Dasaka-nipáta

10. Kapitola

Obsah:
1. Kimatthija-sutta  Co má jaký smysl
60. Girimánanda-sutta  Deset způsobů vnímání
72. Kantaka-sutta  Hrubost

1. Kimatthija-sutta  C o má jaký smysl

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, Anáthapindikově zahradě. Tehdy ctihodný Ánanda přistoupil k Vznešenému, pozdravil ho, usedl stranou a takto Vznešeného oslovil: "Co je smyslem a výhodou (1.)prospěšné ctnosti (kusala síla), pane?"
"(2.)Nepřítomnost výčitek (avippatisáro) je smyslem a výhodou prospěšné ctnosti, Ánando."
"Co je smyslem a výhodou nepřítomnosti výčitek, pane?"
"(3.)Radost (pámodždžam) je smyslem a výhodou nepřítomnosti výčitek, Ánando."
"Co je smyslem a výhodou radosti, pane?"
"(4.)Nadšení (píti) je smyslem a výhodou radosti, Ánando."
"Co je smyslem a výhodou nadšení, pane?"
"(5.)Uklidnění (passaddhi) je smyslem a výhodou nadšení, Ánando."
"Co je smyslem a výhodou uklidnění, pane?"
"(6.)Blaženost (sukham) je smyslem a výhodou uklidnění, Ánando."
"Co je smyslem a výhodou blaženosti, pane?"
"(7.)Soustředění (samádhi) je smyslem a výhodou blaženosti, Ánando."
"Co je smyslem a výhodou soustředění, pane?"
"(8.)Poznání a vidění věcí tak, jak skutečně jsou (jathábhútaňánadassanam) je smyslem a výhodou soustředění, Ánando."
"Co je smyslem a výhodou poznání a vidění věcí tak, jak skutečně jsou, pane?"
"(9.)Odvrácení a bezvášnivost (nibbidávirágo) je smyslem a výhodou poznání a vidění věcí tak, jak skutečně jsou, Ánando."
"Co je smyslem a výhodou odvrácení a bezvášnivosti, pane?"
"(10.)Poznání a vidění osvobození (vimuttiňánadassanam) je smyslem a výhodou odvrácení a bezvášnivosti, Ánando."

"Takto, Ánando, je nepřítomnost výčitek smyslem a výhodou prospěšné ctnosti ... poznání a vidění osvobození je smyslem a výhodou odvrácení a bezvášnivosti.
Takto, Ánando, prospěšná ctnost postupně dozrává v nejvyšší cíl."

60. Girimánanda-sutta  Deset způsobů vnímání

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, Anáthapindikově zahradě. Tehdy byl ctihodný Girimánanda stižen utrpením, těžkou nemocí. Ctihodný Ánanda tehdy přišel k Vznešenému a potom, co se mu poklonil a usedl stranou, ho takto oslovil: "Ctihodný pane, ctihodný Girimánanda je stižen utrpením, těžkou nemocí. Bylo by dobré, ctihodný pane, kdyby šel Vznešený ze soucitu navštívit ctihodného Girimánandu."
"Ánando, jestliže půjdeš za mnichem Girimánandou a vyložíš mu deset vnímání (dasa saňňá), je možné, že nemoc mnicha Girimánandy tím může být bezprostředně vyléčena. A jakých deset? (1.)Vnímání nestálosti (aniččasaňňá)
(2.)Vnímání "ne-já" (anattasaňňá)
(3.)Vnímání [tělesné] nečistoty (asubhasaňňá)
(4.)Vnímání nebezpečí [vad] (adínavasaňňá)
(5.)Vnímání opuštění (pahánasaňňá)
(6.)Vnímání bezvášnivosti (virágasaňňá)
(7.)Vnímání ustání (nirodhasaňňá)
(8.)Vnímání nezaujatosti [nelibosti] vůči celému světu (sabbaloke anabhiratasaňňá)
(9.)Vnímání nestálosti všech formací (sabbasankhárésu aniččasaňňá)
(10.)Uvědomění nádechu a výdechu (ánápánasati)

(1.)A co je, Ánando, vnímání nestálosti?
Zde se, Ánando, mnich (bhikkhu) odebere do lesa nebo ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku a uvažuje takto: ´Hmota [tělesnost] je nestálá [pomíjivá]. Pociťování je nestálé. Vnímání je nestálé. Formace jsou nestálé. Vědomí je nestálé.´ Takto prodlévá, nazíraje nestálost těchto pěti skupin ulpívání [uchopování].
Tomu se, Ánando, říká vnímání nestálosti.(2.)A co je, Ánando, vnímání "ne-já"?
Zde se, Ánando, mnich odebere do lesa nebo ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku a uvažuje takto: ´Oko je "ne-já", tvary jsou "ne-já". Ucho je "ne-já", zvuky jsou "ne-já". Nos je "ne-já", vůně jsou "ne-já". Jazyk je "ne-já", chutě jsou "ne-já". Tělo je "ne-já", [tělesné] doteky jsou "ne-já". Mysl je "ne-já", mentální jevy jsou "ne-já".´ Takto prodlévá, nazíraje "ne-já" těchto vnitřních a vnějších [smyslových] oblastí.
Tomu se, Ánando, říká vnímání "ne-já". (3.)A co je, Ánando, vnímání [tělesné] nečistoty?
Zde, Ánando, mnich uvažuje o tomto těle, od chodidel až ke konečkům vlasů a zpět, o tom, jak je obaleno kůží a je plné mnoha druhů nečistot, takto: ´V tomto těle jsou vlasy, chlupy, nehty, zuby, kůže, maso, šlachy, kosti, morek, ledviny, srdce, játra, pohrudnice, slezina, plíce, střeva, vnitřnosti, žaludek, výkaly, žluč, hlen, hnis, krev, pot, tuk, slzy, maz, sliny, sliz, kloubní maz a moč.´ Takto prodlévá, nazíraje nečistotu v tomto těle.
Tomu se, Ánando, říká vnímání [tělesné] nečistoty. (4.)A co je, Ánando, vnímání nebezpečí?
Zde, Ánando, se mnich odebere do lesa nebo ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku a uvažuje takto: ´Toto tělo je zdrojem mnohých bolestí a mnohých nebezpečí, neboť v něm vznikají všechny druhy nemocí, kterým se říká nemoc oka, nemoc ucha, nemoc nosu, nemoc jazyka a nemoc těla, jako jsou: bolest hlavy, bolest zubů, bolest břicha, kašel, astma, nachlazení, pálení žáhy, horečka, ochablost, úplavice, kolika, cholera, lepra, mor, nežity, souchotiny, padoucnice, svědění, exém, neštovice, svrab, vředy, žloutenka, cukrovka, rakovina, fistule, postižení způsobené žlučí, postižení způsobené hlenem, postižení způsobené větrem, postižení způsobené konfliktem nálad, které vzniká změnou klimatu, nezvyklou činností, následkem násilí nebo následkem dříve vykonaných činů, a dále zima, horko, hlad, žízeň a vyměšování výkalů a moči.´ Takto prodlévá, nazíraje nebezpečí v tomto těle.
Tomu se, Ánando, říká vnímání nebezpečí. (5.)A co je, Ánando, vnímání opuštění?
Zde, Ánando, mnich (1.)netoleruje myšlenky na smyslné požitky. Když v něm vznikají, opustí je, rozptýlí je, ukončí je a odstraní je. (2.)Netoleruje myšlenky zlé vůle. Když v něm vznikají, opustí je, rozptýlí je, ukončí je a odstraní je. (3.)Netoleruje myšlenky krutosti. Když v něm vznikají, opustí je, rozptýlí je, ukončí je a odstraní je. (4.)Netoleruje zlé a neprospěšné stavy. Když v něm vznikají, opustí je, rozptýlí je, ukončí je a odstraní je.
Tomu se, Ánando, říká vnímání opuštění. (6.)A co je, Ánando, vnímání bezvášnivosti?
Zde se, Ánando, mnich odebere do lesa nebo ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku a uvažuje takto: ´Toto je mír, toto je vznešenost, totiž utišení všech formací, opuštění veškerého vlastnictví, odstranění toužení, bezvášnivost, odpoutání (nibbána).´
Tomu se, Ánando, říká vnímání bezvášnivosti. (7.)A co je, Ánando, vnímání ustání?
Zde se, Ánando, mnich odebere do lesa nebo ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku a uvažuje takto: ´Toto je mír, toto je vznešenost, totiž utišení všech formací, opuštění veškerého vlastnictví, odstranění toužení, ustání, odpoutání (nibbána).´
Tomu se, Ánando, říká vnímání ustání. (8.)A co je, Ánando, vnímání nezaujatosti vůči celému světu?
Zde, Ánando, zanecháním všech zájmů a lpění, všech zaujetí, předsudků a sklonů vůči celému světu a neulpíváním, se mnich stane nezaujatým.
Tomu se, Ánando, říká vnímání nezaujatosti vůči celému světu. (9.)A co je, Ánando, vnímání nestálosti všech formací?
Zde, Ánando, je mnich zděšen, zhrozen a znechucen všemi formacemi.
Tomu se, Ánando, říká vnímání nestálosti všech formací. (10.)A co je, Ánando, uvědomění nádechu a výdechu?
Zde se, Ánando, mnich odebere do lesa nebo ke kořeni stromu nebo do prázdného příbytku, usedne se zkříženýma nohama a vzpřímeným tělem a ustanoví uvědomění před sebou. Potom si uvědomuje nádech a uvědomuje si výdech.
1.tělo
(1.) Když nadechuje dlouze a vydechuje dlouze, tak ví: ´nadechuji dlouze, vydechuji dlouze.´ (´dígham assasámí, ... passasámí´)
(2.) Když nadechuje krátce a vydechuje krátce, tak ví: ´nadechuji krátce, vydechuji krátce.´ (´rassam assasámí, ... passasámí´)
(3.) ´Zakoušeje celé tělo-budu nadechovat, zakoušeje celé tělo-budu vydechovat´: tak se cvičí. (´sabbakájapatisamvédí assasissámí, ... passasissámí´)
(4.) ´Uklidňuje tělesné formace-budu nadechovat, uklidňuje tělesné formace-budu vydechovat´: tak se cvičí. (´passambhajam kájasankháram ...´)
2.pociťování
(5.) ´Zakoušeje nadšení-budu nadechovat, zakoušeje nadšení-budu vydechovat´: tak se cvičí. (´pítipatisamvédí ...´)
(6.) ´Zakoušeje blaženost-budu nadechovat, zakoušeje blaženost-budu vydechovat´: tak se cvičí. (´sukhapatisamvédí ...´)
(7.) ´Zakoušeje mentální formace-budu nadechovat, zakoušeje mentální formace-budu vydechovat´: tak se cvičí. (´čittasankhárapatisamvédí ...´)
(8.) ´Uklidňuje mentální formace-budu nadechovat, uklidňuje mentální formace-budu vydechovat´: tak se cvičí. (´passambhajam čittasankháram ...´)
3.mysl
(9.) ´Zakoušeje mysl-budu nadechovat, zakoušeje mysl-budu vydechovat´: tak se cvičí. (´čittapatisamvédí ...´)
(10.) ´Povznášeje mysl-budu nadechovat, povznášeje mysl-budu vydechovat´: tak se cvičí. (´abhippappamódajam čittam ...´)
(11.) ´Soustřeďuje mysl-budu nadechovat, soustřeďuje mysl-budu vydechovat´: tak se cvičí. (´samádaham čittam ...´)
(12.) ´Osvobozuje mysl-budu nadechovat, osvobozuje mysl-budu vydechovat´: tak se cvičí. (´vimočajam čittam ...´)
4.mentální jevy
(13.) ´Nazíraje nestálost-budu nadechovat, nazíraje nestálost-budu vydechovat´: tak se cvičí. (´aniččánupassí ...´)
(14.) ´Nazíraje bezvášnivost-budu nadechovat, nazíraje bezvášnivost-budu vydechovat´: tak se cvičí. (´virágánupassí ...´)
(15.) ´Nazíraje ustání-budu nadechovat, nazíraje ustání-budu vydechovat´: tak se cvičí. (´nirodhánupassí ...´)
(16.) ´Nazíraje zanechání-budu nadechovat, nazíraje zanechání-budu vydechovat´: tak se cvičí. (´patinissaggánupassí ...´)
Tomu se, Ánando, říká uvědomění nádechu nádechu a výdechu. Ánando, jestliže půjdeš za mnichem Girimánandou a vyložíš mu těchto deset vnímání, je možné, že nemoc mnicha Girimánandy tím může být bezprostředně vyléčena."
Potom ctihodný Ánanda, poučen Vznešeným o těchto deseti vnímáních, odešel za ctihodným Girimánandou a vyložil mu je. Jeho nemoc tím byla bezprostředně vyléčena. Ctihodný Girimánanda se tak uzdravil ze své nemoci.

Jednou Vznešený prodléval u Vésálí, ve Velkém lese, v lesní hale, spolu s mnoha známými staršími žáky - ctihodným Čálou, ctihodným Upačálou, ctihodným Kukkutou, ctihodným Kalimbhou, ctihodným Nikatou, ctihodným Katissahou a dalšími. Tehdy mnozí známí Liččhavijové přijížděli jeden za druhým, s velkým hlukem, na vozech k Velkému lesu, aby vyhledali Vznešeného.
A tu si oni ctihodní řekli: "Tito mnozí známí Liččhavijové přijíždějí jeden za druhým, s velkým hlukem, na vozech k Velkému lesu, aby vyhledali Vznešeného. Vznešený však řekl: ´Hluk je hrubostí při džháně [meditačním pohroužení].´ Odebereme se do sálového lesa Gósinga, tam budeme moci prodlévat oproštěni od hluku, oproštěni od hrubosti." A tak se tito ctihodní odebrali do sálového lesa Gósinga a tam prodlévali oproštěni od hluku, oproštěni od hrubosti.
Potom Vznešený oslovil mnichy: "Kde je Čála, mniši, kde je Upačála, kde je Kukkuta, Kalimbha, Nikata a Katissaha? Kam odešli tito starší žáci?" "Pane, oni ctihodní si řekli: ´Tito mnozí známí Liččhavijové přijíždějí jeden za druhým, s velkým hlukem, na vozech k Velkému lesu, aby vyhledali Vznešeného. Vznešený však řekl: ´´Hluk je hrubostí při džháně.´´ Odebereme se do sálového lesa Gósinga, tam budeme moci prodlévat oproštěni od hluku, oproštěni od hrubosti.´ A tak se tito ctihodní odebrali do sálového lesa Gósinga a tam prodlévají oproštěni od hluku, oproštěni od hrubosti."
"Dobře, mniši, dobře. Tito velcí žáci správně hovořili, když takto hovořili, neboť jsem skutečně řekl: ´Hluk je hrubostí při džháně.´

Je deset hrubostí, mniši. Kteých deset?
(1.)Pro toho, kdo se raduje z odloučení (pavivékáráma) je radost ze společnosti (sanganikáráma) hrubostí (kantaka).
(2.)Pro toho, kdo se oddává představě nečistoty (asubhanimittánujoga) je oddanost představě krásy (subhanimittánujóga) hrubostí.
(3.)Pro toho, kdo střeží brány svých smyslů (indrijésu guttadvára) je shlížení představení (visúkadassana) hrubostí.
(4.)Pro toho, kdo žije čistý život (brahmačarija) je přiblížení ženy (mátugámúpačára) hrubostí.
(5.)Pro toho, kde je v první džháně je hluk (sadda) hrubostí.
(6.)Pro toho, kdo je v druhé džháně je myšlení a rozvažování (vitakkavičára) hrubostí.
(7.)Pro toho, kdo je v třetí džháně je nadšení (píti) hrubostí.
(8.)Pro toho, kdo je ve čtvrté džháně je nadechování a vydechování (assásapassása) hrubostí.
(9.)Pro dosažení [stavu] ustání vnímání a pociťování (saňňávédajitánirodhasamápatti) je vnímání a pociťování (saňňá védaná) hrubostí.
(10.)Vášeň (rága), nenávist (dosa) a zaslepenost (moha) jsou hrubostí.
Mniši, prodlévejte oproštěni od hrubosti (akantaká). Prodlévejte bez hrubosti (nikkantaká). Prodlévejte oproštěni od hrubosti a bez hrubosti (akantakanikkantaká).
Mniši, oproštěni od hrubosti jsou zasloužilí (arahanto). Bez hrubosti jsou zasloužilí. Oproštěni od hrubosti a bez hrubosti zasloužilí."