Khuddaka-nikája 4
Itivuttaka
Buddhova
rčení
Úvod
Tato sbírka obsahuje
112 krátkých rozprav, jež byly podle tradice shromážděny laickou žákyní
Khudždžuttará, jež byla služkou Sámavatí, jedné z žen krále Udény
sídlícího v Kósambí. Jelikož Sámavatí nemohla opustit palác, Khudždžuttará
chodila místo ní naslouchat Buddhovu učení, a pak to, co si zapamatovala,
opakovala ostatním ženám v paláci. Buddha ji později chválil za její velké
znalosti Dhammy. Když část královského paláce zachvátil požár a mnoho žen
přitom zahynulo, Buddha prohlásil, že všechny dosáhly alespoň prvního
stupně probuzení (viz Udána VII,10).
Tento text je součástí
Khuddaka-nikáje pálijského kánonu. Jeho název je odvozen z úvodní
věty, která předchází všem jednotlivým rozpravám: "Toto bylo řečeno
(vuttam) Vznešeným... a tak (iti) jsem slyšela." Tato rčení
jsou uspořádána podle počtu v nich zmíněných věcí či vlastností, od jedné
do čtyř. Některá se vyskytují i na jiných místech pálijského kánonu,
hlavně v Anguttara-nikáji. Existuje rovněž neúplný čínský překlad,
který pořídil Süan-c’ang ze sanskrtského originálu v posledních měsících
svého života.
Bhikkhu
Gavésakó
Obsah: Ékakanipáto První kapitola 1. - 27.
Dukanipáto
Druhá kapitola 28. - 49. Tikanipáto Třetí kapitola 50. -
99. Čatukkanipáto Čtvrtá kapitola 100. - 112.
Ekakanipáto
Pathamo vaggo
1. Lobhasuttam
Vuttam hetam Bhagavatá, vuttam
Arahatá ti me sutam:
"Ekadhammam bhikkhave
padžahatha aham vo pátibhogo anágámitája. Katamam ekadhammam? Lobham
bhikkhave ekadhammam padžahatha aham vo pátibhogo anágámitájá ti."
Etam attham Bhagavá avoča,
tatthetam iti vuččati:
"Jena lobhena luddháse sattá
gaččhanti duggatim. Tam lobham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam
kudáčanan ti."
Ajampi attho vutto Bhagavatá, iti
me sutan ti.
První kapitola
První díl
1. Chtivost
Toto bylo řečeno Vznešeným,
řečeno Zasloužilým, a tak jsem slyšela:
"Jednu věc, mniši, opusťte a
zaručím vám nenávrat (do tohoto světa). Kterou jednu věc? Chtivost jako
jednu věc opusťte a zaručím vám nenávrat."
Toto je smyslem toho, co řekl
Vznešený. A vzhledem k tomu bylo dále řečeno:
"S touto chtivostí žádostivě,
bytosti kráčejí do strastného stavu. Tuto chtivost když jasně
pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled). Když ji
opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více."
Toto je rovněž smyslem toho, co
řekl Vznešený, a tak jsem slyšela.
2. Dosasuttam
... "Ekadhammam bhikkhave
padžahatha aham vo pátibhogo anágámitája. Katamam ekadhammam? Dosam
bhikkhave ekadhammam padžahatha aham vo pátibhogo anágámitájá ti." ...
"Jena dosena duttháse sattá
gaččhanti duggatim. Tam dosam sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam
kudáčanan ti." ...
2. Nenávist
... "Jednu věc, mniši,
opusťte a zaručím vám nenávrat. Kterou jednu věc? Nenávist jako jednu věc
opusťte a zaručím vám nenávrat." ...
"S touto nenávistí
zlostně, bytosti kráčejí do strastného stavu. Tuto nenávist když jasně
pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled). Když ji
opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...
3. Mohasuttam
... "Ekadhammam bhikkhave
padžahatha aham vo pátibhogo anágámitája. Katamam ekadhammam? Moham
bhikkhave ekadhammam padžahatha aham vo pátibhogo anágámitájá ti." ...
"Jena mohena múlháse sattá
gaččhanti duggatim. Tam moham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam
kudáčanan ti." ...
3. Zaslepenost
... "Jednu věc, mniši,
opusťte a zaručím vám nenávrat. Kterou jednu věc? Zaslepenost jako jednu
věc opusťte a zaručím vám nenávrat." ...
"S touto zaslepeností
zmateně, bytosti kráčejí do strastného stavu. Tuto zaslepenost když
jasně pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled). Když ji
opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...
4. Kodhasuttam
... "Ekadhammam bhikkhave
padžahatha aham vo pátibhogo anágámitája. Katamam ekadhammam? Kodham
bhikkhave ekadhammam padžahatha aham vo pátibhogo anágámitájá ti." ...
"Jena kodhena kuddháse sattá
gaččhanti duggatim. Tam kodham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam
kudáčanan ti." ...
4. Hněv
... "Jednu věc, mniši, opusťte
a zaručím vám nenávrat. Kterou jednu věc? Hněv jako jednu věc opusťte a
zaručím vám nenávrat." ...
"S tímto hněvem rozhněvaně,
bytosti kráčejí do strastného stavu. Tento hněv když jasně pochopili,
opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled). Když ho opustili,
nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...
5. Makkhasuttam
... "Ekadhammam bhikkhave
padžahatha aham vo pátibhogo anágámitája. Katamam ekadhammam? Makkham
bhikkhave ekadhammam padžahatha aham vo pátibhogo anágámitájá ti." ...
"Jena makkhena makkháse sattá
gaččhanti duggatim. Tam makkham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam
kudáčanan ti." ...
5. Pohrdavost
... "Jednu věc, mniši,
opusťte a zaručím vám nenávrat. Kterou jednu věc? Pohrdavost jako jednu
věc opusťte a zaručím vám nenávrat." ...
"S touto pohrdavostí pohrdavě,
bytosti kráčejí do strastného stavu. Tuto pohrdavost když jasně
pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled). Když ji
opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více."
...
6. Mánasuttam
... "Ekadhammam bhikkhave
padžahatha aham vo pátibhogo anágámitája. Katamam ekadhammam? Mánam
bhikkhave ekadhammam padžahatha aham vo pátibhogo anágámitájá ti." ...
"Jena mánena mattáse sattá
gaččhanti duggatim. Tam mánam sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam
kudáčanan ti." ...
6. Domýšlivost
... "Jednu věc, mniši,
opusťte a zaručím vám nenávrat. Kterou jednu věc? Domýšlivost jako jednu
věc opusťte a zaručím vám nenávrat." ...
"S touto domýšlivostí
pyšně, bytosti kráčejí do strastného stavu. Tuto domýšlivost když jasně
pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled). Když ji
opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více."
...
7. Sabbapariňňásuttam
... "Sabbam bhikkhave
anabhidžánam aparidžánam, tattha čittam avirádžajam appadžaham, abhabbo
dukkhakkhajája. Sabbaňča kho
bhikkhave abhidžánam paridžánam, tattha čittam virádžajam padžaham, bhabbo
dukkhakkhajájá ti." ...
"Jo sabbam sabbato ňatvá
sabbatthesu na radždžati, sa
ve sabbam pariňňája so sabbadukkham upaččagá ti." ...
7. Úplné pochopení všeho
... "Všechno, mniši,
není-li plně poznáno a pochopeno, neztratí-li mysl vášeň a neopustí-li to,
je nemožné ukončit strast. Všechno, mniši, je-li však plně poznáno a pochopeno,
ztratí-li mysl vášeň a opustí-li to, je možné ukončit strast." ...
"Kdo všechno zcela poznal, není
v něm vášeň vůbec po ničem, ten vskutku všechno pochopil, překonal tak
veškerou strast." ...
8. Mánapariňňásuttam
... "Mánam bhikkhave
anabhidžánam aparidžánam tattha čittam avirádžajam appadžaham, abhabbo
dukkhakkhajája. Mánam ča kho
bhikkhave abhidžánam paridžánam tattha čittam virádžajam padžaham, bhabbo
dukkhakkhajájá ti." ...
"Mánupetá ajam padžá mánaganthá
bhave ratá. Mánam
aparidžánantá ágantáro punabbhavam. Je ča mánam pahatvána vimuttá mánasankhaje,
te mánaganthábhibhuno
sabbadukkham upaččagun ti." ...
8. Úplné pochopení domýšlivosti
... "Domýšlivost,
mniši, není-li plně poznána a pochopena, neztratí-li mysl vášeň a
neopustí-li ji, je nemožné ukončit strast. Domýšlivost, mniši, je-li však plně poznána a pochopena,
ztratí-li mysl vášeň a opustí-li ji, je možné ukončit strast." ...
"Domýšlivostí obdařené jsou
bytosti, domýšlivostí spoutané se radují z bytí. Domýšlivost když
nepronikají, vcházejí do opětovného bytí. Ti však, kdo domýšlivost
opustili, jsou osvobozeni odstraněním domýšlivosti, přemohli pouta
domýšlivosti, překonali veškerou strast." ...
9.
Lobhapariňňásuttam
... "Lobham bhikkhave
anabhidžánam aparidžánam tattha čittam avirádžajam appadžaham, abhabbo
dukkhakkhajája. Lobham ča kho
bhikkhave abhidžánam paridžánam tattha čittam virádžajam padžaham, bhabbo
dukkhakkhajájá ti." ...
"Jena lobhena luddháse sattá
gaččhanti duggatim. Tam lobham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam
kudáčanan ti." ...
9. Úplné pochopení chtivosti
... "Chtivost, mniši,
není-li plně poznána a pochopena, neztratí-li mysl vášeň a neopustí-li ji,
je nemožné ukončit strast. Chtivost, mniši, je-li však plně poznána a pochopena,
ztratí-li mysl vášeň a opustí-li ji, je možné ukončit strast." ...
"S touto chtivostí žádostivě,
bytosti kráčejí do strastného stavu. Tuto chtivost když jasně
pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled). Když ji
opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více."
...
10. Dosapariňňásuttam
... "Dosam bhikkhave
anabhidžánam aparidžánam tattha čittam avirádžajam appadžaham, abhabbo
dukkhakkhajája. Dosaňča kho
bhikkhave abhidžánam paridžánam tattha čittam virádžajam padžaham, bhabbo
dukkhakkhajájá ti." ...
"Jena dosena duttháse sattá
gaččhanti duggatim. Tam dosam sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam
kudáčanan ti." ...
10. Úplné pochopení nenávisti
... "Nenávist, mniši,
není-li plně poznána a pochopena, neztratí-li mysl vášeň a neopustí-li ji,
je nemožné ukončit strast. Nenávist, mniši, je-li však plně poznána a pochopena,
ztratí-li mysl vášeň a opustí-li ji, je možné ukončit strast."
...
"S touto nenávistí zlostně,
bytosti kráčejí do strastného stavu. Tuto nenávist když jasně
pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled). Když ji
opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...
Dutijo vaggo
11. Mohapariňňásuttam
... "Moham bhikkhave
anabhidžánam aparidžánam tattha čittam avirádžajam appadžaham, abhabbo
dukkhakkhajája. Mohaňča kho
bhikkhave abhidžánam paridžánam tattha čittam virádžajam padžaham, bhabbo
dukkhakkhajájá ti." ...
"Jena mohena múlháse sattá
gaččhanti duggatim. Tam moham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam
kudáčanan ti." ...
Druhý díl
11. Úplné pochopení
zaslepenosti
... "Zaslepenost,
mniši, není-li plně poznána a pochopena, neztratí-li mysl vášeň a
neopustí-li ji, je nemožné ukončit strast. Zaslepenost, mniši, je-li však plně poznána a pochopena,
ztratí-li mysl vášeň a opustí-li ji, je možné ukončit strast." ...
"S touto zaslepeností zmateně,
bytosti kráčejí do strastného stavu. Tuto zaslepenost když jasně
pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled). Když ji
opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...
12. Kodhapariňňásuttam
... "Kodham bhikkhave
anabhidžánam aparidžánam tattha čittam avirádžajam appadžaham, abhabbo
dukkhakkhajája. Kodhaňča kho
bhikkhave abhidžánam paridžánam tattha čittam virádžajam padžaham, bhabbo
dukkhakkhajájá ti." ...
"Jena kodhena kuddháse sattá
gaččhanti duggatim. Tam kodham sammadaňňája padžahanti
vipassino. Pahája na punájanti
imam lokam kudáčanan ti." ...
12. Úplné pochopení hněvu
... "Hněv, mniši,
není-li plně poznán a pochopen, neztratí-li mysl vášeň a neopustí-li ho,
je nemožné ukončit strast. Hněv, mniši, je-li však plně poznán a pochopen, ztratí-li
mysl vášeň a opustí-li ho, je možné ukončit strast." ...
"S tímto hněvem rozhněvaně,
bytosti kráčejí do strastného stavu. Tento hněv když jasně pochopili,
opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled). Když ho opustili,
nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...
13. Makkhapariňňásuttam
... "Makkham bhikkhave
anabhidžánam aparidžánam tattha čittam avirádžajam appadžaham, abhabbo
dukkhakkhajája. Makkhaňča kho
bhikkhave abhidžánam paridžánam tattha čittam virádžajam padžaham, bhabbo
dukkhakkhajájá ti." ...
"Jena makkhena makkháse sattá
gaččhanti duggatim. Tam makkham sammadaňňája padžahanti vipassino.
Pahája na punájanti imam lokam
kudáčanan ti." ...
13. Úplné pochopení
pohrdavosti
... "Pohrdavost,
mniši, není-li plně poznána a pochopena, neztratí-li mysl vášeň a
neopustí-li ji, je nemožné ukončit strast. Pohrdavost, mniši, je-li však plně poznána a pochopena,
ztratí-li mysl vášeň a opustí-li ji, je možné ukončit strast." ...
"S touto pohrdavostí pohrdavě,
bytosti kráčejí do strastného stavu. Tuto pohrdavost když jasně
pochopili, opouštějí ti, kdo jasně vidí (kdo mají vhled). Když ji
opustili, nepřicházejí již znovu, na tento svět nikdy více." ...
14. Avidždžánívaranasuttam
... "Náham bhikkhave aňňam
ekanívaranampi samanupassámi jena nívaranena nivutá padžá dígharattam
sandhávanti samsaranti, jathajidam bhikkhave avidždžánívaranam.
Avidždžánívaranena hi bhikkhave nivutá padžá dígharattam sandhávanti
samsarantí ti." ...
"Natthaňňo ekadhammopi jenevam
nivutá padžá, samsaranti ahorattam jathá mohena ávutá. Je ča moham pahatvána
tamokkhandham padálajum, na te
puna samsaranti hetu tesam na vidždžatí ti." ...
14. Překážka nevědomosti
... "Neznám, mniši, jinou
takovou překážku, kterou jsou bytosti omezené, a proto tak dlouhou dobu
obíhají a putují (koloběhem životů), jako je překážka nevědomosti.
Překážkou nevědomosti omezené, bytosti vskutku dlouhou dobu obíhají a
putují [koloběhem životů]." ...
"Žádná jiná věc, tak neomezuje
bytosti, že putují ve dne v noci, jako uvězněnost zaslepeností. Ti
však, kdo zaslepenost opustili, masu temnoty roztříštili, již dále
neputují, neboť příčina toho již v nich není k nalezení." ...
15. Tanhásamjodžanasuttam
... "Náham bhikkhave aňňam
ekasaňňodžanampi samanupassámi jena saňňodžanena samjuttá sattá
dígharattam sandhávanti samsaranti, jathajidam bhikkhave tanhásaňňodžanam.
Tanhásaňňodžanena hi bhikkhave samjuttá sattá dígharattam sandhávanti
samsarantí ti." ...
"Tanhádutijo puriso dígham
addhána samsaram, itthabhávaňňathábhávam samsáram nátivattati. Evam ádínavam ňatvá tanham
dukkhassa sambhavam, vítatanho
anádáno sato bhikkhu paribbadže ti." ...
15. Pouto toužení
... "Neznám, mniši, jiné
takové pouto, kterým jsou bytosti spoutané, a proto tak dlouhou dobu
obíhají a putují (koloběhem životů), jako je pouto toužení. Poutem toužení
spoutané, bytosti vskutku dlouhou dobu obíhají a putují (koloběhem
životů)." ...
"Člověk s toužením jako svým
společníkem, dlouhou dobu putuje (koloběhem životů), Ať v tomto stavu
bytí či v jiném, z koloběhu putování nevyjde. Toto nebezpečí poznávaje,
že s toužením vyvstává strast, bez toužení a bez lpění, nechť mnich
kráčí s uvědoměním." ...
16. Pathamasekhasuttam
... "Sekhassa bhikkhave
bhikkhuno appattamánassa, anuttaram jogakkhemam, patthajamánassa viharato
báhiram anganti, karitvá na aňňam ekangampi samanupassámi evam
bahúpakáram, jathajidam bhikkhave joniso manasikáro. Joniso bhikkhave
bhikkhu manasikaronto akusalam padžahati, kusalam bhávetí ti." ...
"Joniso manasikáro dhammo
sekhassa bhikkhuno, natthaňňo evam bahukáro uttamatthassa pattijá.
Joniso padaham bhikkhu khajam
dukkhassa pápune ti." ...
16. Ten, kdo se cvičí (1.)
... "U cvičícího se mnicha,
mniši, který ještě nedosáhl svého cíle, nepřekonatelného vyproštění z jha
(strasti), co se týče vnitřních členů (faktorů), neznám žádný jiný člen,
který způsobuje tak mnoho užitku, jako je důkladná pozornost, mniši. Mnich
obdařený důkladnou pozorností opouští to, co je neprospěšné, a rozvíjí to,
co je prospěšné." ...
"Důkladná pozornost, coby
vlastnost cvičícího se mnicha, nic jiného není tak užitečné pro
dosažení nejvyššího cíle. Důkladně snažící se mnich dosáhne ukončení
strasti." ...
17.
Dutijasekhasuttam
... "Sekhassa bhikkhave
bhikkhuno appattamánassa anuttaram jogakkhemam patthajamánassa viharato
báhiram anganti karitvá na aňňam ekangampi samanupassámi evam bahupakáram,
jathajidam bhikkhave kaljánamittatá. Kaljánamitto bhikkhave bhikkhu
akusalam padžahati kusalam bhávetí ti." ...
"Kaljánamitto jo bhikkhu
sappatisso sagáravo, karam mittánam vačanam sampadžáno patissato,
pápune anupubbena
sabbasaňňodžanakkhajan ti." ...
17. Ten, kdo se cvičí (2.)
... "U cvičícího se mnicha,
mniši, který ještě nedosáhl svého cíle, nepřekonatelného vyproštění z jha
(strasti), co se týče vnějších členů (faktorů), neznám žádný jiný člen,
který způsobuje tak mnoho užitku, jako je ušlechtilé přátelství. Mnich
obdařený ušlechtilým přátelstvím opouští to, co je neprospěšné, a rozvíjí
to, co je prospěšné." ...
"Mnich, jenž má ušlechtilé
přátele, zdvořilý a uctivý, dělá-li to, co mu přátelé radí, s jasným
pochopením a uvědoměním, dosáhne krok za krokem, odstranění všech
pout." ...
18. Sanghabhedasuttam
... "Ekadhammo bhikkhave loke
uppadždžamáno uppadždžati bahudžanáhitája bahudžanásukhája bahuno džanassa
anatthája ahitája dukkhája devamanussánam. Katamo ekadhammo? Sanghabhedo.
Sanghe kho pana bhikkhave bhinne aňňamaňňam bhandanáni čeva honti,
aňňamaňňam paribhásá ča honti, aňňamaňňam parikkhepá ča honti, aňňamaňňam
pariččadžaná ča honti. Tattha appasanná čeva nappasídanti, pasannánaňča
ekaččánam aňňathattam hotí ti." ...
"Ápájiko nerajiko kappattho
sanghabhedako, vaggárámo adhammattho jogakkhemá vidhamsati.
Sangham samaggam bhetvána
kappam nirajamhi paččatí ti." ...
18. Rozkol v Sangze
... "Jedna věc, mniši, když
se objeví ve světě, je ke škodě mnohých, k neštěstí mnohých, k
neprospěchu, škodě a neštěstí mnohých bytostí, bohů i lidí. Která jedna
věc? Rozkol v Sangze. Když je Sangha rozštěpena, pře se jeden s druhým,
uráží jeden druhého, spolčuje se jeden proti druhému, opouští jeden
druhého. A tak ti, kterým schází důvěra, nezískají žádnou důvěru, a
někteří z těch, kteří důvěru mají, změní svůj postoj." ...
"Strádat v pekle, po celý
velevěk bude ten, kdo rozštěpil Sanghu, radující se z nesvárů,
nespravedlivý, unikne mu možnost vyproštění z jha (strasti). Když
rozštěpil Sanghu, jež byla v souladu, bude se péct v pekle po celý
velevěk." ...
19. Sanghasámaggísuttam
... "Ekadhammo bhikkhave loke
uppadždžamáno uppadždžati bahudžanáhitája bahudžanásukhája bahuno džanassa
atthája hitája sukhája devamanussánam. Katamo ekadhammo? Sanghasámaggí.
Sanghe kho pana bhikkhave samagge na čeva aňňamaňňam bhandanáni honti, na
ča aňňamaňňam paribhásá honti, na ča aňňamaňňam parikkhepá honti, na ča
aňňamaňňam pariččadžaná honti. Tattha appasanná čeva pasídanti
pasannánaňča bhijjobhávo hotí ti." ...
"Sukhá sanghassa sámaggi
samaggánaňčanuggaho, samaggarato dhammattho jogakkhemá na dhamsati.
Sangham samaggam katvána
kappam saggamhi modatí ti." ...
19. Soulad v Sangze
... "Jedna věc, mniši, když
se objeví ve světě, je ku prospěchu mnohých, pro štěstí mnohých, k dobru,
prospěchu a štěstí mnohých bytostí, bohů i lidí. Která jedna věc? Soulad v
Sangze. Když je Sangha v souladu, nepře se jeden s druhým, neuráží jeden
druhého, nespolčuje se jeden proti druhému, neopouští jeden druhého. A tak
ti, kterým schází důvěra, tuto důvěru získají, a ti, kteří důvěru mají, jí
budou mít ještě více." ...
"Blažený je soulad v Sangze,
tomu, kdo napomáhá souladu, raduje se ze souladu a je spravedlivý, neunikne možnost vyproštění
z jha (strasti). Když vnesl soulad do Sanghy, bude se radovat v nebi po
celý velevěk." ...
20. Padutthačittasuttam
... "Idáham bhikkhave ekaččam
puggalam padutthačittam. Evam četasá četo paričča padžánámi: ´Imamhi čájam
samaje puggalo kálam karejja, jathá bhatam nikkhitto, evam niraje.´ Tam
kissa hetu? Čittaňhissa bhikkhave paduttham. Četopadosahetu kho pana
bhikkhave evamidhekačče sattá kájassa bhedá param maraná apájam duggatim
vinipátam nirajam upapadždžantí ti." ...
"Padutthačittam ňatvána ekaččam
idha puggalam, etamatthaňča vjákási Buddho bhikkhúna santiko: Imamhi čájam samaje kálam kajirátha
puggalo, nirajam
upapadždžejja čittaňhissa padúsitam, jathá haritvá nikkhipejja evameva tathávidhá.
Četopadosahetu hi sattá
gaččhanti duggatin ti." ...
20. Poskvrněná (Zkažená) mysl
... "Je zde, mniši, nějaký
člověk s poskvrněnou myslí. Když proniknu jeho mysl svou myslí, poznávám:
´Kdyby tento člověk zemřel v tomto okamžiku, skončil by v pekle, jako
kdyby ho někdo popadl a odnesl ho tam.´ A z jakého důvodu? Jelikož jeho
mysl je poskvrněná. Je to právě kvůli poskvrnění mysli, že některé
bytosti, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstanou v bědném stavu, v
strastném místě, v záhubě, v pekle." ...
"Zkaženou mysl poznávaje, u
nějakého jedince, smysl této věci vysvětluje, Probuzený v přítomnosti
mnichů: Kdyby v tomto okamžiku zemřel onen člověk, tak znovu vyvstane v pekle, jelikož jeho
mysl je poskvrněná, jako kdyby byl uchopen a umístěn tam. Je to
kvůli poskvrnění mysli, že bytosti kráčí ke strastnému stavu." ...
Tatijo vaggo
21. Pasannačittasuttam
... "Idáham bhikkhave ekaččam
puggalam pasannačittam evam četasá četo paričča padžánámi: ´Imamhi čájam
samaje puggalo kálam karejja jathá bhatam nikkhitto evam sagge.´ Tam kissa
hetu? Čittaňhissa bhikkhave pasannam. Četopasádahetu kho pana bhikkhave
evamidhekačče sattá kájassa bhedá param maraná sugatim lokam upapadždžantí
ti." ...
"Pasannačittam ňatvána ekaččam
idha puggalam, etamattham ča vjákási Buddho bhikkhúna santike: Imamhi čájam samaje kálam kajirátha
puggalo, sugatim
upapadždžejja čittaňhissa pasáditam, jathá haritvá nikkhipejja evameva
tathávidho. Četopasádahetu hi
sattá gaččhanti suggatin ti." ...
Třetí díl
21. Povznešená (Čistá) mysl
... "Je zde, mniši, nějaký
člověk s povznešenou myslí. Když proniknu jeho mysl svou myslí, poznávám:
´Kdyby tento člověk zemřel v tomto okamžiku, skončil by v nebi, jako kdyby
ho někdo popadl a odnesl ho tam.´ A z jakého důvodu? Jelikož jeho mysl je
povznešená. Je to právě kvůli povznešení mysli, že některé bytosti, po
rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstanou v blaženém stavu, v nebeském
světě." ...
"Poznávaje povznešenou mysl, u
nějakého jedince, smysl této věci vysvětluje, Probuzený v přítomnosti
mnichů: Kdyby v tomto okamžiku zemřel onen člověk, tak znovu vyvstane v blaženém stavu,
jelikož jeho mysl je povznešená, jako kdyby byl uchopen a umístěn tam. Je to kvůli
povznešení mysli, že bytosti kráčí k blaženému stavu." ...
22. Mápuňňabhájísuttam
... "Má bhikkhave puňňánam
bhájittha, sukhassetam bhikkhave adhivačanam itthassa kantassa pijassa
manápassa jadidam puňňáni. Abhidžánámi kho panáham bhikkhave dígharattam
katánam puňňánam ittham kantam pijam manápam vipákam paččanubhútam. Satta
vassáni mettačittam bhávetvá satta samvattavivattakappe najimam lokam
punarágamásim. Samvattamáne sudam bhikkhave kappe ábhassarúpago homi.
Vivattamáne kappe suňňam brahmavimánam upapadždžámi. Tatra sudam bhikkhave
brahmá homi mahábrahmá abhibhu anabhibhúto aňňadatthudaso vasavattí.
Čhattimsakkhattum kho panáham bhikkhave Sakko ahosim devánamindo,
anekasatakkhattum rádžá ahosim čakkavattí dhammiko dhammarádžá čáturanto
vidžitáví džanapadatthávarijappatto sattaratanasampanno. Ko pana vádo
padesaradždžassa? Tassa majham bhikkhave etadahosi: ´Kissa nu kho me idam
kammassa phalam, kissa kammassa vipáko, jenáham etarahi evam mahiddhiko
evam mahánubhávo ti?´ Tassa majham bhikkhave etad-ahosi: ´Tinnam kho me
idam kammánam phalam, tinnam kammánam vipáko, jenáham etarahi evam
mahiddhiko evam mahánubhávo ti, sejjathídam: dánassa damassa saňňamassá
ti.´" ...
"Puňňameva so sikkhejja
ájataggam sukhundrajam, dánaňča samačarijaňča mettačittaňča bhávaje. Ete dhamme bhávajitvá tajo
sukhasamuddaje, abjápadždžham
sukham lokam pandito upapadždžatí ti." ...
22. Bez obav z dobrých činů
... "Mniši, neobávejte se
dobrých (záslužných) činů. Je to označení pro to, co je blažené, žádoucí,
příjemné, libé a slastné, totiž dobré činy. Jsem si vědom toho, že když
jsem po dlouhou dobu konal dobro, dlouho jsem pak zakoušel žádoucí,
příjemné, libé a slastné následky. Když jsem rozvíjel laskavou mysl po
sedm let, po sedm velevěků smršťování a rozpínání jsem se pak nevrátil na
tento svět. Kdykoli nastalo období smršťování, odešel jsem do říše
zářících bohů. Kdykoli nastalo období rozpínání, znovu jsem vyvstal v
prázdném příbytku Brahmy. A zde jsem byl velký Brahmá, nepřemožitelný a
všemohoucí, vševidoucí vládce. Třicetšestkrát jsem byl Sakka, vládce bohů.
Mnohosetkrát jsem byl král, spravedlivý král Dhammy, roztáčející kolo
zákona, vládce čtyř světových stran, udržující stálou vládu nad zemí,
obdařen sedmi poklady. Nesčetněkrát jsem byl také místním králem. Tehdy
jsem si, mniši, pomyslel: ´Jakých mých činů jsou to plody, jakých činů
jsou to následky, že mám nyní takovou velikou sílu a moc?´ A tehdy jsem si
pomyslel: ´Jsou to plody tří druhů konání, následky tří druhů konání, že
mám nyní takovou velikou sílu a moc, totiž štědrosti, sebeovládání a
zdrženlivosti (kázně).´" ...
"Cvičit se v dobru (zásluhách),
které přináší dlouhotrvající blaženost, rozvíjet štědrost, život v
souladu a laskavou mysl. Když rozvíjí tyto tři věci, jež dávají vznikat
blaženosti, v blaženém světě, kde není zloby, moudrý znovu vyvstává."
...
23. Ubhajatthasuttam
... "Ekadhammo bhikkhave
bhávito bahulíkato ubho atthe samadhigajha titthati, ditthadhammikaňčeva
attham samparájikaňča. Katamo ekadhammo? Appamádo kusalesu dhammesu. Ajam
kho bhikkhave ekadhammo bhávito bahulíkato ubho atthe samadhigajha
titthati ditthadhammikaňčeva attham samparájikaňčá ti." ...
"Appamádam pasamsanti
puňňakirijásu panditá. Appamatto ubho atthe adhiganháti pandito: dittheva dhamme jo attho jo čattho
samparájiko. Atthábhisamajá
dhíro pandito ti pavuččatí ti." ...
23. Dvojí prospěch
... "Jedna věc, mniši,
je-li rozvíjena a kultivována, zaručuje oba druhy prospěchu: prospěch zde
a nyní (v tomto životě) a prospěch v budoucnu. Která jedna věc? Dbalost
vůči prospěšným věcem. To je ta jedna věc, která když je rozvíjena a
kultivována, zaručuje oba druhy prospěchu: prospěch zde a nyní (v tomto
životě) a prospěch v budoucnu." ...
"Dbalost v konání dobra chválí ti, kdo jsou
moudří. S dbalostí dosáhne moudrý obou druhů
prospěchu: prospěchu zde a nyní a prospěchu v
budoucnu. Když pochopil vlastní prospěch, je
nazýván znalým a moudrým." ...
24. Atthipuňdžasuttam
... "Ekapuggalassa bhikkhave kappam sandhávato
samsarato sijá evam mahá atthikankalo atthipuňdžo atthirási jathájam
vepullo pabbato, sače samhárako assa sambhataňča na vinassejjá ti." ...
"Ekassekena kappena puggalassatthisaňčajo, sijá pabbatasamo rási iti vuttam mahesiná. So kho panájam akkháto vepullo pabbato mahá, uttaro gidždžhakútassa magadhánam giribbadže. Jato arijasaččáni sammappaňňája passati: dukkham dukkhasamuppádam dukkhassa ča atikkamam, arijaňčatthangikam maggam dukkhúpasamagáminam, sattakkhattum paramaňča
sandhávitvána puggalo, dukkhassantakaro hoti
sabbasamjodžanakkhajá ti." ...
24. Hromada kostí
... "Mniši, kdyby jeden člověk obíhal a putoval
(koloběhem životů) po jeden velevěk, zanechal by za sebou řetězec kostí,
hromadu kostí, kupu kostí velkou jako hora Vépulla, kdyby někdo ty kosti
sebral a sbírka by nebyla zničena." ...
"Nahromadění kostí jednoho člověka za celý velevěk by vytvořilo kupu velkou jako hora, pravil velký
zřec. Toto prohlásil o velké hoře Vépulla, ležící severně od Supího vršku, v horském prstenci
kraje Magadha. Ale když onen člověk nahlédne se
správným porozuměním ušlechtilé pravdy: strast,
vznikání strasti, překonání strasti a ušlechtilou
osmičlennou stezku, vedoucí k utišení strasti, oběhne nanejvýše jen sedmi životy, než s odstraněním všech pout ukončí strast."
...
25. Sampadžánamusávádasuttam
... "Ekam dhammam atítassa bhikkhave purisapuggalassa
náham tassa kiňči pápakammam akaraníjanti vadámi. Katamam ekadhammam?
Jathajidam bhikkhave sampadžánamusávádo ti." ...
"Ekam dhammam atítassa
musávádissa džantuno, vitinnaparalokassa natthi pápam
akárijan ti." ...
25. Vědomé lhaní
... "Dopustí-li se někdo, mniši, jedné věci, není pro
něj žádného zlého činu, který by nebyl schopen vykonat, tak pravím. Co je
ta jedna věc? Je to, mniši, vědomé lhaní."
"Pro toho, kdo se dopouští jedné věci, totiž
lhaní, bez obav z dalšího světa (po smrti), není
zla, které by nevykonal." ...
26. Dánasamvibhágasuttam
... "Evaňče bhikkhave sattá džánejjum
dánasamvibhágassa vipákam jatháham džánámi, na adatvá bhuňdžejjum, na ča
nesam maččheramalam čittam parijádája titthejja. Jo pi nesam assa čarimo
álopo čarimam kabalam, tato pi na asamvibhadžitvá bhuňdžejjum sače nesam
patiggáhaká assu. Jasmá ča kho bhikkhave sattá na evam džánanti
dánasamvibhágassa vipákam jatháham džánámi, tasmá adatvá bhuňdžanti
maččheramalaňča nesam čittam parijádája titthatí ti." ...
"Evam če sattá džánejjum jathá vuttam mahesiná, vipákam samvibhágassa jathá hoti mahapphalam, vinejjum maččheramalam vippasannena četasá, dadždžum kálena arijesu jattha dinnam mahapphalam.
Annaňča datvá bahuno dakkhinejjesu dakkhinam, ito čutá manussattá saggam gaččhanti dájaká. Te ča saggam gatá tattha
modanti kámakámino, vipákam samvibhágassa anubhonti
amaččhará ti." ...
26. Štědrost a sdílení
... "Mniši, kdyby bytosti znaly následky dávání a
sdílení, jako je znám já, nejedly by, aniž by se s někým nepodělili, a
poskvrna sobectví by nepřemáhala jejich mysli. I kdyby to byl jejich
poslední kousek, jejich poslední sousto, nejedly by, aniž by se nepodělili
s někým, kdo by přijal jejich dar. Ale jelikož bytosti neznají následky
dávání a sdílení, jako je znám já, jedí, aniž by se podělili, a poskvrna
sobectví přemáhá jejich mysli." ...
"Kdyby bytosti znaly, co řekl velký zřec, jak velké plody a následky přináší sdílení, pak by s povznešenou myslí přemohly poskvrnu
sobectví a ve správný čas by darovaly ušlechtilým,
kterýžto dar přináší velké plody. Mnozí dárci,
kteří věnovali jídlo těm, kdo jsou hodni darů, když odejdou z tohoto lidského stavu, přijdou do
nebe. Když přišli do nebe, radují se zde ze
smyslových rozkoší, a zakoušejí tak následky
sdílení, bez sobectví." ...
27. Mettáčetovimuttisuttam
... "Jáni kániči bhikkhave opadhikáni
puňňakirijavatthúni, sabbáni táni mettája četovimuttijá kálam nágghanti
solasim. Mettá jeva táni četovimutti adhiggahetvá bhásate ča, tapate ča,
viročati ča. Sejjathápi bhikkhave já káči tárakarúpánam pabhá, sabbá tá
čandimapabhája kalam nágghanti solasim, čandappabhá jeva tá adhiggahetvá
bhásate ča, tapate ča viročati ča, evam kho bhikkhave jáni kániči
opadhikáni puňňakirijavatthúni, sabbáni táni mettája četovimuttijá kalam
nágghanti solasim. Mettá jeva táni četovimutti adhiggahetvá bhásate ča,
tapate ča, viročati ča. Sejjathápi bhikkhave vassánam paččhime máse
saradasamaje viddhe vigatavaláhake nabhe ádiččo nabham abbhussakkamáno
sabbam ákásagatam tamagatam abhivibhačča bhásate ča, tapate ča, viročati
ča, evameva kho bhikkhave jáni kániči opadhikáni puňňakirijavatthúni,
sabbáni táni mettája četovimuttijá kalam nágghanti solasim. Mettá jeva
táni četovimutti adhiggahetvá bhásate ča, tapate ča, viročati ča. Sejjathápi bhikkhave rattijá paččúsasamajam osadhi
táraká bhásate ča, tapate ča, viročati ča, evameva kho bhikkhave jáni
kániči opadhikáni puňňakirijavatthúni, sabbáni táni mettája četovimuttijá
kalam nágghanti solasim. Mettá jeva táni četovimutti adhiggahetvá bhásate
ča, tapate ča, viročati čá ti." ...
"Jo ča mettam bhávajati appamánam patissato, tanú samjodžaná honti passato upadhikkhajam. Ekampi če pánamadutthačitto mettájati kusalo tena
hoti, sabbe ča páne manasánukampam pahútam arijo
pakaroti puňňam. Je sattasandam pathavim vidžetvá
rádžísajo jadžamánánuparijagá, assamedhá
purisamedham sammápásam vádžapejjam niraggalam. Mettassa čittassa subhávitassa kalampi te
nánubhavanti solasim, čandappabhá táraganá va sabbe.
Jo na hanti na
gháteti na džináti na džápaje, mettam so sabbabhútesu veram tassa na
kenačí ti." ...
27. Osvobození mysli laskavostí
... "Všechny podklady pro konání dobra, mniši,
vedoucí k dalšímu zrození, se nevyrovnají ani jedné šestnáctině osvobození
mysli laskavostí. Laskavostí osvobozená mysl, všechny je překračujíc,
září, svítí a oslňuje. Tak jako se záře všech hvězd nevyrovná ani jedné
šestnáctině záře měsíce, který, všechny je překračuje, září, svítí a
oslňuje, právě tak všechny podklady pro konání dobra, vedoucí k dalšímu
zrození, se nevyrovnají ani jedné šestnáctině osvobození mysli
laskavostí... Tak jako v posledním měsíci dešťů,
na podzim, když je obloha jasná a bez mraků, slunce vycházející na oblohu,
prostupující prostor zahalený v temnotě, září, svítí a oslňuje, právě tak
všechny podklady pro konání dobra, vedoucí k dalšímu zrození, se
nevyrovnají ani jedné šestnáctině osvobození mysli laskavostí... Tak jako jitřenka v šeru před rozbřeskem září, svítí
a oslňuje, právě tak všechny podklady pro konání dobra, vedoucí k dalšímu
zrození, se nevyrovnají ani jedné šestnáctině osvobození mysli laskavostí.
Laskavostí osvobozená mysl, všechny je překračujíc, září, svítí a
oslňuje." ...
"Ten, kdo s
uvědoměním rozvíjí nezměrnou laskavost, uvolní tím
pouta, když vidí zánik přivlastňování. Chová-li
někdo s neznečištěnou myslí laskavost byť jen vůči
jediné bytosti, bude to pro něj prospěšné. Ušlechtilý však chová soucitnou mysl ke všem
bytostem, a vykoná tak velmi mnoho dobra. Královští zřeci, kteří dobyli zemi zaplněnou
bytostmi, konali obětiny: koňské oběti, lidské
oběti, vodní obřady, sómové obřady, jakož i ty
zvané ´odstraňování zábran´. To se však nevyrovná
ani jedné šestnáctině správně rozvinuté laskavé mysli, tak jako všechna souhvězdí nepředčí záři měsíce. Kdo nezabíjí ani nenavádí druhé k zabíjení, kdo nedobývá ani nenavádí druhé k dobývání, s laskavostí vůči všem bytostem, nechová zášť vůbec k
nikomu." ...
Dukanipáto
Pathamo vaggo
28. Dukkhavihárasuttam
Vuttam hetam Bhagavatá, vuttam Arahatá ti me sutam:
"Dvíhi bhikkhave dhammehi samannágato bhikkhu
dittheva dhamme dukkham viharati savighátam saupájásam sapariláham,
kájassa bhedá param maraná duggati pátikankhá. Katamehi dvihí? Indrijesu
aguttadváratája ča bhodžane amattaňňutája ča. Imehi kho bhikkhave dvíhi
dhammehi samannágato bhikkhu dittheva dhamme dukkham viharati savighátam
saupájásam sapariláham, kájassa bhedá param maraná duggati pátikankhá ti."
Etam attham Bhagavá avoča, tatthetam iti vuččati:
"Čakkhu sotaňča ghánaňča dživhá kájo atho mano, etáni jassa dváráni aguttánídha bhikkhuno, bhodžanamhi amattaňňú indrijesu asamvuto, kájadukkham četodukkham dukkham so adhigaččhati. Dajhamánena kájena
dajhamánena četasá, divá vá jadi vá rattim dukkham viharati tádiso ti."
Ajampi attho vutto Bhagavatá, iti me sutan ti.
Druhá kapitola
První díl
28. Strastné dlení
Toto bylo řečeno Vznešeným, zasloužilým, a tak jsem
slyšela:
"Obdařen dvěma vlastnostmi, mniši, prodlévá mnich
strastně zde a nyní, s potížemi, zoufale a horečnatě, a po rozpadu těla,
po smrti, může očekávat strastný stav. Kterými dvěma? Nestřežením bran
smyslů a nemírností v jídle. Obdařen těmito dvěma vlastnostmi prodlévá
mnich strastně zde a nyní, s potížemi, zoufale a horečnatě, a po rozpadu
těla, po smrti, může očekávat strastný stav."
Toto je smyslem toho, co řekl Vznešený. A vzhledem k
tomu bylo dále řečeno:
"Oko, ucho, nos, jazyk, tělo a mysl - když mnich nestřeží tyto brány, nemírný v jídle, neovládaje své smysly, zakouší pouze strast,
tělesnou i mentální. Trýzněn na těle, trýzněn na
mysli, ať ve dne či v noci, takto prodlévá
strastně."
Toto je rovněž smyslem toho, co řekl Vznešený, a tak
jsem slyšela.
29. Sukhavihárasuttam
... "Dvíhi bhikkhave dhammehi samannágato bhikkhu
dittheva dhamme sukham viharati avighátam anupájásam apariláham, kájassa
bhedá param maraná sugati pátikankhá. Katamehi dvíhi? Indrijesu
guttadváratája ča bhodžane mattaňňutája ča. Imehi kho bhikkhave dvíhi
dhammehi samannágato bhikkhu dittheva dhamme sukham viharati avighátam
anupájásam apariláham, kájassa bhedá param maraná sugati pátikankhá ti."
...
"Čakkhu sotaňča ghánaňča dživhá kájo atho mano, etáni jassa dváráni suguttánídha bhikkhuno, bhodžanamhi ča mattaňňú indrijesu ča samvuto, kájasukham četosukham sukham so adhigaččhati. Adajhamánena kájena
adajhamánena četasá, divá vá jadi vá rattim sukham viharati tádiso ti."
...
29. Šťastné dlení
"Obdařen dvěma vlastnostmi, mniši, prodlévá mnich
šťastně zde a nyní, bez potíží, zoufalství či horečnatosti, a po rozpadu
těla, po smrti, může očekávat šťastný stav. Kterými dvěma? Střežením bran
smyslů a mírností v jídle. Obdařen těmito dvěma vlastnostmi prodlévá mnich
šťastně zde a nyní, bez potíží, zoufalství či horečnatosti, a po rozpadu
těla, po smrti, může očekávat šťastný stav."
"Oko, ucho, nos, jazyk, tělo a mysl – když mnich dobře střeží tyto brány, mírný v jídle, ovládaje své smysly, zakouší pouze štěstí, tělesné i mentální. Netrýzněn na těle, netrýzněn na mysli, ať ve dne či v noci, takto prodlévá šťastně."
30. Tapaníjasuttam
... "Dve me bhikkhave tapaníjá. Katame dve? Idha
bhikkhave ekaččo akatakaljáno hoti akatakusalo akatabhíruttáno, katapápo
kataluddo katakibbiso. So ´akatam me kaljánan´ti pi tappati, ´katam me
pápan´ti pi tappati. Ime kho bhikkhave dve dhammá tapaníjá ti." ...
"Kájaduččaritam katvá vačíduččaritáni ča, manoduččaritam katvá jaňčaňňam dosasaňhitam, akatvá kusalam
kammam katvánákusalam bahum, kájassa bhedá duppaňňo nirajam so
upapadždžatí ti." ...
30. S výčitkami
"Jsou dvě věci způsobující výčitky, mniši. Které dvě?
Zde někdo nekoná to, co je dobré, nekoná to, co je prospěšné, neposkytuje
ochranu těm, kdo ji potřebují, koná zlo, koná krutosti a koná barbarství.
Když si pomyslí: ´Nekonám to, co je dobré,´ pociťuje výčitky, když si
pomyslí: ´Konám to, co je zlé,´ pociťuje výčitky. To jsou dvě věci
způsobující výčitky."
"Oddán špatnému jednání tělem, špatnému jednání
řečí, špatnému jednání myslí nebo čemukoli, co je
závadné, kdo nekoná prospěšné činy a páchá mnoho
neprospěšného, nemoudrý, po rozpadu těla, znovu
vyvstane v pekle."
31. Atapaníjasuttam
... "Dve me bhikkhave atapaníjá. Katame dve? Idha
bhikkhave ekaččo katakaljáno hoti katakusalo katabhíruttáno, akatapápo
akataluddo akatakibbiso. So ´katam me kaljánan´ti pi na tappati, ´akatam
me pápan´ti pi na tappati. Ime kho bhikkhave dve dhammá atapaníjá ti." ...
"Kájaduččaritam hitvá vačíduččaritáni ča, manoduččaritam hitvá jaňčaňňam dosasaňhitam, akatvákusalam kammam
katvána kusalam bahum, kájassa bhedá sappaňňo saggam so upapadždžatí ti."
...
31. Bez výčitek
... "Jsou dvě věci nezpůsobující výčitky, mniši.
Které dvě? Zde někdo koná to, co je dobré, koná to, co je prospěšné,
poskytuje ochranu těm, kdo ji potřebují, nekoná zlo, nekoná krutosti ani
nekoná barbarství. Když si pomyslí: ´Konám to, co je dobré,´ nepociťuje
výčitky, když si pomyslí: ´Nekonám to, co je zlé,´ nepociťuje výčitky. To
jsou dvě věci nezpůsobující výčitky."
"Zanechávaje špatné jednání tělem, špatné jednání
řečí, špatné jednání myslí nebo cokoli, co je
závadné, kdo nepáchá neprospěšné činy a koná mnoho
prospěšného, moudrý, po rozpadu těla, znovu
vyvstane v nebi."
32. Pápakasílasuttam
... "Dvíhi bhikkhave dhammehi samannágato puggalo
jathá bhatam nikkhitto evam niraje. Katamehi dvíhi? Pápakena ča sílena,
pápikája ča ditthijá. Imehi kho bhikkhave dvíhi dhammehi samannágato
puggalo jathá bhatam nikkhitto evam niraje ti." ...
"Pápakena ča sílena pápikája ča ditthijá, etehi dvíhi dhammehi
jo samannágato naro, kájassa bhedá duppaňňo nirajam so upapadždžatí ti."
...
32. Špatné chování
... "Člověk obdařený dvěma věcmi, mniši, skončí v
pekle, jako kdyby ho někdo popadl a odnesl ho tam. Kterými dvěma? Špatným
chováním a špatnými názory. Člověk obdařený těmito dvěma věcmi skončí v
pekle, jako kdyby ho někdo popadl a odnesl ho tam." ...
"Špatné chování a špatné názory: obdařen těmito dvěma věcmi, nemoudrý člověk, po rozpadu těla, znovu vyvstane v
pekle." ...
33. Bhaddakasílasuttam
... "Dvíhi bhikkhave dhammehi samannágato jathá
bhatam nikkhitto evam sagge. Katamehi dvíhi? Bhaddakena ča sílena,
bhaddikája ča ditthijá. Imehi kho bhikkhave dvíhi dhammehi samannágato
puggalo jathá bhatam nikkhitto evam sagge ti." ...
"Bhaddakena ča sílena bhaddikája ča ditthijá, etehi dvíhi dhammehi
jo samannágato naro, kájassa bhedá sappaňňo saggam so upapadždžatí ti."
...
33. Dobré chování
... "Člověk obdařený dvěma věcmi, mniši, skončí v
nebi, jako kdyby ho někdo popadl a odnesl ho tam. Kterými dvěma? Dobrým
chováním a dobrými názory. Člověk obdařený těmito dvěma věcmi skončí v
nebi, jako kdyby ho někdo popadl a odnesl ho tam." ...
"Dobré chování a dobré názory: obdařen těmito dvěma věcmi, moudrý člověk, po rozpadu těla, znovu vyvstane v
nebi." ...
34. Anátápísuttam
... "Anátápí
bhikkhave bhikkhu anottápí abhabbo sambodhája, abhabbo nibbánája, abhabbo
anuttarassa jogakkhemassa adhigamája. Átápí
kho bhikkhave bhikkhu ottápí bhabbo sambodhája, bhabbo nibbánája, bhabbo
anuttarassa jogakkhemassa adhigamájá ti." ...
"Anátápí anottápí kusíto hínavírijo, jo thínamiddhabahulo ahiríko anádaro, abhabbo tádiso bhikkhu phutthum sambodhimuttamam. Jo ča satimá nipako
džhájí átápí ottápí ča appamatto, samjodžanam džátidžarája čhetvá idheva
sambodhimanuttaram phuse ti." ...
34. Bez horlivosti
... "Bez horlivosti,
mniši, bez obav ze špatného konání, je mnich neschopný probuzení,
neschopný odpoutání, neschopný dosáhnout nepřekonatelného vyproštění z jha
(strasti). Je-li však mnich horlivý, má-li obavy
ze špatného konání, je schopný probuzení, schopný odpoutání, schopný
dosáhnout nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti)."
...
"Bez horlivosti, bez obav ze špatného konání, líný a
postrádající energičnost, plný ochablosti a
malátnosti, bez studu a neuctivý, takový mnich
není schopen dotknout se nejvyššího probuzení. Ale kdokoli je uvědomělý, bystrý a pohroužený v
meditaci, horlivý, s obavami ze špatného konání a dbalý, když odetnul pouto zrození a stárnutí, dosáhne, právě
zde, nepřekonatelného probuzení." ...
35. Pathamanakuhanasuttam
... "Najidam bhikkhave brahmačarijam vussati
džanakuhanattham džanalapanattham lábhasakkárasilokánisamsattham iti mam
džano džánátú ti. Atha kho idam bhikkhave brahmačarijam vussati
samvaratthaňčeva pahánatthaňčá ti." ...
"Samvarattham pahánattham brahmačarijam anítiham, adesají so Bhagavá nibbánogadhagáminam. Esa maggo mahattehi anujáto mahesihi. Je je tam
patipadždžanti jathá Buddhena desitam, dukkhassantam karissanti satthusásanakárino ti." ...
35. Bez klamání (1.)
... "Tento svatý život, mniši, není veden kvůli
klamání či obelstění lidí, ani kvůli zisku, poctám či slávě, ani s
myšlenkou: ´Nechť o mně lidé vědí.´ Tento svatý život je veden kvůli
zdrženlivosti a opuštění (neprospěšného)." ...
"Kvůli zdrženlivosti, kvůli opuštění, učí Vznešený
svatý život, jenž není od nikoho převzatý,
který vede k odpoutání a noří se do něj. Tato
stezka je sledována těmi, kdo mají velký cíl, velkými zřeci. Ti, kdo ji následují, jak tomu učí Probuzený, ukončí strast, hledíce si rady svého Učitele." ...
36. Dutijadžanakuhanasuttam
... "Najidam bhikkhave brahmačarijam vussati
džanakuhanattham džanalapanattham lábhasakkárasilokánisamsattham iti mam
džano džánátú ti. Atha kho idam bhikkhave brahmačarijam vussati
abhiňňatthaňčeva pariňňatthaňčá ti." ...
"Abhiňňattham pariňňattham brahmačarijam anítiham,
adesají so Bhagavá nibbánogadhagáminam. Esa maggo mahattehi anujáto mahesihi. Je je tam
patipadždžanti jathá Buddhena desitam, dukkhassantam karissanti satthusásanakárino ti." ...
36. Bez klamání (2.)
... "Tento svatý život, mniši, není veden kvůli
klamání či obelstění lidí, ani kvůli zisku, poctám či slávě, ani s
myšlenkou: ´Nechť o mně lidé vědí.´ Tento svatý život je veden kvůli
přímému poznání a plnému pochopení."
"Kvůli přímému poznání, kvůli plnému pochopení, učí
Vznešený svatý život, jenž není od nikoho
převzatý, který vede k odpoutání a noří se do něj. Tato stezka je sledována těmi, kdo mají velký cíl,
velkými zřeci. Ti, kdo ji následují, jak tomu učí
Probuzený, ukončí strast, hledíce si rady svého
Učitele." ...
37. Somanassasuttam
... "Dvíhi bhikkhave dhammehi samannágato bhikkhu
dittheva dhamme sukhasomanassabahulo viharati, joni čassa áraddhá hoti
ásavánam khajája. Katamehi dvíhi? Samvedžaníjesu thánesu samvedžanena,
samviggassa ča joniso padhánena. Imehi kho bhikkhave dvíhi dhammehi
samannágato bhikkhu dittheva dhamme sukhasomanassabahulo viharati, joni
čassa áraddhá hoti ásavánam khajájá ti." ...
"Samvedžaníjatthánesu samvidždžate ča pandito, átápí nipako bhikkhu paňňája samavekkhija. Evamvihárí átápí
santavuttí anuddhato, četosamathamanujutto khajam dukkhassa pápune ti." ...
37. Radost
"Obdařen dvěma věcmi, mniši, prodlévá mnich naplněn
štěstím a radostí, hluboce podnícen k odstranění zákalů. Kterými dvěma?
Pocitem naléhavosti (osvobodit se) vůči věcem, které které by měly
vzbuzovat tento pocit naléhavosti, a důkladným snažením. Obdařen těmito
dvěma věcmi prodlévá mnich naplněn štěstím a radostí, hluboce podnícen k
odstranění zákalů." ...
"S pocitem naléhavosti vzhledem k tomu, co by ho mělo
vzbuzovat, moudrý, horlivý a bystrý mnich, by měl
zkoumat s moudrostí. Kdo prodlévá takto horlivě, v
klidu a bez rozrušenosti, oddán utišování mysli,
dosáhne odstranění strasti." ...
Dutijo vaggo
38. Vitakkasuttam
... "Tathágatam
bhikkhave Arahantam Sammásambuddham dve vitakká bahulam samudáčaranti:
khemo ča vitakko paviveko ča. Abjápadždžhárámo bhikkhave Tathágato
abjápadždžharato. Tamenam bhikkhave Tathágatam abjápadždžhárámam
abjápadždžharatam eso va vitakko bahulam samudáčarati: imájáham irijája na
kiňči vjábádhemi tasam vá thávaram vá ti. Pavivekárámo bhikkhave Tathágato
pavivekarato. Tamenam bhikkhave Tathágatam pavivekárámam pavivekaratam
eseva vitakko bahulam samudáčarati: jam akusalam tam pahínan ti. Tasmátiha bhikkhave tumhe pi abjápadždžhárámá
viharatha abjápadždžharatá tesam vo bhikkhave tumhákam abjápadždžhárámánam
viharatam abjápadždžharatánam eseva vitakko bahulam samudáčarissati: imája
majam irijája na kiňči vjábádhema tasam vá thávaram vá ti. Pavivekárámá
bhikkhave viharatha pavivekaratá. Tesam vo bhikkhave tumhákam
pavivekárámánam viharatam pavivekaratánam eseva vitakko bahulam
samudáčarissati: kim akusalam? kim appahínam? kim padžahámá ti?" ...
"Tathágatam Buddham asajhasáhinam duve vitakká
samudáčaranti nam, khemo vitakko pathamo udírito tato viveko dutijo
pakásito. Tamonudam páragatam mahesim
tam pattipattam vasimam anásavam, vessantaram tanhakkhaje vimuttam tam ve munim
antimadehadhárim, Máramdžaham brúmi džarája
páragum. Sele jathá pabbatamuddhanitthito jathá pi
passe džananam samantato, tathúpamam dhammamajam sumedho pásádamárujha
samantačakkhu, sokávatinnam džanatamapetasoko avekkhatí
džátidžarábhibhútan ti." ...
Druhý díl
38. Myšlenky
... "V Tathágatovi, mniši, zasloužilém a dokonale
probuzeném, často vyvstávají dvě myšlenky: myšlenka bezpečí a myšlenka
odloučení. Tathágata se raduje z nezlovolnosti, těší se z nezlovolnosti. V
něm, radujícím se z nezlovolnosti, těšícím se z nezlovolnosti, často
vyvstává tato myšlenka: ´Touto aktivitou neškodím vůbec nikomu, ať slabému
či silnému.´ Tathágata se raduje z odloučení, těší
se z odloučení. V něm, radujícím se z odloučení, těšícím se z odloučení,
často vyvstává tato myšlenka: ´Co je neprospěšné, to je opuštěno.´ Takto, mniši, byste i vy měli prodlévat, radujíce se
z nezlovolnosti, těšíce se z nezlovolnosti. Pak i ve vás, radujících se z
nezlovolnosti, těšících se z nezlovolnosti, bude často vyvstávat tato
myšlenka: ´Touto aktivitou neškodíme vůbec nikomu, ať slabému či
silnému.´ I vy, mniši, prodlévejte, radujíce se z
odloučení, těšíce se z odloučení. Pak ve vás, radujících se z odloučení,
těšících se z odloučení, bude často vyvstávat tato myšlenka: ´Co je
neprospěšné? Co ještě nebylo opuštěno? Co opouštíme?´" ...
"V Tathágatovi, Probuzeném, který snášel to, co je
těžké snést, vyvstávají tyto dvě myšlenky: myšlenka bezpečí, zmíněná jako první, a myšlenka
odloučení, uvedená jako druhá. Ten, kdo rozptyluje
temnotu, velký zřec, který přešel na druhý břeh, který dosáhl cíle, ovládl
(svou mysl) a je oproštěn od zákalů, očištěn od
jedů, osvobozen odstraněním toužení, tento mudrc nese své poslední tělo,
když překonal Máru a
překročil stárnutí. Jako ten, kdo stojí na skalním
útesu a hledí na lidi pod sebou, právě tak
moudrý, vystoupivší na věž Dhammy, vševidoucí, když překonal trápení, shlíží na ty, kdo jsou
sužováni trápením, přemoženi stárnutím a smrtí." ...
39. Desanásuttam
... "Tathágatassa bhikkhave Arahato Sammásambuddhassa
dve dhammadesaná parijájena bhavanti. Katamá dve? ´Pápam pápakato passathá
ti,´ ajam pathamá dhammadesaná. ´Pápam pápakato disvá tattha nibbindatha
viradždžatha vimuččathá ti,´ ajam dutijá dhammadesaná. Tathágatassa
bhikkhave Arahato Sammásambuddhassa imá dve dhammadesaná parijájena
bhavantí ti." ...
"Tathágatassa Buddhassa sabbabhútánukampino, parijájavačanam passa dve ča dhammá pakásitá: pápakam passatha
četam tattha čápi viradždžatha, tato virattačittáse dukkhassantam
karissathá ti." ...
39. Výklady
... "Tathágata, mniši, zasloužilý a dokonale
probuzený, přednáší postupně dva výklady Dhammy. Které dva? ´Vidět zlo
(špatnost) jako zlo,´ to je první výklad Dhammy. ´Když je zlo viděno jako
zlo, odvrátit se od něj, oprostit se od něj a osvobodit se od něj,´ to je
druhý výklad Dhammy. Tathágata, zasloužilý a dokonale probuzený, přednáší
postupně tyto dva výklady Dhammy.´...
"Tathágatou, Probuzeným, majícím soucit se
všemi bytostmi, pohleď na tyto dvě věci, které
jsou jím postupně vykládané: Vidět zlo jako
takové, a oprostit se od něj, s takto oproštěnou
myslí ukončit strast." ...
40. Vidždžásuttam
... "Avidždžá bhikkhave pubbangamá akusalánam
dhammánam samápattijá, anvadeva ahirakam anottappam. Vidždžá ča kho
bhikkhave pubbangamá kusalánam dhammánam samápattijá, anvadeva hirottappan
ti." ...
"Já káčimá duggatijo asmim loke paramhi ča, avidždžámúlaká sabbá iččhálobhasamussajá. Jato ča hoti pápiččho ahiríko anádaro, tato pápam pasavati apájam tena gaččhati. Tasmá čhandaňča
lobhaňča avidždžaňča virádžajam, vidždžam uppádajam bhikkhu sabbá
duggatijo džahe ti." ...
40. Vědění
... "Nevědomost, mniši, předchází příchodu
neprospěšných věcí, nepřítomnost studu a obav ze špatného konání ji
následují. Ale vědění, mniši, předchází příchodu prospěšných věcí, stud a
obavy ze špatného konání ho následují." ...
"Jakékoli strastné stavy, ať v tomto světě či v
příštím, jsou všechny zakořeněné v nevědomosti a
jsou nahromaděním žádosti a chtivosti. Když někdo se zlými
žádostmi nemá stud a ohledy, vzejde z toho zlo, a
tím dojde k záhubě. Když nechá vymizet touhu,
chtivost a nevědomost a nechá vyvstat vědění, mnich
překoná všechny strastné stavy." ...
41. Paňňáparihínasuttam
... "Te bhikkhave
sattá suparihíná, je arijája paňňája parihíná, te dittheva dhamme dukkham
viharanti savighátam sa-upájásam sapariláham, kájassa bhedá param maraná
duggati pátikankhá. Te bhikkhavo sattá aparihíná, je arijája paňňája
aparihíná, te dittheva dhamme sukham viharanti avighátam anupájásam
apariláham kájassa bhedá param-maraná sugati pátikankhá ti." ...
"Paňňája parihánena passa lokam sadevakam, nivittham námarúpasmim ´idam saččan ti´ maňňati. Paňňá hi setthá lokasmim jájam nibbedhagáminí, jája sammá padžánáti džátibhavaparikkhajam. Tesam devá manussá
ča Sambuddhánam satímatam, pihajanti hásapaňňánam
sarírantimadhárinan ti." ...
41. Postrádající moudrost
... "Ty bytosti, mniši,
skutečně upadají, kterým chybí ušlechtilá moudrost. Prodlévají strastně v
tomto životě, s potížemi, zoufale a horečnatě, a po rozpadu těla, po
smrti, mohou očekávat strastný stav. Ty bytosti, mniši,
neupadají, kterým nechybí ušlechtilá moudrost. Prodlévají šťastně v tomto
životě, bez potíží, zoufalosti a horečnatosti, a po rozpadu těla, po
smrti, mohou očekávat šťastný stav." ...
"Pohleď na tento svět s
jeho bohy, upadlý z hlediska moudrosti, ponořený
ve jménu (mentalitě) a hmotě (tělesnosti) se domnívá, že ´toto je pravda´.
Nejlepší moudrostí na světě je to, co vede k
proniknutí (k pravdě), co správně poznává úplné
odstranění zrození a bytí. Bohům a lidem jsou
milí ti, kteří jsou probuzení a uvědomělí, a s radostnou moudrostí nesou svá poslední těla." ...
42. Sukkadhammasuttam
... "Dve me bhikkhave sukká dhammá lokam pálenti.
Katame dve? Hiri ča ottappaňča. Ime kho bhikkhave dve sukká dhammá lokam
na pálejjum, najidha paňňájetha mátá ti vá, mátuččhá ti vá, mátulání ti
vá, áčarijaharijá ti vá, garúnam dárá ti vá, sambhedam loko agamissa jathá
adželaká kukkutasúkará sonasigálá. jasmá ča kho bhikkhave ime dve sukká
dhammá lokam pálenti, tasmá paňňájati mátá ti vá, mátuččhá ti vá, mátulání
ti vá, ačarijaharijá ti vá, garúnam dárá ti vá ti." ...
"Jesam če hiri ottappam sabbadá ča na vidždžati, vokkantá sukkamúlá te džátimaranagámino. Jesaňča hiri
ottappam sadá sammá upatthitá, virúlhabrahmačarijá te santo
khínapunabbhavá ti." ...
42. Světlá kvalita
... "Jsou dvě světlé kvality, mniši, které ochraňují
svět. Které dvě? Stud a obavy ze špatného konání. Kdyby tyto dvě světlé
kvality neochraňovaly svět, nebyla by rozeznávána matka, teta, strýcova
žena, učitelova žena nebo žena váženého muže. Svět by propadl promiskuitě,
jako kozy, ovce, slepice, vepři, psi a šakalové. Ale jelikož tyto dvě
světlé kvality ochraňují svět, je rozeznávána matka, teta, strýcova žena,
učitelova žena nebo žena váženého muže." ...
"Ti, u kterých nelze trvale nalézt stud a obavy ze
špatného konání, jsou zbloudilí od světlého kořene
a směřují ke zrození a smrti. Ale ti, u kterých
jsou stud a obavy ze špatného konání vždy správně ustavené, kteří jsou zralí v čistém životě a klidní, ti
odstranili opětovné bytí." ...
43. Adžátasuttam
... "Atthi bhikkhave adžátam abhútam akatam
asankhatam. No če tam bhikkhave abhavissa adžátam abhútam akatam
asankhatam, najidha džátassa bhútassa katassa sankhatassa nissaranam
paňňájetha. Jasmá ča kho bhikkhave atthi adžátam
abhútam akatam asankhatam, tasmá džátassa bhútassa katassa sankhatassa
nissaranam paňňájatí ti." ...
"Džátam bhútam samuppannam katam sankhatamaddhuvam,
džarámaranasanghátam roganiddam pabhanguram, áháranettippabhavam nálam tad abhinanditum. Tassa nissaranam santam atakkávačaram dhuvam, adžátam asamuppannam
asokam viradžam padam, nirodho dukkhadhammánam sankhárúpasamo sukho ti." ...
43. Nezrozené
... "Je zde, mniši, nezrozené, nevzniklé, nestvořené
a nezformované. Kdyby zde nebylo toto nezrozené, nevzniklé, nestvořené a
nezformované, nebylo by možno rozeznat únik od toho, co je zrozené,
vzniklé, stvořené a zformované. Ale jelikož zde je
nezrozené, nevzniklé, nestvořené a nezformované, je možno rozeznat únik od
toho, co je zrozené, vzniklé, stvořené a zformované." ...
"To, co je zrozené, vzniklé, vyvstalé, stvořené,
zformované a pomíjivé, obsahuje stárnutí a smrt,
je hnízdem nemocí a podléhající rozpadu, vzniklé z
výživy a (toužení), které vede k dalšímu bytí – z toho se nelze těšit. Únikem od toho je mír, ležící mimo oblast pouhého
rozumování, trvalý, nezrozený, nevyvstalý,
neposkvrněný stav bez trápení, ustání strastných
jevů, štěstí utišení formací." ...
44. Nibbánadhátusuttam
... "Dvemá bhikkhave nibbánadhátujo. Katamá dve?
Saupádisesá ča nibbánadhátu, anupádisesá ča nibbánadhátu. Katamá ča bhikkhave saupádisesá nibbánadhátu? Idha bhikkhave bhikkhu Araham hoti khínásavo vusitavá
katakaraníjo ohitabháro anuppattasadattho parikkhínabhavasaňňodžano
sammadaňňá vimutto. Tassa titthanteva paňčindrijáni jesam avighátattá
manápámanápam paččanubhoti sukhadukkham patisamvedeti. Tassa jo rágakkhajo
dosakkhajo mohakkhajo. Ajam vuččati bhikkhave saupádisesá nibbánadhátu.
Katamá ča bhikkhave
anupádisesá nibbánadhátu? Idha bhikkhave bhikkhu Araham hoti
khínásavo vusitavá katakaraníjo ohitabháro anuppattasadattho
parikkhínabhavasaňňodžano sammadaňňá vumutto. Tassa idheva bhikkhave
sabbavedajitáni anabhinanditáni sítí bhavissanti. Ajam vuččati bhikkhave
anupádisesá nibbánadhátu. Imá kho bhikkhave dve nibbánadhátujo ti."
...
"Duve imá čakkhumatá pakásitá nibbánadhátu anissitena
tádiná. Eká hi dhátu idha ditthadhammiká saupádisesá
bhavanettisankhajá, anupádisesá pana samparájiká
jamhi nirudždžhanti bhaváni sabbaso. Je etadaňňája padam asankhatam vimuttačittá
bhavanettisankhajá, te dhammasárádhigamá khaje ratá pahamsu te
sabbabhaváni tádino ti." ...
44. Prvek odpoutání
... "Jsou dva prvky odpoutání, mniši. Které dva?
Prvek odpoutání se zbývajícím palivem a prvek odpoutání bez zbývajícího
paliva. A co je prvek odpoutání se zbývajícím
palivem? Zde je mnich zasloužilý, jenž odstranil
zákaly, dospěl k završení, splnil svůj úkol, odložil břemeno, dosáhl
pravého cíle, úplně odstranil pouto bytí a je osvobozen správným poznáním.
Jeho pět smyslových schopností nadále zůstává a on díky jejich
neporušenosti zakouší libé a nelibé, pociťuje slast a strast. To, co je u
něj odstranění vášně, nenávisti a zaslepenosti, to se nazývá ´prvek
odpoutání se zbývajícím palivem.´ A co je prvek
odpoutání bez zbývajícího paliva? Zde je mnich
zasloužilý, jenž odstranil zákaly, dospěl k završení, splnil svůj úkol,
odložil břemeno, dosáhl pravého cíle, úplně odstranil pouto bytí a je
osvobozen správným poznáním. Všechny jeho pocity, v nichž nenalézal
potěšení, vychladnou právě zde. To se nazývá ´prvek odpoutání bez
zbývajícího paliva.´" ...
"Tyto dva prvky odpoutání byly vyloženy Vidoucím,
jenž je nezávislý, Takový. Jeden prvek zde v
tomto životě, se zbývajícím palivem, ale s odstraněným (toužením),
vedoucím k bytí, a druhý bez zbývajícího paliva,
po tomto životě, kde ustávají všechny stavy bytí. Ti, kdo poznali tento nezformovaný stav, s
osvobozenou myslí a odstraněným (toužením), vedoucím k bytí, ti pronikli k jádru Dhammy, těší se z odstranění
(toužení) a opustili veškeré bytí – ti, kdo jsou Takoví." ...
45. Patisallánasuttam
... "Patisallánárámá
bhikkhave viharatha patisallánaratá, adždžhattam četosamathamanujuttá
anirákatadždžháná vipassanája samannágatá brúhetá suňňágáránam. Patisallánárámánam bhikkhave viharatam
patisalladžanaratánam adždžhattam četosamathamanujuttánam
anirákatadždžhánánam vipassanája samannágatánam brúhetánam suňňágáránam
dvinnam phalánam aňňataram phalam pátikankham: dittheva dhamme aňňá, sati
vá upádisese anágámitá ti." ...
"Je santačittá nipaká satimanto ča džhájino, sammá dhammam vipassanti kámesu anapekkhino. Appamádaratá santá
pamáde bhajadassino, abhabbá parihánája nibbánasseva santike ti." ...
45. Samota
... "Radujte se z
osamocení, mniši, těšte se z osamocení, uvnitř oddáni utišování mysli,
nezanedbávejte meditační pohroužení, obdařeni jasným viděním, navštěvujte
prázdná obydlí. Ten, kdo se raduje z osamocení, těší se
z osamocení, uvnitř oddán utišování mysli, nezanedbává meditační
pohroužení, obdařen jasným viděním, navštěvuje prázdná obydlí, ten může
očekávat jeden ze dvou plodů: buď konečné poznání zde a nyní, nebo,
zbývá-li ještě nějaké lpění, nenávrat (na tento svět)."
...
"Ti s klidnou myslí, bystří, uvědomělí, pohroužení v
meditaci, správně a jasně vidoucí věci, nemají
zájem o smyslová potěšení. Klidní, radující se z
dbalosti, vidouce nebezpečí v nedbalosti, neschopní pádu, jsou v blízkosti odpoutání."
...
46. Sikkhánisamsasuttam
... "Sikkhánisamsá bhikkhave viharatha paňňuttará
vimuttisárá satádhipatejjáná. Sikkhánisamsánam bhikkhave viharatam
paňňuttaránam vimuttisáránam satádhipatejjánam dvinnam phalánam aňňataram
phalam pátikankham: dittheva dhamme aňňá, sati vá upádisese anágámitá ti."
...
"Paripunnasekham apahánadhammam paňňuttaram
džátikhajantadassim, tam ve munim antimadehadhárim
mánam džaham brúmi džarája páragum. Tasmá sadá džhánaratá samáhitá átápino
džátikhajantadassino, Máram sasenam abhibhujja bhikkhavo bhavátha
džátimaranassa páragá ti." ...
46. Cvičení jako odměna
... "Mniši, prodlévejte s cvičením (v ctnosti,
soustředění a moudrosti) jako svou odměnou, držte moudrost jako to
nejvyšší, osvobození jako to podstatné a uvědomění jako řídící princip.
Kdo prodlévá s cvičením jako svou odměnou, drží moudrost jako to nejvyšší,
osvobození jako to podstatné a uvědomění jako řídící princip, ten může
očekávat jeden ze dvou plodů: buď konečné poznání zde a nyní nebo,
zbývá-li ještě nějaké lpění, nenávrat." ...
"Když zcela splnil cvičení a není již vystaven pádu,
když vidí s nejvyšší moudrostí ukončení zrození, tento mudrc nese své
poslední tělo, překonal domýšlivost a překročil stárnutí, tak pravím. Proto, mniši, vždy se radující z pohroužení,
soustředění, horliví, vidoucí ukončení zrození, když jste překonali Máru s jeho družinou, překročte
zrození a smrt." ...
47. Džágarijasuttam
... "Džágaro čassa bhikkhave bhikkhu viharejja sato
sampadžáno samáhito pamudito vippasanno ča tattha kálavipassí ča kusalesu
dhammesu. Džágarassa bhikkhave bhikkhuno viharato satassa sampadžánassa
pamuditassa vippasannassa tattha kálavipassino kusalesu dhammesu dvinnam
phalánam aňňataram phalam pátikankham: dittheva dhamme aňňá, sati vá
upádisese anágámitá ti." ...
"Džagarantá sunáthetam je suttá te pabudždžhatha, Suttá džágarijam sejjo natthi džágarato bhajam. Jo džágaro ča satimá sampadžáno samáhito pamudito
vippasanno, kálena so sammá dhammam
parivímamsamáno ekodibhúto vihane tamam so. Tasmá have
džágarijam bhadžetha átápí bhikkhu nipako džhánalábhí, samjodžanam džátidžarája čhetvá idheva
sambodhimanuttaram phuse ti." ...
47. Bdělost
... "Mniši, mnich by měl prodlévat bdělý, uvědomělý,
jasně chápající, soustředěný, s blahovůlí a jasnou myslí, a v tomto stavu
by měl ve správný čas jasně vidět prospěšné věci. Mnich, který prodlévá
bdělý, uvědomělý, jasně chápající, soustředěný, s blahovůlí a jasnou
myslí, a který v tomto stavu ve správný čas jasně vidí prospěšné věci,
může očekávat jeden ze dvou plodů: buď konečné poznání zde a nyní nebo,
zbývá-li ještě nějaké lpění, nenávrat." ...
"Bdící, naslouchejte! Spící, probuďte se! Bdělost je lepší než spánek. Pro ty, kdo jsou bdělí,
neexistuje strach. Kdo je bdělý, uvědomělý, jasně
chápající, soustředěný, blahovolný, s jasnou myslí a v pravý čas správně
zkoumající Dhammu, ten, se sjednocenou myslí, rozptýlí temnotu. Takto oddán bdělosti, horlivý a bystrý mnich, jenž
zvládl meditační pohroužení, odetne pouto zrození a
stárnutí a dotkne se, právě zde, nepřekonatelného probuzení."
...
48. Ápájikasuttam
... "Dveme bhikkhave ápájiká nerajiká idamappahája.
Katame dve? Jo abrahmačárí brahmačárípatiňňo, jo ča paripunnam parisuddham
brahmačarijam čarantam amúlakena abrahmačarijena anuddhamseti. Ime kho
bhikkhave dve ápájiká nerajiká idamappahájá ti." ...
"Abhútavádí nirajam upeti jo vá pi katvá na karomi
čáha. Ubho pi te pečča samá bhavanti nihínakammá
manudžá parattha. Kásávakanthá bahavo pápadhammá
asaňňatá, pápá pápehi kammehi nirajam te upapadždžare.
Sejjo ajogulo bhutto
tatto aggisikhúpamo, jaňče bhuňdžejja dussílo ratthapindam asaňňato ti."
...
48. Směřující k bědnému stavu
... "Mniši, tito dva směřují k bědnému stavu, k
peklu, neopustí-li své jednání. Kteří dva? Ten, kdo nežije svatý život a
předstírá, že ho žije, a ten, kdo nepodloženě obviňuje druhého, jenž žije
svatý život dokonale a čistě, z toho, že ho nežije. To jsou ti dva, kteří
směřují k bědnému stavu, k peklu, neopustí-li své jednání." ...
"Odchází do pekla – ten, kdo mluví nepravdu, stejně
jako ten, kdo se nepřiznává k tomu, co udělal. Oba
tito jedinci nízkého jednání jsou si rovni: po smrti, v příštím životě. Se žlutým rouchem ovázaným kolem krku, mnozí, se
zlými vlastnostmi, neukáznění a zlí kvůli svému
zlému konání znovu vyvstanou v pekle. Lepší je pro
něj spolknout rozžhavenou železnou kouli, než
takto neukázněný a nemorální pojídat almužní jídlo kraje." ...
49. Ditthigatasuttam
... "Dvíhi bhikkhave ditthigatehi parijutthitá
devamanussá olijjantí eke atidhávanti eke čakkhumanto va passanti. Kathaňča bhikkhave olijjanti eke? Bhavárámá bhikkhave
devamanussá bhavaratá bhavasammuditá. Tesam bhavanirodhája dhamme
desijamáne na čittam pakkhandati na pasídati na santitthati nádhimuččati.
Evam kho bhikkhave olijjanti eko. Kathaňča bhikkhave atidhávanti eke? Bhaveneva kho
paneke attijamáná harájamáná džiguččhamáná vibhavam abhinandanti jato kira
bho ajam attam kájassa bhedá param maraná uččhidždžati vinassati na hoti
param maraná, etam santam etam panítam etam jathávanti. Evam kho bhikkhave
atidhávanti eke. Kathaňča bhikkhave čakkhumanto passanti? Idha bhikkhu
bhútam bhútato passati, bhútam bhútato disvá bhútassa nibbidája virágája
nirodhája patipanno hoti. Evam kho bhikkhave čakkhumanto ča passantí ti."
...
"Je bhútam bhútato disvá bhútassa ča atikkamá, jathábhúte vimuččanti bhavatanháparikkhajá. Sa ve bhútapariňňo
so vítatanho bhavábhave, bhútassa vibhavá bhikkhu nágaččhati punabbhavan-ti."
...
49. Názorová stanoviska
... "Mniši, uvázáni dvěma názorovými stanovisky,
někteří lidé a bohové ulpívají a jiní zabíhají příliš daleko, zatímco ti,
kdo mají zrak, vidí. A jak jedni ulpívají? Zde se
lidé a bohové radují z bytí, těší se z bytí, jsou uspokojeni bytím. Když
je vykládána Dhamma za účelem ustání bytí, jejich mysl tím není zaujata,
neprojasní se, nezklidní se, nerozhodne se. Takto jedni ulpívají. A jak druzí zabíhají příliš daleko? Ti, kteří jsou
zhrozeni, poníženi a znechuceni tímto samým bytím, vítají nebytí: ´Když
toto já po rozpadu těla, po smrti, zmizí, je zničeno a dále již neexistuje
– to je klidné, to je vznešené, to je naplnění.´ Takto druzí zabíhají
příliš daleko. A jak ti, kdo mají zrak, vidí? Zde
mnich vidí jsoucno (to, co vstoupilo v bytí) jakožto jsoucno. Když vidí
jsoucno jakožto jsoucno, postupuje směrem k odvrácení se od jsoucna, k
bezvášnivosti vůči jsoucnu a k jeho ustání. Takto ti, kdo mají zrak,
vidí." ...
"Ti, kdo vidí jsoucno jakožto jsoucno a to, co
překračuje jsoucno, jsou osvobozeni v souladu se
skutečností díky úplnému odstranění toužení po bytí. Když mnich plně porozuměl jsoucnu a je prostý toužení
po bytí i nebytí, když už pro něj není jsoucna,
nevstupuje do dalšího bytí." ...
Tikanipáto
Pathamo vaggo
50. Akusalamúlasuttam
Vuttam hetam Bhagavatá, vuttam Arahatá ti me sutam:
"Tínimáni bhikkhave akusalamúláni. Katamáni tíni?
Lobho akusalamúlam, doso akusalamúlam, moho akusalamúlam. Imáni kho
bhikkhave tíni akusalamúlání ti."
Etam attham Bhagavá avoča, tatthetam iti vuččati:
"Lobho doso ča moho
ča purisam pápačetasam, himsanti attasambhútá tačasáram va samphalan
ti."
Ajampi attho vutto Bhagavatá, iti me sutan ti.
Třetí kapitola
První díl
50. Kořen neprospěšného
Toto bylo řečeno Vznešeným, zasloužilým, a tak jsem
slyšela:
"Jsou tyto tři kořeny neprospěšného, mniši. Které
tři? Chtivost je kořen neprospěšného, nenávist je kořen neprospěšného a
zaslepenost je kořen neprospěšného. To jsou ty tři kořeny
neprospěšného."
Toto je smyslem toho, co řekl Vznešený. A vzhledem k
tomu bylo dále řečeno:
"Chtivost, nenávist a zaslepenost ničí zlomyslného
jedince, ve kterém vznikly, jako plody
bambusu."
Toto je rovněž smyslem toho, co řekl Vznešený, a tak
jsem slyšela.
51. Dhátusuttam
... "Tisso imá bhikkhave dhátujo. Katamá tisso?
Rúpadhátu, arúpadhátu, nirodhadhátu. Imá kho bhikkhave tisso dhátujo ti."
...
"Rúpadhátupariňňája arúpesu asanthitá, nirodhe je vimuččanti te džaná maččuhájino. Kájena amatam dhátum phusajitvá nirúpadhim, upadhippatinissaggam
saččhikatvá anásavo, deseti Sammásambuddho asokam viradžam padan ti." ...
51. Prvky
... "Jsou tyto tři druhy prvků (elementů), mniši.
Které tři? Hmotný prvek, nehmotný prvek a prvek ustání. To jsou ty tři
druhy prvků." ...
"Když plně porozuměli hmotnému prvku a nezůstali v
nehmotném, jsou osvobozeni v ustání, ti lidé jež
nechávají smrt za sebou. Dokonale Probuzený, když
se svým tělem dotkl bezsmrtného prvku, bez přivlastňování, když dosáhl zavržení
přivlastňování, prostý zákalů, ukazuje očištěný stav bez
trápení." ...
52. Pathamavedanásuttam
... "Tisso imá bhikkhave vedaná. Katamá tisso? Sukhá
vedaná, dukkhá vedaná, adukkhamasukhá vedaná. Imá kho bhikkhave tisso
vedaná ti." ...
"Samáhito sampadžáno sato Buddhassa sávako, vedaná ča padžánáti vedanánaňča sambhavam, jattha četá
nirudždžhanti maggaňča khajagáminam. Vedanánam khajá bhikkhu niččháto
parinibbuto ti." ...
52. Pociťování (1.)
... "Jsou tyto tři druhy pociťování, mniši. Které
tři? Slastné pociťování, strastné pociťování a ani-strastné-ani-slastné
pociťování. To jsou ty tři druhy pociťování." ...
"Soustředěný, jasně chápající, uvědomělý žák
Probuzeného, poznává pociťování, jak pociťování
vzniká, jak ustává a jaká je stezka vedoucí k jeho
odstranění (ukončení). Mnich, jenž odstranil
pociťování, je bez žádostí (přání) zcela odpoután." ...
53. Dutijavedanásuttam
... "Tisso imá bhikkhave vedaná. Katamá tisso? Sukhá
vedaná, dukkhá vedaná, adukkhamasukhá vedaná.
Sukhá bhikkhave vedaná dukkhato datthabbá, dukkhá
vedaná sallato datthabbá, adukkhamasukhá vedaná aniččato datthabbá. Jato
kho bhikkhave bhikkhuno sukhá vedaná dukkhato ditthá hoti, dukkhá vedaná
sallato ditthá hoti, adukkhamasukhá vedaná aniččato ditthá hoti, ajam
vuččati bhikkhave bhikkhu arijo sammaddaso aččheččhi tanham vávattaji
samjodžanam sammá mánábhisamajá antamakási dukkhassá ti." ...
"Jo sukham dukkhatoddakkhi dukkhamaddakkhi
sallato, adukkhamasukham santam addakkhi nam aniččato,
sa ve sammaddaso
bhikkhu jato tattha vimuččati, abhiňňávosito santo sa ve jogátigo muní
ti." ...
53. Pociťování (2.)
... "Jsou tyto tři druhy pociťování, mniši. Které
tři? Slastné pociťování, strastné pociťování a ani-strastné-ani-slastné
pociťování. Slastné pociťování by mělo být nazíráno jako strastné,
strastné pociťování by mělo být nazíráno jako šíp a
ani-strastné-ani-slastné pociťování by mělo být nazíráno jako pomíjivé.
Když mnich nazírá slastné pociťování jako strastné, strastné pociťování
jako šíp a ani-strastné-ani-slastné pociťování jako pomíjivé, pak ho
nazývám mnichem, který je ušlechtilý, který správně vidí, který odetnul
toužení a odstranil pouta, a který když správně roztříštil domýšlivost,
přivedl strast ke konci." ...
"Kdo vidí slast jako strast, strast vidí jako šíp,
ani-strastný-ani-slastný mír vidí jako pomíjivý,
to je mnich, který správně vidí a je tak
osvobozen, mistr přímého poznání, mírný, ten je
mudrcem, který překročil pouta." ...
54. Pathama esanásuttam
... "Tisso imá bhikkhave esaná. Katamá tisso?
Kámesaná, bhavesaná, brahmačarijesaná. Imá kho bhikkhave tisso esaná ti."
...
"Samáhito sampadžáno sato Buddhassa sávako, esaná ča padžánáti esanánaňča sambhavam, jattha četá
nirudždžhanti maggaňča khajagáminam. Esanánam khajá bhikkhu niččháto
parinibbuto ti." ...
54. Hledání (1.)
... "Jsou tyto tři druhy hledání, mniši. Které tři?
Hledání smyslných požitků, hledání bytí a hledání čistého (svatého)
života. To jsou ty tři druhy hledání." ...
"Soustředěný, jasně chápající, uvědomělý žák
Probuzeného, poznává hledání, jak hledání
vzniká, jak ustává a jaká je stezka vedoucí k jeho
odstranění (ukončení). Mnich jenž odstranil
hledání, je bez žádostí (přání) zcela odpoután." ...
55. Dutija esanásuttam
... "Tisso imá bhikkhave esaná. Katamá tisso?
Kámesaná, bhavesaná, brahmačarijesaná. Imá kho bhikkhave tisso esaná ti."
...
"Kámesaná bhavesaná brahmačarijesaná saha, iti saččaparamáso ditthittháná samussajá, Sabbarágavirattassa tanhakkhajavimuttino, esaná patinissatthá
ditthittháná samúhatá, esanánam khajá bhikkhu niráso akathamkathí ti." ...
55. Hledání (2.)
... "Jsou tyto tři druhy hledání, mniši. Které tři?
Hledání smyslných požitků, hledání bytí a hledání čistého (svatého)
života. To jsou ty tři druhy hledání." ...
"Hledání smyslového
potěšení, hledání bytí spolu s hledáním čistého života- to je nesprávné pojímání pravdy, založené na
názorových stanoviscích. Zbaven všech vášní,
osvobozený odstraněním toužení, když zavrhl
hledání a opustil názorová stanoviska, mnich, jenž odstranil (ukončil) hledání, je prostý
vášně a bez pochybností (nejistoty)." ...
56. Pathama ásavasuttam
... "Tajome bhikkhave ásavá. Katame tajo? Kámásavo,
bhavásavo, avidždžásavo. Ime kho bhikkhave tajo ásavá ti." ...
"Samáhito sampadžáno sato Buddhassa sávako, ásave ča padžánáti ásavánaňča sambhavam, jattha četá
nirudždžhanti maggaňča khajagáminam, ásavánam khajá bhikkhu niččháto
parinibbuto ti." ...
56. Zákaly (1.)
... "Jsou tyto tři druhy zákalů, mniši. Které tři?
Zákal smyslných požitků, zákal bytí a zákal nevědomosti. To jsou ty tři
druhy zákalů." ...
"Soustředěný, jasně chápající, uvědomělý žák
Probuzeného, poznává zákaly, jak zákaly vznikají,
jak ustávají a jaká je stezka vedoucí k jejich
odstranění. Mnich jenž odstranil zákaly, je bez
žádostí (přání) zcela odpoután." ...
57. Dutija ásavasuttam
... "Tajome bhikkhave ásavá. Katame tajo? Kámásavo,
bhavásavo, avidždžásavo. Ime kho bhikkhave tajo ásavá ti." ...
"Jassa kámásavo khíno avidždžá ča varádžitá, bhavásavo parikkhíno
vippamutto nirúpadhi, dháreti antimam deham džetvá Máram saváhanan ti." ...
57. Zákaly (2.)
... "Jsou tyto tři druhy zákalů, mniši. Které tři?
Zákal smyslných požitků, zákal bytí a zákal nevědomosti. To jsou ty tři
druhy zákalů." ...
"Kdo odstranil zákal smyslných požitků, vyhladil
nevědomost, a zcela odstranil zákal bytí, ten je
zcela osvobozen, bez přivlastňování, a nese své
poslední tělo, když přemohl Máru s jeho družinou." ...
58. Tanhásuttam
... "Tisso imá bhikkhave tanhá. Katamá tisso?
Kámatanhá, bhavatanhá, vibhavatanhá. Imá kho bhikkhave tisso tanhá ti."
...
"Tanhájogena samjuttá rattačittá bhavábhave, te jogajuttá Márassa ajogakkhemino džaná. Sattá gaččhanti samsáram džátimaranagámino, je ča tanham
pahatvána vítatanhá bhavábhave, te ča páramgatá loke je pattá
ásavakkhajan ti." ...
58. Toužení
... "Jsou tyto tři druhy toužení, mniši. Které tři?
Toužení po smyslných požitcích, toužení po bytí a toužení po nebytí. To
jsou ty tři druhy toužení." ...
"Spoutáni jhem toužení, s myslí zachvácenou bytím a
nebytím, spoutáni Márovými pouty, lidé nejsou
vyproštěni z jha (strasti). Bytosti kráčejí,
neustále putujíce (z života do života), přicházejíce ke zrození a smrti,
zatímco ti, kdo opustili toužení, prosti toužení
po bytí i nebytí, když překročili svět, dosahují
odstranění zákalů." ...
59. Máradhejjasuttam
... "Tíhi bhikkhave dhammehi samannágato bhikkhu
atikkamma Máradhejjam ádiččo va viročati. Katamehi tíhi? Idha bhikkhave
bhikkhu asekhena sílakkhandhena samannágato hoti, asekhena
samádhikkhandhena samannágato hoti, asekhena paňňákkhandhena samannágato
hoti. Imehi kho bhikkhave tíhi dhammehi samannágato bhikkhu atikkamma
Máradhejjam ádiččo va viročatí ti." ...
"Sílam samádhi paňňá
ča jassa ete subhávitá, atikkamma Máradhejjam ádiččo va viročatí ti."
...
59. Márovo panství
... "Obdařen třemi věcmi, mniši, mnich překonal
Márovo panství a září jako slunce. Kterými třemi? Zde je mnich, který se již necvičí, obdařen skupinou
ctnosti, skupinou soustředění a skupinou moudrosti. To jsou ty tři věci,
jimiž obdařen, mnich překonal Márovo panství a září jako slunce."
...
"Ctnost, soustředění, moudrost (porozumění) - u koho
jsou tyto tři (věci) dobře rozvinuté, ten
překonal Márovo panství a září jako slunce." ...
Dutijo vaggo
60. Puňňakirijavatthusuttam
... "Tínimáni bhikkhave puňňakirijavatthúni. Katamáni
tíni? Dánamajam puňňakirijavatthu, sílamajam puňňakirijavatthu,
bhávanámajam puňňakirijavatthu. Imáni kho bhikkhave tíni
puňňakirijavatthúní ti." ...
"Puňňameva so sikkhejja ájataggam sukhundrajam. Dánaňča samačarijaňča mettačittaňča bhávaje, ete dhamme
bhávajitvá tajo sukhasamuddaje, abjápadždžham sukham lokam pandito
upapadždžatí ti." ...
Druhý díl
60. Podklady pro vytváření dobra
... "Jsou tyto tři podklady pro vytváření dobra,
mniši. Které tři? Dávání (štědrost) jakožto
podklad pro vytváření dobra. Ctnost jakožto podklad pro vytváření dobra.
Meditační rozvoj jakožto podklad pro vytváření dobra. To jsou ty tři
podklady pro vytváření dobra." ...
"Cvičit se v dobrých skutcích - to přináší
dlouhotrvající štěstí (blaženost). Rozvíjet
štědrost, správný život a laskavou mysl, když rozvinul tyto tři
věci, jež vedou ke vzniku štěstí, moudrý, prostý zlovůle,
znovu vyvstane ve šťastném světě." ...
61. Čakkhusuttam
... "Tínimáni bhikkhave čakkhúni. Katamáni tíni?
Mamsačakkhu, dibbačakkhu, paňňáčakkhú-ti. Imáni kho bhikkhave tíni
čakkhúní ti." ...
"Mamsačakkhu dibbačakkhu paňňáčakkhu anuttaram, etáni tíni čakkhúni akkhási purisuttamo. Mamsačakkhussa uppádo maggo dibbassa čakkhuno. Jato ňánam udapádi
paňňáčakkhu anuttaram. Tassa čakkhussa patilábhá sabbadukkhá pamuččatí ti."
...
61. Oči
... "Jsou tyto tři oči, mniši. Které tři? Oko z masa,
božské (jasnozřivé) oko a oko moudrosti. To jsou ty tři oči."
...
"Oko z masa, božské oko a nepřekonatelné oko
moudrosti - tyto tři oči byly vyloženy nejvyšším
jedincem. Vznikání oka z masa je stezkou k
božskému oku. Vyvstání poznání je nepřekonatelným
okem moudrosti. Kdo získá toto oko, osvobodí se
od veškeré strasti." ...
62. Indrijasuttam
... "Tínimáni bhikkhave indrijáni. Katamáni tíni:
anaňňátaňňassámítindrijam, aňňíndrijam, aňňátávindrijam. Imáni kho
bhikkhave tíni indrijání ti." ...
"Sekhassa sikkhamánassa udžumaggánusárino, khajasmim pathamam ňánam tato aňňá anantará. Tato aňňá vimuttassa ňánam ve hoti tádino: ´akuppá me vimuttí ti´ bhavasaňňodžanakkhajá. Sa ve
indrijasampanno santo santipade rato, dháreti antimam deham džetvá Máram saváhanan ti." ...
62. Schopnosti
... "Jsou tyto tři schopnosti, mniši, Které tři?
Schopnost poznání o tom co ještě nebylo konečně poznáno, schopnost
konečného poznání a schopnost toho, kdo má konečné poznání. To jsou ty tři
schopnosti." ...
"Pro cvičícího se, jenž se cvičí podle přímé stezky,
je zde nejprve poznání odstranění (ukončení), a
pak bezprostřední konečné poznání. Potom je zde
konečné poznání toho, kdo je osvobozen, poznání toho, kdo je Takový: ´Neotřesitelné je mé osvobození´, pouto bytí je
odstraněno. Kdo je obdařen těmito schopnostmi, je
mírný a těší se ze stavu míru, ten nese své
poslední tělo, když přemohl Máru s jeho družinou." ...
63. Addhásuttam
... "Tajome bhikkhave addhá. Katame tajo? Atíto
addhá, anágato addhá, paččuppanno addhá. Ime kho bhikkhave tajo addhá ti."
...
"Akkhejjasaňňino sattá akkhejjasmim patitthitá. Akkhejjam apariňňája jogamájanti maččuno. Akkhejjaňča pariňňája akkhátáram na maňňati. Phuttho vimokkho manasá santipadamanuttaram, sa ve
akkhejjasampanno santo santipade rato. Sankhája seví dhammattho sankhjam nopeti vedagú ti."
...
63. Doby
... "Jsou tyto tři doby, mniši. Které tři? Minulá
doba, budoucí (nenastalá) doba a přítomná doba. To jsou ty tři doby."
...
"Bytosti, vnímajíce svými smysly (smyslovými orgány),
jsou zakotvené ve svých smyslech. Když plně
nerozumí svým smyslům, vytvářejí pouta smrti. Kdo
ale plně rozumí svým smyslům, nepovažuje je za ukazatele. Když se svou myslí dotkl osvobození, nepřekonatelného
stavu míru, ač obdařen smysly, mírný se těší ze
stavu míru. Ač používá (nadále) označování,
spravedlivě, sám nemůže být nijak označen (definován) - ten, kdo dosáhl
vědění." ...
64. Duččaritasuttam
... "Tínimáni bhikkhave duččaritáni. Katamáni tíni?
Kájaduččaritam, vačíduččaritam, manoduččaritam. Imáni kho bhikkhave tíni
duččaritání ti." ...
"Kájaduččaritam katvá vačíduččaritáni ča, manoduččaritam katvá jaňčaňňam dosasaňhitam, akatvá kusalam
kammam katvánákusalam bahum, kájassa bhedá duppaňňo nirajam
sopapadždžatí ti." ...
64. Špatné jednání
... "Jsou tyto tři druhy špatného jednání, mniši.
Které tři? Špatné jednání tělem, špatné jednání řečí a špatné jednání
myslí. To jsou ty tři druhy špatného jednání." ...
"Když provádí špatné jednání tělem, špatné jednání
řečí, špatné jednání myslí nebo cokoli co je
závadné, když neprovádí prospěšné činy, zato provádí mnoho
neprospěšného, po rozpadu těla, ten, kdo je nemoudrý,
znovu vyvstane v pekle." ...
65. Sučaritasuttam
... "Tínimáni bhikkhave sučaritáni. Katamáni tíni?
Kájasučaritam, vačísučaritam, manosučaritam. Imáni kho bhikkhave tíni
sučaritání ti." ...
"Kájaduččaritam hitvá vačíduččaritáni ča, manoduččaritam hitvá jaňčaňňam dosasaňhitam, akatvákusalam kammam
katvána kusalam bahum, kájassa bhedá sappaňňo saggam so upapadždžatí ti."
...
65. Dobré jednání
... "Jsou tyto tři druhy dobrého jednání, mniši.
Které tři? Dobré jednání tělem, dobré jednání řečí a dobré jednání myslí.
To jsou ty tři druhy dobrého jednání." ...
"Když opustil špatné jednání tělem, špatné jednání
řečí, špatné jednání myslí nebo cokoli co je
závadné, když neprovádí neprospěšné činy, zato provádí mnoho
prospěšného, po rozpadu těla, ten, kdo je moudrý,
znovu vyvstane v nebi (ve vyšším světě)." ...
66. Sočejjasuttam
... "Tínimáni bhikkhave sočejjáni. Katamáni tíni?
Kájasočejjam, vačísočejjam, manosočejjam. Imáni kho bhikkhave tíni
sočejjání ti." ...
"Kájasučim váčásučim
četosučimanásavam, sučim sočejjasampannam áhu sabbappahájinan ti." ...
66. Čistota
... "Jsou tyto tři druhy čistoty, mniši. Které tři?
Čistota těla, čistota řeči a čistota mysli. To jsou ty tři druhy čistoty."
...
"S čistým tělem, s čistou řečí a s čistou myslí
prostou zákalů, kdo je čistý, obdařen čistotou,
toho nazývám tím, kdo vše opustil." ...
67. Monejjasuttam
... "Tínimáni bhikkhave monejjáni. Katamáni tíni?
Kájamonejjam, vačímonejjam, manomonejjam. Imáni kho bhikkhave tíni
monejjání ti." ...
"Kájamunim váčámunim
manomunimanásavam, munim monejjasampannam áhu ninhátapápakan ti." ...
67. Inteligence
... "Jsou tyto tři druhy inteligence, mniši. Které
tři? Inteligence těla, inteligence řeči a
inteligence mysli. To jsou ty tři druhy inteligence." ...
"S inteligentním tělem, s inteligentní řečí a s
inteligentní myslí prostou zákalů, kdo je
inteligentní, obdařen inteligencí, toho nazývám tím, kdo je omytý od zla."
...
68. Pathamarágasuttam
... "Jassa kassači
bhikkhave rágo appahíno, doso appahíno, moho appahíno, ajam vuččati
bhikkhave baddho Márassa, pamukkassa Márapáso, jathákámakaraníjo ča
pápimato. Jassa kassači bhikkhave rágo pahíno, doso pahíno,
moho pahíno, ajam vuččati bhikkhave abaddho Márassa, omukkassa Márapáso,
na jathákámakaraníjo pápimato ti." ...
"Jassa rágo ča doso ča avidždžá ča virádžitá, tam
bhávitattaňňataram brahmabhútam Tathágatam, Buddham verabhajátítam áhu sabbappahájinan ti." ...
68. Vášeň (1.)
... "Mniši, kohokoli, kdo neopustil vášeň, kdo
neopustil nenávist, kdo neopustil zaslepenost, nazývám tím, kdo je spoután
Márou, kdo se chytil do Márovy pasti a Zlý si s ním může dělat co je mu
libo. Ale kohokoli, kdo opustil vášeň, kdo
opustil nenávist, kdo opustil zaslepenost, nazývám tím, kdo není spoután
Márou, kdo se nechytil do Márovy pasti a Zlý si s ním nemůže dělat co je
mu libo." ...
"Ten, jehož vášeň,
nenávist a zaslepenost jsou očištěny, kdo se stal
Brahmou, Tathágatou, Probuzeným, pro kterého je zášť a
strach minulostí, toho nazývám tím, kdo vše opustil."
...
69. Dutijarágasuttam
... "Jassa kassači
bhikkhave bhikkhussa vá bhikkhunijá vá rágo appahíno, doso appahíno, moho
appahíno, ajam vuččati bhikkhave na atari samuddam saúmim savíčim sávattam
sagaham sarakkhasam. Jassa kassači bhikkhave bhikkhussa vá bhikkhunijá vá
rágo pahíno, doso pahíno, moho pahíno, ajam vuččati bhikkhave atari
samuddam saúmim savíčim sávattam sagaham sarakkhasam, tinno páragato,
thale titthati bráhmano ti." ...
"Jassa rágo ča doso ča avidždžá ča virádžitá, somam samuddam sagaham sarakkhasam saúmibhajam
duttaramaččatárí. Sangátigo maččudžaho nirúpadhi pahási dukkham
apunabbhavája. Attham gato so na pamáname ti amohají maččurádžan ti
brúmí ti." ...
69. Vášeň (2.)
... "Mniši, kohokoli, ať mnicha či mnišku, kdo
neopustil vášeň, kdo neopustil nenávist, kdo neopustil zaslepenost,
nazývám tím kdo nepřekročil oceán s jeho vlnami, příboji a víry, s jeho
obludami a démony. Ale kohokoli, ať mnicha či
mnišku, kdo opustil vášeň, kdo opustil nenávist, kdo opustil zaslepenost,
nazývám tím kdo překročil oceán s jeho vlnami, příboji a víry, s jeho
obludami a démony. Kdo překročil na druhý břeh a stojí na suché zemi, ten
je skutečným bráhmanem." ...
"Ten, jehož vášeň, nenávist a zaslepenost jsou
očištěny, překročil tento oceán s jeho obludami a
démony, s jeho strašnými vlnami, jež je tak těžké překročit. Kdo překonal pouta, opustil smrt a je prost
přivlastňování, ten opustil strast a není pro něj dalšího bytí. Když došel k cíli, je nepostižitelný a unikl tak
králi smrti, říkám." ...
Tatijo vaggo
70. Miččháditthikammasamádánasuttam
... "Ditthá majá bhikkhave sattá kájaduččaritena
samannágatá, vačíduččaritena samannágatá, manoduččaritena samannágatá,
arijánam upavádaká, miččháditthiká miččháditthikammasamádáná, te kájassa
bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná. Tam kho
panáham bhikkhave náňňassa samanassa vá bráhmanassa vá sutvá vadámi. Ditthá majá
bhikkhave sattá kájaduččaritena samannágatá, vačíduččaritena samannágatá,
manoduččaritena samannágatá, arijánam upavádaká, miččháditthiká
miččháditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param maraná apájam duggatim
vinipátam nirajam upapanná. Api ča bhikkhave jadeva sámam ňátam, sámam
dittham, sámam viditam tadeváham vadámi. Ditthá
majá bhikkhave sattá kájaduččaritena samannágatá, vačíduččaritena
samannágatá, manoduččaritena samannágatá, arijánam upavádaká,
miččháditthiká miččháditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param maraná
apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná ti." ...
"Miččhá manam panidhája miččhá váčam ča bhásija, miččhá kammáni katvána kájena idha puggalo, appassuto apuňňakaro
appasmim idha džívite, kájassa bhedá duppaňňo nirajam so upapadždžatí ti."
...
Třetí díl
70. Ten, kdo jedná podle špatného
názoru
... "Mniši, vidím bytosti
obdařené špatným jednáním tělem, špatným jednáním řečí a špatným jednáním
myslí, které haní (pomlouvají) ušlechtilé, zastávají špatné názory a
jednají podle svých špatných názorů, jak po rozpadu těla, po smrti, znovu
vyvstávají v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. Když toto
prohlašuji..., není to na základě toho, že jsem to slyšel od jiných asketů
a bráhmanů. Když toto prohlašuji..., je to na
základě toho, že jsem to sám poznal, sám viděl a sám toho dosáhl."
...
"Se špatně vedenou myslí, promlouvaje špatnými slovy,
vykonávaje špatné činy svým tělem, takový
jedinec, nepoučený, který nedobře (nezáslužně) koná v
tomto krátkém životě, po rozpadu těla, nemoudrý
znovu vyvstane v pekle." ...
71. Sammáditthikammasamádánasuttam
... "Ditthá majá bhikkhave sattá kájasučaritena
samannágatá, vačísučaritena samannágatá, manosučaritena samannágatá,
arijánam anupavádaká, sammáditthiká sammáditthikammasamádáná, te kájassa
bhedá param maraná sugatim saggam lokam upapanná. Tam kho panáham
bhikkhave náňňassa samanassa vá bráhmanassa vá sutvá vadámi. Ditthá majá
bhikkhave sattá kájasučaritena samannágatá, vačisučaritena samannágatá,
manosučaritena samannágatá, arijánam anupavádaká sammáditthiká
sammáditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param maraná sugatim saggam
lokam upapanná. Api ča bhikkhave jadeva sámam ňátam, sámam dittham, sámam
viditam tadeváham vadámi. Ditthá majá bhikkhave sattá
kájasučaritena samannágatá, vačísučaritena samannágatá, manosučaritena
samannágatá, arijánam anupavádaká, sammáditthiká sammáditthikammasamádáná,
te kájassa bhedá param maraná sugatim saggam lokam upapanná ti." ...
"Sammá manam panidhája sammáváčám ča bhásija, sammá kammáni katvána kájena idha puggalo, bahussuto puňňakaro
appasmim idha džívite, kájassa bhedá sappaňňo saggam so upapadždžatí ti."
...
71. Ten, kdo jedná podle správného
názoru
... "Mniši, vidím bytosti
obdařené dobrým jednáním tělem, dobrým jednáním řečí a dobrým jednáním
myslí, které nehaní (nepomlouvají) ušlechtilé, zastávají správné názory a
jednají podle svých správných názorů, jak po rozpadu těla, po smrti, znovu
vyvstávají ve šťastném místě, v nebeském světě. Když toto prohlašuji...,
není to na základě toho, že jsem to slyšel od jiných asketů a bráhmanů.
Když toto prohlašuji..., je to na základě toho, že
jsem to sám poznal, sám viděl a sám toho dosáhl." ...
"Se správně vedenou myslí, promlouvaje správnými
slovy, vykonávaje správné činy svým tělem, takový
jedinec, dobře poučený, který dobře (záslužně) koná v tomto
krátkém životě, po rozpadu těla, ten, kdo je moudrý,
znovu vyvstane v nebi." ...
72. Nissaraníjasuttam
... "Tisso imá bhikkhave nissaraníjá dhátujo. Katamá
tisso? Kámánametam nissaranam jadidam nekkhammam, rúpánametam nissaranam
jadidam áruppam, jam kho pana kiňči bhútam sankhatam patiččasamuppannam,
nirodho tassa nissaranam. Imá kho bhikkhave tisso nissaraníjá dhátujo ti."
...
"Kámanissaranam ňatvá rúpánaňča atikkamam, sabbasankhárasamatham phusam átápí sabbadá, sa ve sammaddaso
bhikkhu jato tattha vimuččati, abhiňňá vosito santo sa ve jogátigo muní
ti." ...
72. Úniky
... "Jsou tyto tři druhy úniku, mniši. Které tři?
Únik od smyslných požitků, totiž zdrženlivost (odříkání). Únik od hmoty,
totiž nehmotný stav. A pro jakékoliv bytosti, které jsou zformované
(stvořené) a závisle vzniklé, je únikem ustání (ustání bytí). To jsou ty
tři druhy úniku" ...
"Když poznal únik od smyslných požitků, překonal
hmotu a dosáhl utišení všech formací, vždy
horlivý, je mnichem, který správně vidí, a je tak
osvobozen, mistr přímého poznání, mírný
(ztichlý), to je mudrc, jenž překročil pouta." ...
73. Santatarasuttam
... "Rúpehi bhikkhave arúpá santatará, arúpehi
nirodho santataro ti." ...
"Je ča rúpúpagá sattá je ča áruppathájino, nirodham appadžánantá ágantáro punabbhavam. Je ča rúpe pariňňája arúpesu asanthitá, nirodhe je vimuččanti te džaná maččuhájino. Kájena amatam dhátum phusajitvá nirúpadhim, upadhippatinissaggam
saččhikatvá anásavo, deseti Sammásambuddho asokam viradžam padan ti." ...
73. To, co je klidnější
... "Mniši, nehmotné stavy jsou klidnější než hmotné
a ustání (ustání bytí) je klidnější než nehmotné stavy." ...
"Ty bytosti, jež se uchylují k hmotě, a ty, jež jsou
zakotvené v nehmotném stavu, když nepoznávají
ustání (ustání bytí), vracejí se do dalšího bytí. Ale když plně porozuměli hmotě a nezůstali v
nehmotném stavu, jsou osvobozeni ustáním bytí,
lidé, jež nechávají smrt za sebou. Když se svým
tělem dotkl bezsmrtného prvku, prostý přivlastňování, když dosáhl zavržení
přivlastňování, prostý zákalů, Dokonale Probuzený ukazuje
očištěný stav bez trápení." ...
74. Puttasuttam
... "Tajome bhikkhave puttá santo samvidždžamáná
lokasmim. Katame tajo? Atidžáto anudžáto avadžáto ti. Kathaňča bhikkhave putto atidžáto hoti? Idha
bhikkhave puttassa mátápitaro honti na Buddham saranam gatá, na dhammam
saranam gatá, na sangham saranam gatá, pánátipátá appativiratá, adinnádáná
appativiratá, kámesu miččháčárá appativiratá, musávádá appativiratá,
surámerajamadždžapamádattháná appativiratá, dussílá pápadhammá. Putto ča
nesam hoti Buddham saranam gato, dhammam saranam gato, sangham saranam
gato, pánátipátá pativirato, adinnádáná pativirato, kámesumiččháčárá
pativirato, musávádá pativirato, surámerajamadždžapamádattháná pativirato,
sílavá kaljanadhammo. Evam kho bhikkhave putto atidžáto hoti. Kathaňča bhikkhave putto anudžáto hoti? Idha
bhikkhave puttassa mátápitaro honti Buddham saranam gatá, dhammam saranam
gatá, sangham saranam gatá, pánátipátá pativiratá, adinnádáná pativiratá,
kámesu miččháčárá pativiratá, musávádá pativiratá,
surámerajamadždžapamádattháná pativiratá, sílavanto kaljanadhammá. Putto
ča nesam hoti Buddham saranam gato, dhammam saranam gato, sangham saranam
gato, pánátipátá pativirato, adinnádáná pativirato, kámesumiččháčárá
pativirato, musávádá pativirato, surámerajamadždžapamádattháná pativirato,
sílavá kaljanadhammo. Evam kho bhikkhave putto anudžáto hoti. Kathaňča bhikkhave
putto avadžáto hoti? Idha bhikkhave puttassa mátápitaro honti Buddham
saranam gatá, dhammam saranam gatá, sangham saranam gatá, pánátipátá
pativiratá, adinnádáná pativiratá, kámesu miččháčárá pativiratá, musávádá
pativiratá, surámerajamadždžapamádattháná pativiratá, sílavanto
kaljanadhammá. Putto ča nesam hoti na Buddham saranam gato, na dhammam
saranam gato, na sangham saranam gato, pánátipátá appativirato, adinnádáná
appativirato, kámesumiččháčárá appativirato, musávádá appativirato,
surámerajamadždžapamádattháná appativirato, dussílo pápadhammo. Evam kho
bhikkhave putto avadžáto hoti. Ime kho bhikkhave tajo puttá santo
samvidždžamáná lokasmin ti." ...
"Atidžátam anudžátam puttamiččhanti panditá, avadžátam na iččhanti jo hoti kulagandhano. Ete kho puttá lokasmim je bhavanti upásaká, saddhá sílena
sampanná vadaňňú vítamaččhará, čando abbhaghaná mutto parisásu viročare
ti." ...
74. Syn (Potomek)
... "Tyto tři syny (potomky) lze nalézt ve světě,
mniši. Které tři? Syna vyššího zrození, syna souladného zrození a syna
nižšího zrození. A jaký je syn vyššího zrození?
Zde se rodiče tohoto syna neobracejí (neuchylují) k Buddhovi ani k Dhammě
ani k Sangze jako k útočišti, nezdržují se ničení života, nezdržují se
braní nedarovaného, nezdržují se špatného sexuálního jednání, nezdržují se
špatného mluvení, nezdržují se požívání alkoholu a opojných látek
způsobujících nedbalost, jsou nectnostní (nemravní) a mají zlou povahu,
nicméně jejich syn se obrací k Buddhovi, k Dhammě a k Sangze jako k
útočišti, zdržuje se ničení života, zdržuje se braní nedarovaného, zdržuje
se špatného sexuálního jednání, zdržuje se špatného mluvení, zdržuje se
požívání alkoholu a opojných látek způsobujících nedbalost, je ctnostný a
má dobrou povahu. Takový je syn vyššího zrození. A
jaký je syn souladného zrození? Zde se rodiče tohoto syna obracejí k
Buddhovi, k Dhammě a k Sangze jako k útočišti, zdržují se ničení života,
zdržují se braní nedarovaného, zdržují se špatného sexuálního jednání,
zdržují se špatného mluvení, zdržují se požívání alkoholu a opojných látek
způsobujících nedbalost, jsou ctnostní a mají dobrou povahu, a jejich syn
se rovněž obrací k Buddhovi, k Dhammě a k Sangze jako k útočišti, zdržuje
se ničení života, zdržuje se braní nedarovaného, zdržuje se špatného
sexuálního jednání, zdržuje se špatného mluvení, zdržuje se požívání
alkoholu a opojných látek způsobujících nedbalost, je ctnostný a má dobrou
povahu. Takový je syn souladného zrození. A jaký
je syn nižšího zrození? Zde se rodiče tohoto syna obracejí k Buddhovi, k
Dhammě a k Sangze jako k útočišti, zdržují se ničení života, zdržují se
braní nedarovaného, zdržují se špatného sexuálního jednání, zdržují se
špatného mluvení, zdržují se požívání alkoholu a opojných látek
způsobujících nedbalost, jsou ctnostní a mají dobrou povahu, nicméně
jejich syn se neobrací k Buddhovi ani k Dhammě ani k Sangze jako k
útočišti, nezdržuje se ničení života, nezdržuje se braní nedarovaného,
nezdržuje se špatného sexuálního jednání, nezdržuje se špatného mluvení,
nezdržuje se požívání alkoholu a opojných látek způsobujících nedbalost,
je nectnostný a má zlou povahu. Takový je syn nižšího zrození. To jsou ti
tři synové (potomci), které lze nalézt ve světě." ...
"Syna vyššího či souladného zrození si přejí moudří,
nikoli syna nižšího zrození, jenž je hanbou
rodiny. Tito synové laických stoupenců ve světě,
obdařeni důvěrou a
ctností, štědří, oproštění od sobectví, září v každém shromáždění, jako měsíc vynořivší se z
mraků." ...
75. Vutthisuttam
... "Tajome bhikkhave puggalá santo samvidždžamáná
lokasmim. Katame tajo? Avutthikasamo padesavassí sabbatthábhivassí. Kathaňča bhikkhave puggalo avutthikasamo hoti? Idha
bhikkhave ekaččo puggalo sabbesaňňeva na dátá hoti
samanabráhmanakapanaddhikavanibbakajáčakánam annam pánam vattham jánam
málágandhavilepanam sejjávasathapadípejjam. Evam kho bhikkhave puggalo
avutthikasamo hoti. Kathaňča bhikkhave puggalo
padesavassí hoti? Idha bhikkhave ekaččo puggalo ekaččánam dátá hoti,
ekaččánam na dátá hoti samanabráhmanakapanaddhikavanibbakajáčakánam annam
pánam vattham jánam málágandhavilepanam sejjávasathapadípejjam. Evam kho
bhikkhave puggalo padesavassí hoti. Kathaňča bhikkhave puggalo sabbatthábhivassí hoti?
Idha bhikkhave ekaččo puggalo sabbesaňča deti
samanabráhmanakapanaddhikavanibbakajáčakánam annam pánam vattham jánam
málágandhavilepanam sejjávasathapadípejjam. Evam kho bhikkhave puggalo
sabbatthábhivassí hoti. Ime kho bhikkhave tajo puggalá santo samvidždžamáná
lokasmin ti." ...
"Na samane na brahmane na kapanaddhikavanibbake, laddhána samvibhadžati annam pánaňča bhodžanam, tam ve avutthikasamo ti áhu nam purisádhamam. Ekaččánam na dadáti ekaččánam paveččhati, tam ve padesavassí ti áhu medhávino džaná. Subhikkaváčo puriso sabbabhútánukampako, ámodamáno pakireti detha dethá ti bhásati. Jathá pi megho thanajitvá gadždžajitvá pavassati, thalam ninnaňča púreti abhisandanto va váriná, evameva idhekaččo puggalo hoti tádiso. Dhammena
samharitvána utthánádhigatam dhanam, tappeti annapánena sammá patte vanibbake
ti." ...
75. Dešťový mrak
... "Tyto tři jedince lze nalézt ve světě, mniši.
Které tři? Toho kdo je jako mrak bez deště, toho kdo prší jen místy a toho
kdo prší kdekoliv. A jaký jedinec je jako mrak bez
deště? Zde někdo vše hromadí a nedává asketům, bráhmanům, poutníkům,
bídníkům ani žebrákům jídlo, pití, šatstvo, vozy, květiny, vůně, ozdoby,
lůžka, příbytky či svíce. Takový jedinec je jako mrak bez deště. A jaký jedinec prší jen místy? Zde někdo dává jen
některým asketům, bráhmanům, poutníkům, bídníkům a žebrákům jídlo, pití,
šatstvo, vozy, květiny, vůně, ozdoby, lůžka, příbytky či svíce, a jiným
nedává. Takový jedinec prší jen místy. A jaký
jedinec prší kdekoliv? Zde někdo dává všem asketům, bráhmanům, poutníkům,
bídníkům a žebrákům jídlo, pití, šatstvo, vozy, květiny, vůně, ozdoby,
lůžka, příbytky či svíce. Takový jedinec prší kdekoliv. To jsou ti tři
jedinci, které lze nalézt ve světě." ...
"Nedělí se s askety ani s bráhmany, ani s poutníky a
bídníky o to co získal, o jídlo, pití, pokrmy: tohoto, který je nižší mezi lidmi přirovnávám k mraku
bez deště. Některým dává, jiným nedává: tohoto moudří lidé přirovnávají k dešti, který prší
jen místy. Ten, kdo odpovídá na požádání, soucitný
ke všem bytostem, těšící se rozdáváním darů,
říká: ´Dávejte, dávejte jim.´ Jako zvučící a
dunící mrak, naplněný vodou, když prší a
zavlažuje plošiny a rokle: podobný je tento
jedinec. Když správně nahromadil bohatství,
získané skrze aktivitu, plně uspokojuje jídlem a
pitím ty, kdo se stali poutníky (bez domova)." ...
76. Sukhapatthanásuttam
... "Tínimáni bhikkhave sukháni patthajamáno sílam
rakkhejja pandito. Katamáni tíni? Pasamsá me ágaččhatú-ti sílam rakkhejja
pandito, bhogá me uppadždžantú ti sílam rakkhejja pandito, kájassa bhedá
param maraná sugatim saggam lokam upapadždžissámí ti sílam rakkhejja
pandito. Imáni kho bhikkhave tíni sukháni patthajamáno sílam rakkhejja
pandito ti." ...
"Sílam rakkhejja medháví patthajáno tajo sukhe, pasamsam vittalábhaňča pečča sagge pamodanam. Akaronto pi če pápam karontamupasevati, sankijo hoti pápasmim avanno čassa rúhati. Jádisam kurute mittam jádisam čupasevati, sa ve tádisako hoti sahaváso pi tádiso. Sevamáno sevamánam samphuttho samphusam param, saro diddho kalápam va alittamupalimpati. Upalepabhajá dhíro neva pápasakhá sijá. Pútimaččham kusaggena jo naro upanajhati, kusá pi púti vájanti evam bálúpasevaná. Tagaraňča palásena jo naro upanajhati, pattá pi surabhi vájanti evam dhírúpasevaná. Tasmá pattaputasseva ňatvá sampákamattano, asante nopasevejja
sante sevejja pandito. Asanto nirajam nenti santo pápenti suggatin ti." ...
76. Touha po štěstí
... "Mniši, moudrý, jenž touží po třech šťastných
stavech, by měl střežit svoji ctnost. Kterých třech? (Když uvažuje:) ´Nechť ke mně přijde chvála,´ měl by
moudrý střežit svoji ctnost. (Když uvažuje:) ´Nechť u mně vyvstane majetek
(požitky),´ měl by moudrý střežit svoji ctnost. (Když uvažuje:) ´Nechť po
rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstanu na šťastném místě, v nebeském
světě,´ měl by moudrý střežit svoji ctnost. Moudrý, jenž touží po těchto
třech šťastných stavech, by měl střežit svoji ctnost." ...
"Moudrý by měl střežit svoji ctnost, touží-li
dosáhnout třech šťastných stavů: chvály, zisku
(bohatství) a po smrti nebeské radosti. I ten kdo
nekoná zlo, ale vyhledává někoho kdo ho koná, je
podezřelý ze zla a jeho špatná pověst vzrůstá. Toho učiň svým přítelem, toho vyhledávej, kdo je takový jako jsi ty sám, neboť tvůj život je
společný i jemu. Druh se sdružuje, dotýkající se
dotýká druhých, jako šíp namazaný jedem zašpiní
toulec. A tak moudrý, obávaje se zašpinění, by se
neměl přátelit se zlými lidmi. Kdo zabalí tlející
rybu do listu trávy, učiní tím zapáchající i
trávu. Takový je ten, kdo se sdružuje s pošetilci. Ale kdo zabalí do listu vonnou esenci, ovoní tím i list. Takový je ten, kdo se sdružuje s
moudrými. A tak, kdo zná své vlastní východisko
(cíl), jako ten, kdo balí vůni do listu, by se
neměl sdružovat s nemírnými, moudrý by se měl sdružovat s mírnými. Nemírný (nectnostný) vede do pekla, mírný (ctnostný)
pomáhá do šťastného stavu." ...
77. Bhidurasuttam
... "Bhidurájam bhikkhave kájo, viňňánam
virágadhammam, sabbe upadhí aniččá dukkhá viparinámadhammá ti." ...
"Kájam ča bhiduram ňatvá viňňánam ča pabhanguram, upadhísu bhajam
disvá džátimaranamaččagá. Sampatvá paramam santim kálam kankhati
bhávitatto ti." ...
77. Podléhající rozložení
... "Mniši, toto tělo podléhá rozložení, vědomí je
předmětem mizení, veškeré vlastnictví je pomíjivé, strastné a je předmětem
změny." ...
"Poznává tělo jako podléhající rozložení a vědomí
jako mizející, vidí hrůzu v přivlastňování:
ten, kdo překročil zrození a smrt. Když dosáhl
nejvyššího míru, jsa rozvinutý, očekává svůj čas." ...
78. Dhátusosamsandanasuttam
... "Dhátuso bhikkhave sattá sattehi saddhim
samsandanti samenti. Hínádhimuttiká sattá hínádhimuttikehi sattehi saddhim
samsandanti samenti. Kaljánádhimuttiká sattá kaljánádhimuttikehi sattehi
saddhim samsandanti samenti. Atítam pi bhikkhave
addhánam dhátuso sattá sattehi saddhim samsandimsu samimsu. Hínádhimuttiká
sattá hínádhimuttikehi sattehi saddhim samsandimsu samimsu.
Kaljánádhimuttiká sattá kaljánádhimuttikehi sattehi saddhim samsandimsu
samimsu. Anágatam pi bhikkhave addhánam dhátuso sattá sattehi
saddhim samsandissanti samessanti. Hínádhimuttiká sattá hínádhimuttikehi
sattehi saddhim samsandissanti samessanti. Kaljánádimuttiká sattá
kaljánádhimuttikehi sattehi saddhim samsandissanti samessanti. Etarahi pi bhikkhave paččuppannam addhánam dhátuso va
sattá sattehi saddhim samsandanti samenti. Hínádhimuttiká sattá
hínádhimuttikehi sattehi saddhim samsandanti samenti. Kaljánádhimuttiká
sattá kaljánádhimuttikehi sattehi saddhim samsandanti samentí ti." ...
"Samsaggá vanatho džáto asamsaggena čhidždžati, parittam dárumárujha jathá síde mahannave, evam kusítamágamma sádhudžíví pi sídati. Tasmá tam parivadždžejja kusítam hínavírijam. Pavičittehi arijehi
pahitattehi džhájibhi, niččam áraddhavirijehi, panditehi sahá vase ti." ...
78. Stýkající se podle své povahy
... "Bytosti se stýkají podle své povahy, mniši.
Bytosti s nízkými sklony se vzájemně stýkají s bytostmi, které mají rovněž
nízké sklony. Bytosti s dobrými sklony se vzájemně stýkají s bytostmi,
které mají rovněž dobré sklony. I v minulosti se
bytosti se stýkaly podle své povahy, mniši. Bytosti s nízkými sklony se
vzájemně stýkaly s bytostmi, které měly rovněž nízké sklony. Bytosti s
dobrými sklony se vzájemně stýkaly s bytostmi, které měly rovněž dobré
sklony. I v budoucnosti se bytosti budou stýkat
podle své povahy, mniši. Bytosti s nízkými sklony se vzájemně budou stýkat
s bytostmi, které budou mít rovněž nízké sklony. Bytosti s dobrými sklony
se vzájemně budou stýkat s bytostmi, které budou mít rovněž dobré sklony.
I nyní, v současné době, se bytosti stýkají podle
své povahy, mniši. Bytosti s nízkými sklony se vzájemně stýkají s
bytostmi, které mají rovněž nízké sklony. Bytosti s dobrými sklony se
vzájemně stýkají s bytostmi, které mají rovněž dobré sklony."
...
"Zrozená houština
sdružování je odetnuta nesdružováním. Jako ten,
kdo pluje po velkém moři na malém dřevěném prkně se potopí (klesne), tak i ten, kdo správně žije,
klesne, když se sdružuje s línými. Proto se vyhni
těm, kdo jsou líní a ochablí. S ušlechtilími,
kteří dlí odloučení, odhodlaně, v meditačním pohroužení, stále energičtí, s těmi žijí moudří."
...
79. Parihánasuttam
... "Tajome bhikkhave dhammá sekhassa bhikkhuno
parihánája samvattanti. Katame tajo? Idha bhikkhave
sekho bhikkhu kammárámo hoti, kammarato, kammárámatamanujutto, bhassárámo
hoti, bhassarato, bhassárámatamanujutto, niddárámo hoti, niddárato,
niddárámatamanujutto. Ime kho bhikkhave tajo dhammá sekhassa bhikkhuno
parihánája samvattanti. Tajome bhikkhave dhammá sekhassa bhikkhuno
aparihánája samvattanti. Katame tajo? Idha
bhikkhave sekho bhikkhu na kammárámo hoti, na kammarato, na
kammárámatamanujutto, na bhassárámo hoti, na bhassarato, na
bhassárámatamanujutto, na niddárámo hoti, na niddárato na
niddárámatamanujutto. Ime kho bhikkhave tajo dhammá sekhassa bhikkhuno
aparihánája samvattantí ti." ...
"Kammárámo bhassarato niddárámo ča uddhato, abhabbo tádiso bhikkhu phutthum sambodhimuttamam. Tasmá hi
appakiččassa appamiddho anuddhato, bhabbo so tádiso bhikkhu phutthum
sambodhimuttaman ti." ...
79. Odpadnutí
... "Jsou tři věci, mniši, které vedou cvičícího se
mnicha k odpadnutí. Které tři? Zde cvičící se
mnich nachází zalíbení v činnosti, libuje si v činnosti a je zaměřen na
svou zálibu v činnosti. Nachází zalíbení v mluvení, libuje si v mluvení a
je zaměřen na svou zálibu v mluvení. Nachází zalíbení ve spánku, libuje si
ve spánku a je zaměřen na svou zálibu ve spánku. To jsou ty tři věci,
které vedou cvičícího se mnicha k odpadnutí. Jsou
tři věci, které vedou cvičícího se mnicha k neodpadnutí. Které tři? Zde cvičící se mnich nenachází zalíbení v činnosti,
nelibuje si v činnosti a není zaměřen na zálibu v činnosti. Nenachází
zalíbení v mluvení, nelibuje si v mluvení a není zaměřen na zálibu v
mluvení. Nenachází zalíbení ve spánku, nelibuje si ve spánku a není
zaměřen na zálibu ve spánku. To jsou ty tři věci, které vedou cvičícího se
mnicha k neodpadnutí." ...
"Kdo si libuje v činnosti, v mluvení, ve spánku a je
neklidný, takový mnich je neschopný dosáhnout
nejvyššího probuzení. A tak by měl být oproštěn od
potíží, od malátnosti a od neklidu, takový mnich
je schopný dosáhnout nejvyššího probuzení." ...
Čatuttho vaggo
80. Vitakkasuttam
... "Tajome
bhikkhave akusalavitakká. Katame tajo? Anavaňňattipatisamjutto vitakko,
lábhasakkárasilokapatisamjutto vitakko, paránuddajatápatisamjutto vitakko.
Ime kho bhikkhave tajo akusalavitakká ti." ...
"Anavaňňattisamjutto lábhasakkáragáravo, sahanandí amaččehi árá samjodžanakkhajá. Jo ča puttapasum
hitvá viváhe sangaháni ča, bhabbo so tádiso bhikkhu phutthum
sambodhimuttaman ti." ...
Čtvrtý díl
80. Myšlení
... "Jsou, mniši, tyto tři druhy neprospěšného
myšlení. Které tři? Myšlení spojené s přáním nebýt
opovrhován. Myšlení spojené se ziskem, poctami a slávou. Myšlení spojené s
vcítěním se do stavů ostatních (empatií). To jsou ty tři druhy
neprospěšného myšlení." ...
"Spojen s přáním nebýt opovrhován, se ziskem, poctami
a úctou, spojen s potěšením se společníky jsi
vzdálen odstranění pout. Ale kdo opustil syny,
dobytek, manželství a intimnosti, takový mnich je
schopný dosáhnout nejvyššího probuzení." ...
81. Sakkárasuttam
... "Ditthá majá bhikkhave sattá sakkárena abhibhútá
parijádinnačittá kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam
nirajam upapanná. Ditthá majá bhikkhave sattá
asakkárena abhibhútá parijádinnačittá kájassa bhedá param maraná apájam
duggatim vinipátam nirajam upapanná. Ditthá majá
bhikkhave sattá sakkárena ča asakkárena ča tad-ubhajena abhibhútá
parijádinnačittá kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam
nirajam upapanná. Tam kho panáham bhikkhave náňňassa samanassa vá
bráhmanassa vá sutvá vadámi. Api ča bhikkhave jadeva me sámam ňátam, sámam
dittham, sámam viditam tadeváham vadámi: Ditthá
majá bhikkhave sattá sakkárena abhibhútá parijádinnačittá kájassa bhedá
param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná. Ditthá majá
bhikkhave sattá asakkárena abhibhútá parijádinnačittá kájassa bhedá param
maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná. Ditthá majá bhikkhave
sattá sakkárena ča asakkárena ča tad-ubhajena abhibhútá parijádinnačittá
kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná ti."
...
"Jassa sakkarijamánassa asakkárena čúbhajam, samádhi na vikampati appamádavihárino, tam džhájinam
sátatikam sukhumaditthivipassakam, upádánakkhajárámam áhu sappuriso ití
ti." ...
81. Pocty
... "Mniši, vidím bytosti přemožené ziskem poct, se
zachvácenou myslí, jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají ve
strastném stavu, na strastném místě, v záhubě, v pekle. Vidím bytosti přemožené nezískáním poct, se
zachvácenou myslí, jak po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstávají ve
strastném stavu, na strastném místě, v záhubě, v pekle. Vidím bytosti přemožené obojím, ziskem i nezískáním
poct, se zachvácenou myslí, jak po rozpadu těla, po smrti, znovu
vyvstávají ve strastném stavu, na strastném místě, v záhubě, v pekle. Když toto prohlašuji..., není to na základě toho, že
jsem to slyšel od jiných asketů a bráhmanů. Když toto prohlašuji..., je to
na základě toho, že jsem to sám poznal, sám uviděl a sám toho dosáhl."
...
"Ten, ať už získá pocty nebo nezíská, jehož soustředění se
nechvěje a prodlévá s dbalostí, kdo je stále v
meditačním pohroužení, s vyjasněným nazíráním a vhledem, kdo se těší z odstranění ulpívání, toho nazývám
dobrým člověkem." ...
82. Devasaddasuttam
... "Tajome bhikkhave devesu devasaddá niččharanti
samajá samajam upádája. Katame tajo? Jasmim bhikkhave
samaje arijasávako kesamassum oháretvá kásájáni vattháni aččhádetvá
agárasmá anagárijam pabbadždžája četeti. Tasmim samaje devesu devasaddo
niččharati: eso arijasávako Márena saddhim sangámája četetí ti. Ajam
bhikkhave pathamo devesu devasaddo niččharati samajá samajam upádája. Puna ča param bhikkhave jasmim samaje arijasávako
sattannam bodhipakkhijánam dhammánam bhavanánujogamanujutto viharati.
Tasmim bhikkhave samaje devesu devasaddo niččharati: eso arijasávako
Márena saddham sangámetí ti. Ajam bhikkhave dutijo devesu devasaddo
niččharati samajá samajam upádája. Puna ča param bhikkhave jasmim samaje arijasávako
ásavánam khajá anásavam četovimuttim paňňávimuttim dittheva dhamme sajam
abhiňňája saččhikatvá apasampadždža viharati. Tasmim bhikkhave samaje
devesu devasaddo niččharati: eso arijasávako vidžitasangámo tameva
sangámasísam abhividžija adždžhávasatí ti. Ajam bhikkhave tatijo devesu
devasaddo niččharati samajá samajam upádája. Ime
kho bhikkhave tajo devesu devasaddá niččharanti samajá samajam upádájá
ti." ...
"Disvá vidžitasangámam sammásambuddhasávakam, devatá pi namassanti mahantam vítasáradam: Namo te purisádžaňňa jo tvam dudždžajamadždžhagá, džetvána maččuno senam vimokkhena anávaram. Iti hetam namassanti
devatá pattamánasam, taňhi tassa na passanti jena maččuvasam vadže ti."
...
82. Božské hlasy
... "Tyto tři božské hlasy
zaznívají čas od času mezi božstvy. Které tři? Když si ušlechtilý žák oholí vlasy a vousy, oblékne
si žluté (okrové) roucho a zaměří svou mysl na odchod do bezdomoví, tehdy
mezi božstvy zaznívají božské hlasy: ´Tento ušlechtilý žák zaměřil svou
mysl na bitvu s Márou.´ Toto je první božský hlas, který zaznívá čas od
času mezi božstvy. A dále, když ušlechtilý žák
prodlévá v rozvíjení sedmi věcí, které jsou křídly k probuzení, tehdy mezi
božstvy zaznívají božské hlasy: ´Tento ušlechtilý žák svádí bitvu s
Márou.´ Toto je druhý božský hlas, který zaznívá čas od času mezi
božstvy. A dále, když ušlechtilý žák, jenž
odstranil své zákaly, vstupuje zde a nyní do nezkaleného osvobození mysli
a osvobození moudrostí (porozuměním), které uskutečnil svým vlastním
přímým poznáním a prodlévá v jejich dosažení, tehdy mezi božstvy zaznívají
božské hlasy: ´Tento ušlechtilý žák zvítězil v bitvě. Poté co byl v přední
bitevní linii, prodlévá vítězně.´ Toto je třetí božský hlas, který zaznívá
čas od času mezi božstvy. To jsou ty tři božské
hlasy, které zaznívají čas od času mezi božstvy." ...
"Když vidí jak zvítězil v bitvě ten, kdo je žákem
dokonale Probuzeného, i bohové se mu klaní,
tomuto velkému člověku, úplně dozrálému: ´Buď
pozdraven šlechetný člověče, jenž jsi zvítězil v čem je tak těžké
zvítězit, když jsi porazil armádu smrti a jsi bez zábran
osvobozen.´ Takto se bohové klaní tomu, kdo dosáhl
cíle, neboť v něm nevidí tužby, jež by ho
přivedly pod vládu smrti." ...
83. Pubbanimittasuttam
... "Jadá bhikkhave devo devakájá čavanadhammo hoti,
paňčassa pubbanimittáni pátubhavanti: málá milájanti, vattháni kilissanti,
kaččhehi sedá muččanti, káje dubbannijam okkamati, sake devo devásane
nábhiramatí ti. Tamenam bhikkhave devá
čavanadhammo ajam devaputto ti iti viditvá tíhi váčáhi anumodanti: ito bho
sugatim gaččha, sugatim gantvá suladdhalábham labha, suladdhalábham
labhitvá suppatitthito bhaváhí ti. Evam vutte aňňataro bhikkhu Bhagavantam etadavoča:
kin nu kho bhante devánam sugatigamanasankhátam, kiňča bhante devánam
suladdhalábhasankhátam, kimpana bhante devánam suppatitthitasankhátan
ti? Manussattam kho bhikkhu devánam
sugatigamanasankhátam. Jam manussabhúto samáno Tathágatappavedite
dhammavinaje saddham patilabhati, idam kho pana bhikkhave devánam
suladdhalábhasankhátam. Sá kho panassa saddhá nivitthá hoti múladžátá
patitthitá dalhá asamhárijá samanena vá bráhmanena vá devena vá Márena vá
brahmuná vá kenači vá lokasmim. Idam kho bhikkhave devánam
suppatitthitasankhátan ti." ...
"Jadá devo devakájá čavati ájusankhajá, tajo saddá niččharanti devánam anumodatam: ito ho sugatim gaččha manussánam sahavjatam. Manussabhúto saddhamme labha saddham anuttaram. Sá te saddhá nivitthassa múladžátá patitthitá, jávadžívam asamhírá saddhamme suppavedite. Kájaduččaritam hitvá vačíduččaritáni ča, manoduččaritam hitvá jaňčaňňam dosasaňhitam, kájena kusalam katvá váčája kusalam bahum, manasá kusalam katvá appamánam nirúpadhim, tato opadhikam puňňam katvá dánena tam bahum, aňňe pi mačče saddhamme, brahmačarije nivesaja. Imája anukampája
devá devam jadá vidú, čavantam anumodanti ehi deva punappunan ti." ...
83. Předzvěsti
... "Mniši, když se blíží smrt (zmizení) božského
těla nějakého boha, vyvstává u něj pět předzvěstí (znamení) - (1.) jeho
květinový věnec uvadá, (2.) jeho roucho se zašpiní, (3.) z jeho podpaží
vychází pot, (4.) na jeho tělo dopadá tíha (otupělost) a (5.) netěší se
již více ze svého božského místa dlení. Když
bohové podle toho poznají, že tento syn bohů se blíží smrti [zmizení],
povzbuzují ho trojí řečí: (1.)´Ctěný, odejdi odsud do šťastného stavu.
(2.)Když odsud odejdeš do šťastného stavu, získej to, co je dobré získat.
(3.)Když získáš to, co je dobré získat, staň se v tom dobře upevněným.´ Když bylo toto řečeno, nějaký mnich řekl Vznešenému:
´A co, pane, tito bohové považují za odchod do šťastného stavu? Co
považují za zisk, který je dobré získat? Co považují za dobré
upevnění?´ (1.)Lidský stav, mnichu, tito bohové
považují za odchod do šťastného stavu. (2.)Stanuv se lidskou bytostí,
získat důvěru v dhammu (nauku) a vinaju (disciplínu), vykládané Tathágatou
- to tito bohové považují za zisk, který je dobré získt. (3.)Když je tato
důvěra upevněna, zakořeněna a zakotvena tak, že nemůže být zničena žádným
asketou ani bráhmanem, bohem, Márou či Brahmou ani kýmkoli jiným na světě
- to tito bohové považují za dobré upevnění." ...
"Když božské tělo nějakého boha umírá (mizí) z důvodu
skončení jeho životního období, zaznívají tři
hlasy, povzbuzení bohů: ´Ctěný, odejdi odsud do
šťastného stavu, do společnosti lidí. Stanuv se
lidskou bytostí, získej nepřekonatelnou důvěru v pravou Dhammu. Tvá důvěra by měla být upevněna, zakořeněna a
zakotvena, po celý tvůj život,
nezničitelně, v tuto pravou Dhammu, dobře vyloženou. Opustiv špatné jednání tělem, špatné jednání řečí,
špatné jednání myslí a cokoli co je závadné, vykonávaje mnoho prospěšného tělem, mnoho prospěšného
řečí, mnoho prospěšného myslí, nezměrně a bez
přivlastňování, takto vykonávaje mnoho základů
dobra (zásluh), skrze štědrost ostatní smrtelníky v pravé Dhammě a v čistém životě
upevňuj.´ S takovým soucitem ho tito bohové
povzbuzují, když poznají, že se blíží smrti: ´Vrať
se, dévo, znovu a znovu.´" ...
84. Bahudžanahitasuttam
... "Tajome bhikkhave puggalá loke uppadždžamáná
uppadždžanti bahudžanahitája bahudžanasukhája lokánukampája atthája hitája
sukhája devamanussánam. Katame tajo? Idha bhikkhave
Tathágato loke uppadždžati Araham Sammásambuddho vidždžáčaranasampanno
Sugato lokavidú anuttaro purisadammasárathi satthá devamanussánam Buddho
Bhagavá. So dhammam deseti ádikaljánam madždžhekaljánam parijosánakaljánam
sáttham sabjaňdžanam kevalaparipunnam parisuddham brahmačarijam pakáseti.
Ajam bhikkhave pathamo puggalo loke uppadždžamáno uppadždžati
bahudžanahitája bahudžanasukhája lokánukampája atthája hitája sukhája
devamanussánam. Puna ča param bhikkhave tasseva satthusávako Araham
hoti khínásavo vusitavá katakaranijo ohitabháro anuppattasadattho
parikkhínabhavasaňňodžano sammadaňňá vimutto. So dhammam deseti
ádikaljánam madždžhekaljánam parijosánakaljánam sáttham sabjaňdžanam
kevalaparipunnam parisuddham brahmačarijam pakáseti. Ajam bhikkhave dutijo
puggalo loke uppadždžamáno uppadždžati bahudžanahitája bahudžanasukhája
lokánukampája atthája hitája sukhája devamanussánam. Puna
ča param bhikkhave tasseva satthusávako sekho hoti pátipado bahussuto
sílavatupapanno. So pi dhammam deseti ádikaljánam madždžhekaljánam
parijosánakaljánam sáttham sabjaňdžanam kevalaparipunnam parisuddham
brahmačarijam pakáseti. Ajam bhikkhave tatijo puggalo loke uppadždžamáno
uppadždžati bahudžanahitája bahudžanasukhája lokánukampája atthája hitája
sukhája devamanussánan ti." ...
"Satthá hi loke pathamo mahesí tassanvajo sávako
bhávitatto, atháparo pátipado pi sekho
bahussuto sílavatúpapanno. Ete tajo
devamanussasetthá pabhankará dhammamudírajantá, apápuranti amatassa dváram jogá pamočenti bahudždžane
te. Je satthaváhena
anuttarena sudesitam maggamanukkamanti, idheva
dukkhassa karonti antam je appamattá Sugatassa sásane ti." ...
84. Kvůli prospěchu mnohých
... "Mniši, tito tři jedinci, kteří vyvstávají ve
světě, vyvstávají ku prospěchu mnohých, pro štěstí mnohých, ze socitu se
světem, pro dobro, prospěch a štěstí bohů a lidí. Kteří tři? Zde vyvstane ve světě Tathágata, zasloužilý, dokonale
probuzený, obdařený věděním a ctnostným jednáním, blažený, znalec světa,
nepřekonatelný vůdce praktikujících osob, učitel bohů a lidí, probuzený a
vznešený. Vykládá pak Dhammu, která je dobrá na počátku, dobrá uprostřed a
dobrá na konci, obdařená smyslem a dobrou skladbou. Prohlašuje svatý
život, úplně dokonalý a zcela očištěný. Toto je první jedinec, který když
vyvstává ve světě, vyvstává ku prospěchu mnohých, pro štěstí mnohých, ze
socitu se světem, pro dobro, prospěch a štěstí bohů a lidí. A dále, je zde žák tohoto učitele, který je
zasloužilý, prostý zákalů, jenž dospěl k završení, splnil svůj úkol,
odložil břemeno, dosáhl pravého cíle, úplně odstranil pouto bytí a je
osvobozen pravým poznáním. Vykládá pak Dhammu, která je dobrá na počátku,
dobrá uprostřed a dobrá na konci, obdařená smyslem a dokonalou skladbou.
Prohlašuje svatý život, úplně dokonalý a zcela očištěný. Toto je druhý
jedinec, který když vyvstává ve světě, vyvstává ku prospěchu mnohých, pro
štěstí mnohých, ze socitu se světem, pro dobro, prospěch a štěstí bohů a
lidí. A dále, je zde žák tohoto učitele, který se
cvičí v postupu na stezce, který je dobře poučený, obdařený ctnostným
jednáním. A ten pak rovněž vykládá Dhammu, která je dobrá na počátku,
dobrá uprostřed a dobrá na konci, obdařená smyslem a dokonalou skladbou.
Prohlašuje svatý život, úplně dokonalý a zcela očištěný. Toto je třetí
jedinec, který když vyvstává ve světě, vyvstává ku prospěchu mnohých, pro
štěstí mnohých, ze socitu se světem, pro dobro, prospěch a štěstí bohů a
lidí. To jsou ti tři jedinci, kteří když vyvstávají ve světě, vyvstávají
ku prospěchu mnohých, pro štěstí mnohých, ze socitu se světem, pro dobro,
prospěch a štěstí bohů a lidí." ...
"Tento učitel, velký zřec, je první ve světě, jeho
následují žáci, kteří jsou zcela rozvinutí, a pak
ti, kteří se cvičí v postupu na stezce, dobře poučení, obdaření ctnostným
jednáním. Tito tři, hlavní mezi bohy a lidmi,
vyzařují světlo, prohlašujíce Dhammu, otevírajíce bránu k bezsmrtnosti, osvobozují mnohé od
pout. Ti kdo následují tuto stezku, dobře
vyloženou nepřekonatelným vůdcem karavany, ukončí
strast, právě zde, ti kdo jsou dbalí učení Blaženého." ...
85. Asubhánupassísuttam
... "Asubhánupassí
bhikkhave kájasmim viharatha, ánápánasati ča vo adždžhattam parimukham
súpatthitá hotu, sabbasankháresu aniččánupassino viharatha. Asubhánupassínam bhikkhave kájasmim viharatam jo
subhája dhátujá rágánusajo so pahíjati, ánápánasatijá adždžhattam
parimukham súpatthitája je báhirá vitakkásajá vighátapakkhiká te na honti,
sabbasankháresu aniččánupassínam viharatam já avidždžá sá pahíjati já
vidždžá sá uppadždžatí ti." ...
"Asubhánupassí kájasmim ánápáne patissato, sabbasankhárasamatham passam átápi sabbadá, sa ve sammaddaso
bhikkhu jato tattha vimuččati, abhiňňávosito santo sa ve jogátigo muní
ti." ...
85. Nazírající nečistotu
... "Mniši, prodlévejte, nazírajíce nečistotu
(odpudivost) těla, s dobře ustaveným uvědoměním nádechu a výdechu, uvitř
(sebe) a před sebou. Prodlévejte, nazírajíce nestálost všech formací. U toho, kdo prodlévá, nazíraje nečistotu těla, je
opuštěn vášnivý sklon vůči prvku krásy (čistoty). U toho, kdo má dobře
ustavené uvědomění nádechu a výdechu, uvnitř (sebe) a před sebou,
neexistují vnější obtěžující myšlenky a sklony. U toho kdo prodlévá
nazíraje nestálost všech formací, je opuštěna nevědomost a vyvstává
vědění." ...
... "Nazíraje nečistotu těla, s uvědoměním nádechu a
výdechu, vidouc utišení všech formací, vždy s
horlivostí, je mnichem, který správně vidí a je
tak osvobozen, mistr přímého poznání, mírný
(ztichlý), mudrc, jenž překročil pouta." ...
86. Dhammánudhammapatipannasuttam
... "Dhammánudhammapatipannassa bhikkhuno ajam
anudhammo hoti vejjákaranája dhammánudhammapatipanno jan-ti, bhásamáno
dhammaňňeva bhásati no adhammam, vitakkajamáno vá dhammavitakkaňňeva
vitakketi no adhammavitakkam. Tadubhajam abhinivadždžetvá upekkhako
viharati sato sampadžáno ti." ...
"Dhammárámo dhammarato dhammam anuvičintajam, dhammam anussaram bhikkhu saddhammá na parihájati.
Čaram vá jadi vá
tittham nisinno uda vá sajam, adždžhattam samajam čittam
santimevádhigaččhatí ti." ...
86. Postupující podle Dhammy
... "Mnich, postupující podle Dhammy, v souladu s
Dhammou, by měl být jako takový popsán v souladu s Dhammou takto: ´Když
mluví, mluví o Dhammě a ne o ne-Dhammě. Když přemýšlí, přemýšlí o Dhammě a
ne o ne-Dhammě. Když se vyhnul oběma těmto věcem, prodlévá s vyrovnaností,
s uvědoměním a s jasným pochopením.´" ...
"Z Dhammy se radující, z
Dhammy se těšící, Dhammu zkoumající, Dhammu si
připomínající mnich, od pravé Dhammy neodpadne. Ať chodí, stojí, sedí či leží, tehdy vstupuje do vnitřního míru mysli."
...
87. Andhakaranasuttam
... "Tajome bhikkhave akusalavitakká andhakaraná
ačakkhukaraná aňňánakaraná paňňánirodhiká vighátapakkhiká
anibbánasamvattaniká. Katame tajo? Kámavitakko
bhikkhave andhakarano ačakkhukarano aňňánakarano paňňánirodhiko
vighátapakkhiko anibbánasamvattaniko, vjápádavitakko bhikkhave andhakarano
ačakkhukarano aňňánakarano paňňánirodhiko vighátapakkhako
anibbánasamvattaniko, vihimsávitakko bhikkhave andhakarano ačakkhukarano
aňňánakarano paňňánirodhiko vighátapakkhiko anibbánasamvattaniko. Ime kho
bhikkhave tajo akusalavitakká andhakaraná ačakkhukaraná aňňánakaraná
paňňánirodhiká vighátapakkhiká anibbánasamvattaniká. Tajome bhikkhave
kusalavitakká anandhakaraná čakkhukaraná ňánakaraná paňňávuddhiká
avighátapakkhiká nibbánasamvattaniká. Katame tajo? Nekkhammavitakko bhikkhave anandhakarano čakkhukarano
ňánakarano paňňávuddhiko avighátapakkhiko nibbánasamvattaniko,
avjápádavitakko bhikkhave anandhakarano čakkhukarano ňánakarano
paňňávuddhiko avighátapakkhiko nibbánasamvattaniko, avihimsávitakko
bhikkhave anandhakarano čakkhukarano ňánakarano paňňávuddhiko
avighátapakkhiko nibbánasamvattaniko. Ime kho bhikkhave tajo kusalavitakká
anandhakaraná čakkhunakaraná ňánakaraná paňňávuddhiká avighátapakkhiká
nibbánasamvattaniká ti." ...
"Tajo vitakke kusale vitakkaje tajo pana akusale
nirákare, sa ve vitakkáni vičáritáni sameti vutthíva radžam
samúhatam, sa ve vitakkúpasamena četasá, idheva so santipadam
samadždžhagá ti." ...
87. Způsobující slepotu
... "Mniši, jsou tyto tři druhy neprospěšného
myšlení, které způsobují slepotu, nevidění, neznalost, ustání (zánik)
moudrosti, přispívají k obtížím a nevedou k odpoutání. Které tři? Myšlenky smyslných požitků ..., myšlenky zlovůle ...,
myšlenky násilí způsobují slepotu, nevidění, neznalost, ustání moudrosti,
přispívají k obtížím a nevedou k odpoutání. To jsou ty tři druhy
neprospěšného myšlení ... Jsou tyto tři druhy
prospěšného myšlení, které způsobují ne-slepotu, vidění, poznání, růst
moudrosti, přispívají k ne-obtížím a vedou k odpoutání. Které tři? Myšlenky zdrženlivosti (odříkání) ..., myšlenky
ne-zlovůle ..., myšlenky nenásilí způsobují ne-slepotu, vidění, poznání,
růst moudrosti, přispívají k ne-obtížím a vedou k odpoutání. To jsou ty
tři druhy prospěšného myšlení ..." ...
"Trojí prospěšné myšlenky by měly být myšleny, trojí
neprospěšné myšlenky zavrženy. Kdo utiší myšlení a
rozvažování, jako déšť oblak prachu, kdo záměrně
utiší myšlení, dosáhne, právě zde, stavu míru." ...
88. Antarámalasuttam
... "Tajome
bhikkhave antarámalá antará amittá antarásapattá antarávadhaká
antarápaččatthiká. Katame tajo? Lobho bhikkhave antarámalo antará amitto
antarásapatto antarávadhako antarápaččatthiko, doso bhikkhave antarámalo
antará amitto antarásapatto antarávadhako antarápaččatthiko, moho
bhikkhave antarámalo antará amitto antarásapatto antarávadhako
antarápaččatthiko. Ime kho bhikkhave tajo antarámalá antará amittá
antarásapattá antarávadhaká antarápaččatthiká ti." ...
"Anatthadžanano lobho lobho čittappakopano, bhajam antarato džátam tam džano návabudždžhati. Luddho attham na džánáti luddho dhammam na passati,
andhantamam tadá hoti jam lobho sahate naram. Jo ča lobham pahatvána lobhanejje na lubbhati, lobho pahíjate tamhá udabindú va pokkhará. Anatthadžanano doso doso čittappakopano, bhajam antarato džátam tam džano návabudždžhati. Duttho attham na džánáti duttho dhammam na passati,
andhantamam tadá hoti jam doso sahate naram. Jo ča dosam pahatvána dosanejje na dussati, doso pahíjate tamhá tálapakkam va bandhaná. Anatthadžanano moho moho čittappakopano, bhajam antarato džátam tam džano návabudždžhati. Múlho attham na džánáti múlho dhammam na passati, andhantamam tadá hoti jam moho sahate naram. Jo ča moham
pahatvána mohanejje na mujhati, moham vihanti so sabbam ádiččovudajam
taman ti." ...
88. Vnitřní poskvrna
... "Mniši, jsou tyto tři
vnitřní poskvrny, vnitřní nepřátelé, vnitřní protivníci, vnitřní vrazi,
vnitřní soupeři. Které tři? Chtivost ..., nenávist
..., zaslepenost jsou vnitřní poskvrny, vnitřní nepřátelé, vnitřní
protivníci, vnitřní vrazi, vnitřní soupeři. To jsou ty tři vnitřní
poskvrny..." ...
"Chtivost způsobuje neprospěch, chtivost narušuje
mysl, lidé nechápou jak se (z ní) zevnitř rodí
strach. Plni žádosti nepoznávají dobro, plni
žádosti nevidí Dhammu, přemoženi chtivostí, jsou
oslepeni a zahaleni temnotou. Kdo ale, opouštěje
chtivost, není chtivý vůči tomu co vzbuzuje chtivost, od toho odpadne chtivost, jako kapka vody z
lotosového listu. Nenávist způsobuje neprospěch,
nenávist narušuje mysl, lidé nechápou jak se (z
ní) zevnitř rodí strach. Plni zlosti nepoznávají
dobro, plni zlosti nevidí Dhammu, přemoženi
nenávistí, jsou oslepeni a zahaleni temnotou. Kdo
ale, opouštěje nenávist, není nenávistný vůči tomu co vzbuzuje nenávist,
od toho odpadne nenávist, jako palmový list od
svého stonku. Zaslepenost způsobuje neprospěch,
zaslepenost narušuje mysl, lidé nechápou jak se (z
ní) zevnitř rodí strach. Plni zmatenosti
nepoznávají dobro, plni zmatenosti nevidí Dhammu, přemoženi zaslepeností, jsou oslepeni a zahaleni
temnotou. Kdo ale, opouštěje zaslepenost, není
zaslepený vůči tomu co vzbuzuje zaslepenost, ten
odstraní (zažene) veškerou zaslepenost, jako východ slunce tmu."
...
89. Devadattasuttam
... "Tíhi bhikkhave asaddhammehi abhibhúto
parijádinnačitto Devadatto ápájiko nerajiko kappattho atekiččho. Katamehi
tíhi? Pápiččhája bhikkhave abhibhúto parijádinnačitto
Devadatto ápájiko nerajiko kappattho atekiččho, pápamittatája bhikkhave
abhibhúto parijádinnačitto Devadatto ápájiko nerajiko kappattho atekiččho,
sati ko pana uttarikaraníje oramattakena visesádhigamena antará vosánam
ápádí ti. Imehi kho bhikkhave tíhi asaddhammehi abhibhúto
parijádinnačitto Devadatto ápájiko nerajiko kappattho atekiččho ti." ...
"Má džátu koči lokasmim pápiččho upapadždžatu. Tadaminá pi džánátha pápiččhánam jathá gati. Pandito ti samaňňáto bhávitatto ti sammato, džalam va jasasá atthá Devadatto ti vissuto. So pamánamanučinno ásadždža nam Tathágatam, Avíčinirajam patto čatudváram bhajánakam. Adutthassa hi jo dubbhe pápakammam akubbato, tameva pápam phusati dutthačittam anádaram. Samuddam visakumbhena jo maňňejja padúsitum, na so tena padúsejja jasmá hi udadhí mahá. Evameva Tathágatam jo vádena vihimsati, samaggatam santačittam vádo tamhi na rúhati. Tádisam mittam
kubbetha taňča sevejja pandito, jassa maggánugo bhikkhu khajam dukkhassa
pápune ti." ...
89. Dévadatta
"Mniši, přemožen třemi falešnými věcmi, se
zachvácenou myslí, je Dévadatta neodvratně zahuben v pekle, po celý
velevěk (eon). Kterými třemi? Přemožen zlými
žádostmi, se zachvácenou myslí, je Dévadatta neodvratně zahuben v pekle,
po celý velevěk. Přemožen přátelstvím se zlými
lidmi, se zachvácenou myslí, je Dévadatta neodvratně zahuben v pekle, po
celý velevěk. A přestože je zde pro něj stále co
vykonat, zastavil se v půli cesty, s trochou odlišného nízkého dosažení
(magických schopností). Přemožen těmito třemi falešnými věcmi, se
zachvácenou myslí, je Dévadatta neodvratně zahuben v pekle, po celý
velevěk." ...
"Nemůže být kdy znovuzrozen ve světě ten, kdo má zlé
žádosti. Toto poznej, jaký je budoucí (posmrtný)
stav toho, kdo má zlé žádosti. Považován za
moudého, rozvinutého a uklidněného, opředený slávou,
byl Dévadata ctěn. V záchvatu nedbalosti pak napadl
Tathágatu a propadl se do nejnižšího pekla se čtyřmi
bránami, do strašného místa. Kdo plánuje spiknutí
proti tomu, kdo je nezkažený a nekoná zlé skutky, toto zlo (které plánuje) padne na něj samotného, jenž
má zkaženou mysl a je bezohledný. I když si někdo
usmyslí, že znečistí oceán miskou jedu, nemůže ho znečistit, neboť množství vody v něm je
velké. Podobně když někdo napadne urážkou (pomluvou)
Tathágatu, který došel k pravému cíli a má mysl
naplěnou mírem, neboť urážka se na něm neuchytí. Moudrý by se měl přátelit a sdružovat s těmi, kdo
jsou jako on sám, jejichž stezku může mnich
následovat a dosáhnout tak ukončení strasti." ...
Paňčamo vaggo
90. Aggappasádasuttam
... "Tajome bhikkhave aggappasádá. Katame tajo? Jávatá bhikkhave sattá apadá vá dipadá vá čatuppadá
vá bahuppadá vá rúpino vá arúpino vá saňňino vá asaňňino vá
nevasaňňinásaňňino vá, Tathágato tesam aggamakkhájati jadidam Araham
Sammásambuddho. Je bhikkhave Buddhe pasanná agge te pasanná, agge kho pana
pasannánam aggo vipáko hoti. Jávatá bhikkhave
dhammá sankhatá vá asankhatá vá virágo tesam aggamakkhájati jadidam
madanimmadano pipásavinajo álajasamuggháto vattupaččhedo tanhakkhajo
virágo nirodho nibbánam. Je bhikkhave viráge dhamme pasanná agge te
pasanná, agge kho pana pasannánam aggo vipáko hoti. Jávatá bhikkhave
sanghá vá ganá va Tathágatasávakasangho tesam aggamakkhájati jadidam
čattári purisajugáni atthapurisapuggalá, esa Bhagavato sávakasangho
áhunejjo páhunejjo dakkhinejjo aňdžalikaraníjo anuttaram puňňakkhettam
lokassa. Je bhikkhave sanghe pasanná agge te pasanná agge kho pana
pasannánam aggo vipáko hoti. Ime kho bhikkhave tajo aggappasádá ti."
...
"Aggato ve pasannánam aggam dhammam vidžánatam, agge Buddhe pasannánam dakkhinejje anuttare, agge dhamme pasannánam virágúpasame sukhe, agge sanghe pasannánam puňňakkhette anuttare, aggasmim dánam dadatam aggam puňňam pavaddhati, aggam áju ča vanno ča jaso kitti sukham balam. Aggassa dátá medháví
aggadhammasamáhito, devabhúto manusso vá aggappatto pamodatí ti." ...
Pátý díl
90. Nejvyšší důvěra
... "Jsou tyto tři nejvyšší důvěry. Které tři? Mezi jakýmikoli bytostmi, které mohou být, ať
beznohé, dvounohé, čtyřnohé, mnohonohé, hmotné (obdařené tvarem), nehmotné
(bez tvaru), s vnímáním, bez vnímání či ani s vnímáním-ani bez vnímání, je
Tathágata, zasloužilý, dokonale probuzený, považován za nejvyššího. Ti,
kdo mají důvěru v Probuzeného, mají důvěru v to nejvyšší. Pro ty kdo mají
důvěru v to nejvyšší, je následkem (této důvěry) rovněž to nejvyšší. Mezi jakýmikoli věcmi (stavy), které mohou být, ať
zformovanými či nezformovanými, je bezvášnivost považována za nejvyšší,
totiž vystřízlivění z opojení, ukáznění žízně, vykořenění lpění, ukončení
koloběhu (znovuzrozování), odstranění toužení, bezvášnivost, ustání,
odpoutání. Ti kdo mají důvěru v bezvášnivost, mají důvěru v to nejvyšší.
Pro ty, kdo mají důvěru v to nejvyšší, je následkem (této důvěry) rovněž
to nejvyšší. Mezi jakýmikoli společenstvími či
sdruženími, které mohou být, je společenství žáků Tathágaty považováno za
nejvyšší, totiž tyto čtyři páry osob, osm jedinců, toto společenství žáků
Vznešeného, které je hodné štědrosti, hodné pohostinnosti, hodné darů,
hodné pozdravu se sepjatými dlaněmi, které je nepřekonatelným polem dobra
pro tento svět. Ti kdo mají důvěru v toto společenství, mají důvěru v to
nejvyšší. Pro ty kdo mají důvěru v to nejvyšší, je následkem (této důvěry)
rovněž to nejvyšší. To jsou ony tři nejvyšší důvěry." ...
"Kdo má důvěru v to nejvyšší, poznávaje nejvyšší
Dhammu, důvěru v nejvyššího Buddhu -
nepřekonatelně hodného darů, důvěru v nejvyšší
Dhammu - štěstí bezvášnivosti a utišení, důvěru v
nejvyšší Sanghu - nepřekonatelné pole dobra, obdarovávaje ty nejvyšší, vzrůstá u něj nejvyšší
dobro, nejvyšší život, krása, sláva, pověst,
štěstí a síla. Moudrý, oddaný nejvyššímu,
soustředěný na nejvyšší Dhammu, ať je božskou či
lidskou bytostí, raduje se, když dosáhne toho nejvyššího." ...
91. Džívikasuttam
... "Antam idam
bhikkhave džívikánam jadidam pindoljam, abhisápojam bhikkhave lokasmim
pindolo vičarasi pattapání ti. Taňča kho etam bhikkhave kulaputtá upenti
attavasiká attavasam patičča, neva rádžábhinítá na čorábhinítá na inatthá
na bhajatthá na ádžívikapakatá. Api ča kho otinnamhá džátijá džarája
maranena sokehi paridevehi dukkhehi domanassehi upájásehi dukkhábhikinná
dukkhaparetá appeva náma imassa kevalassa dukkhakkhandhassa antakirijá
paňňájetháti. Evam pabbadžito čájam bhikkhave kulaputto hoti
abhidždžhálú kámesu tibbasárágo bjápannačitto padutthamanasankappo
mutthassati asampadžáno asamáhito vibbhantačitto pákatindrijo. Sejjathápi
bhikkhave čhaválátam ubhato padittam madždžhe gúthagatam neva gáme
katthattham pharati na araňňe, tathúpamáham bhikkhave imam puggalam vadámi
gihíbhogá ča parihíno sámaňňatthaňča na paripúretíti." ...
"Gihíbhogá ča parihíno sámaňňatthaňča dubbhago, paridhamsamáno pakireti, čhaválátam va nassati. Kásávakanthá bahavo pápadhammá asaňňatá, pápá pápehi kammehi nirajam te upapadždžare. Sejjo ajogulo bhutto
tatto aggisikhúpamo, jaňče bhuňdžejja dussílo ratthapindam asaňňato ti."
...
91. Živobytí
... "Mniši, toto je nízký způsob živobytí, totiž
shromažďování almužny. Je to způsob urážky (zneužití) ve světě - chodit s
miskou v rukou a shromažďovat almužnu. Může být,
že rozumný syn z dobré rodiny přijímá (almužnu) ze smysluplného důvodu,
aniž by byl napaden králi nebo lupiči, aniž by byl zadlužen, ani ze
strachu, ani kvůli ztrátě svého živobytí, ale skrze úvahu: ´Jsme obklopeni
zrozením, stárnutím, smrtí, trápením, naříkáním, bolestí, žalem a
zoufalstvím, obklopeni strastí, přemoženi strastí. Jistě lze však poznat
ukončení celého tohoto množství strasti.´ Tento
syn z dobré rodiny, když takto odešel z domova do bezdomoví, však může být
žádostivý vůči smyslným požitkům, se silnou vášní, se zlovolnou myslí, se
zkaženým myšlením (záměrem), se zatemněným uvědoměním, bez jasného
chápání, nesoustředěný, s rozptýlenou myslí a s nekontrolovanými smysly.
Podobný oharku z pohřební hranice, žhavému na obou koncích a uprostřed
pokrytému výkaly, který se nepoužívá jako palivo ani ve vesnici ani v
lesích - takové je přirovnání pro tohoto jedince, říkám. Ponížený požitky
světských lidí, nenaplní smysl asketického života." ...
"Ponížený požitky světských lidí a smyslem
asketického života - nešťastný jedinec, zničený,
rozprášený a ztracený jako oharek z pohřební hranice. Se žlutým rouchem přes rameno, zlé povahy a
neukáznění, zlí, kteří zle činí, znovu vyvstanou
v pekle. Lepší je sníst rozžhavenou železnou
kouli, než takto nemravně a neukázněně pojídat
almužní jídlo kraje." ...
92. Sanghátikannasuttam
... "Sanghátikanne
če pi bhikkhave bhikkhu gahetvá pitthito pitthito anubaddho assa, páde
pádam nikkhipanto, so ča hoti abhidždžhálú kámesu tibbasárágo
bjápannačitto padutthamanasamkappo mutthassati asampadžáno asamáhito
vibbhantačitto pákatindrijo atha kho so áraká va majham, aham ča tassa.
Tam kissa hetu? Dhammam hi so bhikkhave bhikkhu na passati dhammam
apassanto na mam passati. Jodžanasate če pi so bhikkhave bhikkhu
viharejja so ča hoti anabhidždžhálú kámesu na tibbasárágo abjápannačitto
appadutthamanasamkappo upatthitasati sampadžáno samáhito ekaggačitto
samvutindrijo, atha kho so santike va majham, aham ča tassa. Tam kissa
hetu? Dhammam hi so bhikkhave bhikkhu passati dhammam passanto mam passatí
ti." ...
"Anubaddho pi če assa mahiččho ča vighátavá, edžánugo anedžassa nibbutassa anibbuto, giddho so vítagedhassa passa jávaňča áraká. So ča dhammam abhiňňája, dhammam aňňája pandito, rahado va niváte ča anedžo vúpasammati. Anedžo so anedžassa
nibbutassa ča nibbuto, agiddho vítagedhassa passa jávaňča santike ti." ...
92. Svrchní roucho
... "Mniši, i kdyby nějaký mnich obdržel mé svrchní
roucho a následoval mě těsně v mých šlépějích, avšak byl žádostivý vůči
smyslným požitkům, se silnou vášní, se zlovolnou myslí, se zkaženým
myšlením (záměrem), se zatemněným uvědoměním, bez jasného chápání,
nesoustředěný, s rozptýlenou myslí a s nekontrolovanými smysly, byl by
daleko ode mě a já od něho. A z jakého důvodu? Jelikož takový mnich nevidí
Dhammu, a když nevidí Dhammu, nevidí mě. Ale i
kdyby nějaký mnich prodléval vzdálen sto mil, avšak byl bez žádosti vůči
smyslným požitkům, bez silné vášně, s nezlovolnou myslí, s nezkaženým
myšlením (záměrem), s ustaveným uvědoměním, s jasným pochopením,
soustředěný, se sjednocenou myslí a s ovládanými smysly, byl by blízko u
mě a já u něho. A z jakého důvodu? Jelikož takový mnich vidí Dhammu, a
když vidí Dhammu, vidí mě." ...
"Ačkoli těsně následuje, je plný žádostí a obtíží, Chvějící se od neochvějného, neodpoutaný od
odpoutaného, chtivý od chtivosti prostého - pohleď jak je daleko.
Ale kdo přímo poznává Dhammu a chápaje Dhammu -
ten kdo je moudrý, je neochvějný a utišený, jako
jezero nezčeřené větrem. Neochvějný k
neochvějnému, odpoutaný k odpoutanému, chtivosti prostý k chtivosti prostému - pohleď jak je
blízko." ...
93. Aggisuttam
... "Tajome bhikkhave aggí. Katame tajo? Rágaggi
dosaggi mohaggi. Ime kho bhikkhave tajo aggí ti." ...
"Rágaggi dahati mačče ratte kámesu muččhite. Dosaggi pana bjápanne nare pánánipátino. Mohaggi pana sammúlhe arijadhamme akovide. Ete aggí adžánanti sakkájábhiratá padžá, te vaddhajanti nirajam tiraččhánaňča jonijo, asuram pettivisajam amuttá Márabandhaná. Je ča rattindivá juttá Sammásambuddhasásane, te nibbápenti rágaggim niččam asubhasaňňino, dosaggim pana mettája nibbápenti naruttamá, mohaggim pana paňňája jájam nibbedhagáminí. Te nibbápetvá nipaká rattindivam atanditá, asesam parinibbanti asesam dukkhamaččagum. Arijaddasá vedaguno
sammadaňňája panditá, džátikkhajam abhiňňája nágaččhanti punabbhavan ti."
...
93. Oheň
... "Jsou tyto tři ohně, mniši. Které tři? Oheň
vášně, oheň nenávisti a oheň zaslepenosti. To jsou ty tři ohně." ...
"Oheň vášně spaluje smrtelníky, vzrušené a omámené
smyslnými požitky. Oheň nenávisti spaluje zlovolné
lidi, kteří zabíjejí živé bytosti. Oheň
zaslepenosti spaluje pomatence, kteří neznají ušlechtilé učení. Když nerozumí těmto ohňům, lidé těšící se z vlastní
osobnosti, vyvstávají v pekle, ve zvířecích
lůnech, v oblastech démonů a hladových duchů,
nevyproštěni z Márových pout. Avšak ti kdo jsou
ve dne v noci oddáni učení dokonale Probuzeného, ti uhasí oheň vášně, neustále vnímajíce nečistotu
těla, oheň nenávisti uhasí laskavostí, tito
nejvyšší lidé, a oheň zaslepenosti moudrostí, jež
vede k proniknutí věcí. když uhasili tyto ohně,
bystří jedinci, nepolevující ve dne v noci, jsou bezezbytku odpoutáni a bezezbytku překonali
strast. Tito vědoucí s ušlechtilým viděním, moudří
se správným poznáním, když přímo poznali ukončení
zrozování, nevstupují již do dalšího bytí." ...
94. Upaparikkhasuttam
... "Tathá tathá
bhikkhave bhikkhu upaparikkhejja jathá jathássa upaparikkhato bahiddhá
čassa víňňánam avikkhittam hoti visatam adždžhattam asanthitam anupádája
na paritassejja. Bahiddhá čassa bhikkhave viňňáne avikkhitte avisate
sati adždžhattam asanthite anupádája aparitassato ájatim
džátidžarámaranadukkhasamudajasambhavo na hotí ti." ...
"Sattasangapahínassa
nettičhinnassa bhikkhuno, vikkhíno džátisamsáro natthi tassa
punabbhavo ti." ...
94. Zkoumání
... "Mniši, mnich by měl zkoumat takto - jeho vědomí
není rozptýlené a roztroušené na venek ani upjaté na vnitřek, je bez
připoutanosti, bez lpění a nevzrušené. Pro toho,
jehož vědomí není rozptýlené a roztroušené na venek ani upjaté na vnitřek,
je bez připoutanosti, bez lpění a nevzrušené, již v budoucnu není vznikání
a vyvstávání strasti zrození, stárnutí, smrti." ...
"Mnich, který opustil sedm připoutaností a odetnul
otěže, ukončil koloběh zrozování a není již pro
něj dalšího bytí." ...
95. Kámúpapattisuttam
... "Tisso imá bhikkhave kámuppattijo. Katamá tisso?
Paččupatthitakámá, nimmánaratino, paranimmitavasavattino. Imá kho
bhikkhave tisso kámuppattijo ti." ...
"Paččupatthitakámá ča je devá vasavattino, nimmánaratino devá je čaňňe kámabhogino, itthabhávaňňathábhávam samsáram nátivattare. etam ádínavam ňatvá kámabhogesu pandito, sabbe pariččadže káme je dibbá je ča mánusá. Pijarúpasátagadhitam čhetvá sotam duraččajam, asesam parinibbanti asesam dukkhamaččagum. Arijaddasá vedaguno
sammadaňňája panditá, džátikkhajam abhiňňája nágaččhanti punabbhavan ti."
...
95. Opětovné vyvstávání díky smyslným požitkům
... "Mniši, tito tři opětovně vyvstávají díky
smyslným požitkům. Kteří tři? (1.) Ti, jejichž smyslné požitky jsou
založeny na podmínkách, (2.) ti, kdo se těší tvořením, a (3.) ti, kdo
ovládají (řídí) vše, co je tvořeno ostatními. To jsou ti tři, kteří
opětovně vyvstávají díky smyslným požitkům." ...
"Božstva, jejichž smyslné požitky jsou založeny na
podmínkách, božstva těšící se tvořením, všeovládající božstva a všichni ostatní oddávající se
smyslným požitkům, ať v tomto stavu zde, či kdekoli
jinde, koloběh putování nepřekročí. Moudrý,
poznávaje toto nebezpečí oddanosti smyslným požitkům, by měl opustit všechny smyslné tužby, ať božské či
lidské. Když odetnul proud tužeb vůči tomu, co je
milé, který je tak těžké překonat, je bezezbytku
odpoután a bezezbytku překonal strast. Tito vědoucí s ušlechtilým viděním, moudří se
správným poznáním, když přímo poznali ukončení
zrozování, nevstupují již do dalšího bytí." ...
96. Kámajogasuttam
... "Kámajogajutto bhikkhave bhavajogajutto ágámí
hoti ágantá itthattam. Kámajogavisaňňutto bhikkhave bhavajogajutto anágámí
hoti anágantá itthattam. Kámajogavisaňňutto bhikkhave bhavajogavisaňňutto
Araham hoti khínásavo ti." ...
"Kámajogena samjuttá bhavajogena čúbhajam, sattá gaččhanti samsáram džátimaranagámino. Je ča káme pahatvána appattá ásavakkhajam, bhavajogena samjuttá anágámí ti vuččare. Je ča kho
čhinnasamsajá khínamánapunabbhavá, te ve páram gatá loke, je pattá
ásavakkhajan ti." ...
96. Pouto smyslných požitků
... "Mniši, spoután poutem smyslných požitků a spután
poutem bytí je ten, kdo se vrací do tohoto stavu (do tohoto světa) zde.
Zbaven pouta smyslných požitků, ale spoután poutem bytí je ten, kdo se již
nevrací do tohoto stavu (do tohoto světa) zde. Zbaven pouta smyslných
požitků i zbaven pouta bytí je ten, kdo je zasloužilý, kdo odstranil
zákaly." ...
"Spoutané oběma, poutem smyslných požitků a poutem
bytí, bytosti kráčejí koloběhem putování a vracejí
se do zrození a smrti. Ti, kdo opustili smyslné
požitky, nedosáhli však ještě odstranění zákalů, spoutáni poutem bytí, jsou nazýváni těmi, kdo se již
nevrací. Avšak ti, kdo odetnuli pochybnosti a jsou
zbaveni domýšlivosti (já a moje) i opětovného bytí, ti překročili svět a dosáhli odstranění zákalů."
...
97. Kaljánasílasuttam
... "Kaljánasílo bhikkhave bhikkhu kaljánadhammo
kaljánapaňňo imasmim dhammavinaje kevalí vusitavá uttamapuriso ti vuččati.
Kathaňča bhikkhave bhikkhu kaljánasílo hoti? Idha
bhikkhave bhikkhu sílavá hoti pátimokkhasamvarasamvuto viharati,
áčáragočarasampanno anumattesu vadždžesu bhajadassáví samádája sikkhati
sikkhápadesu. Evam kho bhikkhave bhikkhu kaljánasílo hoti. Kaljánadhammo ča katham hoti? Idha bhikkhave bhikkhu
sattannam bodhipakkhijánam dhammánam bhávanánujogamanujutto viharati. Evam
kho bhikkhave bhikkhu kaljánadhammo hoti. Kaljánapaňňo ča
katham hoti? Idha bhikkhave bhikkhu ásavánam khajá anásavam četovimuttim
paňňávimuttim dittheva dhamme sajam abhiňňá saččhikatvá upasampadždža
viharati. Evam kho bhikkhave bhikkhu kaljánapaňňo hoti. Iti
kaljánasílo kaljánadhammo kaljánapaňňo imasmim dhammavinaje kevalí
vusitavá uttamapuriso ti vuččatí ti." ...
"Jassa kájena váčája manasá natthi dukkatam, tam ve kaljánasílo ti áhu bhikkhum hirímanam. Jassa dhammá subhávitá satta sambodhagámino, tam ve kaljánadhamme ti áhu bhikkhum anussadam. Jo dukkhassa padžánáti idheva khajam attano, tam ve kaljánapaňňo ti áhu bhikkhum anásavam. Tehi dhammehi
sampannam anígham čhinnasamsajam, asitam sabbalokassa áhu sabbappahájinan
ti." ...
97. Ušlechtilá ctnost
... "Mniši, mnich obdařený
ušlechtilou ctností, ušlechtilým učením a ušlechtilou moudrostí, je v této
Dhammě a disciplíně nazýván dokonalým, nejvyšším člověkem, jenž dospěl k
završení. A jak je mnich obdařen ušlechtilou
ctností? Zde je mnich ctnostný, prodlévá střežen a kontrolován pravidly
života mnicha, obdařen uvědoměním oblasti svého jednání, dodržuje pravidla
cvičení a cvičí se, vidouc nebezpečí i v malých chybách. Takto je mnich
obdařen ušlechtilou ctností. A jak je mnich
obdařen ušlechtilým učením? Zde mnich prodlévá, oddávaje se rozvíjení
sedmi věcí, jež jsou křídly k probuzení. Takto je mnich obdařen
ušlechtilým učením. A jak je mnich obdařen
ušlechtilou moudrostí? Zde mnich, díky odstranění zákalů, vstupuje zde a
nyní do nezkaleného osvobození mysli a osvobození moudrostí, která
uskutečnil svým vlastním přímým poznáním a prodlévá v jejich dosažení.
Takto je mnich obdařen ušlechtilou moudrostí. Obdařený ušlechtilou ctností, ušlechtilým učením a
ušlechtilou moudrostí, je v této Dhammě a disciplíně nazýván dokonalým,
nejvyšším člověkem, jenž dospěl k završení." ...
... "Oproštěn od špatného jednání tělem, řečí a myslí
- je nazýván obdařeným ušlechtilou ctností -
mnich, jenž se stydí špatně jednat. Když dobře
rozvíjí sedm věcí, jež vedou k dokonalému probuzení - je nazýván obdařeným ušlechtilým učením - nenáročný
(skromný) mnich. Když právě zde, sám pro sebe
poznává odstranění (ukončení) strasti, je nazýván
obdařený ušlechtilou moudrostí - mnich oproštěný od zákalů. Obdařen těmito věcmi, když odetnul pochybnosti, bez
obtíží, odpoután od celého světa, je nazýván tím,
kdo vše opustil." ...
98. Dánasuttam
... "Dvemáni bhikkhave dánáni ámisadánaňča
dhammadánaňča, etadaggam bhikkhave imesam dvinnam dánánam jadidam
dhammadánam. Dveme bhikkhave samvibhágá ámisasamvibhágo ča
dhammasamvibhágo ča, etadaggam bhikkhave imesam dvinnam samvibhágánam
jadidam dhammasamvibhágo. Dveme bhikkhave anuggahá ámisánuggaho ča
dhammánuggaho ča, etadaggam bhikkhave imesam dvinnam anuggahánam jadidam
dhammánuggaho ti." ...
"Jamáhu dánam paramam anuttaram jam samvibhágam
Bhagavá avannají, Aggamhi khettamhi pasannačitto
viňňú padžánam ko na jadžetha kále. Je čeva bhásanti sunanti čúbhajam pasannačittá
Sugatassa sásane, tesam so attho paramo visudždžhati je appamattá
Sugatassa sásane ti." ...
98. Štědrost
... "Jsou tyto dva druhy dávání, mniši - dávání
materiálních věcí a dávání Dhammy. Vyšší z těchto dvou dávání je toto -
dávání Dhammy. Jsou tyto dva druhy sdílení -
sdílení materiálních věcí a sdílení Dhammy. Vyšší z těchto dvou sdílení je
toto - sdílení Dhammy. Jsou tyto dva druhy pomoci
- pomoc v materiálních věcech a pomoc v Dhammě. Vyšší z těchto dvou pomocí
je tato - pomoc v Dhammě." ...
"Toto dávání popsal jako nejvyšší a nepřekonatelné -
totiž sdílení toho, co Vznešený vykládá. Kdo
inteligentní, s myslí povznesenou důvěrou v toto nejvyšší pole, by ho ve
správný čas nepoznal? Pro oba - pro ty, kdo ho
vykládají i pro ty, kdo mu naslouchají, s myslí povznesenou důvěrou v
učení Blaženého - je to objasněním jejich
nejvyššího cíle, pro ty, kdo dbají učení Blaženého." ...
99. Tevidždžasuttam
... "Dhammenáham bhikkhave tevidždžam bráhmanam
paňňápemi náňňam lapitalápanamattena. Kathaňča bhikkhave dhammena
tevidždžam bráhmanam paňňápemi náňňam lapitalápanamattena? Idha bhikkhave bhikkhu anekavihitam pubbenivásam
anussarati, sejjathídam: ekam pi džátim, dve pi džátijo, tisso pi džátijo,
čatasso pi džátijo, paňča pi džátijo, dasa pi džátijo, vísam pi džátijo,
timsam pi džátijo, čattálísam pi džátijo, paňňásam pi džátijo, džátisatam
pi, džátisahassam pi, džátisatasahassam pi, aneke pi samvattakappe, aneke
pi vivattakappe, aneke pi samvattavivattakappe, amutrásam evamnámo
evamgotto evamvanno evam áháro evamsukhadukkhapatisamvedí evam
ájuparijanto. So tato čuto amutra upapádim. Tatrápásim evamnámo evamgotto
evamvanno evam áháro evamsukhadukkhapatisamvedí evam ájuparijanto. So tato
čuto idhúpapanno ti. Iti sákáram sa-uddesam anekavihitam pubbenivásam
anussarati. Ajam assa pathamá vidždžá adhigatá hoti, avidždžá vihatá,
vidždžá uppanná, tamo vihato, áloko uppanno, jathá tam appamattassa
átápino pahitattassa viharato. Puna ča param
bhikkhave bhikkhu dibbena čakkhuná visuddhena atikkantamánusakena satte
passati čavamáne upapadždžamáne híne paníte suvanne dubbanne sugate
duggate jathákammúpage satte padžánáti: ime vata bhonto sattá
kájaduččaritena samannágatá, vačíduččaritena samannágatá, manoduččaritena
samannágatá, arijánam upavádaká miččháditthiká miččháditthikammasamádáná,
te kájassa bhedá param maraná apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná.
Ime vá pana bhonto sattá kájasučaritena samannágatá, vačísučaritena
samannágatá, manosučaritena samannágatá, arijánam anupavádaká,
sammáditthiká sammáditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param-maraná
sugatim saggam lokam upapanná ti. Iti dibbena čakkhuná visuddhena
atikkantamánusakena satte passati čavamáne upapadždžamáne híne paníte
suvanne dubbanne sugate duggate jathákammúpage satte padžánáti. Ajam assa
dutijá vidždžá adhigatá hoti, avidždžá vihatá, vidždžá uppanná, tamo
vihato, áloko uppanno, jathá tam appamattassa átápino pahitattassa
viharato. Puna ča param bhikkhave bhikkhu ásavánam khajá
anásavam četovimuttim paňňávimuttim dittheva dhamme sajam abhiňňá
saččhikatvá upasampadždža viharati. Ajam assa tatijá vidždžá adhigatá
hoti, avidždžá vihatá, vidždžá uppanná, tamo vihato, áloko uppanno, jathá
tam appamattassa átápino pahitattassa viharato. Evam
kho aham bhikkhave dhammena tevidždžam bráhmanam paňňápemi náňňam
lapitalápanamattená ti." ...
"Pubbenivásam jo vedi saggápájaňča passati, atho džátikkhajam patto abhiňňá vosito muni. Etáhi tíhi vidždžáhi
tevidždžo hoti bráhmano, tamaham vadámi tevidždžam náňňam
lapitalápanan ti." ...
99. Trojí vědění
... "Mniši, na základě Dhammy popisuji bráhmana
obdařeného trojím věděním, a ne jiného, jakožto přiměřeného v řečnění a
promlouvání. A jak na základě Dhammy popisuji bráhmana obdařeného trojím
věděním, a ne jiného, jakožto přiměřeného v řečnění a promlouvání? (1.) Zde si mnich vzpomíná (vybavuje) mnohé své
dřívější pobyty (minulé životy) - jedno zrození, dvě zrození, tři, čtyři,
pět, deset zrození, dvacet, třicet, čtyřicet, padesát, sto zrození, tisíc,
sto tisíc, mnoho světových období smršťování světa, mnoho světových období
rozpínání světa, mnoho světových období smršťování a rozpínání světa:
´Takové bylo tehdy moje jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava,
takovou jsem zakoušel strast a slast, takový byl konec mého života. A když
jsem odtamtud zmizel, vyvstal jsem jinde, a takové bylo zase tam moje
jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem zakoušel
strast a slast, takový byl konec mého života. A když jsem odtamtud zmizel,
vyvstal jsem zde.´ Takto si vzpomíná na mnohé své dřívější pobyty s jejich
znaky a podrobnostmi. Toto je první vědění, kterého dosáhl, nevědomost
byla rozptýlena a objevilo se vědění, temnota byla rozptýlena a objevilo
se světlo, jak se stává u toho, kdo prodlévá s dbalostí, horlivostí a s
odhodlaností. (2.) A dále, svým božským zrakem,
očištěným a přesahujícím lidský, mnich vidí, jak bytosti odcházejí a znovu
vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné, a
poznává, jak bytosti putují podle svých činů: ´Tyto milé bytosti, které
špatně jednaly tělem, řečí a myslí, hanily ušlechtilé, zastávaly špatné
názory a jednaly podle svých špatných názorů, po rozpadu těla, po smrti,
znovu vyvstaly v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. Avšak
ty milé bytosti, které správně jednaly tělem, řečí a myslí, nehanily
ušlechtilé, zastávaly správné názory a jednaly podle svých správných
názorů, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstaly v šťastném místě, v
nebeském světě.´ Takto svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím
lidský, vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené,
krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné, a poznává, jak bytosti putují podle
svých činů. Toto je druhé vědění, kterého dosáhl, nevědomost byla
rozptýlena a objevilo se vědění, temnota byla rozptýlena a objevilo se
světlo, jak se stává u toho, kdo prodlévá s dbalostí, horlivostí a s
odhodlaností. (3.) A dále, díky odstranění zákalů,
mnich vstupuje zde a nyní do nezkaleného osvobození mysli a osvobození
moudrostí, která uskutečnil svým vlastním přímým poznáním a prodlévá v
jejich dosažení. Toto je třetí vědění, kterého dosáhl, nevědomost byla
rozptýlena a objevilo se vědění, temnota byla rozptýlena a objevilo se
světlo, jak se stává u toho, kdo prodlévá s dbalostí, horlivostí a s
odhodlaností. Takto na základě Dhammy popisuji
bráhmana obdařeného trojím věděním, a ne jiného, jakožto přiměřeného v
řečnění a promlouvání." ...
"Kdo zná své dřívější pobyty (životy), kdo vidí
nebeské oblasti a stavy bídy, kdo dosáhl
odstranění zrozování, ten je mudrcem a mistrem přímého poznání. Obdařen touto trojicí vědění, je pravým bráhmanem
trojího vědění, tohoto, řečnícího a
promlouvajícího, nazývám obdařeným trojím věděním, a ne jiného."
...
Čatukkanipáto
Pathamo vaggo
100. Bráhmanasuttam
Vuttam hetam Bhagavatá, vuttam Arahatá ti me sutam:
"Aham asmi bhikkhave bráhmano jáčajogo sadá
pajatapání antimadehadharo anuttaro bhisakko sallakatto. Tassa me tumhe
puttá orasá mukhato džátá dhammadžá dhammanimmitá dhammadájádá no
ámisadájádá. Dvemáni bhikkhave dánáni
ámisadánaňča dhammadánaňča, etad aggam bhikkhave imesam dvinnam dánánam
jadidam dhammadánam. Dveme bhikkhave samvibhágá
ámisasamvibhágo ča dhammasamvibhágo ča, etad aggam bhikkhave imesam
dvinnam samvibhágánam jadidam dhammasamvibhágo. Dveme bhikkhave
anuggahá ámisánuggaho ča dhammánuggaho ča, etad aggam bhikkhave imesam
dvinnam anuggahánam jadidam dhammánuggaho. Dveme
bhikkhave jágá ámisajágo ča dhammajágo ča, etad aggam bhikkhave imesam
dvinnam jágánam jadidam dhammajágo ti."
Etam attham Bhagavá avoča, tatthetam iti vuččati:
"Jo dhammajágam
ajadží amaččharí Tathágato sabbabhútánukampí. Tam
tádisam devamanussasettham sattá namassanti bhavassa páragun ti."
Ajampi attho vutto Bhagavatá, iti me sutan ti.
Čtvrtá kapitola
První díl
100. Bráhman
Toto bylo řečeno Vznešeným, zasloužilým, a tak jsem
slyšela:
"Mniši, já jsem bráhman, odpovídající na požádání, s
otevřenou dlaní, nesoucí své poslední tělo, nepřekonatelný lékař a
chirurg. A vy jste moji synové, zrození z mých úst, zrození z Dhammy,
stvoření Dhammou, dědicové Dhammy a ne materiálních věcí. Jsou tyto dva druhy dávání - dávání materiálních věcí
a dávání Dhammy. Vyšší z těchto dvou dávání je toto - dávání Dhammy. Jsou tyto dva druhy sdílení - sdílení materiálních
věcí a sdílení Dhammy. Vyšší z těchto dvou sdílení je toto - sdílení
Dhammy. Jsou tyto dva druhy pomoci - pomoc v
materiálních věcech a pomoc v Dhammě. Vyšší z těchto dvou pomocí je tato -
pomoc v Dhammě. Jsou tyto dva druhy almužního daru
- almužní dar materiálních věcí a almužní dar Dhammy. Vyšší z těchto dvou
almužních darů je tento - almužní dar Dhammy."
Toto je smyslem toho, co řekl Vznešený. A vzhledem k
tomu bylo dále řečeno:
"Tathágata, který nesobecky dává almužní dar Dhammy,
je soucitný ke všem bytostem. Takovému,
nejvyššímu z bohů a lidí, se klaní bytosti - tomu, kdo překročil bytí."
Toto je rovněž smyslem toho, co řekl Vznešený, a tak
jsem slyšela.
101. Čaturanavadždžasuttam
... "Čattárimáni bhikkhave appáni čeva sulabháni ča
táni ča anavadždžáni. Katamáni čattári? Pamsukúlam bhikkhave čívaránam
appam ča sulabham ča taňča anavadždžam, pindajálopo bhikkhave bhodžanánam
appam ča sulabham ča taňča anavadždžam, rukkhamúlam bhikkhave senásanánam
appam ča sulabham ča taňča anavadždžam, pútimuttam bhikkhave bhesadždžánam
appam ča sulabham ča taňča anavadždžam. Imáni kho bhikkhave čattári appáni
čeva sulabháni ča táni ča anavadždžáni. Jato kho bhikkhave bhikkhu appena
ča tuttho hoti sulabhena ča imassáham aňňataram sámaňňangan ti vadámí ti."
...
"Anavadždžena tutthassa appena sulabhena ča. Na senásanam árabbha čívaram pánabhodžanam, vigháto hoti čittassa disá nappatihaňňati. Je čassa dhammá
akkhátá sámaňňassánulomiká, adhiggahítá tutthassa appamattassa
bhikkhuno ti." ...
101. Čtyři nezávadné věci
... "Mniši, tyto čtyři věci jsou téměř ničím, snadno
dosažitelné, nezávadné (bezúhonné). Které čtyři? Roucho z odhozených hadrů, almužní jídlo, přístřeší u
kořene stromu a lék vyrobený ze zkvašené kravské moči. To jsou ty čtyři
věci, které jsou téměř ničím, snadno dosažitelné, nezávadné. Když je mnich
spokojen s tím, co je téměř ničím a snadno dosažitelné, pak je obdařen
jedním z členů asketického života, říkám." ...
"Je spokojen s tím, co je nezávadné, co je téměř
ničím, snadno dosažitelné. Místem příbytku,
rouchem, jídlem ani pitím jeho mysl není
zmítána a je bez potíží. Tyto věci jsou označené
jako vhodné pro asketický život, hodí se pro
spokojeného a dbalého mnicha." ...
102. Ásavakkhajasuttam
... "Džánatoham
bhikkhave passato ásavánam khajam vadámi, no adžánato apassato. Kiňča
bhikkhave džánato kim passato ásavánam khajo hoti? Idam
dukkhan ti bhikkhave džánato passato ásavánam khajo hoti, ajam
dukkhasamudajo ti bhikkhave džánato passato ásavánam khajo hoti, ajam
dukkhanirodho ti bhikkhave džánato passato ásavánam khajo hoti, ajam
dukkhanirodhagáminí patipadá ti bhikkhave džánato passato ásavánam khajo
hoti. Evam kho bhikkhave džánato evam passato ásavánam khajo hotí ti." ...
"Sekhassa sikkhamánassa udžumaggánusárino, khajasmim pathamam ňánam tato aňňá anuttará. Tato aňňá vimuttassa vimuttiňánamuttamam, uppadždžati khaje ňánam khíná samjodžaná iti. Na tvevidam kusítena
bálena avidžánatá, nibbánam adhigantabbam sabbaganthappamočanan ti." ...
102. Odstranění zákalů
... "Mniši, u toho, kdo ví a vidí, dochází k
odstranění zákalů, a ne u toho, kdo neví a nevidí, říkám. A když co ví a
vidí, dochází u něj k odstranění zákalů? ´Toto je
strast´ - když ví a vidí, dochází u něj k odstranění zákalů. ´Toto je vznik strasti´ - když ví a vidí, dochází u
něj k odstranění zákalů. ´Toto je ustání strasti´
- když ví a vidí, dochází u něj k odstranění zákalů. ´Toto je cesta vedoucí k ustání strasti´ - když ví a
vidí, dochází u něj k odstranění zákalů. Toto
když ví a vidí, dochází u něj k odstranění zákalů." ...
"Pro toho, kdo se cvičí,
kdo následuje přímou stezku, vzniká nejdříve
poznání odstranění, potom nepřekonatelné konečné poznání. Po tomto konečném poznání osvobozeného, nejvyšším
poznání osvobození, znovu vzniká poznání
odstranění: ´Pouta jsou odstraněna.´ Jistě ne
líným, nevědomým pošetilcem, je dosaženo odpoutání,
uvolnění všech pout." ...
103. Samanabráhmanasuttam
... "Je hi keči
bhikkhave samaná vá bráhmaná vá idam dukkhan ti jathábhútam nappadžánanti,
ajam dukkhasamudajo ti jathábhútam nappadžánanti, ajam dukkhanirodho ti
jathábhútam nappadžánanti, ajam dukkhanirodhagáminí patipadá ti
jathábhútam nappadžánanti. Na me te bhikkhave samaná vá bráhmaná vá
samanesu vá samanasammatá, bráhmanesu vá bráhmanasammatá, na ča panete
ájasmanto sámaňňattham vá brahmaňňattham vá dittheva dhamme sajam abhiňňá
saččhikatvá upasampadždža viharanti. Je ča kho keči samaná vá bráhmaná vá
idam dukkhan ti jathábhútam padžánanti, ajam dukkhasamudajo ti jathábhútam
padžánanti, ajam dukkhanirodho ti jathábhútam padžánanti, ajam
dukkhanirodhagáminí patipadá ti jathábhútam padžánanti. Te khome bhikkhave
samaná vá bráhmaná vá samanesu čeva samanasammatá, bráhmanesu ča
bráhmanasammatá, te ča panájasmanto sámaňňatthaňča brahmaňňatthaňča
dittheva dhamme sajam abhiňňá saččhikatvá upasampadždža viharantí ti." ...
"Je dukkham nappadžánanti atho dukkhassa
sambhavam, jattha ča sabbaso dukkham asesam
uparudždžhati, taňča maggam na džánanti
dukkhúpasamagáminam, četovimuttihíná te atho
paňňávimuttijá, abhabbá te antakirijája te ve
džátidžarúpagá. Je ča dukkham padžánanti atho
dukkhassa sambhavam, jattha ča sabbaso dukkham asesam
uparudždžhati, taňča maggam padžánanti
dukkhúpasamagáminam, četovimuttisampanná atho paňňávimuttijá, bhabbá
te antakirijája na te džátidžarúpagá ti." ...
103. Asketové a bráhmani
... "Mniši, ti asketové a bráhmani, kteří neznají,
tak jak to skutečně je: ´Toto je strast... Toto je vznikání strasti...
Toto je ustání strasti... Toto je cesta vedoucí k ustání strasti´ - tito
asketové a bráhmani nejsou mnou uznáváni jako tací mezi askety a bráhmany,
ani tito ctihodní neuskutečnili zde a nyní, svým vlastním přímým poznáním
smysl (cíl) svého asketismu či bráhmanismu a neprodlévají v jeho
dosažení. Ale ti asketové a bráhmani, kteří znají,
tak jak to skutečně je: ´Toto je strast... Toto je vznikání strasti...
Toto je ustání strasti... Toto je cesta vedoucí k ustání strasti´ - tito
asketové a bráhmani jsou mnou uznáváni jako tací mezi askety a bráhmany, a
tito ctihodní uskutečnili zde a nyní, svým vlastním přímým poznáním smysl
(cíl) svého asketismu či bráhmanismu a prodlévají v jeho dosažení."
...
"Ti kteří neznají strast, její vznikání a kde zcela beze zbytku ustává, kteří neznají stezku vedoucí k utišení strasti, postrádají osvobození mysli a osvobození moudrostí,
jsou neschopní učinit konec, podléhají zrození a
stárnutí. Ale ti, kteří znají strast, její
vznikání a kde zcela beze zbytku ustává, kteří znají stezku vedoucí k utišení strasti, obdařeni osvobozením mysli a osvobozením moudrostí,
jsou schopní učinit konec a nepodléhají již
zrození a stárnutí." ...
104. Sílasampannasuttam
... "Je te bhikkhave bhikkhú sílasampanná
samádhisampanná paňňásampanná vumuttisampanná vimuttiňánadassanasampanná
ovádaká viňňápaká sandassaká samádapaká samuttedžaká sampahamsaká alam
samakkhátáro saddhammassa. Dassanam paham bhikkhave tesam bhikkhúnam
bahúpakáram vadámi, savanam paham bhikkhave tesam bhikkhúnam bahúpakáram
vadámi, upasankamanam paham bhikkhave tesam bhikkhúnam bahúpakáram vadámi,
pajirupásanam paham bhikkhave tesam bhikkhúnam bahúpakáram vadámi,
anussaranam paham bhikkhave tesam bhikkhúnam bahúpakáram vadámi,
anupabbadždžam paham bhikkhave tesam bhikkhúnam bahúpakáram vadámi. Tam kissa hetu?
Tathárúpe bhikkhave bhikkhú sevato bhadžato pajirupásato aparipúro pi
sílakkhandho bhávanápáripúrim gaččhati, aparipúro pi samádhikkhandho
bhávanápáripúrim gaččháti, aparipúro pi paňňákkhandho bhávanápáripúrim
gaččhati, aparipúro pi vimuttikkhandho bhávanápáripúrim gaččhati,
aparipúro pi vumuttiňánadassanakkhandho bhávanápáripúrim gaččhati. Evarúpá ča te bhikkhave, bhikkhú sattháro ti pi
vuččanti, satthaváhá ti pi vuččanti, ranaňdžahá ti pi vuččanti, tamonudá
ti pi vuččanti, álokakará ti pi vuččanti, obhásakará ti pi vuččanti,
padždžotakará ti pi vuččanti, ukkádhárá ti pi vuččanti, pabhankará ti pi
vuččanti, arijá ti pi vuččanti, čakkhumanto ti pi vuččantí ti." ...
"Pámodždžakaranatthánam evam hoti vidžánatam, jadidam bhávitattánam arijánam dhammadžívinam, te džotajanti saddhammam bhásajanti pabhankará, álokakaraná dhírá čakkhumanto ranaňdžahá. Jesam če sásanam
sutvá sammadaňňája panditá, džátikkhajam abhiňňája nágaččhanti
punabbhavan ti." ...
104. Ctností obdařeni
... "Mniši, ty mnichy, kteří jsou obdařeni ctností,
obdařeni soustředěním, obdařeni moudrostí, obdařeni osvobozením, obdařeni
poznáním a viděním osvobození, kteří vyučují, ukazují, poučují,
povzbuzují, nabádají, kteří jsou způsobilí ukazovat dobrou Dhammu, tyto
mnichy vyhledávejte, neboť pro vás dělají mnoho, říkám. Naslouchejte jim,
přistupujte k nim, klaňte se jim, vzpomínejte na ně, následujte je v
odchodu do bezdomoví, neboť pro vás dělají mnoho, říkám. A z jakého důvodu? Neboť stýkáním se s takovými
mnichy, sdílením s nimi, klaněním se jim, dochází k úplnému rozvinutí
ještě neúplné oblasti ctnosti, dochází k úplnému rozvinutí ještě neúplné
oblasti soustředění, dochází k úplnému rozvinutí ještě neúplné oblasti
moudrosti, dochází k úplnému rozvinutí ještě neúplné oblasti osvobození,
dochází k úplnému rozvinutí ještě neúplné oblasti poznání a vidění
osvobození. Takoví mniši jsou nazýváni učitelé,
vůdci, ti, kdo opustili ubližování, ti, kdo rozptylují temnotu, tvůrci
světla, tvůrci záře, tvůrci jasu, ti, kdo nesou pochodeň, tvůrci třpytu,
ušlechtilí, obdařeni okem, které vidí." ...
"Toto je stav vytvářející radost pro ty, kdo vědí,
totiž rozvinutý ušlechtilý život podle Dhammy,
jako ti, kdo prohlašují a objasňují dobrou
Dhammu, tvůrci světla, mudrci, obdařeni okem
které vidí, ti, kdo opustili ubližování. Moudří,
když se správným pochopením vyslechnou jejich učení, s přímým poznáním odstranění zrozování, nevstupují
již do dalšího bytí." ...
105. Tanhuppádasuttam
... "Čattárome bhikkhave tanhuppádá jattha bhikkhuno
tanhá uppadždžamáná uppadždžati. Katame čattáro? Čívarahetu vá
bhikkhave bhikkhuno tanhá uppadždžamáná uppadždžati, pindapátahetu vá
bhikkhave bhikkhuno tanhá uppadždžamáná uppadždžati, senásanahetu vá
bhikkhave bhikkhuno tanhá uppadždžamáná uppadždžati, itibhavábhavahetu vá
bhikkhave bhikkhuno tanhá uppadždžamáná uppadždžati. Ime
kho bhikkhave čattáro tanhuppádá jattha bhikkhuno tanhá uppadždžamáná
uppadždžatí ti." ...
"Tanhádutijo puriso dígham addhána samsaram. Ittham bhávaňňathábhávam samsaram nátivattati. Evam ádínavam ňatvá
tanham dukkhassa sambhavam, vítatanho anádáno sato bhikkhu
paribbadže ti." ...
105. Vyvstání toužení
... "Mniši, jsou tyto čtyři (místa) vyvstání toužení,
kde mnichovo toužení vyvstává znovu a znovu. Které čtyři? Buď kvůli rouchu mnichovo
toužení vyvstává znovu a znovu, nebo kvůli almužnímu jídlu, nebo kvůli
přístřeší, nebo kvůli bytí či nebytí mnichovo toužení vyvstává znovu a
znovu. To jsou ty čtyři (místa) vyvstání toužení, kde
mnichovo toužení vyvstává znovu a znovu." ...
"S toužením jako svým společníkem člověk putuje
koloběhem zrozování po dlouhou dobu. Ať v tomto
stavu bytí či v jiném, z koloběhu zrozování nevyjde. Poznávaje toto nebezpečí, že s toužením vyvstává
strast, nechť uvědomělý mnich kráčí bez toužení a
bez lpění." ...
106. Sabrahmakasuttam
... "Sabrahmakáni
bhikkhave táni kuláni jesam puttánam mátápitaro adždžhágáre púdžitá honti,
sapubbadevakáni bhikkhave, táni kuláni jesam puttánam mátápitaro
adždžhágáre púdžitá honti, sapubbáčarijakáni bhikkhave, táni kuláni jesam
puttánam mátápitaro adždžhágáre púdžitá honti, sáhunejjakáni bhikkhave,
táni kuláni jesam puttánam mátápitaro adždžhágáre púdžitá honti. Brahmá
ti bhikkhave mátápitunnam etam adhivačanam, pubbadevá ti bhikkhave
mátápitunnam etam adhivačanam, pubbáčarijá ti bhikkhave mátápitunnam etam
adhivačanam, áhunejjá ti bhikkhave mátápitunnam etam adhivačanam. Tam
kissa hetu? Bahúpakárá bhikkhave mátápitaro puttánam ápádaká posaká imissa
lokassa dassetáro ti." ...
"Brahmá ti mátápitaro pubbáčarijá ti vuččare, áhunejjá ča puttánam padžája anukampaká. Tasmá hi ne namassejja sakkarejjátha pandito, annena atha pánena vatthena sajanena ča, uččhádanena nahápanena pádánam dhovanena ča. tája nam
páričarijája mátápitusu panditá, idheva nam pasamsanti pečča sagge ča
modatí ti." ...
106. S Brahmy
... "Mniši, s Brahmy žijí ve svém domově ty rodiny,
kde jsou matka a otec ctění svými potomky. S předními mezi bohy žijí ve
svém domově ty rodiny, kde jsou matka a otec ctění svými potomky. S
předními mezi učiteli žijí ve svém domově ty rodiny, kde jsou matka a otec
ctění svými potomky. S těmi kdo jsou hodni obdarování žijí ve svém domově
ty rodiny, kde jsou matka a otec ctění svými potomky. Brahmové - to je označení pro matku a otce. Přední
mezi bohy - to je označení pro matku a otce. Přední mezi učiteli - to je
označení pro matku a otce. Ti, kdo jsou hodni obdarování - to je označení
pro matku a otce. A z jakého důvodu? Neboť matka a otec dělají mnoho pro
své potomky, pečují o ně, živí je a ukazují jim tento svět."
...
"Brahmy a předními mezi učiteli jsou nazýváni matka s
otcem, kteří jsou hodní obdarování svými potomky,
soucitní ke svému pokolení. A tak moudrý by se jim
měl poklonit, poctít je jídlem a pitím, šatstvem a
lůžky, mastmi, koupelí a mytím jejich nohou. Když moudrý takto ctí svou matku a svého otce, je chválen již zde a nyní, a po smrti se raduje v
nebi (ve vyšším světě)." ...
107. Bahukárasuttam
... "Bahukárá bhikkhave bráhmanagahapatiká tumhákam
je te paččupatthitá
čívarapindapátasenásanagilánapaččajabhesadždžaparikkhárehi. Tumhe pi
bhikkhave bahupakárá bráhmanagahapatikánam jam nesam dhammam desetha
ádikaljánam madždžhekaljánam parijosánakaljánam sáttham sabjaňdžanam
kevalaparipunnam parisuddham brahmačarijam pakásetha. Evam idam bhikkhave
aňňamaňňam nissája brahmačarijam vussati oghassa nittharanatthája sammá
dukkhassa antakirijájá ti." ...
"Ságárá anágárá ča ubho aňňoňňanissitá, árádhajanti saddhammam jogakkhemam anuttaram. Ságáresu ča čívaram paččajam sajanásanam, anágárá patiččhanti parissajavinodanam. Sugatam pana nissája gahatthá gharam esino, saddaháno Arahatam arijapaňňája džhájino. Idha dhammam
čaritvána maggam sugatigáminam, nandino devalokasmim modanti kámakámino
ti." ...
107. Ti, kdo dělají mnoho
... "Mniši, bráhmani a hospodáři pro vás dělají
mnoho, neboť vás podporují rouchy, almužním jídlem, přístřeším a léčivými
prostředky pro případ nemoci. A vy, mniši, rovněž děláte mnoho pro
bráhmany a hospodáře, neboť jim ukazujete Dhammu, která je dobrá na
počátku, dobrá uprostřed a dobrá na konci, obdařená dobrým smyslem a
skladbou, neboť jim ukazujete svatý život, úplně dokonalý a zcela
očištěný. Takto je svatý život žitý ve vzájemné závislosti, za účelem
překonání záplavy a kvůli správnému ukončení strasti." ...
"Ti, kdo žijí v domovech a ti, kdo žijí v bezdomoví,
oba ve vzájemné závislosti, dospívají k pravé
Dhammě, nepřekonatelnému vyproštění z jha. Na
rouchách, potřebách, lůžkách a podložkách těch, kdo žijí v domovech jsou závislí ti, kdo žijí v bezdomoví a jsou jimi
zajišťováni. Zatímco hospodáři, jenž mají rádi
domov, žijí v závislosti na těch, kdo jsou blažení, mají důvěru v tyto zasloužilé, obdařené ušlechtilou
moudrostí, oddané meditačnímu pohroužení. Když zde
žijí podle Dhammy, stezky vedoucí do šťastného stavu, těší se pak ve světě bohů a radují se ze smyslných
požitků." ...
108. Kuhasuttam
... "Je keči
bhikkhave bhikkhú kuhá thaddhá lapá singí unnalá asamáhitá, na me te
bhikkhave bhikkhú mámaká, apagatá ča te bhikkhave bhikkhú imasmá
dhammavinajá, na ča te bhikkhave bhikkhú imasmim dhammavinaje vuddhim
virúlhim vepullam ápadždžanti. Je ča kho bhikkhave bhikkhú nikkuhá
nillapá dhírá atthaddhá susamáhitá, te kho me bhikkhave bhikkhú mámáká,
anapagatá ča te bhikkhave bhikkhú imasmá dhammavinajá, te bhikkhave
bhikkhú imasmim dhammavinaje vuddhim virúlhim vepullam ápadždžantí ti."
...
"Kuhá thaddhá lapá singí unnalá asamáhitá, na te dhamme virúhanti Sammásambuddhadesite. Nikkuhá nillapá
dhírá atthaddhá susamáhitá, te če dhamme virúhanti
Sammásambuddhadesite ti." ...
108. Klamavost
... "Mniši, ti mniši, kteří jsou klamaví (nepoctiví),
zatvrzelí, upovídaní, podvodní, arogantní a nesoustředění, ti nejsou moji
následníci. Ti odpadli od této Dhammy a disciplíny a nedosáhli vzrůstu,
nabývání a naplnění v této Dhammě a disciplíně. Ale ti mniši, kteří nejsou klamaví, nejsou zatvrzelí,
nejsou upovídaní a jsou moudří, svolní a dobře soustředění, ti jsou moji
následníci. Ti neodpadli od této Dhammy a disciplíny a dosáhli vzrůstu,
nabývání a naplnění v této Dhammě a disciplíně." ...
"Klamaví, zatvrzelí, upovídaní, podvodní, arogantní a
nesoustředění, ti nenabývají (vzrůstu) v Dhammě
vyučované dokonale Probuzeným. Ti však, kdo nejsou
klamaví, nejsou upovídaní, ale jsou moudří, sdílní a dobře soustředění,
ti nabývají (vzrůstu) v Dhammě vyučované dokonale
Probuzeným." ...
109. Nadísotasuttam
... "Sejjathápi
bhikkhave puriso nadijá sotena ovujhejja pijarúpasátarúpena. Tam enam
čakkhumá puriso tíre thito disvá evam vadejja: kiňčápi kho tvam ambho
purisa nadijá sotena ovujhasi pijarúpasátarúpena, attha čettha hetthá
rahado saúmí sávatto sagaho sarakkhaso, jam tvam ambho purisa pápunitvá
maranam vá nigaččhasi maranamattam vá dukkhan ti. Atha kho so bhikkhave
puriso tassa purisassa saddam sutvá hatthehi ča pádehi ča patisotam
vájamejja. Upamá kho me ajam bhikkhave katá atthassa
viňňápanája. Ajam ettha attho: Nadijá soto ti kho bhikkhave tanhájetam
adhivačanam, pijarúpasátarúpan ti kho bhikkhave čhannetam adždžhattikánam
ájatanánam adhivačanam, hetthá rahado ti kho bhikkhave paňčannam
orambhágijánam samjodžanánam adhivačanam, saúmí ti kho bhikkhave
kodhúpájásassetam adhivačanam, sávatto ti kho bhikkhave paňčannetam
kámagunánam adhivačanam, sagaho sarakkhaso ti kho bhikkhave mátugámassetam
adhivačanam, patisoto ti kho bhikkhave nekkhammassetam adhivačánam,
hatthehi ča pádehi ča vájámo ti kho bhikkhave virijárambhassetam
adhivačanam, čakkhumá puriso tíre thito ti kho bhikkhave Tathágatassetam
adhivačanam Arahato Sammásambuddhassá ti." ...
"Sahápi dukkhena džahejja káme jogakkhemam ájatim
patthajáno. Sammappadžáno suvimuttačitto vimuttijá phassaje
tattha tattha. Sa vedagú vusitabrahmačarijo lokantagú páragato ti
vuččatí ti." ...
109. Říční proud
... "Mniši, jako kdyby byl nějaký člověk příjemně a
mile unášen říčním proudem a pak by ho uviděl jiný člověk s dobrým zrakem,
stojící na břehu, který by mu řekl: ´Milý člověče, ačkoli jsi příjemně a
mile unášen tímto říčním proudem, níže (po proudu) je tůň s vlnami a víry,
s obludami a démony. Když dosáhneš této tůně, budeš trpět smrtí nebo
smrtelnou bolestí.´ A pak by ten první člověk, vyslechnuv slova druhého
člověka, svýma rukama a nohama vyvinul úsilí směrem proti proudu. Dal jsem vám toto přirovnání, abych učinil zřejmým
smysl. Smysl je tento: Říční proud znamená toužení. Příjemné a milé
znamená šest vnitřních smyslových základen. Tůň níže (po proudu) znamená
pět nižších pout. Vlny znamenají hněv a zoufalství. Víry znamenají pět
pramenů smyslných požitků. Obludy a démoni znamenají ženy. Směrem proti
proudu znamená zdrženlivost (odříkání). Vyvíjení úsilí rukama a nohama
znamená energičnost. Člověk s dobrým zrakem stojící na břehu znamená
Tathágatu, zasloužilého, dokonale probuzeného." ...
"I když je to strastné, měli byste opustit smyslné
požitky, jestliže chcete dosáhnout budoucího vyproštění z jha. Kdo má správné poznání a správně osvobozenou mysl,
dosáhne osvobození, právě zde. Kdo dosáhl vědění
a dokonal svatý život, je nazýván tím, kdo došel na konec světa a přešel
na druhý břeh." ...
110. Čarasuttam
... "Čarato če pi bhikkhave bhikkhuno uppadždžati
kámavitakko vá vjápádavitakko vá vihimsávitakko vá, taňče bhikkhave
bhikkhu adhiváseti nappadžahati na vinodeti na bjantíkaroti na anabhávam
gameti, čarampi bhikkhave bhikkhu evam bhúto anátápí anottappí satatam
samitam kusíto hínavirijo ti vuččati. Ohitassa če pi
bhikkhave bhikkhuno uppadždžati kámavitakko vá vjápádavitakko vá
vihimsávitakko vá, taňče bhikkhave bhikkhu adhiváseti nappadžahati na
vinodeti na bjantíkaroti na anabhávam gameti, thito pi bhikkhave bhikkhu
evam-bhúto anátápí anottappí satatam samitam kusíto hínavirijo ti vuččati.
Nisinnassa če pi bhikkhave bhikkhuno uppadždžati
kámavitakko vá vjápádavitakko vá vihimsávitakko vá, taňče bhikkhave
bhikkhu adhiváseti nappadžahati na vinodeti na bjantíkaroti na anabhávam
gameti, nisinno pi kho bhikkhave bhikkhu evam bhúto anátápí anottappí
satatam samitam kusíto hínavirijo ti vuččati. Sajánassa če pi bhikkhave bhikkhuno džágarassa
uppadždžati kámavitakko vá vjápádavitakko vá vihimsávitakko vá, taňče
bhikkhave bhikkhu adhiváseti nappadžahati na vinodeti na bjantíkaroti na
anabhávam gameti, sajáno pi bhikkhave bhikkhu džágaro evam-bhúto anátápí
anottappí satatam samitam kusíto hínavirijo ti vuččati. Čarato če pi bhikkhave bhikkhuno uppadždžati
kámavitakko vá vjápádavitakko vá vihimsávitakko vá, taňče bhikkhave
bhikkhu nádhiváseti padžahati vinodeti bjantíkaroti anabhávam gameti,
čarampi bhikkhave bhikkhu evambhúto átápí ottappí satatam samitam
áraddhavirijo pahitatto ti vuččati. Ohitassa če pi
bhikkhave bhikkhuno uppadždžati kámavitakko vá vjápádavitakko vá
vihimsávitakko vá, taňče bhikkhave bhikkhu nádhiváseti padžahati vinodeti
bjantíkaroti anabhávam gameti, thito pi bhikkhave bhikkhu evam bhúto átápí
ottappí satatam samitam áraddhavirijo pahitatto ti vuččati. Nisinnassa če pi
bhikkhave bhikkhuno uppadždžati kámavitakko vá vjápádavitakko vá
vihimsávitakko vá, taňče bhikkhave bhikkhu nádhiváseti padžahati vinodeti
bjantíkaroti anabhávam gameti, nisinno pi bhikkhave bhikkhu evam bhúto
átápí ottappí satatam samitam áraddhavirijo pahitatto ti vuččati. Sajánassa če pi bhikkhave bhikkhuno džágarassa
uppadždžati kámavitakko vá vjápádavitakko vá vihimsávitakko vá, taňče
bhikkhave bhikkhu nádhiváseti padžahati vinodeti bjantíkaroti anabhávam
gameti, sajáno pi bhikkhave bhikkhu džágaro evam bhúto átápí ottappí
satatam samitam áraddhavirijo pahitatto ti vuččatí ti." ...
"Čaram vá jadi vá tittham nisinno uda vá sajam, jo vitakkam vitakketi pápakam gehanissitam, kummaggam patipanno so mohanejjesu muččhito, abhabbo tádiso bhikkhu phutthum sambodhimuttamam. Jo čaram vátha tittham vá nisinno uda vá sajam, vitakkam samajitvána
vitakkúpasame rato, bhabbo so tádiso bhikkhu phutthum sambodhimuttaman
ti." ...
110. Chůze
... "Mniši, v nějakém mnichovi, zatímco chodí...
stojí... sedí... leží, vyvstávají myšlenky smyslných požitků, myšlenky
zlovůle či myšlenky násilí. Tento mnich ty myšlenky přijme, neopustí je,
nerozptýlí je, nezničí je a nezbaví je existence. Takový mnich, ať
chodí... stojí... sedí... leží, postrádající horlivost a obavy ze špatného
konání, je nazýván neustále líným a ochablým. Mniši, v nějakém mnichovi, zatímco chodí... stojí...
sedí... leží, vyvstávají myšlenky smyslných požitků, myšlenky zlovůle či
myšlenky násilí. Tento mnich ty myšlenky nepřijme, opustí je, rozptýlí je,
zničí je a zbaví je existence. Takový mnich, ať chodí... stojí... sedí...
leží, takto obdařen horlivostí a obavami ze špatného konání, je nazýván
neustále energickým a odhodlaným." ...
"Ať chodí, stojí, sedí či leží, kdo myslí zlé myšlenky patřící k životu v
domácnosti, ten vůbec nenásleduje cestu, omámen
klamnými věcmi takový mnich není schopný
dosáhnout nejvyššího probuzení. Ale ten, ať chodí,
stojí, sedí či leží, kdo myšlenky přemůže a těší
se z utišení myšlenek, takový mnich je schopný
dosáhnout nejvyššího probuzení." ...
111. Sampannasílasuttam
... "Sampannasílá bhikkhave viharatha
sampannapátimokkhá, pátimokkhasamvarasamvutá viharatha áčáragočarasampanná
anumattesu vadždžesu bhajadassáví, samádája sikkhatha sikkhápadesu.
Sampannasílánam bhikkhave viharatam sampannapátimokkhánam
pátimokkhasamvarasamvutánam viharatam áčáragočarasampannánam anumattesu
vadždžesu bhajadassávínam samádája sikkhatam sikkhápadesu, kissa bhikkhave
uttarim karaníjam? Čarato če pi bhikkhave bhikkhuno
abhidždžhá vigatá hoti, vjápádo vigato hoti, thínamiddham vigatam hoti,
uddhaččakukkuččam vigatam hoti, vičikiččhá pahíná hoti, áraddham hoti
virijam asallínam, upatthitá sati asammutthá, passaddho kájo asáraddho,
samáhitam čittam ekaggam, čaram pi bhikkhave bhikkhu evam bhúto átápí
ottappí satatam samitam áraddhavirijo pahitatto ti vuččati. Ohitassa če pi bhikkhave bhikkhuno abhidždžhá vigatá
hoti, vjápádo vigato hoti, thínamiddham vigatam hoti, uddhaččakukkuččam
vigatam hoti, vičikiččhá pahíná hoti, áraddham hoti virijam asallínam,
upatthitá sati asammutthá, passaddho kájo asáraddho, samáhitam čittam
ekaggam, thito pi bhikkhave bhikkhu evam bhúto átápí ottappí satatam
samitam áraddhavirijo pahitatto ti vuččati. Nisinnassa če pi
bhikkhave bhikkhuno abhidždžhá vigatá hoti, vjápádo vigato hoti,
thínamiddham vigatam hoti, uddhaččakukkuččam vigatam hoti, vičikiččhá
pahíná hoti, áraddham hoti virijam asallínam, upatthitá sati asammutthá,
passaddho kájo asáraddho, samáhitam čittam ekaggam, nisinno pi bhikkhave
bhikkhu evam bhúto átápí ottappí satatam samitam áraddhavirijo pahitatto
ti vuččati. Sajánassa če pi bhikkhave bhikkhuno abhidždžhá vigatá
hoti, vjápádo vigato hoti, thínamiddham vigatam hoti, uddhaččakukkuččam
vigatam hoti, vičikiččhá pahíná hoti, áraddham hoti virijam asallínam,
upatthitá sati asammutthá, passaddho kájo asáraddho, samáhitam čittam
ekaggam, sajáno pi bhikkhave bhikkhu džágaro evam bhúto átápí ottappí
satatam samitam áraddhavirijo pahitatto ti vuččatí ti." ...
"Jatam čare jatam titthe jatam aččhe jatam saje, jatam sammiňdžaje bhikkhu jatam enam pasáraje, uddham tirijam apáčínam jávatá džagato gati, samavekkhitá ča dhammánam khandhánam udajabbajam. Evam vihárim átápim santavuttim anuddhatam, četosamathasámíčim
sikkhamánam sadá satam, satatam pahitatto ti áhu bhikkhum tathávidhan ti."
...
111. Obdařeni ctností
... "Prodlévejte obdařeni ctností, mniši. Prodlévejte
obdařeni pravidly života mnicha. Prodlévejte střeženi a kontrolováni
pravidly života mnicha, obdařeni uvědoměním oblasti svého jednání,
dodržujte pravidla cvičení a cvičte se, vidouce nebezpečí i v malých
chybách. Kdo prodlévá obdařen ctností, obdařen
pravidly života mnicha, střežen a kontrolován pravidly života mnicha,
obdařen uvědoměním oblasti svého jednání, kdo dodržuje pravidla cvičení a
cvičí se, vidouc nebezpečí i v malých chybách, co více by měl ještě
vykonat? Při chůzi... ve stoje... v sedě... v
leže, odstranil-li mnich žádostivost, zlovůli, lenost a malátnost, neklid
a rozrušenost a pochybnosti, je-li obdařen nepolevující energií a
ustaveným nezatemněným uvědoměním, jeho tělo je uklidněné a nevzrušené a
jeho mysl soustředěná a sjednocená - takový mnich, ať chodí... stojí...
sedí... leží, obdařen horlivostí a obavami ze špatného konání, je nazýván
neustále energickým a odhodlaným." ...
"Ovládá se při chůzi, ovládá se ve stoje, ovládá se v
sedě, ovládá se v leže, mnich se ovládá při
ohýbání a natahování svých údú, směrem nahoru, dolu a napříč, pozoruje vznik a zánik jevů, osobnostních skupin. Takto prodlévajícího s horlivostí, v míru a bez
neklidu, se správně utišenou myslí, správně se
cvičícího, vždy uvědomělého, mnicha tohoto druhu
nazývám neustále odhodlaným." ...
112. Lokasuttam
Vuttam hetam Bhagavatá, vuttam Arahatá ti me sutam:
"Loko bhikkhave Tathágatena abhisambuddho, lokasmá
Tathágato visaňňutto, lokasamudajo bhikkhave Tathágatena abhisambuddho,
lokasamudajo Tathágatassa pahíno, lokanirodho bhikkhave Tathágatena
abhisambuddho, lokanirodho Tathágatassa saččhikato, lokanirodhagáminí
patipadá bhikkhave Tathágatena abhisambuddhá, lokanirodhagáminí patipadá
Tathágatassa bhávitá. Jam bhikkhave sadevakassa
lokassa samárakassa sabrahmakassa sassamanabráhmanijá padžája
sadevamanussája dittham sutam mutam viňňátam pattam parijesitam
anuvičaritam manasá, jasmá tam Tathágatena abhisambuddham, tasmá Tathágato
ti vuččati. Jaňča bhikkhave rattim Tathágato anuttaram
Sammásambodhim abhisambudždžhati, jaňča rattim anupádisesája
nibbánadhátujá parinibbájati, jam etasmim antare bhásati lapati niddisati,
sabbam tam tatheva hoti no aňňathá tasmá Tathágato ti vuččati. Jathávádí bhikkhave Tathágato tathákárí, jathákárí
Tathágato tathávádí, iti jathávádí tathákárí, jathákárí tathávádí, tasmá
Tathágato ti vuččati, sadevake bhikkhave loke samárake sabrahmake
sassamanabráhmanijá padžája sadevamanussája Tathágato abhibhú anabhibhúto
aňňadatthudaso vasavattí, tasmá Tathágato ti vuččatí
ti."
Etam attham Bhagavá avoča, tatthetam iti vuččati:
"Sabbalokam abhiňňája sabbaloke jathátatham, sabbalokavisamjutto sabbaloke anúpajo. Sabbe sabbábhibhú dhíro sabbaganthappamočano, phutthassa paramá santi nibbánam akutobhajam. Esa khínásavo Buddho anígho čhinnasamsajo, sabbakammakkhajam patto vimutto upadhisankhaje. Esa so Bhagavá Buddho esa sího anuttaro, sadevakassa lokassa brahmačakkam pavattají. Iti devá manussá ča je Buddham saranam gatá, samgamma tam namassanti mahantam vítasáradam, danto damajatam settho santo samajatam isi, mutto močajatam aggo tinno tárajatam varo. Iti hetam namassanti
mahantam vítasáradam, sadevakasmim lokasmim natthi te patipuggalo ti."
Ajampi attho vutto Bhagavatá, iti me sutan ti.
112. Svět
Toto bylo řečeno Vznešeným, zasloužilým, a tak jsem
slyšela:
"Tento svět, mniši, Tathágata dokonale pochopil, od
světa je Tathágata odpoután. Vznikání světa Tathágata dokonale pochopil,
vznikání světa Tathágata opustil. Ustání světa Tathágata dokonale
pochopil, ustání světa Tathágata uskutečnil. Cestu vedoucí k ustání světa
Tathágata dokonale pochopil, cestu vedoucí k ustání světa Tathágata
rozvinul. Cokoli v tomto světě s jeho Bohy, Máry a
Brahmy, s jeho pokolením asketů a bráhmanů, s jeho bohy a lidmi, je
viděno, slyšeno, zakoušeno, poznáváno, dosahováno, vyhledáváno a nalézáno
touto myslí, to Tathágata dokonale pochopil. A tak je nazýván Tathágatou
(takto jdoucím). Od noci, kdy Tathágata zcela
procitl k dokonalému probuzení, až do noci, kdy Tathágata dosáhne úplného
odpoutání beze zbytku, cokoli Tathágata řekne, promluví či vyloží, zůstává
právě takový a ne jiný. A tak je nazýván Tathágatou. Jak Tathágata mluví,
tak koná, jak koná, tak mluví. A tak je nazýván Tathágatou. V tomto světě
s jeho Bohy, Máry a Brahmy, s jeho pokolením asketů a bráhmanů, s jeho
bohy a lidmi, je Tathágata nepřemožitelným přemožitelem, vševidoucím a
vševědoucím vládcem. A tak je nazýván Tathágatou."
Toto je smyslem toho, co řekl Vznešený. A vzhledem k
tomu bylo dále řečeno:
"Přímo poznávaje celý svět tak, jak skutečně je, od celého světa odpoután, je v celém světě
neporovnatelný. Mudrc osvobozený od všech pout,
když všechno přemohl, dosáhl nejvyššího míru -
odpoutání oproštěného od strachu. Je probuzený,
oproštěný od zákalů, bez trápení, odetnul pochybnosti, dosáhl ukončení všech činů a je osvobozen odstraněním
přivlastňování. Je vznešený, probuzený, lev,
nepřekonatelný, v tomto světě s jeho Bohy roztáčí
kolo Brahmy (kolo Dhammy). Bohové a lidé, kteří se
obrací k Probuzenému jako k útočišti, se
shromažďují, aby vzdali úctu tomuto velkému člověku, zcela dospělému: ´Je zkrocený, nejlepší mezi zkrocenými. Je mírný
(utišený), zřecem mezi mírnými. Je osvobozený,
nejvyšší mezi osvobozenými. Je ten, kdo překročil (na druhý břeh),
nejpřednější mezi těmi, kdo překročili.´ Takto
vzdávají úctu velkému člověku, zcela dospělému. V
tomto světě s jeho Bohy není jedinec, který by se mu vyrovnal."
Toto je rovněž smyslem toho, co řekl Vznešený, a tak
jsem slyšela.
Konec sbírky Itivuttaka
|