Madždžhima-nikája 136

Mahá Kammavibhanga sutta

Velký rozbor činů

 

Evam me sutam: ekam samajam bhagavá rádžagahe viharati veluvane kalandakanivápe. Tena kho pana samajena ájasmá samiddhi araňňakutikájam viharati.
Atha kho potaliputto paribbádžako džangháviháram anučankamamáno anuvičaramáno jenájasmá samiddhi tenupasankami. Upasankamitvá ájasmatá samiddhiná saddhim sammodi. Sammodaníjam katham sáráníjam vítisáretvá ekamantam nisídi. Ekamantam nisinno kho potaliputto paribbádžako ájasmantam samiddhim etadavoča: "Sammukhá metam ávuso samiddhi, samanassa gotamassa sutam, sammukhá patiggahitam: ´Mogham kájakammam, mogham vačíkammam, manokammameva saččanti. Atthi ča sá samápatti jam samápattim samápanno na kiňči vedijatíti.´"

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Rádžagaze, v Bambusovém háji, u Veverčího krmítka. Tehdy ctihodný Samiddhi prodléval v lesní chatce.
Poutník Potaliputto, který tehdy putoval krajem a procvičoval se v chůzi, přišel k ctihodnému Samiddhimu, vyměnil si s ním přátelské pozdravy, načež usedl stranou a takto ho oslovil: "Příteli Samiddhi, z vlastních úst askety Gótamy jsem vyslechl a dověděl se toto: ´Plané (zbytečné) jsou tělesné činy, plané jsou slovní činy, jen mentální činy jsou opravdové (skutečné). A existuje dosažení, do kterého když někdo vstupuje, tak nepociťuje (nezakouší) vůbec nic.´"

"Má evam ávuso potaliputta avača, má evam ávuso potaliputta avača, má bhagavantam abbháčikkhi, na hi sádhu bhagavato abbhakkhánam, na hi bhagavá evam vadejja: 'Mogham kájakammam, mogham vačíkammam, manokammameva saččanti.´ Atthi ča kho sá ávuso, samápatti jam samápattim samápanno na kiňči vedijatíti."
"Kiva čiram pabbadžitosi ávuso samiddhíti." "Na čiram ávuso, tíni vassániti." "Etthadáni majam there bhikkhu kim vakkháma, jatra hi námevam navo bhikkhu sattháram parirakkhitabbam maňňissati. Saňčetanikam ávuso samiddhi kammam katvá kájena váčája manasá, kim so vedijatíti." "
Saňčetanikam ávuso potaliputta, kammam katvá kájena váčája manasá, dukkham so vedijatíti."
Atha kho potaliputto paribbádžako ájasmato samiddhissa bhásitam neva abhinandi na patikkosi. Anabhinanditvá appatikkositvá utthájásaná pakkámi.

"Tak nemluv, příteli Potaliputto, tak nemluv. Nepomlouvej Vznešeného, není dobré pomlouvat Vznešeného. Vznešený to tak neříkal: ´Plané je tělesné konání, plané je slovní konání, jen mentální konání je opravdové.´ Avšak existuje, příteli, dosažení, do kterého když někdo vstupuje, tak nepociťuje vůbec nic." 
"Jak je to dlouho, co jsi odešel do bezdomoví, příteli Samiddhi?" "Ne dlouho, příteli, tři roky." "Co teď budeme říkat starším mnichům, když i nový mnich si myslí, že jeho učitel by měl být takto bráněn? Příteli Samiddhi, když někdo záměrně vykonává činy tělem, řečí a myslí, co pociťuje?" "Příteli Potaliputto, když někdo záměrně vykonává činy tělem, řečí a myslí, pociťuje strast."
Pak poutník Potaliputto, aniž by schválil nebo odmítl slova ctihodného Samiddhi, vstal ze svého místa k sezení a odešel.

Atha kho ájasmá samiddhi ačirapakkante potaliputte paribbádžake jenájasmá ánando tenupasankami. Upasankamitvá ájasmatá ánandena saddhim sammodi. Sammodaníjam katham sáráníjam vítisáretvá ekamantam nisídi. Ekamantam nisinno kho ájasmá samiddhi jávatako ahosi potaliputtena paribbádžakena saddhim kathásallápo, tam sabbam ájasmato ánandassa áročesi. Evam vutte ájasmá ánando ájasmantam samiddhim etadavoča: "atthi kho idam ávuso samiddhi, kathápábhatam bhagavantam dassanája. ájámávuso samiddhi jena bhagavá tenupasankamejjáma, upasankamitvá etamattham bhagavato áročejjáma. jathá no bhagavá vjákarissati, tathá nam dhárejjámáti."
"Evamávusoti" kho ájasmá samiddhi ájasmato ánandassa paččassosi. Atha kho ájasmá ča ánando ájasmá ča samiddhi jena bhagavá tenupasankamimsu. Upasankamitvá bhagavantam abhivádetvá ekamantam nisídimsu. Ekamantam nisinno kho ájasmá ánando jávatako ahosi ájasmato samiddhissa potaliputtena paribbádžakena saddhim kathá sallápo, tam sabbam bhagavato áročesi.

Brzy potom co poutník Potaliputta odešel, přišel ctihodný Samiddhi k ctihodnému Ánandovi, vyměnil si s ním přátelské pozdravy, načež usedl stranou a vyložil ctihodnému Ánandovi celý rozhovor, který měl s poutníkem Potaliputtou. Když to bylo řečeno, ctihodný Ánanda oslovil ctihodného Samiddhi: "Příteli Samiddhi, tento rozhovor by měl být vyložen Vznešenému. Pojďme k Vznešenému a vyložme mu ho. Co na to Vznešený odpoví, to uchováme v paměti."
"Tak dobře, příteli, " odpověděl ctihodný Samiddhi ctihodnému Ánandovi. Pak spolu přišli k Vznešenému, poklonili se mu, usedli stranou a ctihodný Ánanda vyložil Vznešenému celý rozhovor, který měl ctihodný Samiddhi s poutníkem Potaliputtou.     

Evam vutte bhagavá ájasmantam ánandam etadavoča: "dassanampi kho aham ánanda, potaliputtassa paribbádžakassa nábhidžánámi. Kuto panevarúpam kathásallápam. Iminá ča ánanda, samiddhiná moghapurisena potaliputtassa paribbádžakassa vibhadždža vajákaraníjo paňho ekamsena vjákato ti."
Evam vutte ájasmá udájí bhagavantam etadavoča: "sače pana bhante, ájasmatá samiddhiná idam sandhája bhásitam ´jam kiňči vedajitam tam dukkhasminti.´"

Když to bylo řečeno, Vznešený oslovil ctihodného Ánandu: "Ánando, není mi známo, že bych kdy viděl poutníka Potaliputtu, natož abych s ním měl takový rozhovor. Nicméně, Ánando, na tuto otázku poutníka Potaliputty, která měla být rozebrána (analyzována), tento pošetilý Samiddhi odpověděl jednostranně."
Když to bylo řečeno, ctihodný Udájí oslovil Vznešeného: "Snad, pane, ctihodný Samiddhi takto mluvil vzhledem k (principu): ´cokoli je pociťováno, to je strast.´"

Atha kho bhagavá ájasmantam ánandam ámantesi: "Passa kho tvam ánanda, imassa udájissa moghapurisassa ummaggam. Aňňásim kho aham ánanda, idánevájam udájí moghapuriso ummudždžamáno ajoniso ummudždžissatí ti. ádimjeva ánanda, potaliputtena paribbádžakena tisso vedaná puččhitá. Sačájam ánanda, samiddhi moghapuriso potaliputtassa paribbádžakassa evam puttho evam vjákarejja: ´saňčetanikam ávuso potaliputta, kammam katvá kájena váčája manasá sukhavedanijam, sukham so vedijati. Saňčetanikam ávuso potaliputta, kammam katvá kájena váčája manasá dukkhavedanijam, dukkham so vedijati. Saňčetanikam ávuso potaliputta, kammam katvá kájena váčája manasá adukkhamasukhavedanijam, adukkhamasukham so vedijatiti.´ Evam vjákaramáno kho ánanda, samiddhi moghapuriso potaliputtassa paribbádžakassa sammá vjákarejja. Apičánanda, ke ča aňňatitthijá paribbádžaká bálá avjattá, ke ča tathágatassa mahákammavibhangam džánissanti. Sače tumhe ánanda, sunejjátha tathágatassa mahákammavibhangam vibhadžantassáti."

Když to bylo řečeno, Vznešený oslovil ctihodného Ánandu: "Pohleď, Ánando, jak se do toho tento pošetilý Udájí plete. Já vím, Ánando, že tento pošetilý Udájí by se do toho právě teď  povrchně (nemoudře) zapletl. Od začátku, Ánando, se poutník Potaliputta ptal na tři druhy pociťování. Tento pošetilý Samiddhi, Ánando, měl na otázku poutníka Potaliputty odpovědět takto: ´Příteli Potaliputto, když někdo záměrně vykonává činy tělem, řečí a myslí, které budou (následně) pociťovány jako štěstí (blaho), pociťuje štěstí. Když někdo záměrně vykonává činy tělem, řečí a myslí, které budou (následně) pociťovány jako neštěstí (strast), pociťuje neštěstí. Když někdo záměrně vykonává činy tělem, řečí a myslí, které budou (následně) pociťovány jako ani-štěstí-ani-neštěstí, pociťuje ani-štěstí-ani-neštěstí.´ Kdyby takto, Ánando, odpověděl pošetilý Samiddhi poutníku Potaliputtovi, odpověděl by správně. Kdo jsou však tito hloupí a nepoučení poutníci z jiných škol, aby mohli porozumět Tathágatovu velkému rozboru (analýze) činů? Ale vy, Ánando, byste měli vyslechnout Tathágatův výklad velkého rozboru činů."

"Etassa bhagavá kálo, etassa sugata kálo, jam bhagavá mahákammavibhangam vibhadžejja. Bhagavato sutvá bhikkhu dháressantíti." "Tena há'nanda, sunáhi, sádhukam manasi karohi, bhásissámíti." "Evam bhanteti" kho ájasmá ánando bhagavato paččassosi. Bhagavá etadavoča:

"Nyní je čas, Vznešený, nyní je čas, Blažený, aby Vznešený vyložil velký rozbor činů. Když to uslyší od Vznešeného, mniši to uchovají v paměti." "Tak tedy poslouchejte, Ánando, dávejte dobrý pozor a já budu hovořit." "Tak dobře pane," odpověděl ctihodný Ánanda Vznešenému. Vznešený pravil:

Čtyři druhy následků činů

"Čattáro me ánanda, puggalá santo samvidždžamáná lokasmim. Katame čattáro:
Idhánanda, ekaččo puggalo idha pánátipátí hoti, adinnádájí hoti, kámesu miččháčárí hoti, musávádí hoti, pisunáváčo hoti, pharusáváčo hoti, samphappalápí hoti, abhidždžhálú hoti, vjápannačitto hoti, miččháditthi hoti, so kájassa bedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžati.

"Čtyři jedinci, Ánando, jsou k nalezení ve světě. Kteří čtyři?
(1.) Zde (v tomto životě), Ánando, nějaký jedinec zabíjí živé bytosti, bere co není dáváno (krade), provádí špatné sexuální jednání, lže, pomlouvá (uráží), mluví hrubě (nadává), marnivě tlachá, je žádostivý, je zlomyslný, zastává špatné názory, a po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstává v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle.

Idha pana ánanda, ekaččo puggalo idha pánátipátí hoti adinnádájí hoti, kámesu miččháčárí hoti, musávádí hoti, pisunáváčo hoti, pharusáváčo hoti, samphappalápí hoti, abhidždžhálú hoti, vjápannačitto hoti, miččháditthí hoti, so kájassa bhedá parammaraná sugatim saggam lokam upapadždžati.

(2.) Zde však, Ánando, nějaký jedinec zabíjí živé bytosti, bere co není dáváno, provádí špatné sexuální jednání, lže, pomlouvá, mluví hrubě, marnivě tlachá, je žádostivý, je zlomyslný, zastává špatné názory, ale po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstává v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě. 

Idhánanda ekaččo puggalo idha pánátipátá pativirato hoti, adinnádáná pativirato hoti, kámesu miččháčárá pativirato hoti, musávádá pativirato hoti, pisuná váčá pativirato hoti, pharusá váčá pativirato hoti, samphappalápá pativirato hoti, anabhidždžhálú hoti, avjápannačitto hoti, sammáditthi hoti, so kájassa bhedá parammaraná sugatim saggam lokam upapadždžati.

(3.) Zde, Ánando, nějaký jedinec se zdržuje zabíjení živých bytostí, zdržuje se braní toho co není dáváno, zdržuje se špatného sexuálního jednání, zdržuje se lhaní, zdržuje se pomlouvání, zdržuje se hrubého mluvení, zdržuje se marnivého tlachání, není žádostivý, není zlomyslný, zastává správné názory, a po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstává v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě.  

Idhapanánanda, ekaččo puggalo idha pánátipátá pativirato hoti, adinnádáná pativirato hoti, kámesu miččháčárá pativirato hoti, musávádá pativirato hoti, pisuná váčá pativirato hoti, pharusá váčá pativirato hoti, samphappalápá pativirato hoti, anabhidždžhálú hoti, avjápannačitto hoti, sammáditthi hoti, so kájassa bhedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžati.

(4.) Zde však, Ánando, nějaký jedinec se zdržuje zabíjení živých bytostí, zdržuje se braní toho co není dáváno, zdržuje se špatného sexuálního jednání, zdržuje se lhaní, zdržuje se pomlouvání, zdržuje se hrubého mluvení, zdržuje se marnivého tlachání, není žádostivý, není zlomyslný, zastává správné názory, ale po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstává v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle.

Idhánanda, ekaččo samano vá bráhmano vá átappamanvája padhánamanvája anujogamanvája appamádamanvája sammá manasikáramanvája tathárúpam četosamádhim phusati. jathá samáhite čitte dibbena čakkhuná visuddhena atikkantamánusakena amum puggalam passati idha pánátipátim adinnádájim kámesu miččháčárim musávádim pisuná váčam pharusáváčam samphappalápim anabhidždžhálum vjápannačittam miččháditthim, kájassa bhedá parammaraná passati apájam duggatim vinipátam nirajam uppannam.
So evamáha: ´atthi kira bho, pápakáni kammáni, atthi duččaritassa vipáko, apáham puggalam addasam idha pánátipátim adinnádájim kámesu miččháčárim musávádim pisunáváčam pharusáváčam samphappalápim anabhidždžhálum vjápannačittam miččháditthim, kájassa bhedá parammaraná passámi apájam duggatim vinipátam nirajam uppannanti.´
So evamáha: ´jo kira bho pánátipátí adinnádájí kámesu miččháčárí musávádí pisunáváčí pharusáváčí samphappalápí anabhidždžhálú hoti, avjápannačitto hoti, miččháditthi, sabbo so kájassa bhedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžati. je evam džánanti, te sammá džánanti, je aňňathá džánanti, miččhá tesam ňánanti.´ Iti so jadeva tassa sámam ňátam sámam dittham sámam viditam, tadeva tattha thámasá parámassa abhinivissa voharati: ´idameva saččam moghamaňňanti.´

(1.) Zde, Ánando, nějaký asketa či bráhman, pomocí horlivosti, snažení, oddanosti, dbalosti a správné pozornosti dosáhne soustředění mysli. S takto soustředěnou myslí, svým božským okem (zrakem), očištěným a přesahujícím oko lidské, pak vidí nějakého jedince jak zde zabíjí živé bytosti, bere co není dáváno, provádí špatné sexuální jednání, lže, pomlouvá, mluví hrubě, marnivě tlachá, je žádostivý, je zlomyslný, zastává špatné názory. Pak ho vidí, jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle.
A pak říká: ´Vskutku existují zlé činy, existují následky špatného jednání, neboť jsem viděl toho jedince, jak zde zabíjí živé bytosti, bere co není dáváno, provádí špatné sexuální jednání, lže, pomlouvá, mluví hrubě, marnivě tlachá, je žádostivý, je zlomyslný, zastává špatné názory, a pak jsem ho viděl jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle.´
A pak říká: ´Ti všichni, kteří zde zabíjejí živé bytosti, berou co není dáváno, provádí špatné sexuální jednání, lžou, pomlouvají, mluví hrubě, marnivě tlachají, jsou žádostiví, jsou zlomyslní, zastávají špatné názory, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. Ti, kteří takto poznávají, správně poznávají, kteří jinak poznávají, mají špatné poznání.´ Takto zatvrzele uchopuje a ulpívá na tom, co sám poznal, uviděl a pochopil, a prohlašuje: ´Pouze toto je pravda, vše ostatní je hloupost.´       

Idha panánanda, ekaččo samano vá bráhmano vá átappamanvája padhánamanvája anujogamanvája appamádamanvája sammá manasikáramanvája tathárúpam četosamádhim phusati jathá samáhite čitte dibbena čakkhuná visuddhena atikkantamánusakena amum puggalam passati idha pánátipátim adinnádájim kámesu miččháčárim musávádim pisuná váčam pharusáváčam samphappalápim anabhidždžhálum vjápannačittam miččháditthim, kájassa bhedá parammaraná passati sugatim saggam lokam uppannam.
So evamáha: ´natthi kira bho, pápakáni kammáni, natthi duččaritassa vipáko, apáham puggalam addasam idha pánátipátim adinnádájim kámesu miččháčárim musávádim pisunáváčam pharusáváčam samphappalápim anabhidždžhálum vjápannačittam miččháditthim, kájassa bhedá parammaraná passámi sugatim saggam lokam uppannanti.´
So evamáha: ´jo kira bho pánátipátí a
dinnádájí kámesu miččháčárí musávádí pisunáváčí pharusáváčí samphappalápí anabhidždžhálú hoti, avjápannačitto hoti, miččháditthi, sabbo so kájassa bhedá parammaraná sugatim saggam lokam upapadždžati. je evam džánanti, te sammá džánanti, je aňňathá džánanti, miččhá tesam ňánanti.´ Iti so jadeva tassa sámam ňátam sámam dittham sámam viditam, tadeva tattha thámasá parámassa abhinivissa voharati: ´idameva saččam moghamaňňanti.´

(2.) Zde, Ánando, však nějaký asketa či bráhman, pomocí horlivosti, snažení, oddanosti, dbalosti a správné pozornosti dosáhne soustředění mysli. S takto soustředěnou myslí, svým božským okem (zrakem), očištěným a přesahujícím oko lidské, pak vidí nějakého jedince jak zde zabíjí živé bytosti, bere co není dáváno, provádí špatné sexuální jednání, lže, pomlouvá, mluví hrubě, marnivě tlachá, je žádostivý, je zlomyslný, zastává špatné názory. Pak ho vidí, jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě.
A pak říká: ´Vskutku neexistují zlé činy, neexistují následky špatného jednání, neboť jsem viděl toho jedince, jak zde zabíjí živé bytosti, bere co není dáváno, provádí špatné sexuální jednání, lže, pomlouvá, mluví hrubě, marnivě tlachá, je žádostivý, je zlomyslný, zastává špatné názory, a pak jsem ho viděl jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě.´
A pak říká: ´Ti všichni, kteří zde zabíjejí živé bytosti, berou co není dáváno, provádí špatné sexuální jednání, lžou, pomlouvají, mluví hrubě, marnivě tlachají, jsou žádostiví, jsou zlomyslní, zastávají špatné názory, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě. Ti, kteří takto poznávají, správně poznávají, kteří jinak poznávají, mají špatné poznání.´ Takto zatvrzele uchopuje a ulpívá na tom, co sám poznal, uviděl a pochopil, a prohlašuje: ´Pouze toto je pravda, vše ostatní je hloupost.´       

Idhánanda, ekaččo samano vá bráhmano vá átappamanvája padhánamanvája anujogamanvája appamádamanvája sammá manasikáramanvája tathárúpam četosamádhim phusati. jathá samáhite čitte dibbena čakkhuná visuddhena atikkantamánusakena amum puggalam passati idha pánátipátá pativiratam adinnádáná pativiratam kámesu miččháčárá pativiratam musávádá pativiratam pisuná váčá pativiratam pharusá váčá pativiratam samphappalápá pativiratam anabhidždžhálum avjápannačittam sammáditthim, kájassa bhedá parammaraná passati sugatim saggam lokam upapannam.
So evamáha: ´atthi kira bho kaljánáni kammáni, atthi sučaritassa vipáko. Apáham puggalam addasam idha pánátipátá pativiratam adinnádáná pativiratam kámesu miččháčárá pativiratam m
usávádá pativiratam pisunáváčá pativiratam pharusáváčá pativiratam samphappalápá pativiratam anabhidždžhálum vjápannačittam sammáditthim, kájassa bhedá parammaraná passámi sugatim saggam lokam upapannanti.´
So evamáha: ´jo kira bho pánátipátá pativirato adinnádáná pativirato kámesu miččháčárá pativirato musávádá pativirato pisunáváčá pativirato pharusáváčá pativirato samphappalápá pativirato anabhidždžhálú hoti, avjápannačitto hoti, sammáditthi, sabbo so kájassa bhedá parammaraná sugatim saggam lokam upapadždžati.
Evam džánanti, te sammá džánanti, je aňňathá džánanti, miččhá tesam ňánanti.´ Iti so jadeva tassa sámam ňátam sámam dittham sámam viditam, tadeva tattha thámasá parámassa abhinivissa voharati: ´idameva saččam moghamaňňanti.´

(3.) Zde, Ánando, nějaký asketa či bráhman, pomocí horlivosti, snažení, oddanosti, dbalosti a správné pozornosti dosáhne soustředění mysli. S takto soustředěnou myslí, svým božským okem (zrakem), očištěným a přesahujícím oko lidské, pak vidí nějakého jedince jak se zde zdržuje zabíjení živých bytostí, zdržuje se braní toho co není dáváno, zdržuje se špatného sexuálního jednání, zdržuje se lhaní, zdržuje se pomlouvání, zdržuje se hrubého mluvení, zdržuje se marnivého tlachání, není žádostivý, není zlomyslný, zastává správné názory. Pak ho vidí, jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě.
A pak říká: ´Vskutku existují dobré činy, existují následky správného jednání, neboť jsem viděl toho jedince, jak se zde zdržuje zabíjení živých bytostí, zdržuje se braní toho co není dáváno, zdržuje se špatného sexuálního jednání, zdržuje se lhaní, zdržuje se pomlouvání, zdržuje se hrubého mluvení, zdržuje se marnivého tlachání, není žádostivý, není zlomyslný, zastává správné názory, a pak jsem ho viděl jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě.´
A pak říká: ´Ti všichni, kteří se zde zdržují zabíjení živých bytostí, zdržují se braní toho co není dáváno, zdržují se špatného sexuálního jednání, zdržují se lhaní, zdržují se pomlouvání, zdržují se hrubého mluvení, zdržují se marnivého tlachání, nejsou žádostiví, nejsou zlomyslní, zastávají správné názory, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě. Ti, kteří takto poznávají, správně poznávají, kteří jinak poznávají, mají špatné poznání.´ Takto zatvrzele uchopuje a ulpívá na tom, co sám poznal, uviděl a pochopil, a prohlašuje: ´Pouze toto je pravda, vše ostatní je hloupost.´

Idha panánanda, ekaččo samano vá bráhmano vá átappamanvája padhánamanvája anujogamanvája appamádamanvája sammá manasikáramanvája tathárúpam četosamádhim phusati, jathá samáhite čitte dibbena čakkhuná visuddhena atikkantamánusakena amum puggalam passati idha pánátipátá pativiratam adinnádáná pativiratam kámesu miččháčárá pativiratam musávádá pativiratam pisuná váčá pativiratam pharusá váčá pativiratamsamphappalápá pativiratam anabhidždžhálum avjápannačittam sammáditthim, kájassa bhedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapannam.
So evamáha: ´natthi kira bho kaljánáni kammáni, n
atthi sučaritassa vipáko. Apáham puggalam addasam idha pánátipátá pativiratam adinnádáná pativiratam kámesu miččháčárá pativiratam musávádá pativiratam pisuná váčá pativiratam pharusáváčá pativiratam samphappalápá pativiratam anabhidždžhálum vjápannačittam sammáditthim, kájassa bhedá parammaraná passámi apájam duggatim vinipátam nirajam upapannanti.´
So evamáha: ´jo kira bho pánátipátá pativirato adinnádáná pativirato kámesu miččháčárá pativirato musávádá pativirato p
isunáváčá pativirato pharusáváčá pativirato samphappalápá pativirato anabhidždžhálu hoti, avjápannačitto hoti sammáditthi, sabbo so kájassa bhedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžati, je evam džánanti, te sammá džánanti, je aňňathá džánanti, miččhá tesam ňánanti.´ Iti so jadeva tassa sámam ňátam sámam dittham sámam viditam, tadeva tattha thámasá parámassa abhinivissa voharati: ´idameva saččam moghamaňňanti.´

(4.) Zde, Ánando, však nějaký asketa či bráhman, pomocí horlivosti, snažení, oddanosti, dbalosti a správné pozornosti dosáhne soustředění mysli. S takto soustředěnou myslí, svým božským okem (zrakem), očištěným a přesahujícím oko lidské, pak vidí nějakého jedince jak se zde zdržuje zabíjení živých bytostí, zdržuje se braní toho co není dáváno, zdržuje se špatného sexuálního jednání, zdržuje se lhaní, zdržuje se pomlouvání, zdržuje se hrubého mluvení, zdržuje se marnivého tlachání, není žádostivý, není zlomyslný, zastává správné názory. Pak ho vidí, jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle.
A pak říká: ´Vskutku neexistují dobré činy, neexistují následky správného jednání, neboť jsem viděl toho jedince, jak se zde zdržuje zabíjení živých bytostí, zdržuje se braní toho co není dáváno, zdržuje se špatného sexuálního jednání, zdržuje se lhaní, zdržuje se pomlouvání, zdržuje se hrubého mluvení, zdržuje se marnivého tlachání, není žádostivý, není zlomyslný, zastává správné názory, a pak jsem ho viděl jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle.´
A pak říká: ´Ti všichni, kteří se zde zdržují zabíjení živých bytostí, zdržují se braní toho co není dáváno, zdržují se špatného sexuálního jednání, zdržují se lhaní, zdržují se pomlouvání, zdržují se hrubého mluvení, zdržují se marnivého tlachání, nejsou žádostiví, nejsou zlomyslní, zastávají správné názory, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. Ti, kteří takto poznávají, správně poznávají, kteří jinak poznávají, mají špatné poznání.´ Takto zatvrzele uchopuje a ulpívá na tom, co sám poznal, uviděl a pochopil, a prohlašuje: ´Pouze toto je pravda, vše ostatní je hloupost.´

Tatránanda, jvájam samano vá bráhmano vá evamáha: ´atthi kira bho, pápakáni kammáni, atthi duččaritassa vipákoti.´ idamassa anudžánámi.
Jampi so evamáha: ´apáham puggalam addasam idha pánátipátim adinnádájim kámesu miččháčárim musávádim pisunáváčim pharusáváčim samphappalápim anabhidždžhálum avjápannačittam s
ammáditthim, kájassa bhedá parammaraná passámi apájam duggatim vinipátam nirajam upapannanti.´ idampissa anudžánámi.
Jaňča kho so evamáha: ´jo kira bho pánátipátí adinnádájí kámesu miččháčárí musávádí pisunáváčí pharusáváčí samphappalápí anabhidždžhálu hoti, avjápannačitto hoti, sammáditthi, sabbo so kájassa bhedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžatíti.´ idamassa nánudžánámi.
Jampi so evamáha: ´je evam džánanti, te sammá džánanti, je aňňathá džánanti, miččhá tesam ňánanti.´ idampissa nánudžánámi.
Jampi so jadeva tassa sámam ňátam sámam dittham sámam viditam, tadeva tattha thámasá parámassa abhinivissa voharati: ´idameva saččam moghamaňňanti.´ idampissa nánudžánámi. Tam kissa hetu? aňňathá hi ánanda, tathágatassa mahákammavibhange ňánam hoti.

(1.) Zde, Ánando, když tento asketa či bráhman říká: ´Vskutku existují zlé činy, existují následky špatného jednání´ - uznávám to (jako pravdivé).  
Když říká: ´neboť jsem viděl toho jedince, jak zde zabíjí živé bytosti, bere co není dáváno, provádí špatné sexuální jednání, lže, pomlouvá, mluví hrubě, marnivě tlachá, je žádostivý, je zlomyslný, 
zastává špatné názory, a pak jsem ho viděl jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle.´ - uznávám to. 
Když říká: ´Ti všichni, kteří zde zabíjejí živé bytosti, berou co není dáváno, provádí špatné sexuální jednání, lžou, pomlouvají, mluví hrubě, marnivě tlachají, jsou žádostiví, jsou zlomyslní, 
zastávají špatné názory, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle.´ - neuznávám to.
Když říká: ´
Ti, kteří takto poznávají, správně poznávají, kteří jinak poznávají, mají špatné poznání.´ - neuznávám to.
Když zatvrzele uchopuje a ulpívá na tom, co sám poznal, uviděl a pochopil, a prohlašuje: ´Pouze toto je pravda, vše ostatní je hloupost.´ - neuznávám to. A z jakého důvodu? Protože Tathágatovo poznání týkající se tohoto velkého rozboru činů je jiné, Ánando.

Tatránanda, jvájam samano vá bráhmano vá evamáha: ´natthi kira bho, pápakáni kammáni natthi duččaritassa vipákoti.´ idamassa nánudžánámi.
Jampi kho so evamáha: ´apáham puggalam addasam idha pánátipátim adinnádájim kámesu miččháčárim musávádim pisunáváčim pharusáváčim samphappalápim anabhidždžhálum avjápannačittam sammáditthim, kájassa bhedá parammaraná passámi sugatim saggam lokam upapannanti.´ idamassa anudžánámi.
Jaňča kho so evamáha: ´jo kira bho pánátipátí adinnádájí kámesu miččháčárí musávádí pisunáváčí pharusáváčí samphappalápí anabhidždžhálu hoti, avjápannačitto hoti sammáditthi, sabbo so kájassa bhedá parammaraná sugatim saggam lokam upapadždžatí ti.´ idamassa nánudžánámi.
Jampi so evamáha: ´je evam džánanti, te sammá džánanti je aňňathá džánanti, miččhá tesam ňánanti.´ idampissa nánudžánámi.
Jampi so jadeva tassa sámam ňátam sámam dittham sámam viditam, tadeva tattha thámasá parámassa abhinivissa voharati: ´idameva saččam moghamaňňanti.´ idampissa nánudžánámi. Tam kissa hetu? aňňathá hi ánanda, tathágatassa mahákammavibhange ňánam hoti.

(2.) Zde, Ánando, když tento asketa či bráhman říká: ´Vskutku neexistují zlé činy, neexistují následky špatného jednání´ - neuznávám to.  
Když říká: ´neboť jsem viděl toho jedince, jak zde zabíjí živé bytosti, bere co není dáváno, provádí špatné sexuální jednání, lže, pomlouvá, mluví hrubě, marnivě tlachá, je žádostivý, je zlomyslný, 
zastává špatné názory, a pak jsem ho viděl jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě.´ - uznávám to. 
Když říká: ´Ti všichni, kteří zde zabíjejí živé bytosti, berou co není dáváno, provádí špatné sexuální jednání, lžou, pomlouvají, mluví hrubě, marnivě tlachají, jsou žádostiví, jsou zlomyslní, 
zastávají špatné názory, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě.´ - neuznávám to.
Když říká: ´
Ti, kteří takto poznávají, správně poznávají, kteří jinak poznávají, mají špatné poznání.´ - neuznávám to.
Když zatvrzele uchopuje a ulpívá na tom, co sám poznal, uviděl a pochopil, a prohlašuje: ´Pouze toto je pravda, vše ostatní je hloupost.´ - neuznávám to. A z jakého důvodu? Protože Tathágatovo poznání týkající se tohoto velkého rozboru činů je jiné, Ánando.

Tatránanda, jvájam samano vá bráhmano vá evamáha: ´atthi kira bho kaljánáni kammáni, atthi sučaritassa vipákoti.´ idamassa anudžánámi.
Jampi kho so evamáha: ´apáham puggalam addasam idha pánátipátá pativiratam adinnádáná pativiratam kámesu miččháčárá pativiratam musávádá pativiratam pisuná váčá pativiratam pharusá váčá pativiratam samphappalápá pativiratam anabhidždžhálum avjápannačittam sammáditthim, kájassa bhedá parammaraná passámi sugatim saggam lokam upapannanti.´ idampissa anudžánámi.
Jaňča kho so evamáha: ´jo kira bho pánátipátá pativirato adinnádáná pativirato kámesu miččháčárá pativirato musávádá pativirato pisunáváčá pativirato pharusáváčá pativirato anabhidždžhálum avjapannačittam sammáditthi, sabbo so kájassa bhedá parammaraná sugatim saggam lokam upapadždžatíti.´ idamassa nánudžánámi.
Jampi so evamáha: ´je evam džánanti te sammá džánanti, je aňňathá džánanti miččhá tesam ňánanti.´ idampissa nánudžánámi.
Jampi so jadeva tassa sámam ňátam sámam dittham sámam viditam, tadeva tattha thámasá parámassa abhinivissa voharati: ´idameva saččam moghamaňňanti.´ idampissa nánudžánámi. Tam kissa hetu: aňňathá hi ánanda, tathágatassa mahákammavibhange ňánam hoti.

(3.) Zde, Ánando, když tento asketa či bráhman říká: ´Vskutku existují dobré činy, existují následky správného jednání´ - uznávám to. 
Když říká: ´neboť jsem viděl toho jedince, jak se zde zdržuje zabíjení živých bytostí, zdržuje se braní toho co není dáváno, zdržuje se špatného sexuálního jednání, zdržuje se lhaní, zdržuje se pomlouvání, zdržuje se hrubého mluvení, zdržuje se marnivého tlachání, není žádostivý, není zlomyslný, zastává správné názory, a pak jsem ho viděl jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě.
´ - uznávám to. 
Když říká: ´Ti všichni, kteří se zde zdržují zabíjení živých bytostí, zdržují se braní toho co není dáváno, zdržují se špatného sexuálního jednání, zdržují se lhaní, zdržují se pomlouvání, zdržují se hrubého mluvení, zdržují se marnivého tlachání, nejsou žádostiví, nejsou zlomyslní, zastávají správné názory, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě.
´ - neuznávám to.
Když říká: ´
Ti, kteří takto poznávají, správně poznávají, kteří jinak poznávají, mají špatné poznání.´ - neuznávám to.
Když zatvrzele uchopuje a ulpívá na tom, co sám poznal, uviděl a pochopil, a prohlašuje: ´Pouze toto je pravda, vše ostatní je hloupost.´ - neuznávám to. A z jakého důvodu? Protože Tathágatovo poznání týkající se tohoto velkého rozboru činů je jiné, Ánando.

Tatránanda, jvájam samano vá bráhmano vá evamáha: ´natthi kira bho kaljánáni kammáni, natthi sučaritassa vipákoti.´ idamassa nánudžánámi.
Jaňča kho so evamáha: ´apáham puggalam addasam idha pánátipátá pativiratam adinnádáná pativiratam kámesu miččháčárá pativiratam musávádá pativiratam pisuná váčá pativiratam pharusá váčá pativiratam samphappalápá pativiratam anabhidždžhálum avjápannačittam sammáditthim, kájassa bhedá param maraná passámi apájam duggatim vinipátam nirajam upapannanti.´ idamassa anudžánámi.
Jaňča kho so evamáha: ´jo kira bho pánátipátá pativirato adinnádáná pativirato kámesu miččháčárá pativirato musávádá pativirato pisunáváčá pativirato pharusáváčá pativirato anabhidždžhálum avjapannačittam sammáditthi, sabbo so kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžatíti.´ idamassa nánudžánámi.  
Jaňča so kho evamáha: ´je evam džánanti, te sammá džánanti, je aňňathá džánanti, miččhá tesam ňánanti.´ Idampissa nánudžánámi.
Jampi so jadeva tassa sámam ňátam sámam dittham sámam viditam, tadeva tattha thámasá parámassa abhinivissa voharati: ´idameva saččam moghamaňňanti.´ idampissa nánudžánámi. Tam kissa hetu: aňňathá hi ánanda, tathágatassa mahákammavibhange ňánam hoti.

(4.) Zde, Ánando, když tento asketa či bráhman říká: ´Vskutku neexistují dobré činy, neexistují následky správného jednání´ - neuznávám to. 
Když říká: ´neboť jsem viděl toho jedince, jak se zde zdržuje zabíjení živých bytostí, zdržuje se braní toho co není dáváno, zdržuje se špatného sexuálního jednání, zdržuje se lhaní, zdržuje se pomlouvání, zdržuje se hrubého mluvení, zdržuje se marnivého tlachání, není žádostivý, není zlomyslný, zastává správné názory, a pak jsem ho viděl jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstal v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle.
´ - uznávám to. 
Když říká: ´Ti všichni, kteří se zde zdržují zabíjení živých bytostí, zdržují se braní toho co není dáváno, zdržují se špatného sexuálního jednání, zdržují se lhaní, zdržují se pomlouvání, zdržují se hrubého mluvení, zdržují se marnivého tlachání, nejsou žádostiví, nejsou zlomyslní, zastávají správné názory, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle.
´ - neuznávám to.
Když říká: ´
Ti, kteří takto poznávají, správně poznávají, kteří jinak poznávají, mají špatné poznání.´ - neuznávám to.
Když zatvrzele uchopuje a ulpívá na tom, co sám poznal, uviděl a pochopil, a prohlašuje: ´Pouze toto je pravda, vše ostatní je hloupost.´ - neuznávám to. A z jakého důvodu? Protože Tathágatovo poznání týkající se tohoto velkého rozboru činů je jiné, Ánando.

Tatránanda, jvájam puggalo idha pánátipátí adinnádájí kámesu miččháčárí musávádí pisunáváčí pharusáváčí anabhidždžhálú avjapannačittam miččháditthi, kájassa bhedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžati, pubbe vássa tam katam hoti pápakammam dukkhavedanijam, paččhá vássatam katam hoti pápakammam dukkhavedanijam, maranakále vássa hoti miččháditthi samattá samádinná. Tena so kájassa bhedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžati. Jaňča kho so idha pánátipátí hoti adinnádájí hoti kámesu miččháčárí hoti musávádí hoti pisunáváčí hoti pharusáváčí hoti anabhidždžhálú hoti avjapannačittam miččháditthi hoti, tassa dittheva dhamme vipákam patisamvedeti, upapadždže vá, apare vá parijáje.

(1.) Ánando, ten jedinec, který zde zabíjí živé bytosti, bere co není dáváno, provádí špatné sexuální jednání, lže, pomlouvá, mluví hrubě, marnivě tlachá, je žádostivý, je zlomyslný, zastává špatné názory a po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstává v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle - buď dříve konal zlé činy, které jsou pociťovány jako strast (neštěstí), nebo později konal zlé činy, které jsou pociťovány jako strast, nebo v době smrti (umírání) pojal a přijal špatný názor. Proto po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstává v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. A jelikož zde ... (provádí takové zlé jednání) - buď zde a nyní pociťuje následky (zlého jednání), nebo v následující existenci, nebo v některé z dalších existencí. 

Tatránanda, jvájam puggalo idha pánátipátí adinnádájí kámesu miččháčárí musávádí pisunáváčí pharusáváčí anabhidždžhálum avjapannačittam miččháditthi, kájassa bhedá parammaranásugatim saggam lokam upapadždžati, pubbe vássa tam katam hoti kaljánakammam sukhavedanijam, paččhá vássa tam katam hoti kaljánakammam sukhavedanijam, maranakále vássa hoti sammáditthi samattá samádinná. Tena so kájassa bhedá parammaraná sugatim saggam lokam upapadždžati. Jaňča kho so idha pánátipátí hoti adinnádájí hoti kámesu miččháčárí hoti musávádí hoti pisunáváčí hoti pharusáváčí hoti a nabhidždžhálum hoti avjapannačittam miččháditthi hoti, tassa dittheva dhamme vipákam patisamvedeti, upapadždže vá, apare vá parijáje.

(2.) Ánando, ten jedinec, který zde zabíjí živé bytosti, bere co není dáváno, provádí špatné sexuální jednání, lže, pomlouvá, mluví hrubě, marnivě tlachá, je žádostivý, je zlomyslný, zastává špatné názory a po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstává v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě - buď dříve konal dobré činy, které jsou pociťovány jako blaho (štěstí), nebo později konal dobré činy, které jsou pociťovány jako blaho, nebo v době smrti (umírání) pojal a přijal správný názor. Proto po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstává v šťastném místě, v nebeském světě. Ale jelikož zde ... (provádí takové zlé jednání) - buď zde a nyní pociťuje následky (zlého jednání), nebo v následující existenci, nebo v některé z dalších existencí. 

Tatránanda, jvájam puggalo idha pánátipátá pativirato adinnádáná pativirato kámesu miččháčárá pativirato musávádá pativirato pisunáváčá pativirato p harusáváčá pativirato anabhidždžhálum avjapannačittam sammáditthi, kájassa bhedá parammaraná sugatim saggam lokam upapadždžati, pubbe vássa tam katam hoti kaljánakammam sukhavedanijam, paččhá vássa tam katam hoti kaljánakammam sukhavedanijam, maranakále vássa hoti sammáditthi samattá samádinná. Tena so kájassa bhedá parammaraná sugatim saggam lokam upapadždžati. Jaňča kho so idha pánátipátá pativirato hoti adinnádáná pativirato hoti kámesu miččháčárá pativirato hoti musávádá pativirato hoti pisunáváčá pativirato hoti pharusáváčá pativirato hoti anabhidždžhálum hoti avjapannačittam sammáditthi hoti, tassa dittheva dhamme vipákam patisamvedeti, upapadždže vá, apare vá parijáje.

(3.) Ánando, ten jedinec, který se zde zdržuje zabíjení živých bytostí, zdržuje se braní toho co není dáváno, zdržuje se špatného sexuálního jednání, zdržuje se lhaní, zdržuje se pomlouvání, zdržuje se hrubého mluvení, zdržuje se marnivého tlachání, není žádostivý, není zlomyslný, zastává správné názory a po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstává v šťastném místě, v nebeském (vyšším) světě - buď dříve konal dobré činy, které jsou pociťovány jako blaho (štěstí), nebo později konal dobré činy, které jsou pociťovány jako blaho, nebo v době smrti (umírání) pojal a přijal správný názor. Proto po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstává v šťastném místě, v nebeském světě. A jelikož se zde zdržuje ... (takového zlého jednání) - buď zde a nyní pociťuje následky (dobrého jednání), nebo v následující existenci, nebo v některé z dalších existencí. 

Tatránanda, jvájam puggalo idha pánátipátá pativirato adinnádáná pativirato kámesu miččháčárá pativirato musávádá pativirato pisunáváčá pativirato p harusáváčá pativirato anabhidždžhálum avjapannačittam sammáditthi, kájassa bhedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžati, pubbe vássa tam katam hoti pápakammam dukkhavedaníjam, paččhá vássa tam katam hoti pápakammam dukkhavedanijam, maranakále vássa hoti miččháditthi samattá samádinná. Tena so kájassa bhedá parammaraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžati. Jaňča kho so idha pánátipátá pativirato hoti adinnádáná pativirato hoti kámesu miččháčárá pativirato hoti musávádá pativirato hoti pisunáváčá pativirato hoti pharusáváčá pativirato hoti anabhidždžhálum hoti avjapannačittam sammáditthi hoti, tassa dittheva dhamme vipákam patisamvedeti, upapadždže vá, apare vá parijáje.

(4.) Ánando, ten jedinec, který se zde zdržuje zabíjení živých bytostí, zdržuje se braní toho co není dáváno, zdržuje se špatného sexuálního jednání, zdržuje se lhaní, zdržuje se pomlouvání, zdržuje se hrubého mluvení, zdržuje se marnivého tlachání, není žádostivý, není zlomyslný, zastává správné názory a po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstává v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle - buď dříve konal zlé činy, které jsou pociťovány jako strast (neštěstí), nebo později konal zlé činy, které jsou pociťovány jako strast, nebo v době smrti (umírání) pojal a přijal špatný názor. Proto po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstává v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. Ale jelikož se zde zdržuje ... (takového zlého jednání) - buď zde a nyní pociťuje následky (dobrého jednání), nebo v následující existenci, nebo v některé z dalších existencí.

Iti kho ánanda, atthi kammam abhabbam abhabbábhásam. Atthi kammam abhabbam bhabbábhásam. Atthi kammam bhabbaňčeva bhabbábhásaňča. Atthi kammam bhabbam abhabbábhásanti."
Idamavoča bhagavá. Attamano ájasmá ánando bhagavato bhásitam abhinandíti.

A tak, Ánando, (1.) existují činy, které jsou nezpůsobilé (přinést dobrý následek) a jeví se jako nezpůsobilé. (2.) Existují činy, které jsou nezpůsobilé, ale jeví se jako způsobilé. (3.) Existují činy, které jsou způsobilé (přinést dobrý následek) a jeví se jako způsobilé. (4.) Existují činy, které jsou způsobilé, ale jeví se jako nezpůsobilé.
Tak pravil Vznešený. Spokojený ctihodný Ánanda se zaradoval ze slov Vznešeného.

 

 
        © Přátelé Dhammy,   překlad Štěpán Chromovský