámiká saparidantá, antamaso málágunaparikkhittápi, tathárúpásu na čárittam ápadždžitá hoti.
Evam kho gahapatajo tividham kájena dhammačárí samačárí hoti.

A které jsou, hospodáři, tři druhy těch, jejichž tělesné správné jednání je v souladu s Dhammou?
Zde, hospodáři, někdo zanechal zabíjení živých bytostí a zdržuje se zabíjení živých bytostí. Odložil hůl a meč (zbraň). Je mírný a přátelský. Prodlévá naplněn soucitem vůči všem živým bytostem.
Zanechal braní toho, co není dáváno a zdržuje se braní toho, co není dáváno (nekrade). Nevchází jako zloděj do vesnice či do lesa a nebere majetek a bohatství ostatních.
Zanechal špatného sexuálního jednání a zdržuje se špatného sexuálního jednání. Nedopouští se prohřešku sexuálního styku s těmi (dívkami a ženami), které jsou pod ochranou matky, pod ochranou otce, matky i otce, bratra, sestry či příbuzných, pod ochranou manžela, pod ochranou zákona či pod ochranou zásnubního věnce.
Toto jsou, hospodáři, tři druhy těch, jejichž tělesné správné jednání je v souladu s Dhammou.

Kathaňča gahapatajo čatubbidham váčája dhammačárí samačárí hoti?
Idha gahapatajo ekaččo musávádam pahája musávádá pativirato hoti. Sabhágato vá parisagato vá ňátimadždžhagato vá púgamadždžhagato vá rádžakulamadždžhagato vá abhiníto sakkhiputtho: ´Ehambho purisa jam džánási tam vadehí ti.´ So adžánam vá áham na džánámíti, džánam vá áha džánámíti, apassam vá áha na passámíti, passam vá áha passámíti. Iti attahetu vá parahetu vá ámisakiňčikkhahetu vá na sampadžánamusá bhásitá hoti.
Pisunam váčam pahája pisunája váčája pativirato hoti. Ito sutvá na amutra akkhátá imesam bhedája, amutra vá sutvá na imesam akkhátá amúsam bhedája, iti bhinnánam vá sandhátá, sahitánam vá anuppadátá, samaggárámo samaggarato samagganandí samaggakaranim váčam bhásitá hoti.
Pharusam váčam pahája pharusája váčája pativirato hoti. Jásá váčá nelá kannasukhá pemaníjá hadajangamá porí bahudžanakantá bahudžanamanápá tathárúpim váčam bhásitá hoti.
Samphappalápam pahája samphappalápá pativirato hoti. Kálavádí bhútavádí atthavádí dhammavádí vinajavádí, nidhánavatim váčam bhásitá kálena sápadesam parijantavatim atthasamhitam.
Evam kho gahapatajo čatubbidham váčája dhammačárí samačárí hoti.

A které jsou, hospodáři, čtyři druhy těch, jejichž slovní správné jednání je v souladu s Dhammou?
Zde, hospodáři, někdo zanechal lhaní a zdržuje se lhaní. Když přijde na nějaký dvůr, do nějakého shromáždění, do společnosti příbuzných nebo do nějakého sdružení a je vyzván a otázán: ´Nuže, ctěný, řekni co víš.´ Když neví, říká ´nevím´ nebo když ví, říká ´vím´. Když nevidí, říká ´nevidím´ nebo když vidí, říká ´vidím´. Kvůli vlastnímu zisku ani kvůli zisku ostatních ani kvůli jakémukoliv jinému zisku vědomě neříká lež. 
Zanechal zlomyslné (pomlouvačné) řeči a zdržuje se zlomyslné řeči. Co slyšel zde, nevypráví tam, aby tím zasel rozkol mezi lidmi. Co slyšel tam, nevypráví zde, aby tím zasel rozkol mezi lidmi. Usmiřuje ty, kdo jsou v rozkolu. Podporuje ty, kdo jsou ve shodě. Má rád soulad, raduje se ze souladu, těší se ze souladu, vykládá řeči, které vytvářejí soulad.
Zanechal hrubé řeči a zdržuje se hrubé řeči. Říká taková slova, která jsou jemná, příjemná sluchu, něžná, jdoucí k srdci, přívětivá, příjemná a přijatelná mnohým lidem. 
Zanechal marnivého tlachání a zdržuje se marnivého tlachání. Mluví ve správný čas, mluví o tom, co je skutečné (pravdivé), mluví o smyslu (o dobru, o cíli), mluví o Dhammě a o disciplíně (kázni). Jeho slova vyřčená ve správný čas jsou hodná uchování, vhodná, přiměřená, smysluplná a prospěšná.
Toto jsou, hospodáři, čtyři druhy těch, jejichž slovní správné jednání je v souladu s Dhammou.

Kathaňča gahapatajo tividham manasá dhammačárí samačárí hoti?
Idha gahapatajo ekaččo anabhidždžhálu hoti. Jam tam parassa paravittúpakaranam tam nábhidždžhitá hoti: ´Aho vata jam parassa tam mama assá ti.´
Abjápannačitto kho pana hoti appadutthamanasankappo: ´Ime sattá averá abjápadždžhá aníghá sukhi attánam pariharantú ti.´
Sammáditthi kho pana hoti aviparítadassano: ´Atthi dinnam, atthi jittham, atthi hutam, atthi sukatadukkatánam kammánam phalam vipáko, atthi ajam loko, atthi paro loko, atthi mátá, atthi pitá, atthi sattá opapátiká, atthi loke samanabráhmaná sammaggatá sammá patipanná je imaňča lokam paraňča lokam sajam abhiňňá saččhikatvá pavedentí ti.´
Evam kho gahapatajo tividham manasá dhammačárí samačárí hoti. 
Evam dhammačarijá samačarijá hetu kho gahapatajo evamidhekačče sattá kájassa bhedá parammaraná sugatim saggam lokam upapadždžanti.

A které jsou, hospodáři, tři druhy těch, jejichž mentální správné jednání je v souladu s Dhammou?
Zde, hospodáři, někdo není žádostivý (chamtivý). Není žádostivý vůči majetku a bohatství ostatních. Nepřeje si: ´Kéž by to, co patří ostatním, bylo moje.´
Nemá zlovolnou mysl a nemá nenávistné (zkažené) záměry. Přeje si: ´Kéž jsou tyto bytosti prosté zášti, prosté zlovůle, prosté potíží a žijí šťastně.´
Má správný názor a nezvrácený pohled: ´Existuje štědrost, dávání a obětování. Existují plody a následky správně či špatně vykonaných činů. Existuje tento svět i onen svět (po smrti). Existuje matka a otec, existují samovolně zrozené bytosti. Existují asketové a bráhmani, kteří správně odešli, kteří správně postupují, kteří sami přímo poznali tento i onen svět a ukazují ho.´
Toto jsou, hospodáři, tři druhy těch, jejichž mentální správné jednání je v souladu s Dhammou.
Toto správné jednání, které je v souladu s Dhammou, hospodáři, je příčinou toho, že některé bytosti po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě.

(1.) Ákankhejja če gahapatajo dhammačárí samačárí: ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná khattijamahásálánam vá sahavjatam upapadždžejjanti´, thánam kho panetam vidždžati jam so kájassa bhedá parammaraná khattijamahásálánam vá sahavjatam upapadždžejja. Tam kissa hetu? Tathá hi so dhammačárí samačárí. 
(2.) Ákankhejja če gahapatajo dhammačárí samačárí: ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná bráhmanamahásálánam vá sahavjatam upapadždžejjanti´, thánam kho panetam vidždžati jam so kájassa bhedá parammaraná bráhmanamahásálánam vá sahavjatam upapadždžejja. Tam kissa hetu? Tathá hi so dhammačárí samačárí.
(3.) Ákankhejja če gahapatajo dhammačárí samačárí: ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná gahapatimahásálánam vá sahavjatam upapadždžejjanti´, thánam kho panetam vidždžati jam so kájassa bhedá parammaraná gahapatimahásálánam vá sahavjatam upapadždžejja tam kissa hetu? Tathá hi so dhammačárí samačárí.

(1.) Hospodáři, kdyby si ten, kdo má správné jednání v souladu s Dhammou, přál: ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti velice bohatých bojovníků´, je možné, že po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstane v této společnosti velice bohatých bojovníků. A z jakého důvodu? Jelikož má správné jednání v souladu s Dhammou. 
(2.) Hospodáři, kdyby si ten, kdo má správné jednání v souladu s Dhammou, přál: ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti velice bohatých bráhmanů´, je možné, že po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstane v této společnosti velice bohatých bráhmanů. A z jakého důvodu? Jelikož má správné jednání v souladu s Dhammou.
(3.) Hospodáři, kdyby si ten, kdo má správné jednání v souladu s Dhammou, přál: ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti velice bohatých hospodářů´, je možné, že po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstane v této společnosti velice bohatých hospodářů. A z jakého důvodu? Jelikož má správné jednání v souladu s Dhammou.

(4.) ...´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná čátummahárádžikánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´... 
(5.) ...´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná távatimsánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(6.) ...  ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná jámánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(7.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná tusitánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(8.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná nimmánaratínam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(9.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná paranimmitavasavattínam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´... 
(10.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná brahmakájikánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´... 
(11.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná ábhánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(12.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná parittábhánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(13.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná appamánábhánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´... 
(14.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná ábhassaránam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(15.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná subhánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(16.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná parittasubhánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´... 
(17.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná appamánasubhánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(18.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná subhakinnakánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(19.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná vehapphalánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´... 
(20.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná avihánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(21.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná atappánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(22.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná sudassánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(23.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná sudassínam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(24.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná akanitthakánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´... 
(25.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná ákásánaňčájatanúpagánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´... 
(26.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná viňňánaňčájatanúpagánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´... 
(27.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná ákiňčaňňájatanúpagánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...
(28.) ... ´Aho vatáham kájassa bhedá parammaraná nevasaňňánásaňňájatanúpagánam devánam sahavjatam upapadždžejjanti´...

(4.) ...´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů oblasti čtyř velkých králů´... 
(5.) ...´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů oblasti třiatřiceti´...
(6.) ...  ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů oblasti jámá´...
(7.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů oblasti tusitá´...
(8.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů, kteří se těší tvořením´...
(9.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů, kteří ovládají vše, co bylo stvořeno ostatními´... 
(10.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů Brahmovy družiny´... 
(11.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti zářivých bohů´...
(12.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů omezené záře´...
(13.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů neomezené záře´... 
(14.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů vytrvalé záře´...
(15.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti třpytivých bohů´...
(16.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů omezeného třpytu´... 
(17.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů neomezeného třpytu´...
(18.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů jasného třpytu´...
(19.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů velkých plodů´... 
(20.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů oblasti aviha´...
(21.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů oblasti atappa´...
(22.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů jasného pohledu´...
(23.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohyní jasného pohledu´...
(24.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů oblasti akanittha´... 
(25.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů oblasti nekonečného prostoru´... 
(26.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů oblasti nekonečného vědomí´... 
(27.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů oblasti nicoty´...
(28.) ... ´Kéž bych po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal ve společnosti bohů oblasti ani-vnímání-ani-nevnímání´...

(29.) Ákankhejja če gahapatajo dhammačárí samačárí: ´Aho vatáham ásavánam khajá anásavam četovimuttim paňňávimuttim dittheva dhamme sajam abhiňňá saččhikatvá upasampadždža viharejjanti´, thánam kho panetam vidždžati jam so ásavánam khajá anásavam četovimuttim paňňávimuttim dittheva dhamme sajam abhiňňá saččhikatvá upasampadždža viharejja. Tam kissa hetu? Tathá hi so dhammačárí samačárí ti."

(29.) Hospodáři, kdyby si ten, kdo má správné jednání v souladu s Dhammou, přál: ´Kéž bych, díky vyhlazení zákalů, zde a nyní vstoupil do nezkaleného osvobození mysli, osvobození porozuměním, jež jsem uskutečnil svým vlastním přímým poznáním, a prodléval v něm´, je možné, že díky vyhlazení zákalů, zde a nyní vstoupí do nezkaleného osvobození mysli, osvobození porozuměním, jež uskutečnil svým vlastním přímým poznáním, a bude v něm prodlévat. A z jakého důvodu? Jelikož má správné jednání v souladu s Dhammou." 

Evam vutte veraňdžaká bráhmanagahapatiká bhagavantam etadavočum: "Abhikkantam bho gotama, abhikkantam bho gotama. Sejjathápi bho gotama nikkudždžitam vá ukkudždžejja,  patiččhannam vá vivarejja, múlhassa vá maggam áčikkhejja, andhakáre vá telapadždžotam dhárejja, čakkhumanto rúpáni dakkhintí ti, evamevam bhotá gotamena anekaparijájena dhammo pakásito. Ete majam bhavantam gotamam saranam gaččháma dhammaňča bhikkhusanghaňča. Upásake no bhavam gotamo dháretu adždžatagge pánupete saranam gate ti."

Když toto bylo řečeno, bráhmanští hospodáři z Veraňdži oslovili Vznešeného: "Výborně, ctěný Gótamo, výborně! Jako kdyby někdo převrácené postavil, skryté odhalil, bloudícímu cestu ukázal či do temnoty lampu vnesl, aby kdo má oči, tvary uviděl, právě tak byla ctěným Gótamou vysvětlena Dhamma mnoha způsoby. My se též obracíme k ctěnému Gótamovi, k Dhammě a k obci mnichů jako ke svému útočišti. Nechť nás ctěný Gótama považuje za laické stoupence, kteří u něj nalezli útočiště, ode dneška až do konce života."