Khuddaka-nikája 4

Itivuttaka

Buddhova rčení

 

 

Úvod

Tato sbírka obsahuje 112 krátkých rozprav, jež byly podle tradice shromážděny laickou žákyní Khudždžuttará, jež byla služkou Sámavatí, jedné z žen krále Udény sídlícího v Kósambí. Jelikož Sámavatí nemohla opustit palác, Khudždžuttará chodila místo ní naslouchat Buddhovu učení, a pak to, co si zapamatovala, opakovala ostatním ženám v paláci. Buddha ji později chválil za její velké znalosti Dhammy. Když část královského paláce zachvátil požár a mnoho žen přitom zahynulo, Buddha prohlásil, že všechny dosáhly alespoň prvního stupně probuzení (viz Udána VII,10).

Tento text je součástí Khuddaka-nikáje pálijského kánonu. Jeho název je odvozen z úvodní věty, která předchází všem jednotlivým rozpravám: "Toto bylo řečeno (vuttam) Vznešeným... a tak (iti) jsem slyšela." Tato rčení jsou uspořádána podle počtu v nich zmíněných věcí či vlastností, od jedné do čtyř. Některá se vyskytují i na jiných místech pálijského kánonu, hlavně v Anguttara-nikáji. Existuje rovněž neúplný čínský překlad, který pořídil Süan-c’ang ze sanskrtského originálu v posledních měsících svého života.

Bhikkhu Gavésakó

 

Obsah:
Ékakanipáto   První kapitola 1. - 27.

Dukanipáto   Druhá kapitola 28. - 49.
Tikanipáto   Třetí kapitola 50. - 99.
Čatukkanipáto   Čtvrtá kapitola 100. - 112.

 

 

Ekakanipáto

Pathamo vaggo

1. Lobhasuttam

Vuttam hetam Bhagavatá, vuttam Arahatá ti me sutam:

"Ekadhammam bhikkhave padžahatha aham vo pátibhogo anágámitája. Katamam ekadhammam? Lobham bhikkhave ekadhammam padžahatha aham vo pátibhogo anágámitájá ti."

Etam attham Bhagavá avoča, tatthetam iti vuččati:

"Jena lobhena luddháse sattá gaččhanti duggatim.
Tam lobham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam kudáčanan ti."

Ajampi attho vutto Bhagavatá, iti me sutan ti.

První kapitola

První díl

1. Chtivost

Toto bylo řečeno Vznešeným, řečeno Zasloužilým, a tak jsem slyšela:

"Jednu věc, mniši, opusťte a zaručím vám nenávrat (do tohoto světa). Kterou jednu věc? Chtivost jako jednu věc opusťte a zaručím vám nenávrat."

Toto je smyslem toho, co řekl Vznešený. A vzhledem k tomu bylo dále řečeno:

"S touto chtivostí žádostivě, bytosti kráčejí do strastného stavu.
Tuto chtivost když jasně pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled).
Když ji opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." 

Toto je rovněž smyslem toho, co řekl Vznešený, a tak jsem slyšela.

 

2. Dosasuttam

... "Ekadhammam bhikkhave padžahatha aham vo pátibhogo anágámitája. Katamam ekadhammam? Dosam bhikkhave ekadhammam padžahatha aham vo pátibhogo anágámitájá ti." ...

"Jena dosena duttháse sattá gaččhanti duggatim.
Tam dosam sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam kudáčanan ti." ...

2. Nenávist

... "Jednu věc, mniši, opusťte a zaručím vám nenávrat. Kterou jednu věc? Nenávist jako jednu věc opusťte a zaručím vám nenávrat." ...

"S touto nenávistí zlostně, bytosti kráčejí do strastného stavu.
Tuto nenávist když jasně pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled).
Když ji opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...

 

3. Mohasuttam

... "Ekadhammam bhikkhave padžahatha aham vo pátibhogo anágámitája. Katamam ekadhammam? Moham bhikkhave ekadhammam padžahatha aham vo pátibhogo anágámitájá ti." ...

"Jena mohena múlháse sattá gaččhanti duggatim.
Tam moham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam kudáčanan ti." ...

3. Zaslepenost

... "Jednu věc, mniši, opusťte a zaručím vám nenávrat. Kterou jednu věc? Zaslepenost jako jednu věc opusťte a zaručím vám nenávrat." ...

"S touto zaslepeností zmateně, bytosti kráčejí do strastného stavu.
Tuto zaslepenost když jasně pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled).
Když ji opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...

 

4. Kodhasuttam

... "Ekadhammam bhikkhave padžahatha aham vo pátibhogo anágámitája. Katamam ekadhammam? Kodham bhikkhave ekadhammam padžahatha aham vo pátibhogo anágámitájá ti." ...

"Jena kodhena kuddháse sattá gaččhanti duggatim.
Tam kodham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam kudáčanan ti." ...

4. Hněv

... "Jednu věc, mniši, opusťte a zaručím vám nenávrat. Kterou jednu věc? Hněv jako jednu věc opusťte a zaručím vám nenávrat." ...

"S tímto hněvem rozhněvaně, bytosti kráčejí do strastného stavu.
Tento hněv když jasně pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled).
Když ho opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...

 

5. Makkhasuttam

... "Ekadhammam bhikkhave padžahatha aham vo pátibhogo anágámitája. Katamam ekadhammam? Makkham bhikkhave ekadhammam padžahatha aham vo pátibhogo anágámitájá ti." ...

"Jena makkhena makkháse sattá gaččhanti duggatim.
Tam makkham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam kudáčanan ti." ...

5. Pohrdavost

... "Jednu věc, mniši, opusťte a zaručím vám nenávrat. Kterou jednu věc? Pohrdavost jako jednu věc opusťte a zaručím vám nenávrat." ...

"S touto pohrdavostí pohrdavě, bytosti kráčejí do strastného stavu.
Tuto pohrdavost když jasně pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled).
Když ji opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...

 

6. Mánasuttam

... "Ekadhammam bhikkhave padžahatha aham vo pátibhogo anágámitája. Katamam ekadhammam? Mánam bhikkhave ekadhammam padžahatha aham vo pátibhogo anágámitájá ti." ...

"Jena mánena mattáse sattá gaččhanti duggatim.
Tam mánam sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam kudáčanan ti." ...

6. Domýšlivost

... "Jednu věc, mniši, opusťte a zaručím vám nenávrat. Kterou jednu věc? Domýšlivost jako jednu věc opusťte a zaručím vám nenávrat." ...

"S touto domýšlivostí pyšně, bytosti kráčejí do strastného stavu.
Tuto domýšlivost když jasně pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled).
Když ji opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...

 

7. Sabbapariňňásuttam

... "Sabbam bhikkhave anabhidžánam aparidžánam, tattha čittam avirádžajam appadžaham, abhabbo dukkhakkhajája.
Sabbaňča kho bhikkhave abhidžánam paridžánam, tattha čittam virádžajam padžaham, bhabbo dukkhakkhajájá ti." ...

"Jo sabbam sabbato ňatvá sabbatthesu na radždžati,
sa ve sabbam pariňňája so sabbadukkham upaččagá ti." ...

7. Úplné pochopení všeho

... "Všechno, mniši, není-li plně poznáno a pochopeno, neztratí-li mysl vášeň a neopustí-li to, je nemožné ukončit strast.
Všechno, mniši, je-li však plně poznáno a pochopeno, ztratí-li mysl vášeň a opustí-li to, je možné ukončit strast." ...

"Kdo všechno zcela poznal, není v něm vášeň vůbec po ničem,
ten vskutku všechno pochopil, překonal tak veškerou strast." ...

 

8. Mánapariňňásuttam

... "Mánam bhikkhave anabhidžánam aparidžánam tattha čittam avirádžajam appadžaham, abhabbo dukkhakkhajája.
Mánam ča kho bhikkhave abhidžánam paridžánam tattha čittam virádžajam padžaham, bhabbo dukkhakkhajájá ti." ...

"Mánupetá ajam padžá mánaganthá bhave ratá.
Mánam aparidžánantá ágantáro punabbhavam.
Je ča mánam pahatvána vimuttá mánasankhaje,
te mánaganthábhibhuno sabbadukkham upaččagun ti." ...

8. Úplné pochopení domýšlivosti

... "Domýšlivost, mniši, není-li plně poznána a pochopena, neztratí-li mysl vášeň a neopustí-li ji, je nemožné ukončit strast.
Domýšlivost, mniši, je-li však plně poznána a pochopena, ztratí-li mysl vášeň a opustí-li ji, je možné ukončit strast." ...

"Domýšlivostí obdařené jsou bytosti, domýšlivostí spoutané se radují z bytí.
Domýšlivost když nepronikají, vcházejí do opětovného bytí.
Ti však, kdo domýšlivost opustili, jsou osvobozeni odstraněním domýšlivosti,
přemohli pouta domýšlivosti, překonali veškerou strast." ...

 

9. Lobhapariňňásuttam

... "Lobham bhikkhave anabhidžánam aparidžánam tattha čittam avirádžajam appadžaham, abhabbo dukkhakkhajája.
Lobham ča kho bhikkhave abhidžánam paridžánam tattha čittam virádžajam padžaham, bhabbo dukkhakkhajájá ti." ...

"Jena lobhena luddháse sattá gaččhanti duggatim.
Tam lobham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam kudáčanan ti." ...

9. Úplné pochopení chtivosti

... "Chtivost, mniši, není-li plně poznána a pochopena, neztratí-li mysl vášeň a neopustí-li ji, je nemožné ukončit strast.
Chtivost, mniši, je-li však plně poznána a pochopena, ztratí-li mysl vášeň a opustí-li ji, je možné ukončit strast." ...

"S touto chtivostí žádostivě, bytosti kráčejí do strastného stavu.
Tuto chtivost když jasně pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled).
Když ji opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...

 

10. Dosapariňňásuttam

... "Dosam bhikkhave anabhidžánam aparidžánam tattha čittam avirádžajam appadžaham, abhabbo dukkhakkhajája.
Dosaňča kho bhikkhave abhidžánam paridžánam tattha čittam virádžajam padžaham, bhabbo dukkhakkhajájá ti." ...

"Jena dosena duttháse sattá gaččhanti duggatim.
Tam dosam sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam kudáčanan ti." ...

10. Úplné pochopení nenávisti

... "Nenávist, mniši, není-li plně poznána a pochopena, neztratí-li mysl vášeň a neopustí-li ji, je nemožné ukončit strast.
Nenávist, mniši, je-li však plně poznána a pochopena, ztratí-li mysl vášeň a opustí-li ji, je možné ukončit strast." ...

"S touto nenávistí zlostně, bytosti kráčejí do strastného stavu.
Tuto nenávist když jasně pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled).
Když ji opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...

 

Dutijo vaggo

11. Mohapariňňásuttam

... "Moham bhikkhave anabhidžánam aparidžánam tattha čittam avirádžajam appadžaham, abhabbo dukkhakkhajája.
Mohaňča kho bhikkhave abhidžánam paridžánam tattha čittam virádžajam padžaham, bhabbo dukkhakkhajájá ti." ...

"Jena mohena múlháse sattá gaččhanti duggatim.
Tam moham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam kudáčanan ti." ...

Druhý díl

11. Úplné pochopení zaslepenosti

... "Zaslepenost, mniši, není-li plně poznána a pochopena, neztratí-li mysl vášeň a neopustí-li ji, je nemožné ukončit strast.
Zaslepenost, mniši, je-li však plně poznána a pochopena, ztratí-li mysl vášeň a opustí-li ji, je možné ukončit strast." ...

"S touto zaslepeností zmateně, bytosti kráčejí do strastného stavu.
Tuto zaslepenost když jasně pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled).
Když ji opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...

 

12. Kodhapariňňásuttam

... "Kodham bhikkhave anabhidžánam aparidžánam tattha čittam avirádžajam appadžaham, abhabbo dukkhakkhajája.
Kodhaňča kho bhikkhave abhidžánam paridžánam tattha čittam virádžajam padžaham, bhabbo dukkhakkhajájá ti." ...

"Jena kodhena kuddháse sattá gaččhanti duggatim.
Tam kodham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam kudáčanan ti." ...

12. Úplné pochopení hněvu

... "Hněv, mniši, není-li plně poznán a pochopen, neztratí-li mysl vášeň a neopustí-li ho, je nemožné ukončit strast.
Hněv, mniši, je-li však plně poznán a pochopen, ztratí-li mysl vášeň a opustí-li ho, je možné ukončit strast." ...

"S tímto hněvem rozhněvaně, bytosti kráčejí do strastného stavu.
Tento hněv když jasně pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled).
Když ho opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...

 

13. Makkhapariňňásuttam

... "Makkham bhikkhave anabhidžánam aparidžánam tattha čittam avirádžajam appadžaham, abhabbo dukkhakkhajája.
Makkhaňča kho bhikkhave abhidžánam paridžánam tattha čittam virádžajam padžaham, bhabbo dukkhakkhajájá ti." ...

"Jena makkhena makkháse sattá gaččhanti duggatim.
Tam makkham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam kudáčanan ti." ...

13. Úplné pochopení pohrdavosti 

... "Pohrdavost, mniši, není-li plně poznána a pochopena, neztratí-li mysl vášeň a neopustí-li ji, je nemožné ukončit strast.
Pohrdavost, mniši, je-li však plně poznána a pochopena, ztratí-li mysl vášeň a opustí-li ji, je možné ukončit strast." ...

"S touto pohrdavostí pohrdavě, bytosti kráčejí do strastného stavu.
Tuto pohrdavost když jasně pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled).
Když ji opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...

 

14. Avidždžánívaranasuttam

... "Náham bhikkhave aňňam ekanívaranampi samanupassámi jena nívaranena nivutá padžá dígharattam sandhávanti samsaranti, jathajidam bhikkhave avidždžánívaranam. Avidždžánívaranena hi bhikkhave nivutá padžá dígharattam sandhávanti samsarantí ti." ...

"Natthaňňo ekadhammopi jenevam nivutá padžá,
samsaranti ahorattam jathá mohena ávutá.
Je ča moham pahatvána tamokkhandham padálajum,
na te puna samsaranti hetu tesam na vidždžatí ti." ...

14. Překážka nevědomosti

... "Neznám, mniši, jinou takovou překážku, kterou jsou bytosti omezené, a proto tak dlouhou dobu obíhají a putují (koloběhem životů), jako je překážka nevědomosti. Překážkou nevědomosti omezené, bytosti vskutku dlouhou dobu obíhají a putují [koloběhem životů]." ...

"Žádná jiná věc, tak neomezuje bytosti,
že putují ve dne v noci, jako uvězněnost zaslepeností.
Ti však, kdo zaslepenost opustili, masu temnoty roztříštili,
již dále neputují, neboť příčina toho již v nich není k nalezení." ...

 

15. Tanhásamjodžanasuttam

... "Náham bhikkhave aňňam ekasaňňodžanampi samanupassámi jena saňňodžanena samjuttá sattá dígharattam sandhávanti samsaranti, jathajidam bhikkhave tanhásaňňodžanam. Tanhásaňňodžanena hi bhikkhave samjuttá sattá dígharattam sandhávanti samsarantí ti." ...

"Tanhádutijo puriso dígham addhána samsaram,
itthabhávaňňathábhávam samsáram nátivattati.
Evam ádínavam ňatvá tanham dukkhassa sambhavam,
vítatanho anádáno sato bhikkhu paribbadže ti." ...

15. Pouto toužení

... "Neznám, mniši, jiné takové pouto, kterým jsou bytosti spoutané, a proto tak dlouhou dobu obíhají a putují (koloběhem životů), jako je pouto toužení. Poutem toužení spoutané, bytosti vskutku dlouhou dobu obíhají a putují (koloběhem životů)." ...

"Člověk s toužením jako svým společníkem, dlouhou dobu putuje (koloběhem životů),
Ať v tomto stavu bytí či v jiném, z koloběhu putování nevyjde.
Toto nebezpečí poznávaje, že s toužením vyvstává strast,
bez toužení a bez lpění, nechť mnich kráčí s uvědoměním." ...

 

16. Pathamasekhasuttam

... "Sekhassa bhikkhave bhikkhuno appattamánassa, anuttaram jogakkhemam, patthajamánassa viharato báhiram anganti, karitvá na aňňam ekangampi samanupassámi evam bahúpakáram, jathajidam bhikkhave joniso manasikáro. Joniso bhikkhave bhikkhu manasikaronto akusalam padžahati, kusalam bhávetí ti." ...

"Joniso manasikáro dhammo sekhassa bhikkhuno,
natthaňňo evam bahukáro uttamatthassa pattijá.
Joniso padaham bhikkhu khajam dukkhassa pápune ti." ...

16. Ten, kdo se cvičí (1.)

... "U cvičícího se mnicha, mniši, který ještě nedosáhl svého cíle, nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti), co se týče vnitřních členů (faktorů), neznám žádný jiný člen, který způsobuje tak mnoho užitku, jako je důkladná pozornost, mniši. Mnich obdařený důkladnou pozorností opouští to, co je neprospěšné, a rozvíjí to, co je prospěšné." ...

"Důkladná pozornost, coby vlastnost cvičícího se mnicha,
nic jiného není tak užitečné pro dosažení nejvyššího cíle.
Důkladně snažící se mnich dosáhne ukončení strasti." ...

 

17. Dutijasekhasuttam

... "Sekhassa bhikkhave bhikkhuno appattamánassa anuttaram jogakkhemam patthajamánassa viharato báhiram anganti karitvá na aňňam ekangampi samanupassámi evam bahupakáram, jathajidam bhikkhave kaljánamittatá. Kaljánamitto bhikkhave bhikkhu akusalam padžahati kusalam bhávetí ti." ...

"Kaljánamitto jo bhikkhu sappatisso sagáravo,
karam mittánam vačanam sampadžáno patissato,
pápune anupubbena sabbasaňňodžanakkhajan ti." ...

17. Ten, kdo se cvičí (2.)

... "U cvičícího se mnicha, mniši, který ještě nedosáhl svého cíle, nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti), co se týče vnějších členů (faktorů), neznám žádný jiný člen, který způsobuje tak mnoho užitku, jako je ušlechtilé přátelství. Mnich obdařený ušlechtilým přátelstvím opouští to, co je neprospěšné, a rozvíjí to, co je prospěšné." ...

"Mnich, jenž má ušlechtilé přátele, zdvořilý a uctivý,
dělá-li to, co mu přátelé radí, s jasným pochopením a uvědoměním,
dosáhne krok za krokem, odstranění všech pout." ...

 

18. Sanghabhedasuttam

... "Ekadhammo bhikkhave loke uppadždžamáno uppadždžati bahudžanáhitája bahudžanásukhája bahuno džanassa anatthája ahitája dukkhája devamanussánam. Katamo ekadhammo? Sanghabhedo. Sanghe kho pana bhikkhave bhinne aňňamaňňam bhandanáni čeva honti, aňňamaňňam paribhásá ča honti, aňňamaňňam parikkhepá ča honti, aňňamaňňam pariččadžaná ča honti. Tattha appasanná čeva nappasídanti, pasannánaňča ekaččánam aňňathattam hotí ti." ...

"Ápájiko nerajiko kappattho sanghabhedako,
vaggárámo adhammattho jogakkhemá vidhamsati.
Sangham samaggam bhetvána kappam nirajamhi paččatí ti." ...

18. Rozkol v Sangze

... "Jedna věc, mniši, když se objeví ve světě, je ke škodě mnohých, k neštěstí mnohých, k neprospěchu, škodě a neštěstí mnohých bytostí, bohů i lidí. Která jedna věc? Rozkol v Sangze. Když je Sangha rozštěpena, pře se jeden s druhým, uráží jeden druhého, spolčuje se jeden proti druhému, opouští jeden druhého. A tak ti, kterým schází důvěra, nezískají žádnou důvěru, a někteří z těch, kteří důvěru mají, změní svůj postoj." ...

"Strádat v pekle, po celý velevěk bude ten, kdo rozštěpil Sanghu,
radující se z nesvárů, nespravedlivý, unikne mu možnost vyproštění z jha (strasti).
Když rozštěpil Sanghu, jež byla v souladu, bude se péct v pekle po celý velevěk." ...

 

19. Sanghasámaggísuttam

... "Ekadhammo bhikkhave loke uppadždžamáno uppadždžati bahudžanáhitája bahudžanásukhája bahuno džanassa atthája hitája sukhája devamanussánam. Katamo ekadhammo? Sanghasámaggí. Sanghe kho pana bhikkhave samagge na čeva aňňamaňňam bhandanáni honti, na ča aňňamaňňam paribhásá honti, na ča aňňamaňňam parikkhepá honti, na ča aňňamaňňam pariččadžaná honti. Tattha appasanná čeva pasídanti pasannánaňča bhijjobhávo hotí ti." ...

"Sukhá sanghassa sámaggi samaggánaňčanuggaho,
samaggarato dhammattho jogakkhemá na dhamsati.
Sangham samaggam katvána kappam saggamhi modatí ti." ...

19. Soulad v Sangze

... "Jedna věc, mniši, když se objeví ve světě, je ku prospěchu mnohých, pro štěstí mnohých, k dobru, prospěchu a štěstí mnohých bytostí, bohů i lidí. Která jedna věc? Soulad v Sangze. Když je Sangha v souladu, nepře se jeden s druhým, neuráží jeden druhého, nespolčuje se jeden proti druhému, neopouští jeden druhého. A tak ti, kterým schází důvěra, tuto důvěru získají, a ti, kteří důvěru mají, jí budou mít ještě více." ...

"Blažený je soulad v Sangze, tomu, kdo napomáhá souladu,
raduje se ze souladu a je spravedlivý, neunikne možnost vyproštění z jha (strasti).
Když vnesl soulad do Sanghy, bude se radovat v nebi po celý velevěk." ...

 

20. Padutthačittasuttam

... "Idáham bhikkhave ekaččam puggalam padutthačittam. Evam četasá četo paričča padžánámi: ´Imamhi čájam samaje puggalo kálam karejja, jathá bhatam nikkhitto, evam niraje.´ Tam kissa hetu? Čittaňhissa bhikkhave paduttham. Četopadosahetu kho pana bhikkhave evamidhekačče sattá kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapadždžantí ti." ...

"Padutthačittam ňatvána ekaččam idha puggalam,
etamatthaňča vjákási Buddho bhikkhúna santiko:
Imamhi čájam samaje kálam kajirátha puggalo,
nirajam upapadždžejja čittaňhissa padúsitam,
jathá haritvá nikkhipejja evameva tathávidhá.
Četopadosahetu hi sattá gaččhanti duggatin ti." ...

20. Poskvrněná (Zkažená) mysl

... "Je zde, mniši, nějaký člověk s poskvrněnou myslí. Když proniknu jeho mysl svou myslí, poznávám: ´Kdyby tento člověk zemřel v tomto okamžiku, skončil by v pekle, jako kdyby ho někdo popadl a odnesl ho tam.´ A z jakého důvodu? Jelikož jeho mysl je poskvrněná. Je to právě kvůli poskvrnění mysli, že některé bytosti, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstanou v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle." ...

"Zkaženou mysl poznávaje, u nějakého jedince,
smysl této věci vysvětluje, Probuzený v přítomnosti mnichů:
Kdyby v tomto okamžiku zemřel onen člověk,
tak znovu vyvstane v pekle, jelikož jeho mysl je poskvrněná,
jako kdyby byl uchopen a umístěn tam.
Je to kvůli poskvrnění mysli, že bytosti kráčí ke strastnému stavu." ...

 

Tatijo vaggo

21. Pasannačittasuttam

... "Idáham bhikkhave ekaččam puggalam pasannačittam evam četasá četo paričča padžánámi: ´Imamhi čájam samaje puggalo kálam karejja jathá bhatam nikkhitto evam sagge.´ Tam kissa hetu? Čittaňhissa bhikkhave pasannam. Četopasádahetu kho pana bhikkhave evamidhekačče sattá kájassa bhedá param maraná sugatim lokam upapadždžantí ti." ...

"Pasannačittam ňatvána ekaččam idha puggalam,
etamattham ča vjákási Buddho bhikkhúna santike:
Imamhi čájam samaje kálam kajirátha puggalo,
sugatim upapadždžejja čittaňhissa pasáditam,
jathá haritvá nikkhipejja evameva tathávidho.
Četopasádahetu hi sattá gaččhanti suggatin ti." ...

Třetí díl

21. Povznešená (Čistá) mysl

... "Je zde, mniši, nějaký člověk s povznešenou myslí. Když proniknu jeho mysl svou myslí, poznávám: ´Kdyby tento člověk zemřel v tomto okamžiku, skončil by v nebi, jako kdyby ho někdo popadl a odnesl ho tam.´ A z jakého důvodu? Jelikož jeho mysl je povznešená. Je to právě kvůli povznešení mysli, že některé bytosti, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstanou v blaženém stavu, v nebeském světě." ...

"Poznávaje povznešenou mysl, u nějakého jedince,
smysl této věci vysvětluje, Probuzený v přítomnosti mnichů:
Kdyby v tomto okamžiku zemřel onen člověk,
tak znovu vyvstane v blaženém stavu, jelikož jeho mysl je povznešená,
jako kdyby byl uchopen a umístěn tam.
Je to kvůli povznešení mysli, že bytosti kráčí k blaženému stavu." ...

 

22. Mápuňňabhájísuttam

... "Má bhikkhave puňňánam bhájittha, sukhassetam bhikkhave adhivačanam itthassa kantassa pijassa manápassa jadidam puňňáni. Abhidžánámi kho panáham bhikkhave dígharattam katánam puňňánam ittham kantam pijam manápam vipákam paččanubhútam. Satta vassáni mettačittam bhávetvá satta samvattavivattakappe najimam lokam punarágamásim. Samvattamáne sudam bhikkhave kappe ábhassarúpago homi. Vivattamáne kappe suňňam brahmavimánam upapadždžámi. Tatra sudam bhikkhave brahmá homi mahábrahmá abhibhu anabhibhúto aňňadatthudaso vasavattí. Čhattimsakkhattum kho panáham bhikkhave Sakko ahosim devánamindo, anekasatakkhattum rádžá ahosim čakkavattí dhammiko dhammarádžá čáturanto vidžitáví džanapadatthávarijappatto sattaratanasampanno. Ko pana vádo padesaradždžassa? Tassa majham bhikkhave etadahosi: ´Kissa nu kho me idam kammassa phalam, kissa kammassa vipáko, jenáham etarahi evam mahiddhiko evam mahánubhávo ti?´ Tassa majham bhikkhave etad-ahosi: ´Tinnam kho me idam kammánam phalam, tinnam kammánam vipáko, jenáham etarahi evam mahiddhiko evam mahánubhávo ti, sejjathídam: dánassa damassa saňňamassá ti.´" ...

"Puňňameva so sikkhejja ájataggam sukhundrajam,
dánaňča samačarijaňča mettačittaňča bhávaje.
Ete dhamme bhávajitvá tajo sukhasamuddaje,
abjápadždžham sukham lokam pandito upapadždžatí ti." ...

22. Bez obav z dobrých činů

... "Mniši, neobávejte se dobrých (záslužných) činů. Je to označení pro to, co je blažené, žádoucí, příjemné, libé a slastné, totiž dobré činy. Jsem si vědom toho, že když jsem po dlouhou dobu konal dobro, dlouho jsem pak zakoušel žádoucí, příjemné, libé a slastné následky. Když jsem rozvíjel laskavou mysl po sedm let, po sedm velevěků smršťování a rozpínání jsem se pak nevrátil na tento svět. Kdykoli nastalo období smršťování, odešel jsem do říše zářících bohů. Kdykoli nastalo období rozpínání, znovu jsem vyvstal v prázdném příbytku Brahmy. A zde jsem byl velký Brahmá, nepřemožitelný a všemohoucí, vševidoucí vládce. Třicetšestkrát jsem byl Sakka, vládce bohů. Mnohosetkrát jsem byl král, spravedlivý král Dhammy, roztáčející kolo zákona, vládce čtyř světových stran, udržující stálou vládu nad zemí, obdařen sedmi poklady. Nesčetněkrát jsem byl také místním králem. Tehdy jsem si, mniši, pomyslel: ´Jakých mých činů jsou to plody, jakých činů jsou to následky, že mám nyní takovou velikou sílu a moc?´ A tehdy jsem si pomyslel: ´Jsou to plody tří druhů konání, následky tří druhů konání, že mám nyní takovou velikou sílu a moc, totiž štědrosti, sebeovládání a zdrženlivosti (kázně).´" ...

"Cvičit se v dobru (zásluhách), které přináší dlouhotrvající blaženost,
rozvíjet štědrost, život v souladu a laskavou mysl.
Když rozvíjí tyto tři věci, jež dávají vznikat blaženosti,
v blaženém světě, kde není zloby, moudrý znovu vyvstává." ...

 

23. Ubhajatthasuttam

... "Ekadhammo bhikkhave bhávito bahulíkato ubho atthe samadhigajha titthati, ditthadhammikaňčeva attham samparájikaňča. Katamo ekadhammo? Appamádo kusalesu dhammesu. Ajam kho bhikkhave ekadhammo bhávito bahulíkato ubho atthe samadhigajha titthati ditthadhammikaňčeva attham samparájikaňčá ti." ...

"Appamádam pasamsanti puňňakirijásu panditá.
Appamatto ubho atthe adhiganháti pandito:
dittheva dhamme jo attho jo čattho samparájiko.
Atthábhisamajá dhíro pandito ti pavuččatí ti." ...

23. Dvojí prospěch

... "Jedna věc, mniši, je-li rozvíjena a kultivována, zaručuje oba druhy prospěchu: prospěch zde a nyní (v tomto životě) a prospěch v budoucnu. Která jedna věc? Dbalost vůči prospěšným věcem. To je ta jedna věc, která když je rozvíjena a kultivována, zaručuje oba druhy prospěchu: prospěch zde a nyní (v tomto životě) a prospěch v budoucnu." ...

"Dbalost v konání dobra chválí ti, kdo jsou moudří.
S dbalostí dosáhne moudrý obou druhů prospěchu:
prospěchu zde a nyní a prospěchu v budoucnu.
Když pochopil vlastní prospěch, je nazýván znalým a moudrým." ...

 

24. Atthipuňdžasuttam

... "Ekapuggalassa bhikkhave kappam sandhávato samsarato sijá evam mahá atthikankalo atthipuňdžo atthirási jathájam vepullo pabbato, sače samhárako assa sambhataňča na vinassejjá ti." ...

"Ekassekena kappena puggalassatthisaňčajo,
sijá pabbatasamo rási iti vuttam mahesiná.
So kho panájam akkháto vepullo pabbato mahá,
uttaro gidždžhakútassa magadhánam giribbadže.
Jato arijasaččáni sammappaňňája passati:
dukkham dukkhasamuppádam dukkhassa ča atikkamam,
arijaňčatthangikam maggam dukkhúpasamagáminam,
sattakkhattum paramaňča sandhávitvána puggalo,
dukkhassantakaro hoti sabbasamjodžanakkhajá ti." ...

24. Hromada kostí

... "Mniši, kdyby jeden člověk obíhal a putoval (koloběhem životů) po jeden velevěk, zanechal by za sebou řetězec kostí, hromadu kostí, kupu kostí velkou jako hora Vépulla, kdyby někdo ty kosti sebral a sbírka by nebyla zničena." ...

"Nahromadění kostí jednoho člověka za celý velevěk
by vytvořilo kupu velkou jako hora, pravil velký zřec.
Toto prohlásil o velké hoře Vépulla,
ležící severně od Supího vršku, v horském prstenci kraje Magadha.
Ale když onen člověk nahlédne se správným porozuměním ušlechtilé pravdy:
strast, vznikání strasti, překonání strasti
a ušlechtilou osmičlennou stezku, vedoucí k utišení strasti,
oběhne nanejvýše jen sedmi životy,
než s odstraněním všech pout ukončí strast." ...

 

25. Sampadžánamusávádasuttam

... "Ekam dhammam atítassa bhikkhave purisapuggalassa náham tassa kiňči pápakammam akaraníjanti vadámi. Katamam ekadhammam? Jathajidam bhikkhave sampadžánamusávádo ti." ...

"Ekam dhammam atítassa musávádissa džantuno,
vitinnaparalokassa natthi pápam akárijan ti." ...

25. Vědomé lhaní

... "Dopustí-li se někdo, mniši, jedné věci, není pro něj žádného zlého činu, který by nebyl schopen vykonat, tak pravím. Co je ta jedna věc? Je to, mniši, vědomé lhaní."

"Pro toho, kdo se dopouští jedné věci, totiž lhaní,
bez obav z dalšího světa (po smrti), není zla, které by nevykonal." ...

 

26. Dánasamvibhágasuttam

... "Evaňče bhikkhave sattá džánejjum dánasamvibhágassa vipákam jatháham džánámi, na adatvá bhuňdžejjum, na ča nesam maččheramalam čittam parijádája titthejja. Jo pi nesam assa čarimo álopo čarimam kabalam, tato pi na asamvibhadžitvá bhuňdžejjum sače nesam patiggáhaká assu. Jasmá ča kho bhikkhave sattá na evam džánanti dánasamvibhágassa vipákam jatháham džánámi, tasmá adatvá bhuňdžanti maččheramalaňča nesam čittam parijádája titthatí ti." ...

"Evam če sattá džánejjum jathá vuttam mahesiná,
vipákam samvibhágassa jathá hoti mahapphalam,
vinejjum maččheramalam vippasannena četasá,
dadždžum kálena arijesu jattha dinnam mahapphalam.
Annaňča datvá bahuno dakkhinejjesu dakkhinam,
ito čutá manussattá saggam gaččhanti dájaká.
Te ča saggam gatá tattha modanti kámakámino,
vipákam samvibhágassa anubhonti amaččhará ti." ...

26. Štědrost a sdílení

... "Mniši, kdyby bytosti znaly následky dávání a sdílení, jako je znám já, nejedly by, aniž by se s někým nepodělili, a poskvrna sobectví by nepřemáhala jejich mysli. I kdyby to byl jejich poslední kousek, jejich poslední sousto, nejedly by, aniž by se nepodělili s někým, kdo by přijal jejich dar. Ale jelikož bytosti neznají následky dávání a sdílení, jako je znám já, jedí, aniž by se podělili, a poskvrna sobectví přemáhá jejich mysli." ...

"Kdyby bytosti znaly, co řekl velký zřec,
jak velké plody a následky přináší sdílení,
pak by s povznešenou myslí přemohly poskvrnu sobectví
a ve správný čas by darovaly ušlechtilým, kterýžto dar přináší velké plody.
Mnozí dárci, kteří věnovali jídlo těm, kdo jsou hodni darů,
když odejdou z tohoto lidského stavu, přijdou do nebe.
Když přišli do nebe, radují se zde ze smyslových rozkoší,
a zakoušejí tak následky sdílení, bez sobectví." ...

 

27. Mettáčetovimuttisuttam

... "Jáni kániči bhikkhave opadhikáni puňňakirijavatthúni, sabbáni táni mettája četovimuttijá kálam nágghanti solasim. Mettá jeva táni četovimutti adhiggahetvá bhásate ča, tapate ča, viročati ča. Sejjathápi bhikkhave já káči tárakarúpánam pabhá, sabbá tá čandimapabhája kalam nágghanti solasim, čandappabhá jeva tá adhiggahetvá bhásate ča, tapate ča viročati ča, evam kho bhikkhave jáni kániči opadhikáni puňňakirijavatthúni, sabbáni táni mettája četovimuttijá kalam nágghanti solasim. Mettá jeva táni četovimutti adhiggahetvá bhásate ča, tapate ča, viročati ča.
Sejjathápi bhikkhave vassánam paččhime máse saradasamaje viddhe vigatavaláhake nabhe ádiččo nabham abbhussakkamáno sabbam ákásagatam tamagatam abhivibhačča bhásate ča, tapate ča, viročati ča, evameva kho bhikkhave jáni kániči opadhikáni puňňakirijavatthúni, sabbáni táni mettája četovimuttijá kalam nágghanti solasim. Mettá jeva táni četovimutti adhiggahetvá bhásate ča, tapate ča, viročati ča.
Sejjathápi bhikkhave rattijá paččúsasamajam osadhi táraká bhásate ča, tapate ča, viročati ča, evameva kho bhikkhave jáni kániči opadhikáni puňňakirijavatthúni, sabbáni táni mettája četovimuttijá kalam nágghanti solasim. Mettá jeva táni četovimutti adhiggahetvá bhásate ča, tapate ča, viročati čá ti." ...

"Jo ča mettam bhávajati appamánam patissato,
tanú samjodžaná honti passato upadhikkhajam.
Ekampi če pánamadutthačitto mettájati kusalo tena hoti,
sabbe ča páne manasánukampam pahútam arijo pakaroti puňňam.
Je sattasandam pathavim vidžetvá rádžísajo jadžamánánuparijagá,
assamedhá purisamedham sammápásam vádžapejjam niraggalam.
Mettassa čittassa subhávitassa kalampi te nánubhavanti solasim,
čandappabhá táraganá va sabbe.
Jo na hanti na gháteti na džináti na džápaje,
mettam so sabbabhútesu veram tassa na kenačí ti." ...

27. Osvobození mysli laskavostí

... "Všechny podklady pro konání dobra, mniši, vedoucí k dalšímu zrození, se nevyrovnají ani jedné šestnáctině osvobození mysli laskavostí. Laskavostí osvobozená mysl, všechny je překračujíc, září, svítí a oslňuje. Tak jako se záře všech hvězd nevyrovná ani jedné šestnáctině záře měsíce, který, všechny je překračuje, září, svítí a oslňuje, právě tak všechny podklady pro konání dobra, vedoucí k dalšímu zrození, se nevyrovnají ani jedné šestnáctině osvobození mysli laskavostí...
Tak jako v posledním měsíci dešťů, na podzim, když je obloha jasná a bez mraků, slunce vycházející na oblohu, prostupující prostor zahalený v temnotě, září, svítí a oslňuje, právě tak všechny podklady pro konání dobra, vedoucí k dalšímu zrození, se nevyrovnají ani jedné šestnáctině osvobození mysli laskavostí...
Tak jako jitřenka v šeru před rozbřeskem září, svítí a oslňuje, právě tak všechny podklady pro konání dobra, vedoucí k dalšímu zrození, se nevyrovnají ani jedné šestnáctině osvobození mysli laskavostí. Laskavostí osvobozená mysl, všechny je překračujíc, září, svítí a oslňuje." ...

"Ten, kdo s uvědoměním rozvíjí nezměrnou laskavost,
uvolní tím pouta, když vidí zánik přivlastňování.
Chová-li někdo s neznečištěnou myslí laskavost
byť jen vůči jediné bytosti, bude to pro něj prospěšné.
Ušlechtilý však chová soucitnou mysl ke všem bytostem,
a vykoná tak velmi mnoho dobra.
Královští zřeci, kteří dobyli zemi zaplněnou bytostmi,
konali obětiny: koňské oběti, lidské oběti,
vodní obřady, sómové obřady, jakož i ty zvané ´odstraňování zábran´.
To se však nevyrovná ani jedné šestnáctině správně rozvinuté laskavé mysli,
tak jako všechna souhvězdí nepředčí záři měsíce.
Kdo nezabíjí ani nenavádí druhé k zabíjení,
kdo nedobývá ani nenavádí druhé k dobývání,
s laskavostí vůči všem bytostem, nechová zášť vůbec k nikomu." ...

 

Dukanipáto

Pathamo vaggo

28. Dukkhavihárasuttam

Vuttam hetam Bhagavatá, vuttam Arahatá ti me sutam:

"Dvíhi bhikkhave dhammehi samannágato bhikkhu dittheva dhamme dukkham viharati savighátam saupájásam sapariláham, kájassa bhedá param maraná duggati pátikankhá. Katamehi dvihí? Indrijesu aguttadváratája ča bhodžane amattaňňutája ča. Imehi kho bhikkhave dvíhi dhammehi samannágato bhikkhu dittheva dhamme dukkham viharati savighátam saupájásam sapariláham, kájassa bhedá param maraná duggati pátikankhá ti."

Etam attham Bhagavá avoča, tatthetam iti vuččati:

"Čakkhu sotaňča ghánaňča dživhá kájo atho mano,
etáni jassa dváráni aguttánídha bhikkhuno,
bhodžanamhi amattaňňú indrijesu asamvuto,
kájadukkham četodukkham dukkham so adhigaččhati.
Dajhamánena kájena dajhamánena četasá,
divá vá jadi vá rattim dukkham viharati tádiso ti."

Ajampi attho vutto Bhagavatá, iti me sutan ti.

Druhá kapitola

První díl

28. Strastné dlení

Toto bylo řečeno Vznešeným, zasloužilým, a tak jsem slyšela:

"Obdařen dvěma vlastnostmi, mniši, prodlévá mnich strastně zde a nyní, s potížemi, zoufale a horečnatě, a po rozpadu těla, po smrti, může očekávat strastný stav. Kterými dvěma? Nestřežením bran smyslů a nemírností v jídle. Obdařen těmito dvěma vlastnostmi prodlévá mnich strastně zde a nyní, s potížemi, zoufale a horečnatě, a po rozpadu těla, po smrti, může očekávat strastný stav."

Toto je smyslem toho, co řekl Vznešený. A vzhledem k tomu bylo dále řečeno:

"Oko, ucho, nos, jazyk, tělo a mysl -
když mnich nestřeží tyto brány,
nemírný v jídle, neovládaje své smysly,
zakouší pouze strast, tělesnou i mentální.
Trýzněn na těle, trýzněn na mysli,
ať ve dne či v noci, takto prodlévá strastně."

Toto je rovněž smyslem toho, co řekl Vznešený, a tak jsem slyšela.

 

29. Sukhavihárasuttam

... "Dvíhi bhikkhave dhammehi samannágato bhikkhu dittheva dhamme sukham viharati avighátam anupájásam apariláham, kájassa bhedá param maraná sugati pátikankhá. Katamehi dvíhi? Indrijesu guttadváratája ča bhodžane mattaňňutája ča. Imehi kho bhikkhave dvíhi dhammehi samannágato bhikkhu dittheva dhamme sukham viharati avighátam anupájásam apariláham, kájassa bhedá param maraná sugati pátikankhá ti." ...

"Čakkhu sotaňča ghánaňča dživhá kájo atho mano,
etáni jassa dváráni suguttánídha bhikkhuno,
bhodžanamhi ča mattaňňú indrijesu ča samvuto,
kájasukham četosukham sukham so adhigaččhati.
Adajhamánena kájena adajhamánena četasá,
divá vá jadi vá rattim sukham viharati tádiso ti." ...

29. Šťastné dlení

"Obdařen dvěma vlastnostmi, mniši, prodlévá mnich šťastně zde a nyní, bez potíží, zoufalství či horečnatosti, a po rozpadu těla, po smrti, může očekávat šťastný stav. Kterými dvěma? Střežením bran smyslů a mírností v jídle. Obdařen těmito dvěma vlastnostmi prodlévá mnich šťastně zde a nyní, bez potíží, zoufalství či horečnatosti, a po rozpadu těla, po smrti, může očekávat šťastný stav."

"Oko, ucho, nos, jazyk, tělo a mysl –
když mnich dobře střeží tyto brány,
mírný v jídle, ovládaje své smysly,
zakouší pouze štěstí, tělesné i mentální.
Netrýzněn na těle, netrýzněn na mysli,
ať ve dne či v noci, takto prodlévá šťastně."

 

30. Tapaníjasuttam

... "Dve me bhikkhave tapaníjá. Katame dve? Idha bhikkhave ekaččo akatakaljáno hoti akatakusalo akatabhíruttáno, katapápo kataluddo katakibbiso. So ´akatam me kaljánan´ti pi tappati, ´katam me pápan´ti pi tappati. Ime kho bhikkhave dve dhammá tapaníjá ti." ...

"Kájaduččaritam katvá vačíduččaritáni ča,
manoduččaritam katvá jaňčaňňam dosasaňhitam,
akatvá kusalam kammam katvánákusalam bahum,
kájassa bhedá duppaňňo nirajam so upapadždžatí ti." ...

30. S výčitkami

"Jsou dvě věci způsobující výčitky, mniši. Které dvě? Zde někdo nekoná to, co je dobré, nekoná to, co je prospěšné, neposkytuje ochranu těm, kdo ji potřebují, koná zlo, koná krutosti a koná barbarství. Když si pomyslí: ´Nekonám to, co je dobré,´ pociťuje výčitky, když si pomyslí: ´Konám to, co je zlé,´ pociťuje výčitky. To jsou dvě věci způsobující výčitky."

"Oddán špatnému jednání tělem, špatnému jednání řečí,
špatnému jednání myslí nebo čemukoli, co je závadné,
kdo nekoná prospěšné činy a páchá mnoho neprospěšného,
nemoudrý, po rozpadu těla, znovu vyvstane v pekle."

 

31. Atapaníjasuttam

... "Dve me bhikkhave atapaníjá. Katame dve? Idha bhikkhave ekaččo katakaljáno hoti katakusalo katabhíruttáno, akatapápo akataluddo akatakibbiso. So ´katam me kaljánan´ti pi na tappati, ´akatam me pápan´ti pi na tappati. Ime kho bhikkhave dve dhammá atapaníjá ti." ...

"Kájaduččaritam hitvá vačíduččaritáni ča,
manoduččaritam hitvá jaňčaňňam dosasaňhitam,
akatvákusalam kammam katvána kusalam bahum,
kájassa bhedá sappaňňo saggam so upapadždžatí ti." ...

31. Bez výčitek

... "Jsou dvě věci nezpůsobující výčitky, mniši. Které dvě? Zde někdo koná to, co je dobré, koná to, co je prospěšné, poskytuje ochranu těm, kdo ji potřebují, nekoná zlo, nekoná krutosti ani nekoná barbarství. Když si pomyslí: ´Konám to, co je dobré,´ nepociťuje výčitky, když si pomyslí: ´Nekonám to, co je zlé,´ nepociťuje výčitky. To jsou dvě věci nezpůsobující výčitky."

"Zanechávaje špatné jednání tělem, špatné jednání řečí,
špatné jednání myslí nebo cokoli, co je závadné,
kdo nepáchá neprospěšné činy a koná mnoho prospěšného,
moudrý, po rozpadu těla, znovu vyvstane v nebi."

 

32. Pápakasílasuttam

... "Dvíhi bhikkhave dhammehi samannágato puggalo jathá bhatam nikkhitto evam niraje. Katamehi dvíhi? Pápakena ča sílena, pápikája ča ditthijá. Imehi kho bhikkhave dvíhi dhammehi samannágato puggalo jathá bhatam nikkhitto evam niraje ti." ...

"Pápakena ča sílena pápikája ča ditthijá,
etehi dvíhi dhammehi jo samannágato naro,
kájassa bhedá duppaňňo nirajam so upapadždžatí ti." ...

32. Špatné chování

... "Člověk obdařený dvěma věcmi, mniši, skončí v pekle, jako kdyby ho někdo popadl a odnesl ho tam. Kterými dvěma? Špatným chováním a špatnými názory. Člověk obdařený těmito dvěma věcmi skončí v pekle, jako kdyby ho někdo popadl a odnesl ho tam." ...

"Špatné chování a špatné názory:
obdařen těmito dvěma věcmi,
nemoudrý člověk, po rozpadu těla, znovu vyvstane v pekle." ...

 

33. Bhaddakasílasuttam

... "Dvíhi bhikkhave dhammehi samannágato jathá bhatam nikkhitto evam sagge. Katamehi dvíhi? Bhaddakena ča sílena, bhaddikája ča ditthijá. Imehi kho bhikkhave dvíhi dhammehi samannágato puggalo jathá bhatam nikkhitto evam sagge ti." ...

"Bhaddakena ča sílena bhaddikája ča ditthijá,
etehi dvíhi dhammehi jo samannágato naro,
kájassa bhedá sappaňňo saggam so upapadždžatí ti." ...

33. Dobré chování

... "Člověk obdařený dvěma věcmi, mniši, skončí v nebi, jako kdyby ho někdo popadl a odnesl ho tam. Kterými dvěma? Dobrým chováním a dobrými názory. Člověk obdařený těmito dvěma věcmi skončí v nebi, jako kdyby ho někdo popadl a odnesl ho tam." ...

"Dobré chování a dobré názory:
obdařen těmito dvěma věcmi,
moudrý člověk, po rozpadu těla, znovu vyvstane v nebi." ...

 

34. Anátápísuttam

... "Anátápí bhikkhave bhikkhu anottápí abhabbo sambodhája, abhabbo nibbánája, abhabbo anuttarassa jogakkhemassa adhigamája.
Átápí kho bhikkhave bhikkhu ottápí bhabbo sambodhája, bhabbo nibbánája, bhabbo anuttarassa jogakkhemassa adhigamájá ti." ...

"Anátápí anottápí kusíto hínavírijo,
jo thínamiddhabahulo ahiríko anádaro,
abhabbo tádiso bhikkhu phutthum sambodhimuttamam.
Jo ča satimá nipako džhájí átápí ottápí ča appamatto,
samjodžanam džátidžarája čhetvá idheva sambodhimanuttaram phuse ti." ...

34. Bez horlivosti

... "Bez horlivosti, mniši, bez obav ze špatného konání, je mnich neschopný probuzení, neschopný odpoutání, neschopný dosáhnout nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti).
Je-li však mnich horlivý, má-li obavy ze špatného konání, je schopný probuzení, schopný odpoutání, schopný dosáhnout nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti)." ...

"Bez horlivosti, bez obav ze špatného konání, líný a postrádající energičnost,
plný ochablosti a malátnosti, bez studu a neuctivý,
takový mnich není schopen dotknout se nejvyššího probuzení.
Ale kdokoli je uvědomělý, bystrý a pohroužený v meditaci, horlivý, s obavami ze špatného konání a dbalý,
když odetnul pouto zrození a stárnutí, dosáhne, právě zde, nepřekonatelného probuzení." ...

 

35. Pathamanakuhanasuttam

... "Najidam bhikkhave brahmačarijam vussati džanakuhanattham džanalapanattham lábhasakkárasilokánisamsattham iti mam džano džánátú ti. Atha kho idam bhikkhave brahmačarijam vussati samvaratthaňčeva pahánatthaňčá ti." ...

"Samvarattham pahánattham brahmačarijam anítiham,
adesají so Bhagavá nibbánogadhagáminam.
Esa maggo mahattehi anujáto mahesihi.
Je je tam patipadždžanti jathá Buddhena desitam,
dukkhassantam karissanti satthusásanakárino ti." ...

35. Bez klamání (1.)

... "Tento svatý život, mniši, není veden kvůli klamání či obelstění lidí, ani kvůli zisku, poctám či slávě, ani s myšlenkou: ´Nechť o mně lidé vědí.´ Tento svatý život je veden kvůli zdrženlivosti a opuštění (neprospěšného)." ...

"Kvůli zdrženlivosti, kvůli opuštění, učí Vznešený svatý život,
jenž není od nikoho převzatý, který vede k odpoutání a noří se do něj.
Tato stezka je sledována těmi, kdo mají velký cíl, velkými zřeci.
Ti, kdo ji následují, jak tomu učí Probuzený,
ukončí strast, hledíce si rady svého Učitele." ...

 

36. Dutijadžanakuhanasuttam

... "Najidam bhikkhave brahmačarijam vussati džanakuhanattham džanalapanattham lábhasakkárasilokánisamsattham iti mam džano džánátú ti. Atha kho idam bhikkhave brahmačarijam vussati abhiňňatthaňčeva pariňňatthaňčá ti." ...

"Abhiňňattham pariňňattham brahmačarijam anítiham,
adesají so Bhagavá nibbánogadhagáminam.
Esa maggo mahattehi anujáto mahesihi.
Je je tam patipadždžanti jathá Buddhena desitam,
dukkhassantam karissanti satthusásanakárino ti." ...

36. Bez klamání (2.)

... "Tento svatý život, mniši, není veden kvůli klamání či obelstění lidí, ani kvůli zisku, poctám či slávě, ani s myšlenkou: ´Nechť o mně lidé vědí.´ Tento svatý život je veden kvůli přímému poznání a plnému pochopení."

"Kvůli přímému poznání, kvůli plnému pochopení, učí Vznešený svatý život,
jenž není od nikoho převzatý, který vede k odpoutání a noří se do něj.
Tato stezka je sledována těmi, kdo mají velký cíl, velkými zřeci.
Ti, kdo ji následují, jak tomu učí Probuzený,
ukončí strast, hledíce si rady svého Učitele." ...

 

37. Somanassasuttam

... "Dvíhi bhikkhave dhammehi samannágato bhikkhu dittheva dhamme sukhasomanassabahulo viharati, joni čassa áraddhá hoti ásavánam khajája. Katamehi dvíhi? Samvedžaníjesu thánesu samvedžanena, samviggassa ča joniso padhánena. Imehi kho bhikkhave dvíhi dhammehi samannágato bhikkhu dittheva dhamme sukhasomanassabahulo viharati, joni čassa áraddhá hoti ásavánam khajájá ti." ...

"Samvedžaníjatthánesu samvidždžate ča pandito,
átápí nipako bhikkhu paňňája samavekkhija.
Evamvihárí átápí santavuttí anuddhato,
četosamathamanujutto khajam dukkhassa pápune ti." ...

37. Radost

"Obdařen dvěma věcmi, mniši, prodlévá mnich naplněn štěstím a radostí, hluboce podnícen k odstranění zákalů. Kterými dvěma? Pocitem naléhavosti (osvobodit se) vůči věcem, které které by měly vzbuzovat tento pocit naléhavosti, a důkladným snažením. Obdařen těmito dvěma věcmi prodlévá mnich naplněn štěstím a radostí, hluboce podnícen k odstranění zákalů." ...

"S pocitem naléhavosti vzhledem k tomu, co by ho mělo vzbuzovat, moudrý,
horlivý a bystrý mnich, by měl zkoumat s moudrostí.
Kdo prodlévá takto horlivě, v klidu a bez rozrušenosti,
oddán utišování mysli, dosáhne odstranění strasti." ...

 

Dutijo vaggo

38. Vitakkasuttam

... "Tathágatam bhikkhave Arahantam Sammásambuddham dve vitakká bahulam samudáčaranti: khemo ča vitakko paviveko ča. Abjápadždžhárámo bhikkhave Tathágato abjápadždžharato. Tamenam bhikkhave Tathágatam abjápadždžhárámam abjápadždžharatam eso va vitakko bahulam samudáčarati: imájáham irijája na kiňči vjábádhemi tasam vá thávaram vá ti. Pavivekárámo bhikkhave Tathágato pavivekarato. Tamenam bhikkhave Tathágatam pavivekárámam pavivekaratam eseva vitakko bahulam samudáčarati: jam akusalam tam pahínan ti.
Tasmátiha bhikkhave tumhe pi abjápadždžhárámá viharatha abjápadždžharatá tesam vo bhikkhave tumhákam abjápadždžhárámánam viharatam abjápadždžharatánam eseva vitakko bahulam samudáčarissati: imája majam irijája na kiňči vjábádhema tasam vá thávaram vá ti. Pavivekárámá bhikkhave viharatha pavivekaratá. Tesam vo bhikkhave tumhákam pavivekárámánam viharatam pavivekaratánam eseva vitakko bahulam samudáčarissati: kim akusalam? kim appahínam? kim padžahámá ti?" ...

"Tathágatam Buddham asajhasáhinam duve vitakká samudáčaranti nam,
khemo vitakko pathamo udírito tato viveko dutijo pakásito.
Tamonudam páragatam mahesim
tam pattipattam vasimam anásavam,
vessantaram tanhakkhaje vimuttam tam ve munim antimadehadhárim,
Máramdžaham brúmi džarája páragum.
Sele jathá pabbatamuddhanitthito jathá pi passe džananam samantato,
tathúpamam dhammamajam sumedho pásádamárujha samantačakkhu,
sokávatinnam džanatamapetasoko avekkhatí džátidžarábhibhútan ti." ...

Druhý díl

38. Myšlenky

... "V Tathágatovi, mniši, zasloužilém a dokonale probuzeném, často vyvstávají dvě myšlenky: myšlenka bezpečí a myšlenka odloučení. Tathágata se raduje z nezlovolnosti, těší se z nezlovolnosti. V něm, radujícím se z nezlovolnosti, těšícím se z nezlovolnosti, často vyvstává tato myšlenka: ´Touto aktivitou neškodím vůbec nikomu, ať slabému či silnému.´
Tathágata se raduje z odloučení, těší se z odloučení. V něm, radujícím se z odloučení, těšícím se z odloučení, často vyvstává tato myšlenka: ´Co je neprospěšné, to je opuštěno.´
Takto, mniši, byste i vy měli prodlévat, radujíce se z nezlovolnosti, těšíce se z nezlovolnosti. Pak i ve vás, radujících se z nezlovolnosti, těšících se z nezlovolnosti, bude často vyvstávat tato myšlenka: ´Touto aktivitou neškodíme vůbec nikomu, ať slabému či silnému.´
I vy, mniši, prodlévejte, radujíce se z odloučení, těšíce se z odloučení. Pak ve vás, radujících se z odloučení, těšících se z odloučení, bude často vyvstávat tato myšlenka: ´Co je neprospěšné? Co ještě nebylo opuštěno? Co opouštíme?´" ...

"V Tathágatovi, Probuzeném, který snášel to, co je těžké snést, vyvstávají tyto dvě myšlenky:
myšlenka bezpečí, zmíněná jako první, a myšlenka odloučení, uvedená jako druhá.
Ten, kdo rozptyluje temnotu, velký zřec, který přešel na druhý břeh, který dosáhl cíle, ovládl (svou mysl) a je oproštěn od zákalů,
očištěn od jedů, osvobozen odstraněním toužení, tento mudrc nese své poslední tělo,
když překonal Máru a překročil stárnutí.
Jako ten, kdo stojí na skalním útesu a hledí na lidi pod sebou,
právě tak moudrý, vystoupivší na věž Dhammy, vševidoucí,
když překonal trápení, shlíží na ty, kdo jsou sužováni trápením, přemoženi stárnutím a smrtí." ...

 

39. Desanásuttam

... "Tathágatassa bhikkhave Arahato Sammásambuddhassa dve dhammadesaná parijájena bhavanti. Katamá dve? ´Pápam pápakato passathá ti,´ ajam pathamá dhammadesaná. ´Pápam pápakato disvá tattha nibbindatha viradždžatha vimuččathá ti,´ ajam dutijá dhammadesaná. Tathágatassa bhikkhave Arahato Sammásambuddhassa imá dve dhammadesaná parijájena bhavantí ti." ...

"Tathágatassa Buddhassa sabbabhútánukampino,
parijájavačanam passa dve ča dhammá pakásitá:
pápakam passatha četam tattha čápi viradždžatha,
tato virattačittáse dukkhassantam karissathá ti." ...

39. Výklady

... "Tathágata, mniši, zasloužilý a dokonale probuzený, přednáší postupně dva výklady Dhammy. Které dva? ´Vidět zlo (špatnost) jako zlo,´ to je první výklad Dhammy. ´Když je zlo viděno jako zlo, odvrátit se od něj, oprostit se od něj a osvobodit se od něj,´ to je druhý výklad Dhammy. Tathágata, zasloužilý a dokonale probuzený, přednáší postupně tyto dva výklady Dhammy.´...

"Tathágatou, Probuzeným, majícím soucit se všemi bytostmi,
pohleď na tyto dvě věci, které jsou jím postupně vykládané: 
Vidět zlo jako takové, a oprostit se od něj,
s takto oproštěnou myslí ukončit strast." ...

 

40. Vidždžásuttam

... "Avidždžá bhikkhave pubbangamá akusalánam dhammánam samápattijá, anvadeva ahirakam anottappam. Vidždžá ča kho bhikkhave pubbangamá kusalánam dhammánam samápattijá, anvadeva hirottappan ti." ...

"Já káčimá duggatijo asmim loke paramhi ča,
avidždžámúlaká sabbá iččhálobhasamussajá.
Jato ča hoti pápiččho ahiríko anádaro,
tato pápam pasavati apájam tena gaččhati.
Tasmá čhandaňča lobhaňča avidždžaňča virádžajam,
vidždžam uppádajam bhikkhu sabbá duggatijo džahe ti." ...

40. Vědění

... "Nevědomost, mniši, předchází příchodu neprospěšných věcí, nepřítomnost studu a obav ze špatného konání ji následují. Ale vědění, mniši, předchází příchodu prospěšných věcí, stud a obavy ze špatného konání ho následují." ...

"Jakékoli strastné stavy, ať v tomto světě či v příštím,
jsou všechny zakořeněné v nevědomosti a jsou nahromaděním žádosti a chtivosti.
Když někdo se zlými žádostmi nemá stud a ohledy,
vzejde z toho zlo, a tím dojde k záhubě.
Když nechá vymizet touhu, chtivost a nevědomost
a nechá vyvstat vědění, mnich překoná všechny strastné stavy." ...

 

41. Paňňáparihínasuttam

... "Te bhikkhave sattá suparihíná, je arijája paňňája parihíná, te dittheva dhamme dukkham viharanti savighátam sa-upájásam sapariláham, kájassa bhedá param maraná duggati pátikankhá.
Te bhikkhavo sattá aparihíná, je arijája paňňája aparihíná, te dittheva dhamme sukham viharanti avighátam anupájásam apariláham kájassa bhedá param-maraná sugati pátikankhá ti." ...

"Paňňája parihánena passa lokam sadevakam,
nivittham námarúpasmim ´idam saččan ti´ maňňati.
Paňňá hi setthá lokasmim jájam nibbedhagáminí,
jája sammá padžánáti džátibhavaparikkhajam.
Tesam devá manussá ča Sambuddhánam satímatam,
pihajanti hásapaňňánam sarírantimadhárinan ti." ...

41. Postrádající moudrost

... "Ty bytosti, mniši, skutečně upadají, kterým chybí ušlechtilá moudrost. Prodlévají strastně v tomto životě, s potížemi, zoufale a horečnatě, a po rozpadu těla, po smrti, mohou očekávat strastný stav.
Ty bytosti, mniši, neupadají, kterým nechybí ušlechtilá moudrost. Prodlévají šťastně v tomto životě, bez potíží, zoufalosti a horečnatosti, a po rozpadu těla, po smrti, mohou očekávat šťastný stav." ...

"Pohleď na tento svět s jeho bohy, upadlý z hlediska moudrosti,
ponořený ve jménu (mentalitě) a hmotě (tělesnosti) se domnívá, že ´toto je pravda´.
Nejlepší moudrostí na světě je to, co vede k proniknutí (k pravdě),
co správně poznává úplné odstranění zrození a bytí.
Bohům a lidem jsou milí ti, kteří jsou probuzení a uvědomělí,
a s radostnou moudrostí nesou svá poslední těla." ...

 

42. Sukkadhammasuttam

... "Dve me bhikkhave sukká dhammá lokam pálenti. Katame dve? Hiri ča ottappaňča. Ime kho bhikkhave dve sukká dhammá lokam na pálejjum, najidha paňňájetha mátá ti vá, mátuččhá ti vá, mátulání ti vá, áčarijaharijá ti vá, garúnam dárá ti vá, sambhedam loko agamissa jathá adželaká kukkutasúkará sonasigálá. jasmá ča kho bhikkhave ime dve sukká dhammá lokam pálenti, tasmá paňňájati mátá ti vá, mátuččhá ti vá, mátulání ti vá, ačarijaharijá ti vá, garúnam dárá ti vá ti." ...

"Jesam če hiri ottappam sabbadá ča na vidždžati,
vokkantá sukkamúlá te džátimaranagámino.
Jesaňča hiri ottappam sadá sammá upatthitá,
virúlhabrahmačarijá te santo khínapunabbhavá ti." ...

42. Světlá kvalita

... "Jsou dvě světlé kvality, mniši, které ochraňují svět. Které dvě? Stud a obavy ze špatného konání. Kdyby tyto dvě světlé kvality neochraňovaly svět, nebyla by rozeznávána matka, teta, strýcova žena, učitelova žena nebo žena váženého muže. Svět by propadl promiskuitě, jako kozy, ovce, slepice, vepři, psi a šakalové. Ale jelikož tyto dvě světlé kvality ochraňují svět, je rozeznávána matka, teta, strýcova žena, učitelova žena nebo žena váženého muže." ...

"Ti, u kterých nelze trvale nalézt stud a obavy ze špatného konání,
jsou zbloudilí od světlého kořene a směřují ke zrození a smrti.
Ale ti, u kterých jsou stud a obavy ze špatného konání vždy správně ustavené,
kteří jsou zralí v čistém životě a klidní, ti odstranili opětovné bytí." ...

 

43. Adžátasuttam

... "Atthi bhikkhave adžátam abhútam akatam asankhatam. No če tam bhikkhave abhavissa adžátam abhútam akatam asankhatam, najidha džátassa bhútassa katassa sankhatassa nissaranam paňňájetha.
Jasmá ča kho bhikkhave atthi adžátam abhútam akatam asankhatam, tasmá džátassa bhútassa katassa sankhatassa nissaranam paňňájatí ti." ...

"Džátam bhútam samuppannam katam sankhatamaddhuvam,
džarámaranasanghátam roganiddam pabhanguram,
áháranettippabhavam nálam tad abhinanditum.
Tassa nissaranam santam atakkávačaram dhuvam,
adžátam asamuppannam asokam viradžam padam,
nirodho dukkhadhammánam sankhárúpasamo sukho ti." ...

43. Nezrozené

... "Je zde, mniši, nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované. Kdyby zde nebylo toto nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované, nebylo by možno rozeznat únik od toho, co je zrozené, vzniklé, stvořené a zformované.
Ale jelikož zde je nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované, je možno rozeznat únik od toho, co je zrozené, vzniklé, stvořené a zformované." ...

"To, co je zrozené, vzniklé, vyvstalé, stvořené, zformované a pomíjivé,
obsahuje stárnutí a smrt, je hnízdem nemocí a podléhající rozpadu,
vzniklé z výživy a (toužení), které vede k dalšímu bytí – z toho se nelze těšit.
Únikem od toho je mír, ležící mimo oblast pouhého rozumování, trvalý,
nezrozený, nevyvstalý, neposkvrněný stav bez trápení,
ustání strastných jevů, štěstí utišení formací." ...

 

44. Nibbánadhátusuttam

... "Dvemá bhikkhave nibbánadhátujo. Katamá dve? Saupádisesá ča nibbánadhátu, anupádisesá ča nibbánadhátu.
Katamá ča bhikkhave saupádisesá nibbánadhátu?
Idha bhikkhave bhikkhu Araham hoti khínásavo vusitavá katakaraníjo ohitabháro anuppattasadattho parikkhínabhavasaňňodžano sammadaňňá vimutto. Tassa titthanteva paňčindrijáni jesam avighátattá manápámanápam paččanubhoti sukhadukkham patisamvedeti. Tassa jo rágakkhajo dosakkhajo mohakkhajo. Ajam vuččati bhikkhave saupádisesá nibbánadhátu.
Katamá ča bhikkhave anupádisesá nibbánadhátu?
Idha bhikkhave bhikkhu Araham hoti khínásavo vusitavá katakaraníjo ohitabháro anuppattasadattho parikkhínabhavasaňňodžano sammadaňňá vumutto. Tassa idheva bhikkhave sabbavedajitáni anabhinanditáni sítí bhavissanti. Ajam vuččati bhikkhave anupádisesá nibbánadhátu. Imá kho bhikkhave dve nibbánadhátujo ti." ...

"Duve imá čakkhumatá pakásitá nibbánadhátu anissitena tádiná.
Eká hi dhátu idha ditthadhammiká saupádisesá bhavanettisankhajá,
anupádisesá pana samparájiká jamhi nirudždžhanti bhaváni sabbaso.
Je etadaňňája padam asankhatam vimuttačittá bhavanettisankhajá,
te dhammasárádhigamá khaje ratá pahamsu te sabbabhaváni tádino ti." ...

44. Prvek odpoutání

... "Jsou dva prvky odpoutání, mniši. Které dva? Prvek odpoutání se zbývajícím palivem a prvek odpoutání bez zbývajícího paliva.
A co je prvek odpoutání se zbývajícím palivem?
Zde je mnich zasloužilý, jenž odstranil zákaly, dospěl k završení, splnil svůj úkol, odložil břemeno, dosáhl pravého cíle, úplně odstranil pouto bytí a je osvobozen správným poznáním. Jeho pět smyslových schopností nadále zůstává a on díky jejich neporušenosti zakouší libé a nelibé, pociťuje slast a strast. To, co je u něj odstranění vášně, nenávisti a zaslepenosti, to se nazývá ´prvek odpoutání se zbývajícím palivem.´
A co je prvek odpoutání bez zbývajícího paliva?
Zde je mnich zasloužilý, jenž odstranil zákaly, dospěl k završení, splnil svůj úkol, odložil břemeno, dosáhl pravého cíle, úplně odstranil pouto bytí a je osvobozen správným poznáním. Všechny jeho pocity, v nichž nenalézal potěšení, vychladnou právě zde. To se nazývá ´prvek odpoutání bez zbývajícího paliva.´" ...

"Tyto dva prvky odpoutání byly vyloženy Vidoucím, jenž je nezávislý, Takový.
Jeden prvek zde v tomto životě, se zbývajícím palivem, ale s odstraněným (toužením), vedoucím k bytí,
a druhý bez zbývajícího paliva, po tomto životě, kde ustávají všechny stavy bytí.
Ti, kdo poznali tento nezformovaný stav, s osvobozenou myslí a odstraněným (toužením), vedoucím k bytí,
ti pronikli k jádru Dhammy, těší se z odstranění (toužení) a opustili veškeré bytí – ti, kdo jsou Takoví." ...

 

45. Patisallánasuttam

... "Patisallánárámá bhikkhave viharatha patisallánaratá, adždžhattam četosamathamanujuttá anirákatadždžháná vipassanája samannágatá brúhetá suňňágáránam.
Patisallánárámánam bhikkhave viharatam patisalladžanaratánam adždžhattam četosamathamanujuttánam anirákatadždžhánánam vipassanája samannágatánam brúhetánam suňňágáránam dvinnam phalánam aňňataram phalam pátikankham: dittheva dhamme aňňá, sati vá upádisese anágámitá ti." ...

"Je santačittá nipaká satimanto ča džhájino,
sammá dhammam vipassanti kámesu anapekkhino.
Appamádaratá santá pamáde bhajadassino,
abhabbá parihánája nibbánasseva santike ti." ...

45. Samota

... "Radujte se z osamocení, mniši, těšte se z osamocení, uvnitř oddáni utišování mysli, nezanedbávejte meditační pohroužení, obdařeni jasným viděním, navštěvujte prázdná obydlí.
Ten, kdo se raduje z osamocení, těší se z osamocení, uvnitř oddán utišování mysli, nezanedbává meditační pohroužení, obdařen jasným viděním, navštěvuje prázdná obydlí, ten může očekávat jeden ze dvou plodů: buď konečné poznání zde a nyní, nebo, zbývá-li ještě nějaké lpění, nenávrat (na tento svět)." ...

"Ti s klidnou myslí, bystří, uvědomělí, pohroužení v meditaci,
správně a jasně vidoucí věci, nemají zájem o smyslová potěšení.
Klidní, radující se z dbalosti, vidouce nebezpečí v nedbalosti,
neschopní pádu, jsou v blízkosti odpoutání." ...

 

46. Sikkhánisamsasuttam

... "Sikkhánisamsá bhikkhave viharatha paňňuttará vimuttisárá satádhipatejjáná. Sikkhánisamsánam bhikkhave viharatam paňňuttaránam vimuttisáránam satádhipatejjánam dvinnam phalánam aňňataram phalam pátikankham: dittheva dhamme aňňá, sati vá upádisese anágámitá ti." ...

"Paripunnasekham apahánadhammam paňňuttaram džátikhajantadassim,
tam ve munim antimadehadhárim mánam džaham brúmi džarája páragum.
Tasmá sadá džhánaratá samáhitá átápino džátikhajantadassino,
Máram sasenam abhibhujja bhikkhavo bhavátha džátimaranassa páragá ti." ...

46. Cvičení jako odměna

... "Mniši, prodlévejte s cvičením (v ctnosti, soustředění a moudrosti) jako svou odměnou, držte moudrost jako to nejvyšší, osvobození jako to podstatné a uvědomění jako řídící princip. Kdo prodlévá s cvičením jako svou odměnou, drží moudrost jako to nejvyšší, osvobození jako to podstatné a uvědomění jako řídící princip, ten může očekávat jeden ze dvou plodů: buď konečné poznání zde a nyní nebo, zbývá-li ještě nějaké lpění, nenávrat." ...

"Když zcela splnil cvičení a není již vystaven pádu, když vidí s nejvyšší moudrostí ukončení zrození,
tento mudrc nese své poslední tělo, překonal domýšlivost a překročil stárnutí, tak pravím.
Proto, mniši, vždy se radující z pohroužení, soustředění, horliví, vidoucí ukončení zrození,
když jste překonali Máru s jeho družinou, překročte zrození a smrt." ...

 

47. Džágarijasuttam

... "Džágaro čassa bhikkhave bhikkhu viharejja sato sampadžáno samáhito pamudito vippasanno ča tattha kálavipassí ča kusalesu dhammesu. Džágarassa bhikkhave bhikkhuno viharato satassa sampadžánassa pamuditassa vippasannassa tattha kálavipassino kusalesu dhammesu dvinnam phalánam aňňataram phalam pátikankham: dittheva dhamme aňňá, sati vá upádisese anágámitá ti." ...

"Džagarantá sunáthetam je suttá te pabudždžhatha,
Suttá džágarijam sejjo natthi džágarato bhajam.
Jo džágaro ča satimá sampadžáno samáhito pamudito vippasanno,
kálena so sammá dhammam parivímamsamáno ekodibhúto vihane tamam so.
Tasmá have džágarijam bhadžetha átápí bhikkhu nipako džhánalábhí,
samjodžanam džátidžarája čhetvá idheva sambodhimanuttaram phuse ti." ...

47. Bdělost

... "Mniši, mnich by měl prodlévat bdělý, uvědomělý, jasně chápající, soustředěný, s blahovůlí a jasnou myslí, a v tomto stavu by měl ve správný čas jasně vidět prospěšné věci. Mnich, který prodlévá bdělý, uvědomělý, jasně chápající, soustředěný, s blahovůlí a jasnou myslí, a který v tomto stavu ve správný čas jasně vidí prospěšné věci, může očekávat jeden ze dvou plodů: buď konečné poznání zde a nyní nebo, zbývá-li ještě nějaké lpění, nenávrat." ...

"Bdící, naslouchejte! Spící, probuďte se!
Bdělost je lepší než spánek. Pro ty, kdo jsou bdělí, neexistuje strach.
Kdo je bdělý, uvědomělý, jasně chápající, soustředěný, blahovolný, s jasnou myslí
a v pravý čas správně zkoumající Dhammu, ten, se sjednocenou myslí, rozptýlí temnotu.
Takto oddán bdělosti, horlivý a bystrý mnich, jenž zvládl meditační pohroužení,
odetne pouto zrození a stárnutí a dotkne se, právě zde, nepřekonatelného probuzení." ...

 

48. Ápájikasuttam

... "Dveme bhikkhave ápájiká nerajiká idamappahája. Katame dve? Jo abrahmačárí brahmačárípatiňňo, jo ča paripunnam parisuddham brahmačarijam čarantam amúlakena abrahmačarijena anuddhamseti. Ime kho bhikkhave dve ápájiká nerajiká idamappahájá ti." ...

"Abhútavádí nirajam upeti jo vá pi katvá na karomi čáha.
Ubho pi te pečča samá bhavanti nihínakammá manudžá parattha.
Kásávakanthá bahavo pápadhammá asaňňatá,
pápá pápehi kammehi nirajam te upapadždžare.
Sejjo ajogulo bhutto tatto aggisikhúpamo,
jaňče bhuňdžejja dussílo ratthapindam asaňňato ti." ...

48. Směřující k bědnému stavu

... "Mniši, tito dva směřují k bědnému stavu, k peklu, neopustí-li své jednání. Kteří dva? Ten, kdo nežije svatý život a předstírá, že ho žije, a ten, kdo nepodloženě obviňuje druhého, jenž žije svatý život dokonale a čistě, z toho, že ho nežije. To jsou ti dva, kteří směřují k bědnému stavu, k peklu, neopustí-li své jednání." ...

"Odchází do pekla – ten, kdo mluví nepravdu, stejně jako ten, kdo se nepřiznává k tomu, co udělal.
Oba tito jedinci nízkého jednání jsou si rovni: po smrti, v příštím životě.
Se žlutým rouchem ovázaným kolem krku, mnozí, se zlými vlastnostmi, neukáznění
a zlí kvůli svému zlému konání znovu vyvstanou v pekle.
Lepší je pro něj spolknout rozžhavenou železnou kouli,
než takto neukázněný a nemorální pojídat almužní jídlo kraje." ...

 

49. Ditthigatasuttam

... "Dvíhi bhikkhave ditthigatehi parijutthitá devamanussá olijjantí eke atidhávanti eke čakkhumanto va passanti.
Kathaňča bhikkhave olijjanti eke? Bhavárámá bhikkhave devamanussá bhavaratá bhavasammuditá. Tesam bhavanirodhája dhamme desijamáne na čittam pakkhandati na pasídati na santitthati nádhimuččati. Evam kho bhikkhave olijjanti eko.
Kathaňča bhikkhave atidhávanti eke? Bhaveneva kho paneke attijamáná harájamáná džiguččhamáná vibhavam abhinandanti jato kira bho ajam attam kájassa bhedá param maraná uččhidždžati vinassati na hoti param maraná, etam santam etam panítam etam jathávanti. Evam kho bhikkhave atidhávanti eke.
Kathaňča bhikkhave čakkhumanto passanti? Idha bhikkhu bhútam bhútato passati, bhútam bhútato disvá bhútassa nibbidája virágája nirodhája patipanno hoti. Evam kho bhikkhave čakkhumanto ča passantí ti." ...

"Je bhútam bhútato disvá bhútassa ča atikkamá,
jathábhúte vimuččanti bhavatanháparikkhajá.
Sa ve bhútapariňňo so vítatanho bhavábhave,
bhútassa vibhavá bhikkhu nágaččhati punabbhavan-ti." ...

49. Názorová stanoviska

... "Mniši, uvázáni dvěma názorovými stanovisky, někteří lidé a bohové ulpívají a jiní zabíhají příliš daleko, zatímco ti, kdo mají zrak, vidí.
A jak jedni ulpívají? Zde se lidé a bohové radují z bytí, těší se z bytí, jsou uspokojeni bytím. Když je vykládána Dhamma za účelem ustání bytí, jejich mysl tím není zaujata, neprojasní se, nezklidní se, nerozhodne se. Takto jedni ulpívají.
A jak druzí zabíhají příliš daleko? Ti, kteří jsou zhrozeni, poníženi a znechuceni tímto samým bytím, vítají nebytí: ´Když toto já po rozpadu těla, po smrti, zmizí, je zničeno a dále již neexistuje – to je klidné, to je vznešené, to je naplnění.´ Takto druzí zabíhají příliš daleko.
A jak ti, kdo mají zrak, vidí? Zde mnich vidí jsoucno (to, co vstoupilo v bytí) jakožto jsoucno. Když vidí jsoucno jakožto jsoucno, postupuje směrem k odvrácení se od jsoucna, k bezvášnivosti vůči jsoucnu a k jeho ustání. Takto ti, kdo mají zrak, vidí." ...

"Ti, kdo vidí jsoucno jakožto jsoucno a to, co překračuje jsoucno,
jsou osvobozeni v souladu se skutečností díky úplnému odstranění toužení po bytí.
Když mnich plně porozuměl jsoucnu a je prostý toužení po bytí i nebytí,
když už pro něj není jsoucna, nevstupuje do dalšího bytí." ...

 

Tikanipáto

Pathamo vaggo

50. Akusalamúlasuttam

Vuttam hetam Bhagavatá, vuttam Arahatá ti me sutam:

"Tínimáni bhikkhave akusalamúláni. Katamáni tíni? Lobho akusalamúlam, doso akusalamúlam, moho akusalamúlam. Imáni kho bhikkhave tíni akusalamúlání ti."

Etam attham Bhagavá avoča, tatthetam iti vuččati:

"Lobho doso ča moho ča purisam pápačetasam,
himsanti attasambhútá tačasáram va samphalan ti."

Ajampi attho vutto Bhagavatá, iti me sutan ti.

Třetí kapitola

První díl

50. Kořen neprospěšného

Toto bylo řečeno Vznešeným, zasloužilým, a tak jsem slyšela:

"Jsou tyto tři kořeny neprospěšného, mniši. Které tři? Chtivost je kořen neprospěšného, nenávist je kořen neprospěšného a zaslepenost je kořen neprospěšného. To jsou ty tři kořeny neprospěšného."

Toto je smyslem toho, co řekl Vznešený. A vzhledem k tomu bylo dále řečeno:

"Chtivost, nenávist a zaslepenost ničí zlomyslného jedince,
ve kterém vznikly, jako plody bambusu."

Toto je rovněž smyslem toho, co řekl Vznešený, a tak jsem slyšela.

 

51. Dhátusuttam

... "Tisso imá bhikkhave dhátujo. Katamá tisso? Rúpadhátu, arúpadhátu, nirodhadhátu. Imá kho bhikkhave tisso dhátujo ti." ...

"Rúpadhátupariňňája arúpesu asanthitá,
nirodhe je vimuččanti te džaná maččuhájino.
Kájena amatam dhátum phusajitvá nirúpadhim,
upadhippatinissaggam saččhikatvá anásavo,
deseti Sammásambuddho asokam viradžam padan ti." ...

51. Prvky

... "Jsou tyto tři druhy prvků (elementů), mniši. Které tři? Hmotný prvek, nehmotný prvek a prvek ustání. To jsou ty tři druhy prvků." ...

"Když plně porozuměli hmotnému prvku a nezůstali v nehmotném,
jsou osvobozeni v ustání, ti lidé jež nechávají smrt za sebou.
Dokonale Probuzený, když se svým tělem dotkl bezsmrtného prvku, bez přivlastňování,
když dosáhl zavržení přivlastňování, prostý zákalů,
ukazuje očištěný stav bez trápení." ...

 

52. Pathamavedanásuttam

... "Tisso imá bhikkhave vedaná. Katamá tisso? Sukhá vedaná, dukkhá vedaná, adukkhamasukhá vedaná. Imá kho bhikkhave tisso vedaná ti." ...

"Samáhito sampadžáno sato Buddhassa sávako,
vedaná ča padžánáti vedanánaňča sambhavam,
jattha četá nirudždžhanti maggaňča khajagáminam.
Vedanánam khajá bhikkhu niččháto parinibbuto ti." ...

52. Pociťování (1.)

... "Jsou tyto tři druhy pociťování, mniši. Které tři? Slastné pociťování, strastné pociťování a ani-strastné-ani-slastné pociťování. To jsou ty tři druhy pociťování." ...

"Soustředěný, jasně chápající, uvědomělý žák Probuzeného,
poznává pociťování, jak pociťování vzniká,
jak ustává a jaká je stezka vedoucí k jeho odstranění (ukončení).
Mnich, jenž odstranil pociťování, je bez žádostí (přání) zcela odpoután." ...

 

53. Dutijavedanásuttam

... "Tisso imá bhikkhave vedaná. Katamá tisso? Sukhá vedaná, dukkhá vedaná, adukkhamasukhá vedaná.

Sukhá bhikkhave vedaná dukkhato datthabbá, dukkhá vedaná sallato datthabbá, adukkhamasukhá vedaná aniččato datthabbá. Jato kho bhikkhave bhikkhuno sukhá vedaná dukkhato ditthá hoti, dukkhá vedaná sallato ditthá hoti, adukkhamasukhá vedaná aniččato ditthá hoti, ajam vuččati bhikkhave bhikkhu arijo sammaddaso aččheččhi tanham vávattaji samjodžanam sammá mánábhisamajá antamakási dukkhassá ti." ...

"Jo sukham dukkhatoddakkhi dukkhamaddakkhi sallato,
adukkhamasukham santam addakkhi nam aniččato,
sa ve sammaddaso bhikkhu jato tattha vimuččati,
abhiňňávosito santo sa ve jogátigo muní ti." ...

53. Pociťování (2.)

... "Jsou tyto tři druhy pociťování, mniši. Které tři? Slastné pociťování, strastné pociťování a ani-strastné-ani-slastné pociťování. Slastné pociťování by mělo být nazíráno jako strastné, strastné pociťování by mělo být nazíráno jako šíp a ani-strastné-ani-slastné pociťování by mělo být nazíráno jako pomíjivé. Když mnich nazírá slastné pociťování jako strastné, strastné pociťování jako šíp a ani-strastné-ani-slastné pociťování jako pomíjivé, pak ho nazývám mnichem, který je ušlechtilý, který správně vidí, který odetnul toužení a odstranil pouta, a který když správně roztříštil domýšlivost, přivedl strast ke konci." ...

"Kdo vidí slast jako strast, strast vidí jako šíp,
ani-strastný-ani-slastný mír vidí jako pomíjivý,
to je mnich, který správně vidí a je tak osvobozen,
mistr přímého poznání, mírný, ten je mudrcem, který překročil pouta." ...

 

54. Pathama esanásuttam

... "Tisso imá bhikkhave esaná. Katamá tisso? Kámesaná, bhavesaná, brahmačarijesaná. Imá kho bhikkhave tisso esaná ti." ...

"Samáhito sampadžáno sato Buddhassa sávako,
esaná ča padžánáti esanánaňča sambhavam,
jattha četá nirudždžhanti maggaňča khajagáminam.
Esanánam khajá bhikkhu niččháto parinibbuto ti." ...

54. Hledání (1.)

... "Jsou tyto tři druhy hledání, mniši. Které tři? Hledání smyslných požitků, hledání bytí a hledání čistého (svatého) života. To jsou ty tři druhy hledání." ...

"Soustředěný, jasně chápající, uvědomělý žák Probuzeného,
poznává hledání, jak hledání vzniká,
jak ustává a jaká je stezka vedoucí k jeho odstranění (ukončení).
Mnich jenž odstranil hledání, je bez žádostí (přání) zcela odpoután." ...

 

55. Dutija esanásuttam

... "Tisso imá bhikkhave esaná. Katamá tisso? Kámesaná, bhavesaná, brahmačarijesaná. Imá kho bhikkhave tisso esaná ti." ...

"Kámesaná bhavesaná brahmačarijesaná saha,
iti saččaparamáso ditthittháná samussajá,
Sabbarágavirattassa tanhakkhajavimuttino,
esaná patinissatthá ditthittháná samúhatá,
esanánam khajá bhikkhu niráso akathamkathí ti." ...

55. Hledání (2.)

... "Jsou tyto tři druhy hledání, mniši. Které tři? Hledání smyslných požitků, hledání bytí a hledání čistého (svatého) života. To jsou ty tři druhy hledání." ...

"Hledání smyslového potěšení, hledání bytí spolu s hledáním čistého života-
to je nesprávné pojímání pravdy, založené na názorových stanoviscích.
Zbaven všech vášní, osvobozený odstraněním toužení,
když zavrhl hledání a opustil názorová stanoviska,
mnich, jenž odstranil (ukončil) hledání, je prostý vášně a bez pochybností (nejistoty)." ...

 

56. Pathama ásavasuttam

... "Tajome bhikkhave ásavá. Katame tajo? Kámásavo, bhavásavo, avidždžásavo. Ime kho bhikkhave tajo ásavá ti." ...

"Samáhito sampadžáno sato Buddhassa sávako,
ásave ča padžánáti ásavánaňča sambhavam,
jattha četá nirudždžhanti maggaňča khajagáminam,
ásavánam khajá bhikkhu niččháto parinibbuto ti." ...

56. Zákaly (1.)

... "Jsou tyto tři druhy zákalů, mniši. Které tři? Zákal smyslných požitků, zákal bytí a zákal nevědomosti. To jsou ty tři druhy zákalů." ...

"Soustředěný, jasně chápající, uvědomělý žák Probuzeného,
poznává zákaly, jak zákaly vznikají,
jak ustávají a jaká je stezka vedoucí k jejich odstranění.
Mnich jenž odstranil zákaly, je bez žádostí (přání) zcela odpoután." ...

 

57. Dutija ásavasuttam

... "Tajome bhikkhave ásavá. Katame tajo? Kámásavo, bhavásavo, avidždžásavo. Ime kho bhikkhave tajo ásavá ti." ...

"Jassa kámásavo khíno avidždžá ča varádžitá,
bhavásavo parikkhíno vippamutto nirúpadhi,
dháreti antimam deham džetvá Máram saváhanan ti." ...

57. Zákaly (2.)

... "Jsou tyto tři druhy zákalů, mniši. Které tři? Zákal smyslných požitků, zákal bytí a zákal nevědomosti. To jsou ty tři druhy zákalů." ...

"Kdo odstranil zákal smyslných požitků, vyhladil nevědomost,
a zcela odstranil zákal bytí, ten je zcela osvobozen, bez přivlastňování,
a nese své poslední tělo, když přemohl Máru s jeho družinou." ...

 

58. Tanhásuttam

... "Tisso imá bhikkhave tanhá. Katamá tisso? Kámatanhá, bhavatanhá, vibhavatanhá. Imá kho bhikkhave tisso tanhá ti." ...

"Tanhájogena samjuttá rattačittá bhavábhave,
te jogajuttá Márassa ajogakkhemino džaná.
Sattá gaččhanti samsáram džátimaranagámino,
je ča tanham pahatvána vítatanhá bhavábhave,
te ča páramgatá loke je pattá ásavakkhajan ti." ...

58. Toužení

... "Jsou tyto tři druhy toužení, mniši. Které tři? Toužení po smyslných požitcích, toužení po bytí a toužení po nebytí. To jsou ty tři druhy toužení." ...

"Spoutáni jhem toužení, s myslí zachvácenou bytím a nebytím,
spoutáni Márovými pouty, lidé nejsou vyproštěni z jha (strasti).
Bytosti kráčejí, neustále putujíce (z života do života), přicházejíce ke zrození a smrti,
zatímco ti, kdo opustili toužení, prosti toužení po bytí i nebytí,
když překročili svět, dosahují odstranění zákalů." ...

 

59. Máradhejjasuttam

... "Tíhi bhikkhave dhammehi samannágato bhikkhu atikkamma Máradhejjam ádiččo va viročati. Katamehi tíhi? Idha bhikkhave bhikkhu asekhena sílakkhandhena samannágato hoti, asekhena samádhikkhandhena samannágato hoti, asekhena paňňákkhandhena samannágato hoti. Imehi kho bhikkhave tíhi dhammehi samannágato bhikkhu atikkamma Máradhejjam ádiččo va viročatí ti." ...

"Sílam samádhi paňňá ča jassa ete subhávitá,
atikkamma Máradhejjam ádiččo va viročatí ti." ...

59. Márovo panství

... "Obdařen třemi věcmi, mniši, mnich překonal Márovo panství a září jako slunce. Kterými třemi?
Zde je mnich, který se již necvičí, obdařen skupinou ctnosti, skupinou soustředění a skupinou moudrosti. To jsou ty tři věci, jimiž obdařen, mnich překonal Márovo panství a září jako slunce." ...

"Ctnost, soustředění, moudrost (porozumění) - u koho jsou tyto tři (věci) dobře rozvinuté,
ten překonal Márovo panství a září jako slunce." ...

 

Dutijo vaggo

60. Puňňakirijavatthusuttam

... "Tínimáni bhikkhave puňňakirijavatthúni. Katamáni tíni? Dánamajam puňňakirijavatthu, sílamajam puňňakirijavatthu, bhávanámajam puňňakirijavatthu. Imáni kho bhikkhave tíni puňňakirijavatthúní ti." ...

"Puňňameva so sikkhejja ájataggam sukhundrajam.
Dánaňča samačarijaňča mettačittaňča bhávaje,
ete dhamme bhávajitvá tajo sukhasamuddaje,
abjápadždžham sukham lokam pandito upapadždžatí ti." ...

Druhý díl

60. Podklady pro vytváření dobra

... "Jsou tyto tři podklady pro vytváření dobra, mniši. Které tři?
Dávání (štědrost) jakožto podklad pro vytváření dobra. Ctnost jakožto podklad pro vytváření dobra. Meditační rozvoj jakožto podklad pro vytváření dobra. To jsou ty tři podklady pro vytváření dobra." ...

"Cvičit se v dobrých skutcích - to přináší dlouhotrvající štěstí (blaženost).
Rozvíjet štědrost, správný život a laskavou mysl,
když rozvinul tyto tři věci, jež vedou ke vzniku štěstí,
moudrý, prostý zlovůle, znovu vyvstane ve šťastném světě." ...

 

61. Čakkhusuttam

... "Tínimáni bhikkhave čakkhúni. Katamáni tíni? Mamsačakkhu, dibbačakkhu, paňňáčakkhú-ti. Imáni kho bhikkhave tíni čakkhúní ti." ...

"Mamsačakkhu dibbačakkhu paňňáčakkhu anuttaram,
etáni tíni čakkhúni akkhási purisuttamo.
Mamsačakkhussa uppádo maggo dibbassa čakkhuno.
Jato ňánam udapádi paňňáčakkhu anuttaram.
Tassa čakkhussa patilábhá sabbadukkhá pamuččatí ti." ...

61. Oči

... "Jsou tyto tři oči, mniši. Které tři? Oko z masa, božské (jasnozřivé) oko a oko moudrosti. To jsou ty tři oči." ...

"Oko z masa, božské oko a nepřekonatelné oko moudrosti -
tyto tři oči byly vyloženy nejvyšším jedincem.
Vznikání oka z masa je stezkou k božskému oku.
Vyvstání poznání je nepřekonatelným okem moudrosti.
Kdo získá toto oko, osvobodí se od veškeré strasti." ...

 

62. Indrijasuttam

... "Tínimáni bhikkhave indrijáni. Katamáni tíni: anaňňátaňňassámítindrijam, aňňíndrijam, aňňátávindrijam. Imáni kho bhikkhave tíni indrijání ti." ...

"Sekhassa sikkhamánassa udžumaggánusárino,
khajasmim pathamam ňánam tato aňňá anantará.
Tato aňňá vimuttassa ňánam ve hoti tádino:
´akuppá me vimuttí ti´ bhavasaňňodžanakkhajá.
Sa ve indrijasampanno santo santipade rato,
dháreti antimam deham džetvá Máram saváhanan ti." ...

62. Schopnosti

... "Jsou tyto tři schopnosti, mniši, Které tři? Schopnost poznání o tom co ještě nebylo konečně poznáno, schopnost konečného poznání a schopnost toho, kdo má konečné poznání. To jsou ty tři schopnosti." ...

"Pro cvičícího se, jenž se cvičí podle přímé stezky,
je zde nejprve poznání odstranění (ukončení), a pak bezprostřední konečné poznání.
Potom je zde konečné poznání toho, kdo je osvobozen, poznání toho, kdo je Takový:
´Neotřesitelné je mé osvobození´, pouto bytí je odstraněno.
Kdo je obdařen těmito schopnostmi, je mírný a těší se ze stavu míru,
ten nese své poslední tělo, když přemohl Máru s jeho družinou." ...

 

63. Addhásuttam

... "Tajome bhikkhave addhá. Katame tajo? Atíto addhá, anágato addhá, paččuppanno addhá. Ime kho bhikkhave tajo addhá ti." ...

"Akkhejjasaňňino sattá akkhejjasmim patitthitá.
Akkhejjam apariňňája jogamájanti maččuno.
Akkhejjaňča pariňňája akkhátáram na maňňati.
Phuttho vimokkho manasá santipadamanuttaram,
sa ve akkhejjasampanno santo santipade rato.
Sankhája seví dhammattho sankhjam nopeti vedagú ti." ...

63. Doby

... "Jsou tyto tři doby, mniši. Které tři? Minulá doba, budoucí (nenastalá) doba a přítomná doba. To jsou ty tři doby." ...

"Bytosti, vnímajíce svými smysly (smyslovými orgány), jsou zakotvené ve svých smyslech.
Když plně nerozumí svým smyslům, vytvářejí pouta smrti.
Kdo ale plně rozumí svým smyslům, nepovažuje je za ukazatele.
Když se svou myslí dotkl osvobození, nepřekonatelného stavu míru,
ač obdařen smysly, mírný se těší ze stavu míru.
Ač používá (nadále) označování, spravedlivě, sám nemůže být nijak označen (definován) - ten, kdo dosáhl vědění." ...

 

64. Duččaritasuttam

... "Tínimáni bhikkhave duččaritáni. Katamáni tíni? Kájaduččaritam, vačíduččaritam, manoduččaritam. Imáni kho bhikkhave tíni duččaritání ti." ...

"Kájaduččaritam katvá vačíduččaritáni ča,
manoduččaritam katvá jaňčaňňam dosasaňhitam,
akatvá kusalam kammam katvánákusalam bahum,
kájassa bhedá duppaňňo nirajam sopapadždžatí ti." ...

64. Špatné jednání

... "Jsou tyto tři druhy špatného jednání, mniši. Které tři? Špatné jednání tělem, špatné jednání řečí a špatné jednání myslí. To jsou ty tři druhy špatného jednání." ...

"Když provádí špatné jednání tělem, špatné jednání řečí,
špatné jednání myslí nebo cokoli co je závadné,
když neprovádí prospěšné činy, zato provádí mnoho neprospěšného,
po rozpadu těla, ten, kdo je nemoudrý, znovu vyvstane v pekle." ...

 

65. Sučaritasuttam

... "Tínimáni bhikkhave sučaritáni. Katamáni tíni? Kájasučaritam, vačísučaritam, manosučaritam. Imáni kho bhikkhave tíni sučaritání ti." ...

"Kájaduččaritam hitvá vačíduččaritáni ča,
manoduččaritam hitvá jaňčaňňam dosasaňhitam,
akatvákusalam kammam katvána kusalam bahum,
kájassa bhedá sappaňňo saggam so upapadždžatí ti." ...

65. Dobré jednání

... "Jsou tyto tři druhy dobrého jednání, mniši. Které tři? Dobré jednání tělem, dobré jednání řečí a dobré jednání myslí. To jsou ty tři druhy dobrého jednání." ...

"Když opustil špatné jednání tělem, špatné jednání řečí,
špatné jednání myslí nebo cokoli co je závadné,
když neprovádí neprospěšné činy, zato provádí mnoho prospěšného,
po rozpadu těla, ten, kdo je moudrý, znovu vyvstane v nebi (ve vyšším světě)." ...

 

66. Sočejjasuttam

... "Tínimáni bhikkhave sočejjáni. Katamáni tíni? Kájasočejjam, vačísočejjam, manosočejjam. Imáni kho bhikkhave tíni sočejjání ti." ...

"Kájasučim váčásučim četosučimanásavam,
sučim sočejjasampannam áhu sabbappahájinan ti." ...

66. Čistota

... "Jsou tyto tři druhy čistoty, mniši. Které tři? Čistota těla, čistota řeči a čistota mysli. To jsou ty tři druhy čistoty." ...

"S čistým tělem, s čistou řečí a s čistou myslí prostou zákalů,
kdo je čistý, obdařen čistotou, toho nazývám tím, kdo vše opustil." ...

 

67. Monejjasuttam

... "Tínimáni bhikkhave monejjáni. Katamáni tíni? Kájamonejjam, vačímonejjam, manomonejjam. Imáni kho bhikkhave tíni monejjání ti." ...

"Kájamunim váčámunim manomunimanásavam,
munim monejjasampannam áhu ninhátapápakan ti." ...

67. Inteligence

... "Jsou tyto tři druhy inteligence, mniši. Které tři?
Inteligence těla, inteligence řeči a inteligence mysli. To jsou ty tři druhy inteligence." ...

"S inteligentním tělem, s inteligentní řečí a s inteligentní myslí prostou zákalů,
kdo je inteligentní, obdařen inteligencí, toho nazývám tím, kdo je omytý od zla." ...

 

68. Pathamarágasuttam

... "Jassa kassači bhikkhave rágo appahíno, doso appahíno, moho appahíno, ajam vuččati bhikkhave baddho Márassa, pamukkassa Márapáso, jathákámakaraníjo ča pápimato.
Jassa kassači bhikkhave rágo pahíno, doso pahíno, moho pahíno, ajam vuččati bhikkhave abaddho Márassa, omukkassa Márapáso, na jathákámakaraníjo pápimato ti." ...

"Jassa rágo ča doso ča avidždžá ča virádžitá,
tam bhávitattaňňataram brahmabhútam Tathágatam,
Buddham verabhajátítam áhu sabbappahájinan ti." ...

68. Vášeň (1.)

... "Mniši, kohokoli, kdo neopustil vášeň, kdo neopustil nenávist, kdo neopustil zaslepenost, nazývám tím, kdo je spoután Márou, kdo se chytil do Márovy pasti a Zlý si s ním může dělat co je mu libo.
Ale kohokoli, kdo opustil vášeň, kdo opustil nenávist, kdo opustil zaslepenost, nazývám tím, kdo není spoután Márou, kdo se nechytil do Márovy pasti a Zlý si s ním nemůže dělat co je mu libo." ...

"Ten, jehož vášeň, nenávist a zaslepenost jsou očištěny,
kdo se stal Brahmou, Tathágatou,
Probuzeným, pro kterého je zášť a strach minulostí, toho nazývám tím, kdo vše opustil." ...

 

69. Dutijarágasuttam

... "Jassa kassači bhikkhave bhikkhussa vá bhikkhunijá vá rágo appahíno, doso appahíno, moho appahíno, ajam vuččati bhikkhave na atari samuddam saúmim savíčim sávattam sagaham sarakkhasam.
Jassa kassači bhikkhave bhikkhussa vá bhikkhunijá vá rágo pahíno, doso pahíno, moho pahíno, ajam vuččati bhikkhave atari samuddam saúmim savíčim sávattam sagaham sarakkhasam, tinno páragato, thale titthati bráhmano ti." ...

"Jassa rágo ča doso ča avidždžá ča virádžitá,
somam samuddam sagaham sarakkhasam saúmibhajam duttaramaččatárí.
Sangátigo maččudžaho nirúpadhi pahási dukkham apunabbhavája.
Attham gato so na pamáname ti amohají maččurádžan ti brúmí ti." ...

69. Vášeň (2.)

... "Mniši, kohokoli, ať mnicha či mnišku, kdo neopustil vášeň, kdo neopustil nenávist, kdo neopustil zaslepenost, nazývám tím kdo nepřekročil oceán s jeho vlnami, příboji a víry, s jeho obludami a démony.
Ale kohokoli, ať mnicha či mnišku, kdo opustil vášeň, kdo opustil nenávist, kdo opustil zaslepenost, nazývám tím kdo překročil oceán s jeho vlnami, příboji a víry, s jeho obludami a démony. Kdo překročil na druhý břeh a stojí na suché zemi, ten je skutečným bráhmanem." ...

"Ten, jehož vášeň, nenávist a zaslepenost jsou očištěny,
překročil tento oceán s jeho obludami a démony, s jeho strašnými vlnami, jež je tak těžké překročit.
Kdo překonal pouta, opustil smrt a je prost přivlastňování, ten opustil strast a není pro něj dalšího bytí.
Když došel k cíli, je nepostižitelný a unikl tak králi smrti, říkám." ...

 

Tatijo vaggo

70. Miččháditthikammasamádánasuttam

... "Ditthá majá bhikkhave sattá kájaduččaritena samannágatá, vačíduččaritena samannágatá, manoduččaritena samannágatá, arijánam upavádaká, miččháditthiká miččháditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná. Tam kho panáham bhikkhave náňňassa samanassa vá bráhmanassa vá sutvá vadámi.
Ditthá majá bhikkhave sattá kájaduččaritena samannágatá, vačíduččaritena samannágatá, manoduččaritena samannágatá, arijánam upavádaká, miččháditthiká miččháditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná. Api ča bhikkhave jadeva sámam ňátam, sámam dittham, sámam viditam tadeváham vadámi.
Ditthá majá bhikkhave sattá kájaduččaritena samannágatá, vačíduččaritena samannágatá, manoduččaritena samannágatá, arijánam upavádaká, miččháditthiká miččháditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná ti." ...

"Miččhá manam panidhája miččhá váčam ča bhásija,
miččhá kammáni katvána kájena idha puggalo,
appassuto apuňňakaro appasmim idha džívite,
kájassa bhedá duppaňňo nirajam so upapadždžatí ti." ...

Třetí díl

70. Ten, kdo jedná podle špatného názoru

... "Mniši, vidím bytosti obdařené špatným jednáním tělem, špatným jednáním řečí a špatným jednáním myslí, které haní (pomlouvají) ušlechtilé, zastávají špatné názory a jednají podle svých špatných názorů, jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. Když toto prohlašuji..., není to na základě toho, že jsem to slyšel od jiných asketů a bráhmanů.
Když toto prohlašuji..., je to na základě toho, že jsem to sám poznal, sám viděl a sám toho dosáhl." ...

"Se špatně vedenou myslí, promlouvaje špatnými slovy,
vykonávaje špatné činy svým tělem, takový jedinec,
nepoučený, který nedobře (nezáslužně) koná v tomto krátkém životě,
po rozpadu těla, nemoudrý znovu vyvstane v pekle." ...

 

71. Sammáditthikammasamádánasuttam

... "Ditthá majá bhikkhave sattá kájasučaritena samannágatá, vačísučaritena samannágatá, manosučaritena samannágatá, arijánam anupavádaká, sammáditthiká sammáditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param maraná sugatim saggam lokam upapanná. Tam kho panáham bhikkhave náňňassa samanassa vá bráhmanassa vá sutvá vadámi.
Ditthá majá bhikkhave sattá kájasučaritena samannágatá, vačisučaritena samannágatá, manosučaritena samannágatá, arijánam anupavádaká sammáditthiká sammáditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param maraná sugatim saggam lokam upapanná. Api ča bhikkhave jadeva sámam ňátam, sámam dittham, sámam viditam tadeváham vadámi.
Ditthá majá bhikkhave sattá kájasučaritena samannágatá, vačísučaritena samannágatá, manosučaritena samannágatá, arijánam anupavádaká, sammáditthiká sammáditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param maraná sugatim saggam lokam upapanná ti." ...

"Sammá manam panidhája sammáváčám ča bhásija,
sammá kammáni katvána kájena idha puggalo,
bahussuto puňňakaro appasmim idha džívite,
kájassa bhedá sappaňňo saggam so upapadždžatí ti." ...

71. Ten, kdo jedná podle správného názoru

... "Mniši, vidím bytosti obdařené dobrým jednáním tělem, dobrým jednáním řečí a dobrým jednáním myslí, které nehaní (nepomlouvají) ušlechtilé, zastávají správné názory a jednají podle svých správných názorů, jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají ve šťastném místě, v nebeském světě. Když toto prohlašuji..., není to na základě toho, že jsem to slyšel od jiných asketů a bráhmanů.
Když toto prohlašuji..., je to na základě toho, že jsem to sám poznal, sám viděl a sám toho dosáhl." ...

"Se správně vedenou myslí, promlouvaje správnými slovy,
vykonávaje správné činy svým tělem, takový jedinec,
dobře poučený, který dobře (záslužně) koná v tomto krátkém životě,
po rozpadu těla, ten, kdo je moudrý, znovu vyvstane v nebi." ...

 

72. Nissaraníjasuttam

... "Tisso imá bhikkhave nissaraníjá dhátujo. Katamá tisso? Kámánametam nissaranam jadidam nekkhammam, rúpánametam nissaranam jadidam áruppam, jam kho pana kiňči bhútam sankhatam patiččasamuppannam, nirodho tassa nissaranam. Imá kho bhikkhave tisso nissaraníjá dhátujo ti." ...

"Kámanissaranam ňatvá rúpánaňča atikkamam,
sabbasankhárasamatham phusam átápí sabbadá,
sa ve sammaddaso bhikkhu jato tattha vimuččati,
abhiňňá vosito santo sa ve jogátigo muní ti." ...

72. Úniky

... "Jsou tyto tři druhy úniku, mniši. Které tři? Únik od smyslných požitků, totiž zdrženlivost (odříkání). Únik od hmoty, totiž nehmotný stav. A pro jakékoliv bytosti, které jsou zformované (stvořené) a závisle vzniklé, je únikem ustání (ustání bytí). To jsou ty tři druhy úniku" ...

"Když poznal únik od smyslných požitků, překonal hmotu
a dosáhl utišení všech formací, vždy horlivý,
je mnichem, který správně vidí, a je tak osvobozen,
mistr přímého poznání, mírný (ztichlý), to je mudrc, jenž překročil pouta." ...

 

73. Santatarasuttam

... "Rúpehi bhikkhave arúpá santatará, arúpehi nirodho santataro ti." ...

"Je ča rúpúpagá sattá je ča áruppathájino,
nirodham appadžánantá ágantáro punabbhavam.
Je ča rúpe pariňňája arúpesu asanthitá,
nirodhe je vimuččanti te džaná maččuhájino.
Kájena amatam dhátum phusajitvá nirúpadhim,
upadhippatinissaggam saččhikatvá anásavo,
deseti Sammásambuddho asokam viradžam padan ti." ...

73. To, co je klidnější

... "Mniši, nehmotné stavy jsou klidnější než hmotné a ustání (ustání bytí) je klidnější než nehmotné stavy." ...

"Ty bytosti, jež se uchylují k hmotě, a ty, jež jsou zakotvené v nehmotném stavu,
když nepoznávají ustání (ustání bytí), vracejí se do dalšího bytí.
Ale když plně porozuměli hmotě a nezůstali v nehmotném stavu,
jsou osvobozeni ustáním bytí, lidé, jež nechávají smrt za sebou.
Když se svým tělem dotkl bezsmrtného prvku, prostý přivlastňování,
když dosáhl zavržení přivlastňování, prostý zákalů,
Dokonale Probuzený ukazuje očištěný stav bez trápení." ...

 

74. Puttasuttam

... "Tajome bhikkhave puttá santo samvidždžamáná lokasmim. Katame tajo? Atidžáto anudžáto avadžáto ti.
Kathaňča bhikkhave putto atidžáto hoti? Idha bhikkhave puttassa mátápitaro honti na Buddham saranam gatá, na dhammam saranam gatá, na sangham saranam gatá, pánátipátá appativiratá, adinnádáná appativiratá, kámesu miččháčárá appativiratá, musávádá appativiratá, surámerajamadždžapamádattháná appativiratá, dussílá pápadhammá. Putto ča nesam hoti Buddham saranam gato, dhammam saranam gato, sangham saranam gato, pánátipátá pativirato, adinnádáná pativirato, kámesumiččháčárá pativirato, musávádá pativirato, surámerajamadždžapamádattháná pativirato, sílavá kaljanadhammo. Evam kho bhikkhave putto atidžáto hoti.
Kathaňča bhikkhave putto anudžáto hoti? Idha bhikkhave puttassa mátápitaro honti Buddham saranam gatá, dhammam saranam gatá, sangham saranam gatá, pánátipátá pativiratá, adinnádáná pativiratá, kámesu miččháčárá pativiratá, musávádá pativiratá, surámerajamadždžapamádattháná pativiratá, sílavanto kaljanadhammá. Putto ča nesam hoti Buddham saranam gato, dhammam saranam gato, sangham saranam gato, pánátipátá pativirato, adinnádáná pativirato, kámesumiččháčárá pativirato, musávádá pativirato, surámerajamadždžapamádattháná pativirato, sílavá kaljanadhammo. Evam kho bhikkhave putto anudžáto hoti.
Kathaňča bhikkhave putto avadžáto hoti? Idha bhikkhave puttassa mátápitaro honti Buddham saranam gatá, dhammam saranam gatá, sangham saranam gatá, pánátipátá pativiratá, adinnádáná pativiratá, kámesu miččháčárá pativiratá, musávádá pativiratá, surámerajamadždžapamádattháná pativiratá, sílavanto kaljanadhammá. Putto ča nesam hoti na Buddham saranam gato, na dhammam saranam gato, na sangham saranam gato, pánátipátá appativirato, adinnádáná appativirato, kámesumiččháčárá appativirato, musávádá appativirato, surámerajamadždžapamádattháná appativirato, dussílo pápadhammo. Evam kho bhikkhave putto avadžáto hoti.
Ime kho bhikkhave tajo puttá santo samvidždžamáná lokasmin ti." ...

"Atidžátam anudžátam puttamiččhanti panditá,
avadžátam na iččhanti jo hoti kulagandhano.
Ete kho puttá lokasmim je bhavanti upásaká,
saddhá sílena sampanná vadaňňú vítamaččhará,
čando abbhaghaná mutto parisásu viročare ti." ...

74. Syn (Potomek)

... "Tyto tři syny (potomky) lze nalézt ve světě, mniši. Které tři? Syna vyššího zrození, syna souladného zrození a syna nižšího zrození.
A jaký je syn vyššího zrození? Zde se rodiče tohoto syna neobracejí (neuchylují) k Buddhovi ani k Dhammě ani k Sangze jako k útočišti, nezdržují se ničení života, nezdržují se braní nedarovaného, nezdržují se špatného sexuálního jednání, nezdržují se špatného mluvení, nezdržují se požívání alkoholu a opojných látek způsobujících nedbalost, jsou nectnostní (nemravní) a mají zlou povahu, nicméně jejich syn se obrací k Buddhovi, k Dhammě a k Sangze jako k útočišti, zdržuje se ničení života, zdržuje se braní nedarovaného, zdržuje se špatného sexuálního jednání, zdržuje se špatného mluvení, zdržuje se požívání alkoholu a opojných látek způsobujících nedbalost, je ctnostný a má dobrou povahu. Takový je syn vyššího zrození.
A jaký je syn souladného zrození? Zde se rodiče tohoto syna obracejí k Buddhovi, k Dhammě a k Sangze jako k útočišti, zdržují se ničení života, zdržují se braní nedarovaného, zdržují se špatného sexuálního jednání, zdržují se špatného mluvení, zdržují se požívání alkoholu a opojných látek způsobujících nedbalost, jsou ctnostní a mají dobrou povahu, a jejich syn se rovněž obrací k Buddhovi, k Dhammě a k Sangze jako k útočišti, zdržuje se ničení života, zdržuje se braní nedarovaného, zdržuje se špatného sexuálního jednání, zdržuje se špatného mluvení, zdržuje se požívání alkoholu a opojných látek způsobujících nedbalost, je ctnostný a má dobrou povahu. Takový je syn souladného zrození.
A jaký je syn nižšího zrození? Zde se rodiče tohoto syna obracejí k Buddhovi, k Dhammě a k Sangze jako k útočišti, zdržují se ničení života, zdržují se braní nedarovaného, zdržují se špatného sexuálního jednání, zdržují se špatného mluvení, zdržují se požívání alkoholu a opojných látek způsobujících nedbalost, jsou ctnostní a mají dobrou povahu, nicméně jejich syn se neobrací k Buddhovi ani k Dhammě ani k Sangze jako k útočišti, nezdržuje se ničení života, nezdržuje se braní nedarovaného, nezdržuje se špatného sexuálního jednání, nezdržuje se špatného mluvení, nezdržuje se požívání alkoholu a opojných látek způsobujících nedbalost, je nectnostný a má zlou povahu. Takový je syn nižšího zrození. To jsou ti tři synové (potomci), které lze nalézt ve světě." ...

"Syna vyššího či souladného zrození si přejí moudří,
nikoli syna nižšího zrození, jenž je hanbou rodiny.
Tito synové laických stoupenců ve světě,
obdařeni důvěrou a ctností, štědří, oproštění od sobectví,
září v každém shromáždění, jako měsíc vynořivší se z mraků." ...

 

75. Vutthisuttam

... "Tajome bhikkhave puggalá santo samvidždžamáná lokasmim. Katame tajo? Avutthikasamo padesavassí sabbatthábhivassí.
Kathaňča bhikkhave puggalo avutthikasamo hoti? Idha bhikkhave ekaččo puggalo sabbesaňňeva na dátá hoti samanabráhmanakapanaddhikavanibbakajáčakánam annam pánam vattham jánam málágandhavilepanam sejjávasathapadípejjam. Evam kho bhikkhave puggalo avutthikasamo hoti.
Kathaňča bhikkhave puggalo padesavassí hoti? Idha bhikkhave ekaččo puggalo ekaččánam dátá hoti, ekaččánam na dátá hoti samanabráhmanakapanaddhikavanibbakajáčakánam annam pánam vattham jánam málágandhavilepanam sejjávasathapadípejjam. Evam kho bhikkhave puggalo padesavassí hoti.
Kathaňča bhikkhave puggalo sabbatthábhivassí hoti? Idha bhikkhave ekaččo puggalo sabbesaňča deti samanabráhmanakapanaddhikavanibbakajáčakánam annam pánam vattham jánam málágandhavilepanam sejjávasathapadípejjam. Evam kho bhikkhave puggalo sabbatthábhivassí hoti.
Ime kho bhikkhave tajo puggalá santo samvidždžamáná lokasmin ti." ...

"Na samane na brahmane na kapanaddhikavanibbake,
laddhána samvibhadžati annam pánaňča bhodžanam,
tam ve avutthikasamo ti áhu nam purisádhamam.
Ekaččánam na dadáti ekaččánam paveččhati,
tam ve padesavassí ti áhu medhávino džaná.
Subhikkaváčo puriso sabbabhútánukampako,
ámodamáno pakireti detha dethá ti bhásati.
Jathá pi megho thanajitvá gadždžajitvá pavassati,
thalam ninnaňča púreti abhisandanto va váriná,
evameva idhekaččo puggalo hoti tádiso.
Dhammena samharitvána utthánádhigatam dhanam,
tappeti annapánena sammá patte vanibbake ti." ...

75. Dešťový mrak

... "Tyto tři jedince lze nalézt ve světě, mniši. Které tři? Toho kdo je jako mrak bez deště, toho kdo prší jen místy a toho kdo prší kdekoliv.
A jaký jedinec je jako mrak bez deště? Zde někdo vše hromadí a nedává asketům, bráhmanům, poutníkům, bídníkům ani žebrákům jídlo, pití, šatstvo, vozy, květiny, vůně, ozdoby, lůžka, příbytky či svíce. Takový jedinec je jako mrak bez deště.
A jaký jedinec prší jen místy? Zde někdo dává jen některým asketům, bráhmanům, poutníkům, bídníkům a žebrákům jídlo, pití, šatstvo, vozy, květiny, vůně, ozdoby, lůžka, příbytky či svíce, a jiným nedává. Takový jedinec prší jen místy.
A jaký jedinec prší kdekoliv? Zde někdo dává všem asketům, bráhmanům, poutníkům, bídníkům a žebrákům jídlo, pití, šatstvo, vozy, květiny, vůně, ozdoby, lůžka, příbytky či svíce. Takový jedinec prší kdekoliv. To jsou ti tři jedinci, které lze nalézt ve světě." ...

"Nedělí se s askety ani s bráhmany, ani s poutníky a bídníky
o to co získal, o jídlo, pití, pokrmy:
tohoto, který je nižší mezi lidmi přirovnávám k mraku bez deště.
Některým dává, jiným nedává:
tohoto moudří lidé přirovnávají k dešti, který prší jen místy.
Ten, kdo odpovídá na požádání, soucitný ke všem bytostem,
těšící se rozdáváním darů, říká: ´Dávejte, dávejte jim.´
Jako zvučící a dunící mrak, naplněný vodou, když prší
a zavlažuje plošiny a rokle:
podobný je tento jedinec.
Když správně nahromadil bohatství, získané skrze aktivitu,
plně uspokojuje jídlem a pitím ty, kdo se stali poutníky (bez domova)." ...

 

76. Sukhapatthanásuttam

... "Tínimáni bhikkhave sukháni patthajamáno sílam rakkhejja pandito. Katamáni tíni? Pasamsá me ágaččhatú-ti sílam rakkhejja pandito, bhogá me uppadždžantú ti sílam rakkhejja pandito, kájassa bhedá param maraná sugatim saggam lokam upapadždžissámí ti sílam rakkhejja pandito. Imáni kho bhikkhave tíni sukháni patthajamáno sílam rakkhejja pandito ti." ...

"Sílam rakkhejja medháví patthajáno tajo sukhe,
pasamsam vittalábhaňča pečča sagge pamodanam.
Akaronto pi če pápam karontamupasevati,
sankijo hoti pápasmim avanno čassa rúhati.
Jádisam kurute mittam jádisam čupasevati,
sa ve tádisako hoti sahaváso pi tádiso.
Sevamáno sevamánam samphuttho samphusam param,
saro diddho kalápam va alittamupalimpati.
Upalepabhajá dhíro neva pápasakhá sijá.
Pútimaččham kusaggena jo naro upanajhati,
kusá pi púti vájanti evam bálúpasevaná.
Tagaraňča palásena jo naro upanajhati,
pattá pi surabhi vájanti evam dhírúpasevaná.
Tasmá pattaputasseva ňatvá sampákamattano,
asante nopasevejja sante sevejja pandito.
Asanto nirajam nenti santo pápenti suggatin ti." ...

76. Touha po štěstí

... "Mniši, moudrý, jenž touží po třech šťastných stavech, by měl střežit svoji ctnost. Kterých třech?
(Když uvažuje:) ´Nechť ke mně přijde chvála,´ měl by moudrý střežit svoji ctnost. (Když uvažuje:) ´Nechť u mně vyvstane majetek (požitky),´ měl by moudrý střežit svoji ctnost. (Když uvažuje:) ´Nechť po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstanu na šťastném místě, v nebeském světě,´ měl by moudrý střežit svoji ctnost. Moudrý, jenž touží po těchto třech šťastných stavech, by měl střežit svoji ctnost." ...

"Moudrý by měl střežit svoji ctnost, touží-li dosáhnout třech šťastných stavů:
chvály, zisku (bohatství) a po smrti nebeské radosti.
I ten kdo nekoná zlo, ale vyhledává někoho kdo ho koná,
je podezřelý ze zla a jeho špatná pověst vzrůstá.
Toho učiň svým přítelem, toho vyhledávej,
kdo je takový jako jsi ty sám, neboť tvůj život je společný i jemu.
Druh se sdružuje, dotýkající se dotýká druhých,
jako šíp namazaný jedem zašpiní toulec.
A tak moudrý, obávaje se zašpinění, by se neměl přátelit se zlými lidmi.
Kdo zabalí tlející rybu do listu trávy,
učiní tím zapáchající i trávu. Takový je ten, kdo se sdružuje s pošetilci.
Ale kdo zabalí do listu vonnou esenci,
ovoní tím i list. Takový je ten, kdo se sdružuje s moudrými.
A tak, kdo zná své vlastní východisko (cíl), jako ten, kdo balí vůni do listu,
by se neměl sdružovat s nemírnými, moudrý by se měl sdružovat s mírnými.
Nemírný (nectnostný) vede do pekla, mírný (ctnostný) pomáhá do šťastného stavu." ...

 

77. Bhidurasuttam

... "Bhidurájam bhikkhave kájo, viňňánam virágadhammam, sabbe upadhí aniččá dukkhá viparinámadhammá ti." ...

"Kájam ča bhiduram ňatvá viňňánam ča pabhanguram,
upadhísu bhajam disvá džátimaranamaččagá.
Sampatvá paramam santim kálam kankhati bhávitatto ti." ...

77. Podléhající rozložení

... "Mniši, toto tělo podléhá rozložení, vědomí je předmětem mizení, veškeré vlastnictví je pomíjivé, strastné a je předmětem změny." ...

"Poznává tělo jako podléhající rozložení a vědomí jako mizející,
vidí hrůzu v přivlastňování: ten, kdo překročil zrození a smrt.
Když dosáhl nejvyššího míru, jsa rozvinutý, očekává svůj čas." ...

 

78. Dhátusosamsandanasuttam

... "Dhátuso bhikkhave sattá sattehi saddhim samsandanti samenti. Hínádhimuttiká sattá hínádhimuttikehi sattehi saddhim samsandanti samenti. Kaljánádhimuttiká sattá kaljánádhimuttikehi sattehi saddhim samsandanti samenti.
Atítam pi bhikkhave addhánam dhátuso sattá sattehi saddhim samsandimsu samimsu. Hínádhimuttiká sattá hínádhimuttikehi sattehi saddhim samsandimsu samimsu. Kaljánádhimuttiká sattá kaljánádhimuttikehi sattehi saddhim samsandimsu samimsu.
Anágatam pi bhikkhave addhánam dhátuso sattá sattehi saddhim samsandissanti samessanti. Hínádhimuttiká sattá hínádhimuttikehi sattehi saddhim samsandissanti samessanti. Kaljánádimuttiká sattá kaljánádhimuttikehi sattehi saddhim samsandissanti samessanti.
Etarahi pi bhikkhave paččuppannam addhánam dhátuso va sattá sattehi saddhim samsandanti samenti. Hínádhimuttiká sattá hínádhimuttikehi sattehi saddhim samsandanti samenti. Kaljánádhimuttiká sattá kaljánádhimuttikehi sattehi saddhim samsandanti samentí ti." ...

"Samsaggá vanatho džáto asamsaggena čhidždžati,
parittam dárumárujha jathá síde mahannave,
evam kusítamágamma sádhudžíví pi sídati.
Tasmá tam parivadždžejja kusítam hínavírijam.
Pavičittehi arijehi pahitattehi džhájibhi,
niččam áraddhavirijehi, panditehi sahá vase ti." ...

78. Stýkající se podle své povahy

... "Bytosti se stýkají podle své povahy, mniši. Bytosti s nízkými sklony se vzájemně stýkají s bytostmi, které mají rovněž nízké sklony. Bytosti s dobrými sklony se vzájemně stýkají s bytostmi, které mají rovněž dobré sklony.
I v minulosti se bytosti se stýkaly podle své povahy, mniši. Bytosti s nízkými sklony se vzájemně stýkaly s bytostmi, které měly rovněž nízké sklony. Bytosti s dobrými sklony se vzájemně stýkaly s bytostmi, které měly rovněž dobré sklony.
I v budoucnosti se bytosti budou stýkat podle své povahy, mniši. Bytosti s nízkými sklony se vzájemně budou stýkat s bytostmi, které budou mít rovněž nízké sklony. Bytosti s dobrými sklony se vzájemně budou stýkat s bytostmi, které budou mít rovněž dobré sklony.
I nyní, v současné době, se bytosti stýkají podle své povahy, mniši. Bytosti s nízkými sklony se vzájemně stýkají s bytostmi, které mají rovněž nízké sklony. Bytosti s dobrými sklony se vzájemně stýkají s bytostmi, které mají rovněž dobré sklony." ...

"Zrozená houština sdružování je odetnuta nesdružováním.
Jako ten, kdo pluje po velkém moři na malém dřevěném prkně
se potopí (klesne), tak i ten, kdo správně žije, klesne, když se sdružuje s línými.
Proto se vyhni těm, kdo jsou líní a ochablí.
S ušlechtilími, kteří dlí odloučení, odhodlaně, v meditačním pohroužení,
stále energičtí, s těmi žijí moudří." ...

 

79. Parihánasuttam

... "Tajome bhikkhave dhammá sekhassa bhikkhuno parihánája samvattanti. Katame tajo?
Idha bhikkhave sekho bhikkhu kammárámo hoti, kammarato, kammárámatamanujutto, bhassárámo hoti, bhassarato, bhassárámatamanujutto, niddárámo hoti, niddárato, niddárámatamanujutto. Ime kho bhikkhave tajo dhammá sekhassa bhikkhuno parihánája samvattanti.
Tajome bhikkhave dhammá sekhassa bhikkhuno aparihánája samvattanti. Katame tajo?
Idha bhikkhave sekho bhikkhu na kammárámo hoti, na kammarato, na kammárámatamanujutto, na bhassárámo hoti, na bhassarato, na bhassárámatamanujutto, na niddárámo hoti, na niddárato na niddárámatamanujutto. Ime kho bhikkhave tajo dhammá sekhassa bhikkhuno aparihánája samvattantí ti." ...

"Kammárámo bhassarato niddárámo ča uddhato,
abhabbo tádiso bhikkhu phutthum sambodhimuttamam.
Tasmá hi appakiččassa appamiddho anuddhato,
bhabbo so tádiso bhikkhu phutthum sambodhimuttaman ti." ...

79. Odpadnutí

... "Jsou tři věci, mniši, které vedou cvičícího se mnicha k odpadnutí. Které tři?
Zde cvičící se mnich nachází zalíbení v činnosti, libuje si v činnosti a je zaměřen na svou zálibu v činnosti. Nachází zalíbení v mluvení, libuje si v mluvení a je zaměřen na svou zálibu v mluvení. Nachází zalíbení ve spánku, libuje si ve spánku a je zaměřen na svou zálibu ve spánku. To jsou ty tři věci, které vedou cvičícího se mnicha k odpadnutí.
Jsou tři věci, které vedou cvičícího se mnicha k neodpadnutí. Které tři?
Zde cvičící se mnich nenachází zalíbení v činnosti, nelibuje si v činnosti a není zaměřen na zálibu v činnosti. Nenachází zalíbení v mluvení, nelibuje si v mluvení a není zaměřen na zálibu v mluvení. Nenachází zalíbení ve spánku, nelibuje si ve spánku a není zaměřen na zálibu ve spánku. To jsou ty tři věci, které vedou cvičícího se mnicha k neodpadnutí." ...

"Kdo si libuje v činnosti, v mluvení, ve spánku a je neklidný,
takový mnich je neschopný dosáhnout nejvyššího probuzení.
A tak by měl být oproštěn od potíží, od malátnosti a od neklidu,
takový mnich je schopný dosáhnout nejvyššího probuzení." ...

 

Čatuttho vaggo

80. Vitakkasuttam

... "Tajome bhikkhave akusalavitakká. Katame tajo?
Anavaňňattipatisamjutto vitakko, lábhasakkárasilokapatisamjutto vitakko, paránuddajatápatisamjutto vitakko. Ime kho bhikkhave tajo akusalavitakká ti." ...

"Anavaňňattisamjutto lábhasakkáragáravo,
sahanandí amaččehi árá samjodžanakkhajá.
Jo ča puttapasum hitvá viváhe sangaháni ča,
bhabbo so tádiso bhikkhu phutthum sambodhimuttaman ti." ...

Čtvrtý díl

80. Myšlení

... "Jsou, mniši, tyto tři druhy neprospěšného myšlení. Které tři?
Myšlení spojené s přáním nebýt opovrhován. Myšlení spojené se ziskem, poctami a slávou. Myšlení spojené s vcítěním se do stavů ostatních (empatií). To jsou ty tři druhy neprospěšného myšlení." ...

"Spojen s přáním nebýt opovrhován, se ziskem, poctami a úctou,
spojen s potěšením se společníky jsi vzdálen odstranění pout.
Ale kdo opustil syny, dobytek, manželství a intimnosti,
takový mnich je schopný dosáhnout nejvyššího probuzení." ...

 

81. Sakkárasuttam

... "Ditthá majá bhikkhave sattá sakkárena abhibhútá parijádinnačittá kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná.
Ditthá majá bhikkhave sattá asakkárena abhibhútá parijádinnačittá kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná.
Ditthá majá bhikkhave sattá sakkárena ča asakkárena ča tad-ubhajena abhibhútá parijádinnačittá kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná.
Tam kho panáham bhikkhave náňňassa samanassa vá bráhmanassa vá sutvá vadámi. Api ča bhikkhave jadeva me sámam ňátam, sámam dittham, sámam viditam tadeváham vadámi:
Ditthá majá bhikkhave sattá sakkárena abhibhútá parijádinnačittá kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná. Ditthá majá bhikkhave sattá asakkárena abhibhútá parijádinnačittá kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná. Ditthá majá bhikkhave sattá sakkárena ča asakkárena ča tad-ubhajena abhibhútá parijádinnačittá kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná ti." ...

"Jassa sakkarijamánassa asakkárena čúbhajam,
samádhi na vikampati appamádavihárino,
tam džhájinam sátatikam sukhumaditthivipassakam,
upádánakkhajárámam áhu sappuriso ití ti." ...

81. Pocty

... "Mniši, vidím bytosti přemožené ziskem poct, se zachvácenou myslí, jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají ve strastném stavu, na strastném místě, v záhubě, v pekle.
Vidím bytosti přemožené nezískáním poct, se zachvácenou myslí, jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají ve strastném stavu, na strastném místě, v záhubě, v pekle.
Vidím bytosti přemožené obojím, ziskem i nezískáním poct, se zachvácenou myslí, jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají ve strastném stavu, na strastném místě, v záhubě, v pekle.
Když toto prohlašuji..., není to na základě toho, že jsem to slyšel od jiných asketů a bráhmanů. Když toto prohlašuji..., je to na základě toho, že jsem to sám poznal, sám uviděl a sám toho dosáhl." ...

"Ten, ať už získá pocty nebo nezíská,
jehož soustředění se nechvěje a prodlévá s dbalostí,
kdo je stále v meditačním pohroužení, s vyjasněným nazíráním a vhledem,
kdo se těší z odstranění ulpívání, toho nazývám dobrým člověkem." ...

 

82. Devasaddasuttam

... "Tajome bhikkhave devesu devasaddá niččharanti samajá samajam upádája. Katame tajo?
Jasmim bhikkhave samaje arijasávako kesamassum oháretvá kásájáni vattháni aččhádetvá agárasmá anagárijam pabbadždžája četeti. Tasmim samaje devesu devasaddo niččharati: eso arijasávako Márena saddhim sangámája četetí ti. Ajam bhikkhave pathamo devesu devasaddo niččharati samajá samajam upádája.
Puna ča param bhikkhave jasmim samaje arijasávako sattannam bodhipakkhijánam dhammánam bhavanánujogamanujutto viharati. Tasmim bhikkhave samaje devesu devasaddo niččharati: eso arijasávako Márena saddham sangámetí ti. Ajam bhikkhave dutijo devesu devasaddo niččharati samajá samajam upádája.
Puna ča param bhikkhave jasmim samaje arijasávako ásavánam khajá anásavam četovimuttim paňňávimuttim dittheva dhamme sajam abhiňňája saččhikatvá apasampadždža viharati. Tasmim bhikkhave samaje devesu devasaddo niččharati: eso arijasávako vidžitasangámo tameva sangámasísam abhividžija adždžhávasatí ti. Ajam bhikkhave tatijo devesu devasaddo niččharati samajá samajam upádája.
Ime kho bhikkhave tajo devesu devasaddá niččharanti samajá samajam upádájá ti." ...

"Disvá vidžitasangámam sammásambuddhasávakam,
devatá pi namassanti mahantam vítasáradam:
Namo te purisádžaňňa jo tvam dudždžajamadždžhagá,
džetvána maččuno senam vimokkhena anávaram.
Iti hetam namassanti devatá pattamánasam,
taňhi tassa na passanti jena maččuvasam vadže ti." ...

82. Božské hlasy

... "Tyto tři božské hlasy zaznívají čas od času mezi božstvy. Které tři?
Když si ušlechtilý žák oholí vlasy a vousy, oblékne si žluté (okrové) roucho a zaměří svou mysl na odchod do bezdomoví, tehdy mezi božstvy zaznívají božské hlasy: ´Tento ušlechtilý žák zaměřil svou mysl na bitvu s Márou.´ Toto je první božský hlas, který zaznívá čas od času mezi božstvy.
A dále, když ušlechtilý žák prodlévá v rozvíjení sedmi věcí, které jsou křídly k probuzení, tehdy mezi božstvy zaznívají božské hlasy: ´Tento ušlechtilý žák svádí bitvu s Márou.´ Toto je druhý božský hlas, který zaznívá čas od času mezi božstvy.
A dále, když ušlechtilý žák, jenž odstranil své zákaly, vstupuje zde a nyní do nezkaleného osvobození mysli a osvobození moudrostí (porozuměním), které uskutečnil svým vlastním přímým poznáním a prodlévá v jejich dosažení, tehdy mezi božstvy zaznívají božské hlasy: ´Tento ušlechtilý žák zvítězil v bitvě. Poté co byl v přední bitevní linii, prodlévá vítězně.´ Toto je třetí božský hlas, který zaznívá čas od času mezi božstvy.
To jsou ty tři božské hlasy, které zaznívají čas od času mezi božstvy." ...

"Když vidí jak zvítězil v bitvě ten, kdo je žákem dokonale Probuzeného,
i bohové se mu klaní, tomuto velkému člověku, úplně dozrálému:
´Buď pozdraven šlechetný člověče, jenž jsi zvítězil v čem je tak těžké zvítězit,
když jsi porazil armádu smrti a jsi bez zábran osvobozen.´
Takto se bohové klaní tomu, kdo dosáhl cíle,
neboť v něm nevidí tužby, jež by ho přivedly pod vládu smrti." ...

 

83. Pubbanimittasuttam

... "Jadá bhikkhave devo devakájá čavanadhammo hoti, paňčassa pubbanimittáni pátubhavanti: málá milájanti, vattháni kilissanti, kaččhehi sedá muččanti, káje dubbannijam okkamati, sake devo devásane nábhiramatí ti.
Tamenam bhikkhave devá čavanadhammo ajam devaputto ti iti viditvá tíhi váčáhi anumodanti: ito bho sugatim gaččha, sugatim gantvá suladdhalábham labha, suladdhalábham labhitvá suppatitthito bhaváhí ti.
Evam vutte aňňataro bhikkhu Bhagavantam etadavoča: kin nu kho bhante devánam sugatigamanasankhátam, kiňča bhante devánam suladdhalábhasankhátam, kimpana bhante devánam suppatitthitasankhátan ti?
Manussattam kho bhikkhu devánam sugatigamanasankhátam. Jam manussabhúto samáno Tathágatappavedite dhammavinaje saddham patilabhati, idam kho pana bhikkhave devánam suladdhalábhasankhátam. Sá kho panassa saddhá nivitthá hoti múladžátá patitthitá dalhá asamhárijá samanena vá bráhmanena vá devena vá Márena vá brahmuná vá kenači vá lokasmim. Idam kho bhikkhave devánam suppatitthitasankhátan ti." ...

"Jadá devo devakájá čavati ájusankhajá,
tajo saddá niččharanti devánam anumodatam:
ito ho sugatim gaččha manussánam sahavjatam.
Manussabhúto saddhamme labha saddham anuttaram.
Sá te saddhá nivitthassa múladžátá patitthitá,
jávadžívam asamhírá saddhamme suppavedite.
Kájaduččaritam hitvá vačíduččaritáni ča,
manoduččaritam hitvá jaňčaňňam dosasaňhitam,
kájena kusalam katvá váčája kusalam bahum,
manasá kusalam katvá appamánam nirúpadhim,
tato opadhikam puňňam katvá dánena tam bahum,
aňňe pi mačče saddhamme, brahmačarije nivesaja.
Imája anukampája devá devam jadá vidú,
čavantam anumodanti ehi deva punappunan ti." ...

83. Předzvěsti

... "Mniši, když se blíží smrt (zmizení) božského těla nějakého boha, vyvstává u něj pět předzvěstí (znamení) - (1.) jeho květinový věnec uvadá, (2.) jeho roucho se zašpiní, (3.) z jeho podpaží vychází pot, (4.) na jeho tělo dopadá tíha (otupělost) a (5.) netěší se již více ze svého božského místa dlení.
Když bohové podle toho poznají, že tento syn bohů se blíží smrti [zmizení], povzbuzují ho trojí řečí: (1.)´Ctěný, odejdi odsud do šťastného stavu. (2.)Když odsud odejdeš do šťastného stavu, získej to, co je dobré získat. (3.)Když získáš to, co je dobré získat, staň se v tom dobře upevněným.´
Když bylo toto řečeno, nějaký mnich řekl Vznešenému: ´A co, pane, tito bohové považují za odchod do šťastného stavu? Co považují za zisk, který je dobré získat? Co považují za dobré upevnění?´
(1.)Lidský stav, mnichu, tito bohové považují za odchod do šťastného stavu. (2.)Stanuv se lidskou bytostí, získat důvěru v dhammu (nauku) a vinaju (disciplínu), vykládané Tathágatou - to tito bohové považují za zisk, který je dobré získt. (3.)Když je tato důvěra upevněna, zakořeněna a zakotvena tak, že nemůže být zničena žádným asketou ani bráhmanem, bohem, Márou či Brahmou ani kýmkoli jiným na světě - to tito bohové považují za dobré upevnění." ...

"Když božské tělo nějakého boha umírá (mizí) z důvodu skončení jeho životního období,
zaznívají tři hlasy, povzbuzení bohů:
´Ctěný, odejdi odsud do šťastného stavu, do společnosti lidí.
Stanuv se lidskou bytostí, získej nepřekonatelnou důvěru v pravou Dhammu.
Tvá důvěra by měla být upevněna, zakořeněna a zakotvena,
po celý tvůj život, nezničitelně, v tuto pravou Dhammu, dobře vyloženou.
Opustiv špatné jednání tělem, špatné jednání řečí,
špatné jednání myslí a cokoli co je závadné,
vykonávaje mnoho prospěšného tělem, mnoho prospěšného řečí,
mnoho prospěšného myslí, nezměrně a bez přivlastňování,
takto vykonávaje mnoho základů dobra (zásluh), skrze štědrost
ostatní smrtelníky v pravé Dhammě a v čistém životě upevňuj.´
S takovým soucitem ho tito bohové povzbuzují, když poznají,
že se blíží smrti: ´Vrať se, dévo, znovu a znovu.´" ...

 

84. Bahudžanahitasuttam

... "Tajome bhikkhave puggalá loke uppadždžamáná uppadždžanti bahudžanahitája bahudžanasukhája lokánukampája atthája hitája sukhája devamanussánam. Katame tajo?
Idha bhikkhave Tathágato loke uppadždžati Araham Sammásambuddho vidždžáčaranasampanno Sugato lokavidú anuttaro purisadammasárathi satthá devamanussánam Buddho Bhagavá. So dhammam deseti ádikaljánam madždžhekaljánam parijosánakaljánam sáttham sabjaňdžanam kevalaparipunnam parisuddham brahmačarijam pakáseti. Ajam bhikkhave pathamo puggalo loke uppadždžamáno uppadždžati bahudžanahitája bahudžanasukhája lokánukampája atthája hitája sukhája devamanussánam.
Puna ča param bhikkhave tasseva satthusávako Araham hoti khínásavo vusitavá katakaranijo ohitabháro anuppattasadattho parikkhínabhavasaňňodžano sammadaňňá vimutto. So dhammam deseti ádikaljánam madždžhekaljánam parijosánakaljánam sáttham sabjaňdžanam kevalaparipunnam parisuddham brahmačarijam pakáseti. Ajam bhikkhave dutijo puggalo loke uppadždžamáno uppadždžati bahudžanahitája bahudžanasukhája lokánukampája atthája hitája sukhája devamanussánam.
Puna ča param bhikkhave tasseva satthusávako sekho hoti pátipado bahussuto sílavatupapanno. So pi dhammam deseti ádikaljánam madždžhekaljánam parijosánakaljánam sáttham sabjaňdžanam kevalaparipunnam parisuddham brahmačarijam pakáseti. Ajam bhikkhave tatijo puggalo loke uppadždžamáno uppadždžati bahudžanahitája bahudžanasukhája lokánukampája atthája hitája sukhája devamanussánan ti." ...

"Satthá hi loke pathamo mahesí tassanvajo sávako bhávitatto,
atháparo pátipado pi sekho bahussuto sílavatúpapanno.
Ete tajo devamanussasetthá pabhankará dhammamudírajantá,
apápuranti amatassa dváram jogá pamočenti bahudždžane te.
Je satthaváhena anuttarena sudesitam maggamanukkamanti,
idheva dukkhassa karonti antam je appamattá Sugatassa sásane ti." ...

84. Kvůli prospěchu mnohých

... "Mniši, tito tři jedinci, kteří vyvstávají ve světě, vyvstávají ku prospěchu mnohých, pro štěstí mnohých, ze socitu se světem, pro dobro, prospěch a štěstí bohů a lidí. Kteří tři?
Zde vyvstane ve světě Tathágata, zasloužilý, dokonale probuzený, obdařený věděním a ctnostným jednáním, blažený, znalec světa, nepřekonatelný vůdce praktikujících osob, učitel bohů a lidí, probuzený a vznešený. Vykládá pak Dhammu, která je dobrá na počátku, dobrá uprostřed a dobrá na konci, obdařená smyslem a dobrou skladbou. Prohlašuje svatý život, úplně dokonalý a zcela očištěný. Toto je první jedinec, který když vyvstává ve světě, vyvstává ku prospěchu mnohých, pro štěstí mnohých, ze socitu se světem, pro dobro, prospěch a štěstí bohů a lidí.
A dále, je zde žák tohoto učitele, který je zasloužilý, prostý zákalů, jenž dospěl k završení, splnil svůj úkol, odložil břemeno, dosáhl pravého cíle, úplně odstranil pouto bytí a je osvobozen pravým poznáním. Vykládá pak Dhammu, která je dobrá na počátku, dobrá uprostřed a dobrá na konci, obdařená smyslem a dokonalou skladbou. Prohlašuje svatý život, úplně dokonalý a zcela očištěný. Toto je druhý jedinec, který když vyvstává ve světě, vyvstává ku prospěchu mnohých, pro štěstí mnohých, ze socitu se světem, pro dobro, prospěch a štěstí bohů a lidí.
A dále, je zde žák tohoto učitele, který se cvičí v postupu na stezce, který je dobře poučený, obdařený ctnostným jednáním. A ten pak rovněž vykládá Dhammu, která je dobrá na počátku, dobrá uprostřed a dobrá na konci, obdařená smyslem a dokonalou skladbou. Prohlašuje svatý život, úplně dokonalý a zcela očištěný. Toto je třetí jedinec, který když vyvstává ve světě, vyvstává ku prospěchu mnohých, pro štěstí mnohých, ze socitu se světem, pro dobro, prospěch a štěstí bohů a lidí. To jsou ti tři jedinci, kteří když vyvstávají ve světě, vyvstávají ku prospěchu mnohých, pro štěstí mnohých, ze socitu se světem, pro dobro, prospěch a štěstí bohů a lidí." ...

"Tento učitel, velký zřec, je první ve světě, jeho následují žáci, kteří jsou zcela rozvinutí,
a pak ti, kteří se cvičí v postupu na stezce, dobře poučení, obdaření ctnostným jednáním.
Tito tři, hlavní mezi bohy a lidmi, vyzařují světlo, prohlašujíce Dhammu,
otevírajíce bránu k bezsmrtnosti, osvobozují mnohé od pout.
Ti kdo následují tuto stezku, dobře vyloženou nepřekonatelným vůdcem karavany,
ukončí strast, právě zde, ti kdo jsou dbalí učení Blaženého." ...

 

85. Asubhánupassísuttam

... "Asubhánupassí bhikkhave kájasmim viharatha, ánápánasati ča vo adždžhattam parimukham súpatthitá hotu, sabbasankháresu aniččánupassino viharatha.
Asubhánupassínam bhikkhave kájasmim viharatam jo subhája dhátujá rágánusajo so pahíjati, ánápánasatijá adždžhattam parimukham súpatthitája je báhirá vitakkásajá vighátapakkhiká te na honti, sabbasankháresu aniččánupassínam viharatam já avidždžá sá pahíjati já vidždžá sá uppadždžatí ti." ...

"Asubhánupassí kájasmim ánápáne patissato,
sabbasankhárasamatham passam átápi sabbadá,
sa ve sammaddaso bhikkhu jato tattha vimuččati,
abhiňňávosito santo sa ve jogátigo muní ti." ...

85. Nazírající nečistotu

... "Mniši, prodlévejte, nazírajíce nečistotu (odpudivost) těla, s dobře ustaveným uvědoměním nádechu a výdechu, uvitř (sebe) a před sebou. Prodlévejte, nazírajíce nestálost všech formací.
U toho, kdo prodlévá, nazíraje nečistotu těla, je opuštěn vášnivý sklon vůči prvku krásy (čistoty). U toho, kdo má dobře ustavené uvědomění nádechu a výdechu, uvnitř (sebe) a před sebou, neexistují vnější obtěžující myšlenky a sklony. U toho kdo prodlévá nazíraje nestálost všech formací, je opuštěna nevědomost a vyvstává vědění." ...

... "Nazíraje nečistotu těla, s uvědoměním nádechu a výdechu,
vidouc utišení všech formací, vždy s horlivostí,
je mnichem, který správně vidí a je tak osvobozen,
mistr přímého poznání, mírný (ztichlý), mudrc, jenž překročil pouta." ...

 

86. Dhammánudhammapatipannasuttam

... "Dhammánudhammapatipannassa bhikkhuno ajam anudhammo hoti vejjákaranája dhammánudhammapatipanno jan-ti, bhásamáno dhammaňňeva bhásati no adhammam, vitakkajamáno vá dhammavitakkaňňeva vitakketi no adhammavitakkam. Tadubhajam abhinivadždžetvá upekkhako viharati sato sampadžáno ti." ...

"Dhammárámo dhammarato dhammam anuvičintajam,
dhammam anussaram bhikkhu saddhammá na parihájati.
Čaram vá jadi vá tittham nisinno uda vá sajam,
adždžhattam samajam čittam santimevádhigaččhatí ti." ...

86. Postupující podle Dhammy

... "Mnich, postupující podle Dhammy, v souladu s Dhammou, by měl být jako takový popsán v souladu s Dhammou takto: ´Když mluví, mluví o Dhammě a ne o ne-Dhammě. Když přemýšlí, přemýšlí o Dhammě a ne o ne-Dhammě. Když se vyhnul oběma těmto věcem, prodlévá s vyrovnaností, s uvědoměním a s jasným pochopením.´" ...

"Z Dhammy se radující, z Dhammy se těšící, Dhammu zkoumající,
Dhammu si připomínající mnich, od pravé Dhammy neodpadne.
Ať chodí, stojí, sedí či leží,
tehdy vstupuje do vnitřního míru mysli." ...

 

87. Andhakaranasuttam

... "Tajome bhikkhave akusalavitakká andhakaraná ačakkhukaraná aňňánakaraná paňňánirodhiká vighátapakkhiká anibbánasamvattaniká. Katame tajo?
Kámavitakko bhikkhave andhakarano ačakkhukarano aňňánakarano paňňánirodhiko vighátapakkhiko anibbánasamvattaniko, vjápádavitakko bhikkhave andhakarano ačakkhukarano aňňánakarano paňňánirodhiko vighátapakkhako anibbánasamvattaniko, vihimsávitakko bhikkhave andhakarano ačakkhukarano aňňánakarano paňňánirodhiko vighátapakkhiko anibbánasamvattaniko. Ime kho bhikkhave tajo akusalavitakká andhakaraná ačakkhukaraná aňňánakaraná paňňánirodhiká vighátapakkhiká anibbánasamvattaniká.
Tajome bhikkhave kusalavitakká anandhakaraná čakkhukaraná ňánakaraná paňňávuddhiká avighátapakkhiká nibbánasamvattaniká. Katame tajo?
Nekkhammavitakko bhikkhave anandhakarano čakkhukarano ňánakarano paňňávuddhiko avighátapakkhiko nibbánasamvattaniko, avjápádavitakko bhikkhave anandhakarano čakkhukarano ňánakarano paňňávuddhiko avighátapakkhiko nibbánasamvattaniko, avihimsávitakko bhikkhave anandhakarano čakkhukarano ňánakarano paňňávuddhiko avighátapakkhiko nibbánasamvattaniko. Ime kho bhikkhave tajo kusalavitakká anandhakaraná čakkhunakaraná ňánakaraná paňňávuddhiká avighátapakkhiká nibbánasamvattaniká ti." ...

"Tajo vitakke kusale vitakkaje tajo pana akusale nirákare,
sa ve vitakkáni vičáritáni sameti vutthíva radžam samúhatam,
sa ve vitakkúpasamena četasá, idheva so santipadam samadždžhagá ti." ...

87. Způsobující slepotu

... "Mniši, jsou tyto tři druhy neprospěšného myšlení, které způsobují slepotu, nevidění, neznalost, ustání (zánik) moudrosti, přispívají k obtížím a nevedou k odpoutání. Které tři?
Myšlenky smyslných požitků ..., myšlenky zlovůle ..., myšlenky násilí způsobují slepotu, nevidění, neznalost, ustání moudrosti, přispívají k obtížím a nevedou k odpoutání. To jsou ty tři druhy neprospěšného myšlení ...
Jsou tyto tři druhy prospěšného myšlení, které způsobují ne-slepotu, vidění, poznání, růst moudrosti, přispívají k ne-obtížím a vedou k odpoutání. Které tři?
Myšlenky zdrženlivosti (odříkání) ..., myšlenky ne-zlovůle ..., myšlenky nenásilí způsobují ne-slepotu, vidění, poznání, růst moudrosti, přispívají k ne-obtížím a vedou k odpoutání. To jsou ty tři druhy prospěšného myšlení ..." ...

"Trojí prospěšné myšlenky by měly být myšleny, trojí neprospěšné myšlenky zavrženy.
Kdo utiší myšlení a rozvažování, jako déšť oblak prachu,
kdo záměrně utiší myšlení, dosáhne, právě zde, stavu míru." ...

 

88. Antarámalasuttam

... "Tajome bhikkhave antarámalá antará amittá antarásapattá antarávadhaká antarápaččatthiká. Katame tajo?
Lobho bhikkhave antarámalo antará amitto antarásapatto antarávadhako antarápaččatthiko, doso bhikkhave antarámalo antará amitto antarásapatto antarávadhako antarápaččatthiko, moho bhikkhave antarámalo antará amitto antarásapatto antarávadhako antarápaččatthiko. Ime kho bhikkhave tajo antarámalá antará amittá antarásapattá antarávadhaká antarápaččatthiká ti." ...

"Anatthadžanano lobho lobho čittappakopano,
bhajam antarato džátam tam džano návabudždžhati.
Luddho attham na džánáti luddho dhammam na passati,
andhantamam tadá hoti jam lobho sahate naram.
Jo ča lobham pahatvána lobhanejje na lubbhati,
lobho pahíjate tamhá udabindú va pokkhará.
Anatthadžanano doso doso čittappakopano,
bhajam antarato džátam tam džano návabudždžhati.
Duttho attham na džánáti duttho dhammam na passati,
andhantamam tadá hoti jam doso sahate naram.
Jo ča dosam pahatvána dosanejje na dussati,
doso pahíjate tamhá tálapakkam va bandhaná.
Anatthadžanano moho moho čittappakopano,
bhajam antarato džátam tam džano návabudždžhati.
Múlho attham na džánáti múlho dhammam na passati,
andhantamam tadá hoti jam moho sahate naram.
Jo ča moham pahatvána mohanejje na mujhati,
moham vihanti so sabbam ádiččovudajam taman ti." ...

88. Vnitřní poskvrna

... "Mniši, jsou tyto tři vnitřní poskvrny, vnitřní nepřátelé, vnitřní protivníci, vnitřní vrazi, vnitřní soupeři. Které tři?
Chtivost ..., nenávist ..., zaslepenost jsou vnitřní poskvrny, vnitřní nepřátelé, vnitřní protivníci, vnitřní vrazi, vnitřní soupeři. To jsou ty tři vnitřní poskvrny..." ...

"Chtivost způsobuje neprospěch, chtivost narušuje mysl,
lidé nechápou jak se (z ní) zevnitř rodí strach.
Plni žádosti nepoznávají dobro, plni žádosti nevidí Dhammu,
přemoženi chtivostí, jsou oslepeni a zahaleni temnotou.
Kdo ale, opouštěje chtivost, není chtivý vůči tomu co vzbuzuje chtivost,
od toho odpadne chtivost, jako kapka vody z lotosového listu.
Nenávist způsobuje neprospěch, nenávist narušuje mysl,
lidé nechápou jak se (z ní) zevnitř rodí strach.
Plni zlosti nepoznávají dobro, plni zlosti nevidí Dhammu,
přemoženi nenávistí, jsou oslepeni a zahaleni temnotou.
Kdo ale, opouštěje nenávist, není nenávistný vůči tomu co vzbuzuje nenávist,
od toho odpadne nenávist, jako palmový list od svého stonku.
Zaslepenost způsobuje neprospěch, zaslepenost narušuje mysl,
lidé nechápou jak se (z ní) zevnitř rodí strach.
Plni zmatenosti nepoznávají dobro, plni zmatenosti nevidí Dhammu,
přemoženi zaslepeností, jsou oslepeni a zahaleni temnotou.
Kdo ale, opouštěje zaslepenost, není zaslepený vůči tomu co vzbuzuje zaslepenost,
ten odstraní (zažene) veškerou zaslepenost, jako východ slunce tmu." ...

 

89. Devadattasuttam

... "Tíhi bhikkhave asaddhammehi abhibhúto parijádinnačitto Devadatto ápájiko nerajiko kappattho atekiččho. Katamehi tíhi?
Pápiččhája bhikkhave abhibhúto parijádinnačitto Devadatto ápájiko nerajiko kappattho atekiččho, pápamittatája bhikkhave abhibhúto parijádinnačitto Devadatto ápájiko nerajiko kappattho atekiččho, sati ko pana uttarikaraníje oramattakena visesádhigamena antará vosánam ápádí ti.
Imehi kho bhikkhave tíhi asaddhammehi abhibhúto parijádinnačitto Devadatto ápájiko nerajiko kappattho atekiččho ti." ...

"Má džátu koči lokasmim pápiččho upapadždžatu.
Tadaminá pi džánátha pápiččhánam jathá gati.
Pandito ti samaňňáto bhávitatto ti sammato,
džalam va jasasá atthá Devadatto ti vissuto.
So pamánamanučinno ásadždža nam Tathágatam,
Avíčinirajam patto čatudváram bhajánakam.
Adutthassa hi jo dubbhe pápakammam akubbato,
tameva pápam phusati dutthačittam anádaram.
Samuddam visakumbhena jo maňňejja padúsitum,
na so tena padúsejja jasmá hi udadhí mahá.
Evameva Tathágatam jo vádena vihimsati,
samaggatam santačittam vádo tamhi na rúhati.
Tádisam mittam kubbetha taňča sevejja pandito,
jassa maggánugo bhikkhu khajam dukkhassa pápune ti." ...

89. Dévadatta

"Mniši, přemožen třemi falešnými věcmi, se zachvácenou myslí, je Dévadatta neodvratně zahuben v pekle, po celý velevěk (eon). Kterými třemi?
Přemožen zlými žádostmi, se zachvácenou myslí, je Dévadatta neodvratně zahuben v pekle, po celý velevěk.
Přemožen přátelstvím se zlými lidmi, se zachvácenou myslí, je Dévadatta neodvratně zahuben v pekle, po celý velevěk.
A přestože je zde pro něj stále co vykonat, zastavil se v půli cesty, s trochou odlišného nízkého dosažení (magických schopností). Přemožen těmito třemi falešnými věcmi, se zachvácenou myslí, je Dévadatta neodvratně zahuben v pekle, po celý velevěk." ...

"Nemůže být kdy znovuzrozen ve světě ten, kdo má zlé žádosti.
Toto poznej, jaký je budoucí (posmrtný) stav toho, kdo má zlé žádosti.
Považován za moudého, rozvinutého a uklidněného,
opředený slávou, byl Dévadata ctěn.
V záchvatu nedbalosti pak napadl Tathágatu
a propadl se do nejnižšího pekla se čtyřmi bránami, do strašného místa.
Kdo plánuje spiknutí proti tomu, kdo je nezkažený a nekoná zlé skutky,
toto zlo (které plánuje) padne na něj samotného, jenž má zkaženou mysl a je bezohledný.
I když si někdo usmyslí, že znečistí oceán miskou jedu,
nemůže ho znečistit, neboť množství vody v něm je velké.
Podobně když někdo napadne urážkou (pomluvou) Tathágatu,
který došel k pravému cíli a má mysl naplěnou mírem, neboť urážka se na něm neuchytí.
Moudrý by se měl přátelit a sdružovat s těmi, kdo jsou jako on sám,
jejichž stezku může mnich následovat a dosáhnout tak ukončení strasti." ...

 

Paňčamo vaggo

90. Aggappasádasuttam

... "Tajome bhikkhave aggappasádá. Katame tajo?
Jávatá bhikkhave sattá apadá vá dipadá vá čatuppadá vá bahuppadá vá rúpino vá arúpino vá saňňino vá asaňňino vá nevasaňňinásaňňino vá, Tathágato tesam aggamakkhájati jadidam Araham Sammásambuddho. Je bhikkhave Buddhe pasanná agge te pasanná, agge kho pana pasannánam aggo vipáko hoti.
Jávatá bhikkhave dhammá sankhatá vá asankhatá vá virágo tesam aggamakkhájati jadidam madanimmadano pipásavinajo álajasamuggháto vattupaččhedo tanhakkhajo virágo nirodho nibbánam. Je bhikkhave viráge dhamme pasanná agge te pasanná, agge kho pana pasannánam aggo vipáko hoti.
Jávatá bhikkhave sanghá vá ganá va Tathágatasávakasangho tesam aggamakkhájati jadidam čattári purisajugáni atthapurisapuggalá, esa Bhagavato sávakasangho áhunejjo páhunejjo dakkhinejjo aňdžalikaraníjo anuttaram puňňakkhettam lokassa. Je bhikkhave sanghe pasanná agge te pasanná agge kho pana pasannánam aggo vipáko hoti.
Ime kho bhikkhave tajo aggappasádá ti." ...

"Aggato ve pasannánam aggam dhammam vidžánatam,
agge Buddhe pasannánam dakkhinejje anuttare,
agge dhamme pasannánam virágúpasame sukhe,
agge sanghe pasannánam puňňakkhette anuttare,
aggasmim dánam dadatam aggam puňňam pavaddhati,
aggam áju ča vanno ča jaso kitti sukham balam.
Aggassa dátá medháví aggadhammasamáhito,
devabhúto manusso vá aggappatto pamodatí ti." ...

Pátý díl

90. Nejvyšší důvěra

... "Jsou tyto tři nejvyšší důvěry. Které tři?
Mezi jakýmikoli bytostmi, které mohou být, ať beznohé, dvounohé, čtyřnohé, mnohonohé, hmotné (obdařené tvarem), nehmotné (bez tvaru), s vnímáním, bez vnímání či ani s vnímáním-ani bez vnímání, je Tathágata, zasloužilý, dokonale probuzený, považován za nejvyššího. Ti, kdo mají důvěru v Probuzeného, mají důvěru v to nejvyšší. Pro ty kdo mají důvěru v to nejvyšší, je následkem (této důvěry) rovněž to nejvyšší.
Mezi jakýmikoli věcmi (stavy), které mohou být, ať zformovanými či nezformovanými, je bezvášnivost považována za nejvyšší, totiž vystřízlivění z opojení, ukáznění žízně, vykořenění lpění, ukončení koloběhu (znovuzrozování), odstranění toužení, bezvášnivost, ustání, odpoutání. Ti kdo mají důvěru v bezvášnivost, mají důvěru v to nejvyšší. Pro ty, kdo mají důvěru v to nejvyšší, je následkem (této důvěry) rovněž to nejvyšší.
Mezi jakýmikoli společenstvími či sdruženími, které mohou být, je společenství žáků Tathágaty považováno za nejvyšší, totiž tyto čtyři páry osob, osm jedinců, toto společenství žáků Vznešeného, které je hodné štědrosti, hodné pohostinnosti, hodné darů, hodné pozdravu se sepjatými dlaněmi, které je nepřekonatelným polem dobra pro tento svět. Ti kdo mají důvěru v toto společenství, mají důvěru v to nejvyšší. Pro ty kdo mají důvěru v to nejvyšší, je následkem (této důvěry) rovněž to nejvyšší. To jsou ony tři nejvyšší důvěry." ...

"Kdo má důvěru v to nejvyšší, poznávaje nejvyšší Dhammu,
důvěru v nejvyššího Buddhu - nepřekonatelně hodného darů,
důvěru v nejvyšší Dhammu - štěstí bezvášnivosti a utišení,
důvěru v nejvyšší Sanghu - nepřekonatelné pole dobra,
obdarovávaje ty nejvyšší, vzrůstá u něj nejvyšší dobro,
nejvyšší život, krása, sláva, pověst, štěstí a síla.
Moudrý, oddaný nejvyššímu, soustředěný na nejvyšší Dhammu,
ať je božskou či lidskou bytostí, raduje se, když dosáhne toho nejvyššího." ...

 

91. Džívikasuttam

... "Antam idam bhikkhave džívikánam jadidam pindoljam, abhisápojam bhikkhave lokasmim pindolo vičarasi pattapání ti. Taňča kho etam bhikkhave kulaputtá upenti attavasiká attavasam patičča, neva rádžábhinítá na čorábhinítá na inatthá na bhajatthá na ádžívikapakatá. Api ča kho otinnamhá džátijá džarája maranena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upájásehi dukkhábhikinná dukkhaparetá appeva náma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakirijá paňňájetháti.
Evam pabbadžito čájam bhikkhave kulaputto hoti abhidždžhálú kámesu tibbasárágo bjápannačitto padutthamanasankappo mutthassati asampadžáno asamáhito vibbhantačitto pákatindrijo. Sejjathápi bhikkhave čhaválátam ubhato padittam madždžhe gúthagatam neva gáme katthattham pharati na araňňe, tathúpamáham bhikkhave imam puggalam vadámi gihíbhogá ča parihíno sámaňňatthaňča na paripúretíti." ...

"Gihíbhogá ča parihíno sámaňňatthaňča dubbhago,
paridhamsamáno pakireti, čhaválátam va nassati.
Kásávakanthá bahavo pápadhammá asaňňatá,
pápá pápehi kammehi nirajam te upapadždžare.
Sejjo ajogulo bhutto tatto aggisikhúpamo,
jaňče bhuňdžejja dussílo ratthapindam asaňňato ti." ...

91. Živobytí

... "Mniši, toto je nízký způsob živobytí, totiž shromažďování almužny. Je to způsob urážky (zneužití) ve světě - chodit s miskou v rukou a shromažďovat almužnu.
Může být, že rozumný syn z dobré rodiny přijímá (almužnu) ze smysluplného důvodu, aniž by byl napaden králi nebo lupiči, aniž by byl zadlužen, ani ze strachu, ani kvůli ztrátě svého živobytí, ale skrze úvahu: ´Jsme obklopeni zrozením, stárnutím, smrtí, trápením, naříkáním, bolestí, žalem a zoufalstvím, obklopeni strastí, přemoženi strastí. Jistě lze však poznat ukončení celého tohoto množství strasti.´
Tento syn z dobré rodiny, když takto odešel z domova do bezdomoví, však může být žádostivý vůči smyslným požitkům, se silnou vášní, se zlovolnou myslí, se zkaženým myšlením (záměrem), se zatemněným uvědoměním, bez jasného chápání, nesoustředěný, s rozptýlenou myslí a s nekontrolovanými smysly. Podobný oharku z pohřební hranice, žhavému na obou koncích a uprostřed pokrytému výkaly, který se nepoužívá jako palivo ani ve vesnici ani v lesích - takové je přirovnání pro tohoto jedince, říkám. Ponížený požitky světských lidí, nenaplní smysl asketického života." ...

"Ponížený požitky světských lidí a smyslem asketického života - nešťastný jedinec,
zničený, rozprášený a ztracený jako oharek z pohřební hranice.
Se žlutým rouchem přes rameno, zlé povahy a neukáznění,
zlí, kteří zle činí, znovu vyvstanou v pekle.
Lepší je sníst rozžhavenou železnou kouli,
než takto nemravně a neukázněně pojídat almužní jídlo kraje." ...

 

92. Sanghátikannasuttam

... "Sanghátikanne če pi bhikkhave bhikkhu gahetvá pitthito pitthito anubaddho assa, páde pádam nikkhipanto, so ča hoti abhidždžhálú kámesu tibbasárágo bjápannačitto padutthamanasamkappo mutthassati asampadžáno asamáhito vibbhantačitto pákatindrijo atha kho so áraká va majham, aham ča tassa. Tam kissa hetu? Dhammam hi so bhikkhave bhikkhu na passati dhammam apassanto na mam passati.
Jodžanasate če pi so bhikkhave bhikkhu viharejja so ča hoti anabhidždžhálú kámesu na tibbasárágo abjápannačitto appadutthamanasamkappo upatthitasati sampadžáno samáhito ekaggačitto samvutindrijo, atha kho so santike va majham, aham ča tassa. Tam kissa hetu? Dhammam hi so bhikkhave bhikkhu passati dhammam passanto mam passatí ti." ...

"Anubaddho pi če assa mahiččho ča vighátavá,
edžánugo anedžassa nibbutassa anibbuto,
giddho so vítagedhassa passa jávaňča áraká.
So ča dhammam abhiňňája, dhammam aňňája pandito,
rahado va niváte ča anedžo vúpasammati.
Anedžo so anedžassa nibbutassa ča nibbuto,
agiddho vítagedhassa passa jávaňča santike ti." ...

92. Svrchní roucho

... "Mniši, i kdyby nějaký mnich obdržel mé svrchní roucho a následoval mě těsně v mých šlépějích, avšak byl žádostivý vůči smyslným požitkům, se silnou vášní, se zlovolnou myslí, se zkaženým myšlením (záměrem), se zatemněným uvědoměním, bez jasného chápání, nesoustředěný, s rozptýlenou myslí a s nekontrolovanými smysly, byl by daleko ode mě a já od něho. A z jakého důvodu? Jelikož takový mnich nevidí Dhammu, a když nevidí Dhammu, nevidí mě.
Ale i kdyby nějaký mnich prodléval vzdálen sto mil, avšak byl bez žádosti vůči smyslným požitkům, bez silné vášně, s nezlovolnou myslí, s nezkaženým myšlením (záměrem), s ustaveným uvědoměním, s jasným pochopením, soustředěný, se sjednocenou myslí a s ovládanými smysly, byl by blízko u mě a já u něho. A z jakého důvodu? Jelikož takový mnich vidí Dhammu, a když vidí Dhammu, vidí mě." ...

"Ačkoli těsně následuje, je plný žádostí a obtíží,
Chvějící se od neochvějného, neodpoutaný od odpoutaného,
chtivý od chtivosti prostého - pohleď jak je daleko.
Ale kdo přímo poznává Dhammu a chápaje Dhammu - ten kdo je moudrý,
je neochvějný a utišený, jako jezero nezčeřené větrem.
Neochvějný k neochvějnému, odpoutaný k odpoutanému,
chtivosti prostý k chtivosti prostému - pohleď jak je blízko." ...

 

93. Aggisuttam

... "Tajome bhikkhave aggí. Katame tajo? Rágaggi dosaggi mohaggi. Ime kho bhikkhave tajo aggí ti." ...

"Rágaggi dahati mačče ratte kámesu muččhite.
Dosaggi pana bjápanne nare pánánipátino.
Mohaggi pana sammúlhe arijadhamme akovide.
Ete aggí adžánanti sakkájábhiratá padžá,
te vaddhajanti nirajam tiraččhánaňča jonijo,
asuram pettivisajam amuttá Márabandhaná.
Je ča rattindivá juttá Sammásambuddhasásane,
te nibbápenti rágaggim niččam asubhasaňňino,
dosaggim pana mettája nibbápenti naruttamá,
mohaggim pana paňňája jájam nibbedhagáminí.
Te nibbápetvá nipaká rattindivam atanditá,
asesam parinibbanti asesam dukkhamaččagum.
Arijaddasá vedaguno sammadaňňája panditá,
džátikkhajam abhiňňája nágaččhanti punabbhavan ti." ...

93. Oheň

... "Jsou tyto tři ohně, mniši. Které tři? Oheň vášně, oheň nenávisti a oheň zaslepenosti. To jsou ty tři ohně." ...

"Oheň vášně spaluje smrtelníky, vzrušené a omámené smyslnými požitky.
Oheň nenávisti spaluje zlovolné lidi, kteří zabíjejí živé bytosti.
Oheň zaslepenosti spaluje pomatence, kteří neznají ušlechtilé učení.
Když nerozumí těmto ohňům, lidé těšící se z vlastní osobnosti,
vyvstávají v pekle, ve zvířecích lůnech,
v oblastech démonů a hladových duchů, nevyproštěni z Márových pout.
Avšak ti kdo jsou ve dne v noci oddáni učení dokonale Probuzeného,
ti uhasí oheň vášně, neustále vnímajíce nečistotu těla,
oheň nenávisti uhasí laskavostí, tito nejvyšší lidé,
a oheň zaslepenosti moudrostí, jež vede k proniknutí věcí.
když uhasili tyto ohně, bystří jedinci, nepolevující ve dne v noci,
jsou bezezbytku odpoutáni a bezezbytku překonali strast.
Tito vědoucí s ušlechtilým viděním, moudří se správným poznáním,
když přímo poznali ukončení zrozování, nevstupují již do dalšího bytí." ...

 

94. Upaparikkhasuttam

... "Tathá tathá bhikkhave bhikkhu upaparikkhejja jathá jathássa upaparikkhato bahiddhá čassa víňňánam avikkhittam hoti visatam adždžhattam asanthitam anupádája na paritassejja.
Bahiddhá čassa bhikkhave viňňáne avikkhitte avisate sati adždžhattam asanthite anupádája aparitassato ájatim džátidžarámaranadukkhasamudajasambhavo na hotí ti." ...

"Sattasangapahínassa nettičhinnassa bhikkhuno,
vikkhíno džátisamsáro natthi tassa punabbhavo ti." ...

94. Zkoumání

... "Mniši, mnich by měl zkoumat takto - jeho vědomí není rozptýlené a roztroušené na venek ani upjaté na vnitřek, je bez připoutanosti, bez lpění a nevzrušené.
Pro toho, jehož vědomí není rozptýlené a roztroušené na venek ani upjaté na vnitřek, je bez připoutanosti, bez lpění a nevzrušené, již v budoucnu není vznikání a vyvstávání strasti zrození, stárnutí, smrti." ...

"Mnich, který opustil sedm připoutaností a odetnul otěže,
ukončil koloběh zrozování a není již pro něj dalšího bytí." ...

 

95. Kámúpapattisuttam

... "Tisso imá bhikkhave kámuppattijo. Katamá tisso? Paččupatthitakámá, nimmánaratino, paranimmitavasavattino. Imá kho bhikkhave tisso kámuppattijo ti." ...

"Paččupatthitakámá ča je devá vasavattino,
nimmánaratino devá je čaňňe kámabhogino,
itthabhávaňňathábhávam samsáram nátivattare.
etam ádínavam ňatvá kámabhogesu pandito,
sabbe pariččadže káme je dibbá je ča mánusá.
Pijarúpasátagadhitam čhetvá sotam duraččajam,
asesam parinibbanti asesam dukkhamaččagum.
Arijaddasá vedaguno sammadaňňája panditá,
džátikkhajam abhiňňája nágaččhanti punabbhavan ti." ...

95. Opětovné vyvstávání díky smyslným požitkům

... "Mniši, tito tři opětovně vyvstávají díky smyslným požitkům. Kteří tři? (1.) Ti, jejichž smyslné požitky jsou založeny na podmínkách, (2.) ti, kdo se těší tvořením, a (3.) ti, kdo ovládají (řídí) vše, co je tvořeno ostatními. To jsou ti tři, kteří opětovně vyvstávají díky smyslným požitkům." ...

"Božstva, jejichž smyslné požitky jsou založeny na podmínkách, božstva těšící se tvořením,
všeovládající božstva a všichni ostatní oddávající se smyslným požitkům,
ať v tomto stavu zde, či kdekoli jinde, koloběh putování nepřekročí.
Moudrý, poznávaje toto nebezpečí oddanosti smyslným požitkům,
by měl opustit všechny smyslné tužby, ať božské či lidské.
Když odetnul proud tužeb vůči tomu, co je milé, který je tak těžké překonat,
je bezezbytku odpoután a bezezbytku překonal strast.
Tito vědoucí s ušlechtilým viděním, moudří se správným poznáním,
když přímo poznali ukončení zrozování, nevstupují již do dalšího bytí." ...

 

96. Kámajogasuttam

... "Kámajogajutto bhikkhave bhavajogajutto ágámí hoti ágantá itthattam. Kámajogavisaňňutto bhikkhave bhavajogajutto anágámí hoti anágantá itthattam. Kámajogavisaňňutto bhikkhave bhavajogavisaňňutto Araham hoti khínásavo ti." ...

"Kámajogena samjuttá bhavajogena čúbhajam,
sattá gaččhanti samsáram džátimaranagámino.
Je ča káme pahatvána appattá ásavakkhajam,
bhavajogena samjuttá anágámí ti vuččare.
Je ča kho čhinnasamsajá khínamánapunabbhavá,
te ve páram gatá loke, je pattá ásavakkhajan ti." ...

96. Pouto smyslných požitků

... "Mniši, spoután poutem smyslných požitků a spután poutem bytí je ten, kdo se vrací do tohoto stavu (do tohoto světa) zde. Zbaven pouta smyslných požitků, ale spoután poutem bytí je ten, kdo se již nevrací do tohoto stavu (do tohoto světa) zde. Zbaven pouta smyslných požitků i zbaven pouta bytí je ten, kdo je zasloužilý, kdo odstranil zákaly." ...

"Spoutané oběma, poutem smyslných požitků a poutem bytí,
bytosti kráčejí koloběhem putování a vracejí se do zrození a smrti.
Ti, kdo opustili smyslné požitky, nedosáhli však ještě odstranění zákalů,
spoutáni poutem bytí, jsou nazýváni těmi, kdo se již nevrací.
Avšak ti, kdo odetnuli pochybnosti a jsou zbaveni domýšlivosti (já a moje) i opětovného bytí,
ti překročili svět a dosáhli odstranění zákalů." ...

 

97. Kaljánasílasuttam

... "Kaljánasílo bhikkhave bhikkhu kaljánadhammo kaljánapaňňo imasmim dhammavinaje kevalí vusitavá uttamapuriso ti vuččati.
Kathaňča bhikkhave bhikkhu kaljánasílo hoti? Idha bhikkhave bhikkhu sílavá hoti pátimokkhasamvarasamvuto viharati, áčáragočarasampanno anumattesu vadždžesu bhajadassáví samádája sikkhati sikkhápadesu. Evam kho bhikkhave bhikkhu kaljánasílo hoti.
Kaljánadhammo ča katham hoti? Idha bhikkhave bhikkhu sattannam bodhipakkhijánam dhammánam bhávanánujogamanujutto viharati. Evam kho bhikkhave bhikkhu kaljánadhammo hoti.
Kaljánapaňňo ča katham hoti? Idha bhikkhave bhikkhu ásavánam khajá anásavam četovimuttim paňňávimuttim dittheva dhamme sajam abhiňňá saččhikatvá upasampadždža viharati. Evam kho bhikkhave bhikkhu kaljánapaňňo hoti.
Iti kaljánasílo kaljánadhammo kaljánapaňňo imasmim dhammavinaje kevalí vusitavá uttamapuriso ti vuččatí ti." ...

"Jassa kájena váčája manasá natthi dukkatam,
tam ve kaljánasílo ti áhu bhikkhum hirímanam.
Jassa dhammá subhávitá satta sambodhagámino,
tam ve kaljánadhamme ti áhu bhikkhum anussadam.
Jo dukkhassa padžánáti idheva khajam attano,
tam ve kaljánapaňňo ti áhu bhikkhum anásavam.
Tehi dhammehi sampannam anígham čhinnasamsajam,
asitam sabbalokassa áhu sabbappahájinan ti." ...

97. Ušlechtilá ctnost

... "Mniši, mnich obdařený ušlechtilou ctností, ušlechtilým učením a ušlechtilou moudrostí, je v této Dhammě a disciplíně nazýván dokonalým, nejvyšším člověkem, jenž dospěl k završení.
A jak je mnich obdařen ušlechtilou ctností? Zde je mnich ctnostný, prodlévá střežen a kontrolován pravidly života mnicha, obdařen uvědoměním oblasti svého jednání, dodržuje pravidla cvičení a cvičí se, vidouc nebezpečí i v malých chybách. Takto je mnich obdařen ušlechtilou ctností.
A jak je mnich obdařen ušlechtilým učením? Zde mnich prodlévá, oddávaje se rozvíjení sedmi věcí, jež jsou křídly k probuzení. Takto je mnich obdařen ušlechtilým učením.
A jak je mnich obdařen ušlechtilou moudrostí? Zde mnich, díky odstranění zákalů, vstupuje zde a nyní do nezkaleného osvobození mysli a osvobození moudrostí, která uskutečnil svým vlastním přímým poznáním a prodlévá v jejich dosažení. Takto je mnich obdařen ušlechtilou moudrostí.
Obdařený ušlechtilou ctností, ušlechtilým učením a ušlechtilou moudrostí, je v této Dhammě a disciplíně nazýván dokonalým, nejvyšším člověkem, jenž dospěl k završení." ...

... "Oproštěn od špatného jednání tělem, řečí a myslí -
je nazýván obdařeným ušlechtilou ctností - mnich, jenž se stydí špatně jednat.
Když dobře rozvíjí sedm věcí, jež vedou k dokonalému probuzení -
je nazýván obdařeným ušlechtilým učením - nenáročný (skromný) mnich.
Když právě zde, sám pro sebe poznává odstranění (ukončení) strasti,
je nazýván obdařený ušlechtilou moudrostí - mnich oproštěný od zákalů.
Obdařen těmito věcmi, když odetnul pochybnosti, bez obtíží,
odpoután od celého světa, je nazýván tím, kdo vše opustil." ...

 

98. Dánasuttam

... "Dvemáni bhikkhave dánáni ámisadánaňča dhammadánaňča, etadaggam bhikkhave imesam dvinnam dánánam jadidam dhammadánam.
Dveme bhikkhave samvibhágá ámisasamvibhágo ča dhammasamvibhágo ča, etadaggam bhikkhave imesam dvinnam samvibhágánam jadidam dhammasamvibhágo.
Dveme bhikkhave anuggahá ámisánuggaho ča dhammánuggaho ča, etadaggam bhikkhave imesam dvinnam anuggahánam jadidam dhammánuggaho ti." ...

"Jamáhu dánam paramam anuttaram jam samvibhágam Bhagavá avannají,
Aggamhi khettamhi pasannačitto viňňú padžánam ko na jadžetha kále.
Je čeva bhásanti sunanti čúbhajam pasannačittá Sugatassa sásane,
tesam so attho paramo visudždžhati je appamattá Sugatassa sásane ti." ...

98. Štědrost

... "Jsou tyto dva druhy dávání, mniši - dávání materiálních věcí a dávání Dhammy. Vyšší z těchto dvou dávání je toto - dávání Dhammy.
Jsou tyto dva druhy sdílení - sdílení materiálních věcí a sdílení Dhammy. Vyšší z těchto dvou sdílení je toto - sdílení Dhammy.
Jsou tyto dva druhy pomoci - pomoc v materiálních věcech a pomoc v Dhammě. Vyšší z těchto dvou pomocí je tato - pomoc v Dhammě." ...

"Toto dávání popsal jako nejvyšší a nepřekonatelné - totiž sdílení toho, co Vznešený vykládá.
Kdo inteligentní, s myslí povznesenou důvěrou v toto nejvyšší pole, by ho ve správný čas nepoznal?
Pro oba - pro ty, kdo ho vykládají i pro ty, kdo mu naslouchají, s myslí povznesenou důvěrou v učení Blaženého -
je to objasněním jejich nejvyššího cíle, pro ty, kdo dbají učení Blaženého." ...

 

99. Tevidždžasuttam

... "Dhammenáham bhikkhave tevidždžam bráhmanam paňňápemi náňňam lapitalápanamattena. Kathaňča bhikkhave dhammena tevidždžam bráhmanam paňňápemi náňňam lapitalápanamattena?
Idha bhikkhave bhikkhu anekavihitam pubbenivásam anussarati, sejjathídam: ekam pi džátim, dve pi džátijo, tisso pi džátijo, čatasso pi džátijo, paňča pi džátijo, dasa pi džátijo, vísam pi džátijo, timsam pi džátijo, čattálísam pi džátijo, paňňásam pi džátijo, džátisatam pi, džátisahassam pi, džátisatasahassam pi, aneke pi samvattakappe, aneke pi vivattakappe, aneke pi samvattavivattakappe, amutrásam evamnámo evamgotto evamvanno evam áháro evamsukhadukkhapatisamvedí evam ájuparijanto. So tato čuto amutra upapádim. Tatrápásim evamnámo evamgotto evamvanno evam áháro evamsukhadukkhapatisamvedí evam ájuparijanto. So tato čuto idhúpapanno ti. Iti sákáram sa-uddesam anekavihitam pubbenivásam anussarati. Ajam assa pathamá vidždžá adhigatá hoti, avidždžá vihatá, vidždžá uppanná, tamo vihato, áloko uppanno, jathá tam appamattassa átápino pahitattassa viharato.
Puna ča param bhikkhave bhikkhu dibbena čakkhuná visuddhena atikkantamánusakena satte passati čavamáne upapadždžamáne híne paníte suvanne dubbanne sugate duggate jathákammúpage satte padžánáti: ime vata bhonto sattá kájaduččaritena samannágatá, vačíduččaritena samannágatá, manoduččaritena samannágatá, arijánam upavádaká miččháditthiká miččháditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná. Ime vá pana bhonto sattá kájasučaritena samannágatá, vačísučaritena samannágatá, manosučaritena samannágatá, arijánam anupavádaká, sammáditthiká sammáditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param-maraná sugatim saggam lokam upapanná ti. Iti dibbena čakkhuná visuddhena atikkantamánusakena satte passati čavamáne upapadždžamáne híne paníte suvanne dubbanne sugate duggate jathákammúpage satte padžánáti. Ajam assa dutijá vidždžá adhigatá hoti, avidždžá vihatá, vidždžá uppanná, tamo vihato, áloko uppanno, jathá tam appamattassa átápino pahitattassa viharato.
Puna ča param bhikkhave bhikkhu ásavánam khajá anásavam četovimuttim paňňávimuttim dittheva dhamme sajam abhiňňá saččhikatvá upasampadždža viharati. Ajam assa tatijá vidždžá adhigatá hoti, avidždžá vihatá, vidždžá uppanná, tamo vihato, áloko uppanno, jathá tam appamattassa átápino pahitattassa viharato.
Evam kho aham bhikkhave dhammena tevidždžam bráhmanam paňňápemi náňňam lapitalápanamattená ti." ...

"Pubbenivásam jo vedi saggápájaňča passati,
atho džátikkhajam patto abhiňňá vosito muni.
Etáhi tíhi vidždžáhi tevidždžo hoti bráhmano,
tamaham vadámi tevidždžam náňňam lapitalápanan ti." ...

99. Trojí vědění

... "Mniši, na základě Dhammy popisuji bráhmana obdařeného trojím věděním, a ne jiného, jakožto přiměřeného v řečnění a promlouvání. A jak na základě Dhammy popisuji bráhmana obdařeného trojím věděním, a ne jiného, jakožto přiměřeného v řečnění a promlouvání?
(1.) Zde si mnich vzpomíná (vybavuje) mnohé své dřívější pobyty (minulé životy) - jedno zrození, dvě zrození, tři, čtyři, pět, deset zrození, dvacet, třicet, čtyřicet, padesát, sto zrození, tisíc, sto tisíc, mnoho světových období smršťování světa, mnoho světových období rozpínání světa, mnoho světových období smršťování a rozpínání světa: ´Takové bylo tehdy moje jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem zakoušel strast a slast, takový byl konec mého života. A když jsem odtamtud zmizel, vyvstal jsem jinde, a takové bylo zase tam moje jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem zakoušel strast a slast, takový byl konec mého života. A když jsem odtamtud zmizel, vyvstal jsem zde.´ Takto si vzpomíná na mnohé své dřívější pobyty s jejich znaky a podrobnostmi. Toto je první vědění, kterého dosáhl, nevědomost byla rozptýlena a objevilo se vědění, temnota byla rozptýlena a objevilo se světlo, jak se stává u toho, kdo prodlévá s dbalostí, horlivostí a s odhodlaností.
(2.) A dále, svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím lidský, mnich vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné, a poznává, jak bytosti putují podle svých činů: ´Tyto milé bytosti, které špatně jednaly tělem, řečí a myslí, hanily ušlechtilé, zastávaly špatné názory a jednaly podle svých špatných názorů, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstaly v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. Avšak ty milé bytosti, které správně jednaly tělem, řečí a myslí, nehanily ušlechtilé, zastávaly správné názory a jednaly podle svých správných názorů, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstaly v šťastném místě, v nebeském světě.´ Takto svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím lidský, vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné, a poznává, jak bytosti putují podle svých činů. Toto je druhé vědění, kterého dosáhl, nevědomost byla rozptýlena a objevilo se vědění, temnota byla rozptýlena a objevilo se světlo, jak se stává u toho, kdo prodlévá s dbalostí, horlivostí a s odhodlaností.
(3.) A dále, díky odstranění zákalů, mnich vstupuje zde a nyní do nezkaleného osvobození mysli a osvobození moudrostí, která uskutečnil svým vlastním přímým poznáním a prodlévá v jejich dosažení. Toto je třetí vědění, kterého dosáhl, nevědomost byla rozptýlena a objevilo se vědění, temnota byla rozptýlena a objevilo se světlo, jak se stává u toho, kdo prodlévá s dbalostí, horlivostí a s odhodlaností.
Takto na základě Dhammy popisuji bráhmana obdařeného trojím věděním, a ne jiného, jakožto přiměřeného v řečnění a promlouvání." ...

"Kdo zná své dřívější pobyty (životy), kdo vidí nebeské oblasti a stavy bídy,
kdo dosáhl odstranění zrozování, ten je mudrcem a mistrem přímého poznání.
Obdařen touto trojicí vědění, je pravým bráhmanem trojího vědění,
tohoto, řečnícího a promlouvajícího, nazývám obdařeným trojím věděním, a ne jiného." ...

 

Čatukkanipáto

Pathamo vaggo

100. Bráhmanasuttam

Vuttam hetam Bhagavatá, vuttam Arahatá ti me sutam:

"Aham asmi bhikkhave bráhmano jáčajogo sadá pajatapání antimadehadharo anuttaro bhisakko sallakatto. Tassa me tumhe puttá orasá mukhato džátá dhammadžá dhammanimmitá dhammadájádá no ámisadájádá.
Dvemáni bhikkhave dánáni ámisadánaňča dhammadánaňča, etad aggam bhikkhave imesam dvinnam dánánam jadidam dhammadánam.
Dveme bhikkhave samvibhágá ámisasamvibhágo ča dhammasamvibhágo ča, etad aggam bhikkhave imesam dvinnam samvibhágánam jadidam dhammasamvibhágo.
Dveme bhikkhave anuggahá ámisánuggaho ča dhammánuggaho ča, etad aggam bhikkhave imesam dvinnam anuggahánam jadidam dhammánuggaho.
Dveme bhikkhave jágá ámisajágo ča dhammajágo ča, etad aggam bhikkhave imesam dvinnam jágánam jadidam dhammajágo ti."

Etam attham Bhagavá avoča, tatthetam iti vuččati:

"Jo dhammajágam ajadží amaččharí Tathágato sabbabhútánukampí.
Tam tádisam devamanussasettham sattá namassanti bhavassa páragun ti."

Ajampi attho vutto Bhagavatá, iti me sutan ti.

Čtvrtá kapitola

První díl

100. Bráhman

Toto bylo řečeno Vznešeným, zasloužilým, a tak jsem slyšela:

"Mniši, já jsem bráhman, odpovídající na požádání, s otevřenou dlaní, nesoucí své poslední tělo, nepřekonatelný lékař a chirurg. A vy jste moji synové, zrození z mých úst, zrození z Dhammy, stvoření Dhammou, dědicové Dhammy a ne materiálních věcí.
Jsou tyto dva druhy dávání - dávání materiálních věcí a dávání Dhammy. Vyšší z těchto dvou dávání je toto - dávání Dhammy.
Jsou tyto dva druhy sdílení - sdílení materiálních věcí a sdílení Dhammy. Vyšší z těchto dvou sdílení je toto - sdílení Dhammy.
Jsou tyto dva druhy pomoci - pomoc v materiálních věcech a pomoc v Dhammě. Vyšší z těchto dvou pomocí je tato - pomoc v Dhammě.
Jsou tyto dva druhy almužního daru - almužní dar materiálních věcí a almužní dar Dhammy. Vyšší z těchto dvou almužních darů je tento - almužní dar Dhammy."

Toto je smyslem toho, co řekl Vznešený. A vzhledem k tomu bylo dále řečeno:

"Tathágata, který nesobecky dává almužní dar Dhammy, je soucitný ke všem bytostem.
Takovému, nejvyššímu z bohů a lidí, se klaní bytosti - tomu, kdo překročil bytí."

Toto je rovněž smyslem toho, co řekl Vznešený, a tak jsem slyšela.

 

101. Čaturanavadždžasuttam

... "Čattárimáni bhikkhave appáni čeva sulabháni ča táni ča anavadždžáni. Katamáni čattári? Pamsukúlam bhikkhave čívaránam appam ča sulabham ča taňča anavadždžam, pindajálopo bhikkhave bhodžanánam appam ča sulabham ča taňča anavadždžam, rukkhamúlam bhikkhave senásanánam appam ča sulabham ča taňča anavadždžam, pútimuttam bhikkhave bhesadždžánam appam ča sulabham ča taňča anavadždžam. Imáni kho bhikkhave čattári appáni čeva sulabháni ča táni ča anavadždžáni. Jato kho bhikkhave bhikkhu appena ča tuttho hoti sulabhena ča imassáham aňňataram sámaňňangan ti vadámí ti." ...

"Anavadždžena tutthassa appena sulabhena ča.
Na senásanam árabbha čívaram pánabhodžanam,
vigháto hoti čittassa disá nappatihaňňati.
Je čassa dhammá akkhátá sámaňňassánulomiká,
adhiggahítá tutthassa appamattassa bhikkhuno ti." ...

101. Čtyři nezávadné věci

... "Mniši, tyto čtyři věci jsou téměř ničím, snadno dosažitelné, nezávadné (bezúhonné). Které čtyři?
Roucho z odhozených hadrů, almužní jídlo, přístřeší u kořene stromu a lék vyrobený ze zkvašené kravské moči. To jsou ty čtyři věci, které jsou téměř ničím, snadno dosažitelné, nezávadné. Když je mnich spokojen s tím, co je téměř ničím a snadno dosažitelné, pak je obdařen jedním z členů asketického života, říkám." ...

"Je spokojen s tím, co je nezávadné, co je téměř ničím, snadno dosažitelné.
Místem příbytku, rouchem, jídlem ani pitím
jeho mysl není zmítána a je bez potíží.
Tyto věci jsou označené jako vhodné pro asketický život,
hodí se pro spokojeného a dbalého mnicha." ...

 

102. Ásavakkhajasuttam

... "Džánatoham bhikkhave passato ásavánam khajam vadámi, no adžánato apassato. Kiňča bhikkhave džánato kim passato ásavánam khajo hoti?
Idam dukkhan ti bhikkhave džánato passato ásavánam khajo hoti, ajam dukkhasamudajo ti bhikkhave džánato passato ásavánam khajo hoti, ajam dukkhanirodho ti bhikkhave džánato passato ásavánam khajo hoti, ajam dukkhanirodhagáminí patipadá ti bhikkhave džánato passato ásavánam khajo hoti. Evam kho bhikkhave džánato evam passato ásavánam khajo hotí ti." ...

"Sekhassa sikkhamánassa udžumaggánusárino,
khajasmim pathamam ňánam tato aňňá anuttará.
Tato aňňá vimuttassa vimuttiňánamuttamam,
uppadždžati khaje ňánam khíná samjodžaná iti.
Na tvevidam kusítena bálena avidžánatá,
nibbánam adhigantabbam sabbaganthappamočanan ti." ...

102. Odstranění zákalů

... "Mniši, u toho, kdo ví a vidí, dochází k odstranění zákalů, a ne u toho, kdo neví a nevidí, říkám. A když co ví a vidí, dochází u něj k odstranění zákalů?
´Toto je strast´ - když ví a vidí, dochází u něj k odstranění zákalů.
´Toto je vznik strasti´ - když ví a vidí, dochází u něj k odstranění zákalů.
´Toto je ustání strasti´ - když ví a vidí, dochází u něj k odstranění zákalů.
´Toto je cesta vedoucí k ustání strasti´ - když ví a vidí, dochází u něj k odstranění zákalů.
Toto když ví a vidí, dochází u něj k odstranění zákalů." ...

"Pro toho, kdo se cvičí, kdo následuje přímou stezku,
vzniká nejdříve poznání odstranění, potom nepřekonatelné konečné poznání.
Po tomto konečném poznání osvobozeného, nejvyšším poznání osvobození,
znovu vzniká poznání odstranění: ´Pouta jsou odstraněna.´
Jistě ne líným, nevědomým pošetilcem,
je dosaženo odpoutání, uvolnění všech pout." ...

 

103. Samanabráhmanasuttam

... "Je hi keči bhikkhave samaná vá bráhmaná vá idam dukkhan ti jathábhútam nappadžánanti, ajam dukkhasamudajo ti jathábhútam nappadžánanti, ajam dukkhanirodho ti jathábhútam nappadžánanti, ajam dukkhanirodhagáminí patipadá ti jathábhútam nappadžánanti. Na me te bhikkhave samaná vá bráhmaná vá samanesu vá samanasammatá, bráhmanesu vá bráhmanasammatá, na ča panete ájasmanto sámaňňattham vá brahmaňňattham vá dittheva dhamme sajam abhiňňá saččhikatvá upasampadždža viharanti.
Je ča kho keči samaná vá bráhmaná vá idam dukkhan ti jathábhútam padžánanti, ajam dukkhasamudajo ti jathábhútam padžánanti, ajam dukkhanirodho ti jathábhútam padžánanti, ajam dukkhanirodhagáminí patipadá ti jathábhútam padžánanti. Te khome bhikkhave samaná vá bráhmaná vá samanesu čeva samanasammatá, bráhmanesu ča bráhmanasammatá, te ča panájasmanto sámaňňatthaňča brahmaňňatthaňča dittheva dhamme sajam abhiňňá saččhikatvá upasampadždža viharantí ti." ...

"Je dukkham nappadžánanti atho dukkhassa sambhavam,
jattha ča sabbaso dukkham asesam uparudždžhati,
taňča maggam na džánanti dukkhúpasamagáminam,
četovimuttihíná te atho paňňávimuttijá,
abhabbá te antakirijája te ve džátidžarúpagá.
Je ča dukkham padžánanti atho dukkhassa sambhavam,
jattha ča sabbaso dukkham asesam uparudždžhati,
taňča maggam padžánanti dukkhúpasamagáminam,
četovimuttisampanná atho paňňávimuttijá,
bhabbá te antakirijája na te džátidžarúpagá ti." ...

103. Asketové a bráhmani

... "Mniši, ti asketové a bráhmani, kteří neznají, tak jak to skutečně je: ´Toto je strast... Toto je vznikání strasti... Toto je ustání strasti... Toto je cesta vedoucí k ustání strasti´ - tito asketové a bráhmani nejsou mnou uznáváni jako tací mezi askety a bráhmany, ani tito ctihodní neuskutečnili zde a nyní, svým vlastním přímým poznáním smysl (cíl) svého asketismu či bráhmanismu a neprodlévají v jeho dosažení.
Ale ti asketové a bráhmani, kteří znají, tak jak to skutečně je: ´Toto je strast... Toto je vznikání strasti... Toto je ustání strasti... Toto je cesta vedoucí k ustání strasti´ - tito asketové a bráhmani jsou mnou uznáváni jako tací mezi askety a bráhmany, a tito ctihodní uskutečnili zde a nyní, svým vlastním přímým poznáním smysl (cíl) svého asketismu či bráhmanismu a prodlévají v jeho dosažení." ...

"Ti kteří neznají strast, její vznikání
a kde zcela beze zbytku ustává,
kteří neznají stezku vedoucí k utišení strasti,
postrádají osvobození mysli a osvobození moudrostí,
jsou neschopní učinit konec, podléhají zrození a stárnutí.
Ale ti, kteří znají strast, její vznikání
a kde zcela beze zbytku ustává,
kteří znají stezku vedoucí k utišení strasti,
obdařeni osvobozením mysli a osvobozením moudrostí,
jsou schopní učinit konec a nepodléhají již zrození a stárnutí." ...

 

104. Sílasampannasuttam

... "Je te bhikkhave bhikkhú sílasampanná samádhisampanná paňňásampanná vumuttisampanná vimuttiňánadassanasampanná ovádaká viňňápaká sandassaká samádapaká samuttedžaká sampahamsaká alam samakkhátáro saddhammassa. Dassanam paham bhikkhave tesam bhikkhúnam bahúpakáram vadámi, savanam paham bhikkhave tesam bhikkhúnam bahúpakáram vadámi, upasankamanam paham bhikkhave tesam bhikkhúnam bahúpakáram vadámi, pajirupásanam paham bhikkhave tesam bhikkhúnam bahúpakáram vadámi, anussaranam paham bhikkhave tesam bhikkhúnam bahúpakáram vadámi, anupabbadždžam paham bhikkhave tesam bhikkhúnam bahúpakáram vadámi.
Tam kissa hetu? Tathárúpe bhikkhave bhikkhú sevato bhadžato pajirupásato aparipúro pi sílakkhandho bhávanápáripúrim gaččhati, aparipúro pi samádhikkhandho bhávanápáripúrim gaččháti, aparipúro pi paňňákkhandho bhávanápáripúrim gaččhati, aparipúro pi vimuttikkhandho bhávanápáripúrim gaččhati, aparipúro pi vumuttiňánadassanakkhandho bhávanápáripúrim gaččhati.
Evarúpá ča te bhikkhave, bhikkhú sattháro ti pi vuččanti, satthaváhá ti pi vuččanti, ranaňdžahá ti pi vuččanti, tamonudá ti pi vuččanti, álokakará ti pi vuččanti, obhásakará ti pi vuččanti, padždžotakará ti pi vuččanti, ukkádhárá ti pi vuččanti, pabhankará ti pi vuččanti, arijá ti pi vuččanti, čakkhumanto ti pi vuččantí ti." ...

"Pámodždžakaranatthánam evam hoti vidžánatam,
jadidam bhávitattánam arijánam dhammadžívinam,
te džotajanti saddhammam bhásajanti pabhankará,
álokakaraná dhírá čakkhumanto ranaňdžahá.
Jesam če sásanam sutvá sammadaňňája panditá,
džátikkhajam abhiňňája nágaččhanti punabbhavan ti." ...

104. Ctností obdařeni

... "Mniši, ty mnichy, kteří jsou obdařeni ctností, obdařeni soustředěním, obdařeni moudrostí, obdařeni osvobozením, obdařeni poznáním a viděním osvobození, kteří vyučují, ukazují, poučují, povzbuzují, nabádají, kteří jsou způsobilí ukazovat dobrou Dhammu, tyto mnichy vyhledávejte, neboť pro vás dělají mnoho, říkám. Naslouchejte jim, přistupujte k nim, klaňte se jim, vzpomínejte na ně, následujte je v odchodu do bezdomoví, neboť pro vás dělají mnoho, říkám.
A z jakého důvodu? Neboť stýkáním se s takovými mnichy, sdílením s nimi, klaněním se jim, dochází k úplnému rozvinutí ještě neúplné oblasti ctnosti, dochází k úplnému rozvinutí ještě neúplné oblasti soustředění, dochází k úplnému rozvinutí ještě neúplné oblasti moudrosti, dochází k úplnému rozvinutí ještě neúplné oblasti osvobození, dochází k úplnému rozvinutí ještě neúplné oblasti poznání a vidění osvobození.
Takoví mniši jsou nazýváni učitelé, vůdci, ti, kdo opustili ubližování, ti, kdo rozptylují temnotu, tvůrci světla, tvůrci záře, tvůrci jasu, ti, kdo nesou pochodeň, tvůrci třpytu, ušlechtilí, obdařeni okem, které vidí." ...

"Toto je stav vytvářející radost pro ty, kdo vědí,
totiž rozvinutý ušlechtilý život podle Dhammy,
jako ti, kdo prohlašují a objasňují dobrou Dhammu,
tvůrci světla, mudrci, obdařeni okem které vidí, ti, kdo opustili ubližování.
Moudří, když se správným pochopením vyslechnou jejich učení,
s přímým poznáním odstranění zrozování, nevstupují již do dalšího bytí." ...

 

105. Tanhuppádasuttam

... "Čattárome bhikkhave tanhuppádá jattha bhikkhuno tanhá uppadždžamáná uppadždžati. Katame čattáro?
Čívarahetu vá bhikkhave bhikkhuno tanhá uppadždžamáná uppadždžati, pindapátahetu vá bhikkhave bhikkhuno tanhá uppadždžamáná uppadždžati, senásanahetu vá bhikkhave bhikkhuno tanhá uppadždžamáná uppadždžati, itibhavábhavahetu vá bhikkhave bhikkhuno tanhá uppadždžamáná uppadždžati.
Ime kho bhikkhave čattáro tanhuppádá jattha bhikkhuno tanhá uppadždžamáná uppadždžatí ti." ...

"Tanhádutijo puriso dígham addhána samsaram.
Ittham bhávaňňathábhávam samsaram nátivattati.
Evam ádínavam ňatvá tanham dukkhassa sambhavam,
vítatanho anádáno sato bhikkhu paribbadže ti." ...

105. Vyvstání toužení

... "Mniši, jsou tyto čtyři (místa) vyvstání toužení, kde mnichovo toužení vyvstává znovu a znovu. Které čtyři?
Buď kvůli rouchu mnichovo toužení vyvstává znovu a znovu, nebo kvůli almužnímu jídlu, nebo kvůli přístřeší, nebo kvůli bytí či nebytí mnichovo toužení vyvstává znovu a znovu.
To jsou ty čtyři (místa) vyvstání toužení, kde mnichovo toužení vyvstává znovu a znovu." ...

"S toužením jako svým společníkem člověk putuje koloběhem zrozování po dlouhou dobu.
Ať v tomto stavu bytí či v jiném, z koloběhu zrozování nevyjde.
Poznávaje toto nebezpečí, že s toužením vyvstává strast,
nechť uvědomělý mnich kráčí bez toužení a bez lpění." ...

 

106. Sabrahmakasuttam

... "Sabrahmakáni bhikkhave táni kuláni jesam puttánam mátápitaro adždžhágáre púdžitá honti, sapubbadevakáni bhikkhave, táni kuláni jesam puttánam mátápitaro adždžhágáre púdžitá honti, sapubbáčarijakáni bhikkhave, táni kuláni jesam puttánam mátápitaro adždžhágáre púdžitá honti, sáhunejjakáni bhikkhave, táni kuláni jesam puttánam mátápitaro adždžhágáre púdžitá honti.
Brahmá ti bhikkhave mátápitunnam etam adhivačanam, pubbadevá ti bhikkhave mátápitunnam etam adhivačanam, pubbáčarijá ti bhikkhave mátápitunnam etam adhivačanam, áhunejjá ti bhikkhave mátápitunnam etam adhivačanam. Tam kissa hetu? Bahúpakárá bhikkhave mátápitaro puttánam ápádaká posaká imissa lokassa dassetáro ti." ...

"Brahmá ti mátápitaro pubbáčarijá ti vuččare,
áhunejjá ča puttánam padžája anukampaká.
Tasmá hi ne namassejja sakkarejjátha pandito,
annena atha pánena vatthena sajanena ča,
uččhádanena nahápanena pádánam dhovanena ča.
tája nam páričarijája mátápitusu panditá,
idheva nam pasamsanti pečča sagge ča modatí ti." ... 

106. S Brahmy

... "Mniši, s Brahmy žijí ve svém domově ty rodiny, kde jsou matka a otec ctění svými potomky. S předními mezi bohy žijí ve svém domově ty rodiny, kde jsou matka a otec ctění svými potomky. S předními mezi učiteli žijí ve svém domově ty rodiny, kde jsou matka a otec ctění svými potomky. S těmi kdo jsou hodni obdarování žijí ve svém domově ty rodiny, kde jsou matka a otec ctění svými potomky.
Brahmové - to je označení pro matku a otce. Přední mezi bohy - to je označení pro matku a otce. Přední mezi učiteli - to je označení pro matku a otce. Ti, kdo jsou hodni obdarování - to je označení pro matku a otce. A z jakého důvodu? Neboť matka a otec dělají mnoho pro své potomky, pečují o ně, živí je a ukazují jim tento svět." ...

"Brahmy a předními mezi učiteli jsou nazýváni matka s otcem,
kteří jsou hodní obdarování svými potomky, soucitní ke svému pokolení.
A tak moudrý by se jim měl poklonit, poctít je
jídlem a pitím, šatstvem a lůžky,
mastmi, koupelí a mytím jejich nohou.
Když moudrý takto ctí svou matku a svého otce,
je chválen již zde a nyní, a po smrti se raduje v nebi (ve vyšším světě)." ...

 

107. Bahukárasuttam

... "Bahukárá bhikkhave bráhmanagahapatiká tumhákam je te paččupatthitá čívarapindapátasenásanagilánapaččajabhesadždžaparikkhárehi. Tumhe pi bhikkhave bahupakárá bráhmanagahapatikánam jam nesam dhammam desetha ádikaljánam madždžhekaljánam parijosánakaljánam sáttham sabjaňdžanam kevalaparipunnam parisuddham brahmačarijam pakásetha. Evam idam bhikkhave aňňamaňňam nissája brahmačarijam vussati oghassa nittharanatthája sammá dukkhassa antakirijájá ti." ...

"Ságárá anágárá ča ubho aňňoňňanissitá,
árádhajanti saddhammam jogakkhemam anuttaram.
Ságáresu ča čívaram paččajam sajanásanam,
anágárá patiččhanti parissajavinodanam.
Sugatam pana nissája gahatthá gharam esino,
saddaháno Arahatam arijapaňňája džhájino.
Idha dhammam čaritvána maggam sugatigáminam,
nandino devalokasmim modanti kámakámino ti." ...

107. Ti, kdo dělají mnoho

... "Mniši, bráhmani a hospodáři pro vás dělají mnoho, neboť vás podporují rouchy, almužním jídlem, přístřeším a léčivými prostředky pro případ nemoci. A vy, mniši, rovněž děláte mnoho pro bráhmany a hospodáře, neboť jim ukazujete Dhammu, která je dobrá na počátku, dobrá uprostřed a dobrá na konci, obdařená dobrým smyslem a skladbou, neboť jim ukazujete svatý život, úplně dokonalý a zcela očištěný. Takto je svatý život žitý ve vzájemné závislosti, za účelem překonání záplavy a kvůli správnému ukončení strasti." ...

"Ti, kdo žijí v domovech a ti, kdo žijí v bezdomoví, oba ve vzájemné závislosti,
dospívají k pravé Dhammě, nepřekonatelnému vyproštění z jha.
Na rouchách, potřebách, lůžkách a podložkách těch, kdo žijí v domovech
jsou závislí ti, kdo žijí v bezdomoví a jsou jimi zajišťováni.
Zatímco hospodáři, jenž mají rádi domov, žijí v závislosti na těch, kdo jsou blažení,
mají důvěru v tyto zasloužilé, obdařené ušlechtilou moudrostí, oddané meditačnímu pohroužení.
Když zde žijí podle Dhammy, stezky vedoucí do šťastného stavu,
těší se pak ve světě bohů a radují se ze smyslných požitků." ...

 

108. Kuhasuttam

... "Je keči bhikkhave bhikkhú kuhá thaddhá lapá singí unnalá asamáhitá, na me te bhikkhave bhikkhú mámaká, apagatá ča te bhikkhave bhikkhú imasmá dhammavinajá, na ča te bhikkhave bhikkhú imasmim dhammavinaje vuddhim virúlhim vepullam ápadždžanti.
Je ča kho bhikkhave bhikkhú nikkuhá nillapá dhírá atthaddhá susamáhitá, te kho me bhikkhave bhikkhú mámáká, anapagatá ča te bhikkhave bhikkhú imasmá dhammavinajá, te bhikkhave bhikkhú imasmim dhammavinaje vuddhim virúlhim vepullam ápadždžantí ti." ...

"Kuhá thaddhá lapá singí unnalá asamáhitá,
na te dhamme virúhanti Sammásambuddhadesite.
Nikkuhá nillapá dhírá atthaddhá susamáhitá,
te če dhamme virúhanti Sammásambuddhadesite ti." ...

108. Klamavost

... "Mniši, ti mniši, kteří jsou klamaví (nepoctiví), zatvrzelí, upovídaní, podvodní, arogantní a nesoustředění, ti nejsou moji následníci. Ti odpadli od této Dhammy a disciplíny a nedosáhli vzrůstu, nabývání a naplnění v této Dhammě a disciplíně.
Ale ti mniši, kteří nejsou klamaví, nejsou zatvrzelí, nejsou upovídaní a jsou moudří, svolní a dobře soustředění, ti jsou moji následníci. Ti neodpadli od této Dhammy a disciplíny a dosáhli vzrůstu, nabývání a naplnění v této Dhammě a disciplíně." ...

"Klamaví, zatvrzelí, upovídaní, podvodní, arogantní a nesoustředění,
ti nenabývají (vzrůstu) v Dhammě vyučované dokonale Probuzeným.
Ti však, kdo nejsou klamaví, nejsou upovídaní, ale jsou moudří, sdílní a dobře soustředění,
ti nabývají (vzrůstu) v Dhammě vyučované dokonale Probuzeným." ...

 

109. Nadísotasuttam

... "Sejjathápi bhikkhave puriso nadijá sotena ovujhejja pijarúpasátarúpena. Tam enam čakkhumá puriso tíre thito disvá evam vadejja: kiňčápi kho tvam ambho purisa nadijá sotena ovujhasi pijarúpasátarúpena, attha čettha hetthá rahado saúmí sávatto sagaho sarakkhaso, jam tvam ambho purisa pápunitvá maranam vá nigaččhasi maranamattam vá dukkhan ti. Atha kho so bhikkhave puriso tassa purisassa saddam sutvá hatthehi ča pádehi ča patisotam vájamejja.
Upamá kho me ajam bhikkhave katá atthassa viňňápanája. Ajam ettha attho: Nadijá soto ti kho bhikkhave tanhájetam adhivačanam, pijarúpasátarúpan ti kho bhikkhave čhannetam adždžhattikánam ájatanánam adhivačanam, hetthá rahado ti kho bhikkhave paňčannam orambhágijánam samjodžanánam adhivačanam, saúmí ti kho bhikkhave kodhúpájásassetam adhivačanam, sávatto ti kho bhikkhave paňčannetam kámagunánam adhivačanam, sagaho sarakkhaso ti kho bhikkhave mátugámassetam adhivačanam, patisoto ti kho bhikkhave nekkhammassetam adhivačánam, hatthehi ča pádehi ča vájámo ti kho bhikkhave virijárambhassetam adhivačanam, čakkhumá puriso tíre thito ti kho bhikkhave Tathágatassetam adhivačanam Arahato Sammásambuddhassá ti." ...

"Sahápi dukkhena džahejja káme jogakkhemam ájatim patthajáno.
Sammappadžáno suvimuttačitto vimuttijá phassaje tattha tattha.
Sa vedagú vusitabrahmačarijo lokantagú páragato ti vuččatí ti." ...

109. Říční proud

... "Mniši, jako kdyby byl nějaký člověk příjemně a mile unášen říčním proudem a pak by ho uviděl jiný člověk s dobrým zrakem, stojící na břehu, který by mu řekl: ´Milý člověče, ačkoli jsi příjemně a mile unášen tímto říčním proudem, níže (po proudu) je tůň s vlnami a víry, s obludami a démony. Když dosáhneš této tůně, budeš trpět smrtí nebo smrtelnou bolestí.´ A pak by ten první člověk, vyslechnuv slova druhého člověka, svýma rukama a nohama vyvinul úsilí směrem proti proudu.
Dal jsem vám toto přirovnání, abych učinil zřejmým smysl. Smysl je tento: Říční proud znamená toužení. Příjemné a milé znamená šest vnitřních smyslových základen. Tůň níže (po proudu) znamená pět nižších pout. Vlny znamenají hněv a zoufalství. Víry znamenají pět pramenů smyslných požitků. Obludy a démoni znamenají ženy. Směrem proti proudu znamená zdrženlivost (odříkání). Vyvíjení úsilí rukama a nohama znamená energičnost. Člověk s dobrým zrakem stojící na břehu znamená Tathágatu, zasloužilého, dokonale probuzeného." ...

"I když je to strastné, měli byste opustit smyslné požitky, jestliže chcete dosáhnout budoucího vyproštění z jha.
Kdo má správné poznání a správně osvobozenou mysl, dosáhne osvobození, právě zde.
Kdo dosáhl vědění a dokonal svatý život, je nazýván tím, kdo došel na konec světa a přešel na druhý břeh." ...

 

110. Čarasuttam

... "Čarato če pi bhikkhave bhikkhuno uppadždžati kámavitakko vá vjápádavitakko vá vihimsávitakko vá, taňče bhikkhave bhikkhu adhiváseti nappadžahati na vinodeti na bjantíkaroti na anabhávam gameti, čarampi bhikkhave bhikkhu evam bhúto anátápí anottappí satatam samitam kusíto hínavirijo ti vuččati.
Ohitassa če pi bhikkhave bhikkhuno uppadždžati kámavitakko vá vjápádavitakko vá vihimsávitakko vá, taňče bhikkhave bhikkhu adhiváseti nappadžahati na vinodeti na bjantíkaroti na anabhávam gameti, thito pi bhikkhave bhikkhu evam-bhúto anátápí anottappí satatam samitam kusíto hínavirijo ti vuččati.
Nisinnassa če pi bhikkhave bhikkhuno uppadždžati kámavitakko vá vjápádavitakko vá vihimsávitakko vá, taňče bhikkhave bhikkhu adhiváseti nappadžahati na vinodeti na bjantíkaroti na anabhávam gameti, nisinno pi kho bhikkhave bhikkhu evam bhúto anátápí anottappí satatam samitam kusíto hínavirijo ti vuččati.
Sajánassa če pi bhikkhave bhikkhuno džágarassa uppadždžati kámavitakko vá vjápádavitakko vá vihimsávitakko vá, taňče bhikkhave bhikkhu adhiváseti nappadžahati na vinodeti na bjantíkaroti na anabhávam gameti, sajáno pi bhikkhave bhikkhu džágaro evam-bhúto anátápí anottappí satatam samitam kusíto hínavirijo ti vuččati.
Čarato če pi bhikkhave bhikkhuno uppadždžati kámavitakko vá vjápádavitakko vá vihimsávitakko vá, taňče bhikkhave bhikkhu nádhiváseti padžahati vinodeti bjantíkaroti anabhávam gameti, čarampi bhikkhave bhikkhu evambhúto átápí ottappí satatam samitam áraddhavirijo pahitatto ti vuččati.
Ohitassa če pi bhikkhave bhikkhuno uppadždžati kámavitakko vá vjápádavitakko vá vihimsávitakko vá, taňče bhikkhave bhikkhu nádhiváseti padžahati vinodeti bjantíkaroti anabhávam gameti, thito pi bhikkhave bhikkhu evam bhúto átápí ottappí satatam samitam áraddhavirijo pahitatto ti vuččati.
Nisinnassa če pi bhikkhave bhikkhuno uppadždžati kámavitakko vá vjápádavitakko vá vihimsávitakko vá, taňče bhikkhave bhikkhu nádhiváseti padžahati vinodeti bjantíkaroti anabhávam gameti, nisinno pi bhikkhave bhikkhu evam bhúto átápí ottappí satatam samitam áraddhavirijo pahitatto ti vuččati.
Sajánassa če pi bhikkhave bhikkhuno džágarassa uppadždžati kámavitakko vá vjápádavitakko vá vihimsávitakko vá, taňče bhikkhave bhikkhu nádhiváseti padžahati vinodeti bjantíkaroti anabhávam gameti, sajáno pi bhikkhave bhikkhu džágaro evam bhúto átápí ottappí satatam samitam áraddhavirijo pahitatto ti vuččatí ti." ...

"Čaram vá jadi vá tittham nisinno uda vá sajam,
jo vitakkam vitakketi pápakam gehanissitam,
kummaggam patipanno so mohanejjesu muččhito,
abhabbo tádiso bhikkhu phutthum sambodhimuttamam.
Jo čaram vátha tittham vá nisinno uda vá sajam,
vitakkam samajitvána vitakkúpasame rato,
bhabbo so tádiso bhikkhu phutthum sambodhimuttaman ti." ...

110. Chůze

... "Mniši, v nějakém mnichovi, zatímco chodí... stojí... sedí... leží, vyvstávají myšlenky smyslných požitků, myšlenky zlovůle či myšlenky násilí. Tento mnich ty myšlenky přijme, neopustí je, nerozptýlí je, nezničí je a nezbaví je existence. Takový mnich, ať chodí... stojí... sedí... leží, postrádající horlivost a obavy ze špatného konání, je nazýván neustále líným a ochablým.
Mniši, v nějakém mnichovi, zatímco chodí... stojí... sedí... leží, vyvstávají myšlenky smyslných požitků, myšlenky zlovůle či myšlenky násilí. Tento mnich ty myšlenky nepřijme, opustí je, rozptýlí je, zničí je a zbaví je existence. Takový mnich, ať chodí... stojí... sedí... leží, takto obdařen horlivostí a obavami ze špatného konání, je nazýván neustále energickým a odhodlaným." ...

"Ať chodí, stojí, sedí či leží,
kdo myslí zlé myšlenky patřící k životu v domácnosti,
ten vůbec nenásleduje cestu, omámen klamnými věcmi
takový mnich není schopný dosáhnout nejvyššího probuzení.
Ale ten, ať chodí, stojí, sedí či leží,
kdo myšlenky přemůže a těší se z utišení myšlenek,
takový mnich je schopný dosáhnout nejvyššího probuzení." ...

 

111. Sampannasílasuttam

... "Sampannasílá bhikkhave viharatha sampannapátimokkhá, pátimokkhasamvarasamvutá viharatha áčáragočarasampanná anumattesu vadždžesu bhajadassáví, samádája sikkhatha sikkhápadesu. Sampannasílánam bhikkhave viharatam sampannapátimokkhánam pátimokkhasamvarasamvutánam viharatam áčáragočarasampannánam anumattesu vadždžesu bhajadassávínam samádája sikkhatam sikkhápadesu, kissa bhikkhave uttarim karaníjam?
Čarato če pi bhikkhave bhikkhuno abhidždžhá vigatá hoti, vjápádo vigato hoti, thínamiddham vigatam hoti, uddhaččakukkuččam vigatam hoti, vičikiččhá pahíná hoti, áraddham hoti virijam asallínam, upatthitá sati asammutthá, passaddho kájo asáraddho, samáhitam čittam ekaggam, čaram pi bhikkhave bhikkhu evam bhúto átápí ottappí satatam samitam áraddhavirijo pahitatto ti vuččati.
Ohitassa če pi bhikkhave bhikkhuno abhidždžhá vigatá hoti, vjápádo vigato hoti, thínamiddham vigatam hoti, uddhaččakukkuččam vigatam hoti, vičikiččhá pahíná hoti, áraddham hoti virijam asallínam, upatthitá sati asammutthá, passaddho kájo asáraddho, samáhitam čittam ekaggam, thito pi bhikkhave bhikkhu evam bhúto átápí ottappí satatam samitam áraddhavirijo pahitatto ti vuččati.
Nisinnassa če pi bhikkhave bhikkhuno abhidždžhá vigatá hoti, vjápádo vigato hoti, thínamiddham vigatam hoti, uddhaččakukkuččam vigatam hoti, vičikiččhá pahíná hoti, áraddham hoti virijam asallínam, upatthitá sati asammutthá, passaddho kájo asáraddho, samáhitam čittam ekaggam, nisinno pi bhikkhave bhikkhu evam bhúto átápí ottappí satatam samitam áraddhavirijo pahitatto ti vuččati.
Sajánassa če pi bhikkhave bhikkhuno abhidždžhá vigatá hoti, vjápádo vigato hoti, thínamiddham vigatam hoti, uddhaččakukkuččam vigatam hoti, vičikiččhá pahíná hoti, áraddham hoti virijam asallínam, upatthitá sati asammutthá, passaddho kájo asáraddho, samáhitam čittam ekaggam, sajáno pi bhikkhave bhikkhu džágaro evam bhúto átápí ottappí satatam samitam áraddhavirijo pahitatto ti vuččatí ti." ...

"Jatam čare jatam titthe jatam aččhe jatam saje,
jatam sammiňdžaje bhikkhu jatam enam pasáraje,
uddham tirijam apáčínam jávatá džagato gati,
samavekkhitá ča dhammánam khandhánam udajabbajam.
Evam vihárim átápim santavuttim anuddhatam,
četosamathasámíčim sikkhamánam sadá satam,
satatam pahitatto ti áhu bhikkhum tathávidhan ti." ...

111. Obdařeni ctností

... "Prodlévejte obdařeni ctností, mniši. Prodlévejte obdařeni pravidly života mnicha. Prodlévejte střeženi a kontrolováni pravidly života mnicha, obdařeni uvědoměním oblasti svého jednání, dodržujte pravidla cvičení a cvičte se, vidouce nebezpečí i v malých chybách.
Kdo prodlévá obdařen ctností, obdařen pravidly života mnicha, střežen a kontrolován pravidly života mnicha, obdařen uvědoměním oblasti svého jednání, kdo dodržuje pravidla cvičení a cvičí se, vidouc nebezpečí i v malých chybách, co více by měl ještě vykonat?
Při chůzi... ve stoje... v sedě... v leže, odstranil-li mnich žádostivost, zlovůli, lenost a malátnost, neklid a rozrušenost a pochybnosti, je-li obdařen nepolevující energií a ustaveným nezatemněným uvědoměním, jeho tělo je uklidněné a nevzrušené a jeho mysl soustředěná a sjednocená - takový mnich, ať chodí... stojí... sedí... leží, obdařen horlivostí a obavami ze špatného konání, je nazýván neustále energickým a odhodlaným." ...

"Ovládá se při chůzi, ovládá se ve stoje, ovládá se v sedě, ovládá se v leže,
mnich se ovládá při ohýbání a natahování svých údú,
směrem nahoru, dolu a napříč,
pozoruje vznik a zánik jevů, osobnostních skupin.
Takto prodlévajícího s horlivostí, v míru a bez neklidu,
se správně utišenou myslí, správně se cvičícího, vždy uvědomělého,
mnicha tohoto druhu nazývám neustále odhodlaným." ...

 

112. Lokasuttam

Vuttam hetam Bhagavatá, vuttam Arahatá ti me sutam:

"Loko bhikkhave Tathágatena abhisambuddho, lokasmá Tathágato visaňňutto, lokasamudajo bhikkhave Tathágatena abhisambuddho, lokasamudajo Tathágatassa pahíno, lokanirodho bhikkhave Tathágatena abhisambuddho, lokanirodho Tathágatassa saččhikato, lokanirodhagáminí patipadá bhikkhave Tathágatena abhisambuddhá, lokanirodhagáminí patipadá Tathágatassa bhávitá.
Jam bhikkhave sadevakassa lokassa samárakassa sabrahmakassa sassamanabráhmanijá padžája sadevamanussája dittham sutam mutam viňňátam pattam parijesitam anuvičaritam manasá, jasmá tam Tathágatena abhisambuddham, tasmá Tathágato ti vuččati.
Jaňča bhikkhave rattim Tathágato anuttaram Sammásambodhim abhisambudždžhati, jaňča rattim anupádisesája nibbánadhátujá parinibbájati, jam etasmim antare bhásati lapati niddisati, sabbam tam tatheva hoti no aňňathá tasmá Tathágato ti vuččati.
Jathávádí bhikkhave Tathágato tathákárí, jathákárí Tathágato tathávádí, iti jathávádí tathákárí, jathákárí tathávádí, tasmá Tathágato ti vuččati, sadevake bhikkhave loke samárake sabrahmake sassamanabráhmanijá padžája sadevamanussája Tathágato abhibhú anabhibhúto aňňadatthudaso vasavattí, tasmá Tathágato ti vuččatí ti."

Etam attham Bhagavá avoča, tatthetam iti vuččati:

"Sabbalokam abhiňňája sabbaloke jathátatham,
sabbalokavisamjutto sabbaloke anúpajo.
Sabbe sabbábhibhú dhíro sabbaganthappamočano,
phutthassa paramá santi nibbánam akutobhajam.
Esa khínásavo Buddho anígho čhinnasamsajo,
sabbakammakkhajam patto vimutto upadhisankhaje.
Esa so Bhagavá Buddho esa sího anuttaro,
sadevakassa lokassa brahmačakkam pavattají.
Iti devá manussá ča je Buddham saranam gatá,
samgamma tam namassanti mahantam vítasáradam,
danto damajatam settho santo samajatam isi,
mutto močajatam aggo tinno tárajatam varo.
Iti hetam namassanti mahantam vítasáradam,
sadevakasmim lokasmim natthi te patipuggalo ti."

Ajampi attho vutto Bhagavatá, iti me sutan ti.

112. Svět

Toto bylo řečeno Vznešeným, zasloužilým, a tak jsem slyšela:

"Tento svět, mniši, Tathágata dokonale pochopil, od světa je Tathágata odpoután. Vznikání světa Tathágata dokonale pochopil, vznikání světa Tathágata opustil. Ustání světa Tathágata dokonale pochopil, ustání světa Tathágata uskutečnil. Cestu vedoucí k ustání světa Tathágata dokonale pochopil, cestu vedoucí k ustání světa Tathágata rozvinul.
Cokoli v tomto světě s jeho Bohy, Máry a Brahmy, s jeho pokolením asketů a bráhmanů, s jeho bohy a lidmi, je viděno, slyšeno, zakoušeno, poznáváno, dosahováno, vyhledáváno a nalézáno touto myslí, to Tathágata dokonale pochopil. A tak je nazýván Tathágatou (takto jdoucím).
Od noci, kdy Tathágata zcela procitl k dokonalému probuzení, až do noci, kdy Tathágata dosáhne úplného odpoutání beze zbytku, cokoli Tathágata řekne, promluví či vyloží, zůstává právě takový a ne jiný. A tak je nazýván Tathágatou. Jak Tathágata mluví, tak koná, jak koná, tak mluví. A tak je nazýván Tathágatou. V tomto světě s jeho Bohy, Máry a Brahmy, s jeho pokolením asketů a bráhmanů, s jeho bohy a lidmi, je Tathágata nepřemožitelným přemožitelem, vševidoucím a vševědoucím vládcem. A tak je nazýván Tathágatou."

Toto je smyslem toho, co řekl Vznešený. A vzhledem k tomu bylo dále řečeno:

"Přímo poznávaje celý svět tak, jak skutečně je,
od celého světa odpoután, je v celém světě neporovnatelný.
Mudrc osvobozený od všech pout, když všechno přemohl,
dosáhl nejvyššího míru - odpoutání oproštěného od strachu.
Je probuzený, oproštěný od zákalů, bez trápení, odetnul pochybnosti,
dosáhl ukončení všech činů a je osvobozen odstraněním přivlastňování.
Je vznešený, probuzený, lev, nepřekonatelný,
v tomto světě s jeho Bohy roztáčí kolo Brahmy (kolo Dhammy).
Bohové a lidé, kteří se obrací k Probuzenému jako k útočišti,
se shromažďují, aby vzdali úctu tomuto velkému člověku, zcela dospělému:
´Je zkrocený, nejlepší mezi zkrocenými. Je mírný (utišený), zřecem mezi mírnými.
Je osvobozený, nejvyšší mezi osvobozenými. Je ten, kdo překročil (na druhý břeh), nejpřednější mezi těmi, kdo překročili.´
Takto vzdávají úctu velkému člověku, zcela dospělému.
V tomto světě s jeho Bohy není jedinec, který by se mu vyrovnal."

Toto je rovněž smyslem toho, co řekl Vznešený, a tak jsem slyšela.

Konec sbírky Itivuttaka

 

 
        © Přátelé Dhammy,   překlad Štěpán Chromovský